Čáslavský kraj

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: viz diskusi
Čáslavský kraj
Území
Sídlo krajeČáslav
Historická zeměČechy
Vznik2. polovina 13. století
Zánik1862
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky existence Čáslavského kraje nebo také jen Čáslavska[1] spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Centrem původního hradského zřízení byl až do zavedení krajského zřízení Čáslavský hrádek (dnes návrší nad atletickým stadionem ve Vodrantech), poté krajské město Čáslav, podle kterého se Čáslavský kraj nazývá.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší vyobrazení Čáslavského kraje na Aretinově mapě roku 1619
Čáslavský kraj 1653–1654
Čáslavský kraj na Vogtově mapě 1712
Čáslavský kraj roku 1909. V roce 1868 byly zrušeny krajské úřady a kraje jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů. Krajský soud sídlil v Kutné Hoře.
Severovýchod kraje na podrobné Mullerově mapě z roku 1720. Zde je kraj již po reformě z roku 1714.
Jihovýchodní část kraje podrobné Mullerovy mapy z roku 1720. Zde je vidět přesné vymezení hranice s Moravou.
Část severozápadní strany kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720
Jihozápadní roh roh kraje s městečkem Lukavec na Mullerově podrobné mapě z roku 1720
Porovnání umístění soudních okresů s původním feudálním Čáslavským krajem, jehož základní jednotkou bylo panství (soudní okres Štoky vznikl až v roce 1877 a sdružoval německé obce)
Soudní okresy Čáslavského kraje od roku 1855, základní jednotkou je svobodná obec (soudní okres Štoky vznikl až v roce 1877 a to na žádost německých obcí)
Čáslavský kraj: hrady a okresy 2018
Čáslavsko, města a městečka roku 1654. Města a městečka seřazena podle počtu zdaněných osob (hospodářů a sousedů), to znamená v městech královských všichni sousedé (majitelé měšťanských domů) a v městech poddanských poddanské usedlosti hospodářů. Berní skupina 1 osedlý (sedlák) většinou vlastnil celý lán půdy (60 korců) a z toho platil daň. Dělení hospodářů: 1 osedlý = 1 sedlák, 1 osedlý = 4 chalupníci, 1 osedlý = 8 domkařů. Zvlášť byli zapisováni nově osedlí, kteří měli speciální režim daní (v tabulce uvedeni za plusem +)[2]

Čáslavským krajem protékala takřka celým svým tokem řeka Sázava, za vysokého stavu hladiny se dříve plavilo dříví. Pruh lesů v Posázaví se do dnešní doby moc nezměnil a jeho zemědělské obhospodařování zůstalo stejné. Na území kraje se ve 12. a 13. století rozkládalo údělné knížectví Děpolticů a krátce poté se stalo světově známým krajem díky těžbě stříbra v Kutné Hoře. První zmínka o kraji je ve 12. století a od té doby se jeho územní vymezení příliš neměnilo. Poprávci kraje pocházeli často z rodu Lichtenburků nebo pánů z Chlumu.[1]

Roku 1331 Chotěboř získala status královského města zásluhou krále Jana Lucemburského. Císař a král Karel IV. roku 1356 dovolil město opevnit hradbami, ale již v roce 1499 Chotěboř klesla mezi města poddanská jako majetek Trčků z Lípy.[3]

V 15. století se stal bojištěm velkých bojů husitů Jana Žižky, Prokopa Holého a Sirotčího svazu. Ve dnech 3.–7. června 1421 proběhl v čáslavském kostele sv. Petra a Pavla sněm, kde bylo jednohlasně přijato hájení Čtyř artikul pražských, a to i katolíky, Zikmund byl sesazen z trůnu a Pražské artikuly byli povýšeny na zemský zákon. Dále byla zvolena prozatímní dvacetičlenná zemská vláda. Kraj se stal v roce 1440 členem spolku spolupracujících landfrýdů nejvýznamnějšího a nejmocnějšího Východočeského landfrýdu.

