Kutná Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kutná Hora
Vyhlídka na Kutnou Horu.
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ020 533955
kraj (NUTS 3):	Středočeský kraj (CZ020)
okres (NUTS 4):	Kutná Hora (CZ0205)
obec s rozšířenou působností:	Kutná Hora
pověřená obec:	Kutná Hora
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	33,05 km²
počet obyvatel:	21 142 (1. 1. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 57' 00" s. š.
zeměpisná délka:	15° 16' 01" v. d.
nadmořská výška:	254 m
PSČ:	284 01
zákl. sídelní jednotky:	33
místní části:	12
katastrální území:	7
adresa městského úřadu:	Městský úřad Kutná Hora Havlíčkovo náměstí 552 284 24 Kutná Hora
starosta / starostka:	Ivo Šalátek
Oficiální web: http://www.kutnahora.cz Ofic. web MÚ: http://www.mu.kutnahora.cz E-mail: kancelar@mu.kutnahora.cz

Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji a významná historická památková rezervace, zapsaná na Seznamu Unesco. Má zhruba 21 000 obyvatel.

[editovat] Historie

[editovat] Vznik

Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbra a stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkém slavníkovském hradišti Malíně razily stříbrné denáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založení cisterciáckého kláštera v sousedním Sedlci, prvního v Čechách. Sedlecký klášter založil roku 1142 Miroslav z Cimburka, významný dvořan knížete Vladislava II.. Klášter byl osazen mnichy z Waldsassen v Horní Falci, který patřil do řádové linie, jež se hornictví věnovala. To by mohlo vysvětlit, proč byl - proti běžné řádové praxi - založen v krajině už osídlené a kultivované. Klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější město vyrostlo, i řada vesnic v okolí.

Blízká města Čáslav i Kolín dostala kolem roku 1260 jihlavské horní právo, patrně proto, že měšťané v okolí těžili stříbro, a o málo později se objevuje i název osady Antiqua Cuthna – Stará Kutna, jež patrně stála blíž k sedleckému klášteru. Osada snad zanikla za válek krále Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským, který roku 1278 v Čáslavi uzavřel mír s Otou Braniborským. Počátkem vlády krále Václava II. vypukla „stříbrná horečka“ a tisíce lidí z dalekého okolí se sem stěhovaly za bohatstvím. Tak patrně vznikla na kopci nad údolím Vrchlice hornická osada, latinsky Mons Cutna, s velmi nepravidelným plánem, který je dodnes patrný. Ještě roku 1289 se o soudní pravomoc nad osadou přela města Kolín a Čáslav, ale od roku 1291 už mělo město vlastní soud a královský horní úřad.

[editovat] Od 1300 do Husitských válek

Kolem roku 1300 vydal král Václav II. nový horní zákon (Ius regale montanorum), který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Pod vedením italských odborníků z Florencie se v nové mincovně, která se podle nich jmenuje Vlašský dvůr, začaly roku 1300 razit Pražské groše. V letech 1304 a 1307 byla Kutná Hora obléhána vojskem Albrechta I., obyvatelé ji však narychlo opevnili a ubránili. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a dostala různá privilegia.

Bohatství kutnohorských dolů – zejména šachty Osel – se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby Lucemburků po celé 14. století. Král Karel IV. i Václav IV. si proto města velmi hleděli, podporovali je v různých sporech i při zvelebování městských staveb; Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV. Ve druhé polovině 14. století vznikl kostel sv. Jakuba a šest dalších, radnice a další stavby a město dostalo hradbu se šesti branami. Roku 1363 se zmiňuje i městská škola.

Plán Kutné Hory
Výřez z vojenské mapy, kolem 1850.

Protože městské kostely stále podléhaly sedleckému klášteru, vzniklo roku 1384 hornické bratrstvo pro stavbu nového, tzv. „horního“ chrámu sv. Barbory na pozemcích vyšehradské kapituly a za městskou hradbou. I když výnos dolů v té době klesal, stavební činnost rostla a král Václav IV. dal rozšířit Vlašský dvůr, kde často býval a roku 1409 zde podepsal Dekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí na pražské univerzitě. Roku 1413 horníci přepadli Malín a pobili obyvatele, protože jim bránili v dolování, 1416 zavraždili královského vyslance a ve městě se rozhořely národnostní a náboženské spory.

