Starkoč
| Starkoč | |
|---|---|
rozpadající se barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starkoči |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0205 530875 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kutná Hora (CZ0205) |
| obec s rozšířenou působností: | Čáslav |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,09 km² |
| počet obyvatel: | 116 (1.1.2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 56′ 11″ s. š., 15° 30′ 32″ v. d. |
| nadmořská výška: | 250m m |
| PSČ: | 286 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Starkoč 90, 286 01 Starkoč |
| starosta / starostka: | Jan Jiskra |
| Oficiální web: http://www.starkoc.cz/ E-mail: starkoc@centrum.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Starkoč je obec v okrese Kutná Hora asi 19 km východně od Kutné Hory.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Obec se nachází 5,5 km západně od Ronova nad Doubravou, 11 km západně od Heřmanova Městce a 9 km severovýchodně od Čáslavi. Zástavba je soustředěna kolem prostorné obdélné návsi na níž pravoúhle navazuje několik dalších ulic. Východně od návsi stojí na výrazném vršku barokní kostel obklopený hřbitovem. Ostatní zástavba je z 19. a 20. století. V současné době je zde evidováno 98 domů. Pokud přijíždíte ze směru Čáslav a projíždíte skrz Dolní Bučice, při přejíždění řeky Doubravy se Vám naskytne překrásný pohled na Starkočský kostel.
Historie [editovat]
První písemná zmínka pochází z roku 1352[zdroj?].
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[1]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
- 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[3]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[4]
- 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Rok 1932 [editovat]
Ve vsi Starkoč (510 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]
sušárna čekanky, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, palírna slivovice a borovičky, 2 obchody se smíšeným zbožím, šrotovník, 2 trafiky, truhlář, zámečník
Památky [editovat]
Na východní straně obce se nachází vrcholně barokní neorientovaný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1738. V současné době je kostel nevyužit a částečnými opravami se předchází absolutnímu zchátrání. Od roku 2003 má kostel novou střechu. Okolo roku 1995 nejmenovaná dívka ze Starkoče prozkoumala záznamy a zjistila, že je kostel oficiálně zřícený(výrazně poškozený) po vichřici včetně cenného obrazu uvnitř. Obyvatelé Starkoče dlouhou dobu věděli, že v kostele je umístěn jeden z velmi cenných obrazů Nanebevzetí Panny Marie (odhad několik desítek milionů korun, velikost obrazu cca 2,5 x 3,5 metru) a dokud nebudou aktualizovány informace o kostele nebude možno podniknout záchranou akci a obraz zachránit. Jinak by informace o existenci obrazu přilákala maximálně zloděje. Záznamy byly upraveny a obraz v tajnosti nahlášen a přemístěn do Chrámu svaté Barbory. Obraz byl cca v 18. století poškozen vichřicí a měl velkou trhlinu, která obraz znehodnotila. Tato závada byla bravůrně odstraněna dvojicí umělců až několik desetiletí po poškození, ale církevní záznamy zůstali neobnoveny. Na obraz se můžete snad ještě dnes zajet podívat do Kutné Hory. Ve hřbitovní zdi je druhotně zazděno devět figurálních náhrobníků z počátku 17. století. Hřbitovní zeď byla moderně opravena společně s obvodovou zdí rybníka okolo roku 1999.
Zajímavosti v okolí [editovat]
Zhruba 700 m jihozápadně od obce se nachází přírodní památka Starkočský lom.
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 1 km od zastavěné části vede silnice 17 Čáslav - Chrudim - Zámrsk.
- Železnice
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- V obcí zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky z Čáslavi do Heřmanova Městce, Hradce Králové, Chrudimi, Kolína, Kutné Hory, Pardubic, Prahy, Ronov nad Doubravou a Třemošnice (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
- O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
Reference [editovat]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1594. (česky a německy)