[editovat] Od 1419 do 1621

Roku 1419 začalo město pronásledovat kališníky a mnoho jich dalo naházet do opuštěných šachet. 1420 podporovalo město císaře Zikmunda Lucemburského, ale když 1421 Jan Žižka zničil sedlecký klášter, podrobilo se Janu Želivskému s tím, že odpůrci kalicha musí město opustit. Když Zikmund z města 1422 ustoupil, založil požár, který měšťané uhasili. Roku 1424 však město důkladně vypálil Žižka a nově osídlili táborští, kteří zde vládli až do bitvy u Lipan 1434. Mince v té době velmi upadla, razily se jen špatné haléře a obchod v Čechách přešel na míšeňské groše.

Roku 1436 sjednal král Zikmund zajímavé vyrovnání nových majitelů se starými i náboženský smír. Roku 1444 zde byl zvolen hejtmanem pozdější král Jiří z Poděbrad a odtud roku 1448 táhl dobývat Prahu. V Kutné Hoře pak sbíral vojsko proti Matyáši Korvínovi, jehož 1469 u Vilémova zajal. Na zemském sněmu 1471 zde byl zvolen králem proti Korvínovi Vladislav II. Jagellonský, který pak Kutnou Horu velmi podporoval. V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů a dosáhl vrcholu, což se projevilo i ve stavební činnosti a roku 1489 zde Martin z Tišnova vytiskl bohatě ilustrovanou Bibli kutnohorskou. Od roku 1489 sídlili v Kutné Hoře italští biskupové, kteří světili kněze podobojí, konaly se zde zemské sněmy a město konkurovalo svým významem Praze.

Po roce 1530 začal výnos dolů opět klesat, šachty se zalévaly vodou a opouštěly. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razit pražské groše. Úpadek pak rychle pokračoval také proto, že přísun stříbra z Jižní Ameriky srazil jeho cenu a dolování se přestalo vyplácet. Kutnohorské poměry v 16. století zachycují anekdotické paměti Mikuláše Dačického (1555-1610). Kutnohorský primátor Jan Šultys z Felsdorfu, dříve mincovní úředník, se stal za stavovského povstání direktorem a byl roku 1621 v Praze popraven; jeho hlava pak visela přes sto let na městské bráně.

[editovat] Od 1622 do současnosti

Roku 1623 byli vypovězeni nekatoličtí duchovní, morovou epidemií 1625 a exilem se počet obyvatel snížil o čtvrtinu. Ferdinand II. Štýrský městu zkonfiskoval část statků a věnoval jezuitům, kteří zde roku 1626 založili latinskou školu a pak budovali vedle sv. Barbory velkolepou kolej. V té pak vyučoval například Bohuslav Balbín, Jiří Plachý, historik města Jan Kořínek a další. I když těžba skomírala a roku 1726 byla úplně zastavena, město se pomalu vzpamatovalo a v Kutné Hoře působila řada vynikajících umělců (Kilián Ignác Dienzenhofer, František Maxmilian Kaňka, Petr Brandl, který zde 1735 zemřel a je na Náměti pochován). V letech 1770 a 1823 poničily město velké požáry.

Kutná Hora hrála významnou roli v národním obrození. Narodil se zde archeolog Jan Erazim Vocel a dramatik Josef Kajetán Tyl, v letech 1850-1851 zde žil a pracoval Karel Havlíček Borovský a vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly gotické stavby ne příliš citlivým způsobem obnoveny a chrám sv. Barbory v letech 1884-1893 dostavěn J. Mockerem.

[editovat] Kutná Hora dnes

Od roku 1538 je v Kutné Hoře známý pivovar, založený rodem Dačických z Heslova, který dnes vaří pivo Dačický. V 19. století vznikla v sedleckém klášteře tabáková továrna, dnes výrobní závod společnosti Phillip Morris. Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárna ČKD Kutná Hora. Pokusy o těžbu různých rud, které začaly za 2. světové války, skončily roku 1991 a staré šachty jsou dnes vyhledávaná turistická atrakce.

V Kutné Hoře je Ortenovo gymnázium a řada dalších středních škol a VOŠ. Ve městě se konají různé festivaly, například Ortenova Kutná Hora, Královské stříbření a kytarová soutěž. Je zde městské muzeum na Hrádku a České muzeum stříbra s hidtorickým dolem. V bývalé jezuitské koleji se od roku 1998 buduje Centrum umění Kutná Hora, součást Českého muzea výtvraných umění. Je zde i akvapark a nejdelší bobová dráha v ČR.

Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

[editovat] Místní části

Město Kutná Hora
Hlouška \| Kaňk \| Karlov \| Kutná Hora-Vnitřní Město \| Malín \| Neškaredice \| Perštejnec \| Poličany \| Sedlec \| Šipší \| Vrchlice \| Žižkov

[editovat] Hlavní památky Kutné Hory

Kostel svatého Jakuba (1330-1420)

Pohled na Kutnou Horu z kostela sv. Barbory, 1919, foto Josef Jindřich Šechtl
Arciděkanství (1594-1599)
České muzeum stříbra Kutná Hora a středověký důl [1]
Hrádek (1485-1505)
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (kolem 1415; 1488-1504)
Hřbitovní kostel Všech svatých (kolem 1290; 1698)
Chrám svaté Barbory (1385-1420; 1481-1499; 1512-1558; 1884-1893)
Jezuitská kolej (1667-1700)
Kamenná kašna (1493-1495)
Kamenný dům (1485-1495)
Kaple Božího těla (kolem 1400)
Klášter řádu sv. Voršily (1733-1743)
Kostel Matky Boží Na Náměti (1360-1470)
Kostel sv. Jana Nepomuckého (1734-1750)
Sedlec, chrám Nanebevzetí Pany Marie (1280-1320; 1702-1714)
Sedlec, hřbitovní kostel Všech Svatých (kolem 1400)
Morový sloup (1713-1715)
Ruthardka
Sankturinovský dům
Vlašský dvůr (kolem 1290; 1390-1400; 1496-1499; 1577-1579; 1893-1898)

[editovat] Osobnosti

[editovat] Pověsti

Zvon Marie z kostela sv. Jakuba prý nechal vyrobit muž, který se celý život věnoval penězokazectví, ale k stáru se rozhodl oprostit od svých hříchů, a proto všechen svůj majetek věnoval na odlití zvonu. Protože mu doma zbyl ještě díl falešného mincovního kovu, nechal jej přidat ke zvonovině, aby dodal hlasu zvonu na lahodnosti.
Z Vlašského dvora se delší čas ztrácelo stříbro a kutnohorští havíři s mincíři z Vlašského dvora se tak dlouho vzájemně obviňovali, až mezi nimi došlo ke ozbrojené potyčce, v níž několik Vlachů přišlo o život. Od těch dob se někdy stává, že se stříbrný zvonek z Vlašského dvora o půlnoci rozezní sám od sebe, strhne se vichřice a dvorem bloudí duchové zavražděných Vlachů, kteří dodnes pátrají po ztraceném stříbře.
Když se zvonařský mistr Jakub Ptáček chystal odlít velký zvon pro kostel sv. Barbory, měl v noci sen, že uklouzl a spadl do roztavené zvonoviny. Den nato při lití zvonu přilétl kos a z těsné blízkosti sledoval jeho práci. Náhle byl však omámen výpary a spadl do rozžhaveného kovu. Zvon byl posvěcen na jméno Marie, ale mezi lidmi se mu říkalo Ptáček kvůli jménu zvonaře i zvláštní příhodě při jeho odlévání.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

www.kutnahora.com – oficiální stránky o městě
www.mu.kutnahora.cz – stránky městského úřadu
www.kutnahora.info – kompletní informační systém o Kutné Hoře a blízkém okolí
www.kutna-hora.net – turistický web věnovaný hlavním kutnohorským památkám a atrakcím.
fotogalerie z Městské památkové rezervace
www.euromint.net – informace o historii měst a technologii mincovnictví (anglicky a v jazycích všech členských měst)
[2] Historie a památky
Statistické údaje o Kutná Hoře na webu ČSÚ
Kutná Hora: Historical Town Centre with the Church of St Barbara and the Cathedral of Our Lady at Sedlec (UNESCO) (anglicky)
České muzeum stříbra Kutná Hora – oficiální stránky kutnohorského muzea
[http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=prvni-chemicka-valka-se-konala-za-posledniho-premyslovce&cisloclanku=2006070105 První chemická válka …
Poprava havířů u Poděbrad
[3] České muzeum stříbra Kutná Hora - muzeum a středověký důl

[editovat] Literatura

J. Kořan, Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském. Praha: Vědecko-technické nakl, 1950
J. Kořínek, Staré paměti kutnohorské. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2000 - 605 s. ISBN 80-7106-453-X
Ottův slovník naučný, sv. 15, str. 413 nn., hesla "Kutná Hora - dějiny"
E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980, str. 182 - 198.
ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
MATYS, Rudolf: Kutnohorské pověsti. Praha, 1973

[editovat] Fotogalerie

Jezuitská kolej, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr od Svaté Barbory	Kostel sv. Barbory	Kamenný dům	Kostnice v Sedlci
Chrám Nanebevzetí Pany Marie v Sedlci	Vlašský dvůr