V únoru 1469 vojsko krále Jiřího z Poděbrad obklíčilo v bitvě u Vilémova křížovou výpravu uherského krále Matyáše Korvína. Ten v zajetí slíbil, že se bude snažit o smíření Jiřího s papežem. Dne 27. května 1471 na českém sjezdu ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře zvolili stavové podobojí i menší část katolické strany českým králem Vladislava Jagellonského. V březnu roku 1485 na českém zemském sněmu v Kutné Hoře byl mezi kališníky a katolíky uzavřen kutnohorský náboženský mír.

V září 1618 došlo k prvnímu střetu třicetileté války mezi vojsky císařskými a stavovskými v šestidenní bitvě. Císařští, vedení Dampierrem, měli ležení severovýchodně od Bratčic, naproti tomu stavovská armáda se položila u Čáslavi a Horek. Císařští byli po šesti dnech nuceni ustupovat směrem na Pelhřimov.

Kaňk bylo původně kutnohorské předměstí, které Ferdinand II. roku 1621 povýšil na královské horní město se stejnými právy jako měla Kutná Hora. Dne 17. května 1742 proběhla bitva u Chotusic a Čáslavi. V důsledku prohrané bitvy přišlo české království o většinu Slezska.

Poddanské městečko Humpolec bylo povýšeno roku 1807 na svobodné město. Humpolečtí zaplatili 8 000 zlatých Františku hraběti Wolkenstein-Trostburg za poskytnutou svobodu jako výkupné z dosavadních povinností a robot. „Porovnání" mezi vrchností a městem bylo sepsáno podrobně 3. července v Herálci na zámku. Významné události byl přítomen i guberniální rada a hejtman čáslavského kraje Norbet Fridrich ze Schmelzeru, který také podepsal vyhotovené Porovnání. Smlouvu podepsali jak zástupci města tak i vrchnosti.[4]

Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Čáslavském kraji 58 388 křesťanů a 543 židů, dohromady 58 931 obyvatel nad 10 let. V roce 1857 čítala výměra kraje 3948 km², počet obyvatelstva přítomného byl 354 677, což na 1 km² činilo 86 obyvatel, smíšených okresních úřadů bylo 14, dále 794 katastrálních-místních obcí, 19 měst, 35 městysů a 1015 vesnic.

Kraj se také stal světově známý výrobou skla ve Světlé nad Sázavou, kde počátky výroby sahají až do 17. století. Na Světelsku bylo mnoho drobných skláren, z nichž největší josefodolská byla přestavěna v roce 1861 z bývalé papírny.

Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Kraj byl obnoven v pozměněných hranicích roku 1855 a vydržel až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.[5] Po zrušení se země členily již jen na okresy. Od roku 1850 se stala Čáslav sídlem okresního hejtmanství, které jako okres vydrželo do roku 1960 jako součást Pardubického kraje.

V roce 1868 byly zrušeny krajské úřady a kraje jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů. Krajský soud sídlil v Kutné Hoře. Čáslavský kraj pro soudní účely s krajským soudem v Kutné Hoře vydržel až do roku 1948.

Významní hejtmané[editovat | editovat zdroj]

Hrady v kraji[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Čáslavském v letech 1375 až 1525, označená jako hrady.

jméno hradu držitelé roku 1375[7] držitelé roku 1420 držitelé roku 1475 držitelé roku 1525
1. Borovsko vladykové z Volfemberka vladykové ze Soutic páni z Valdeka součástí panství Zruč nad Sázavou pánů Kolovratů ze Zruče a z Chřenovic
2. Hrádek (Kutná Hora) před přestavbou veden jako Tvrz páni z Donína měšťan Ambrož Zlatník z Hrádku (zvaný Krtek) pání z Vrchovišť
3. Chlum páni z Chlumu a Košumberka páni z Chlumu a Košumberka páni z Chlumu a Košumberka páni z Chlumu a Košumberka
4. Chřenovice páni Kolovratové z Chřenovic měšťané Názové z Chřenovic součástí panství Ledeč nad Sázavou pánů Ledečských z Říčan zánik 1545
5. Křivsoudov pražské arcibiskupství pražské arcibiskupství součástí panství Vlašim vladyků Trčků z Lípy jako pustý se uvádí poprvé r. 1550
6. Lacembok (Zíkev) vladykové z Lacemboku vladykové z Kutrovic součástí panství Ledeč nad Sázavou pánů Ledečských z Říčan kolem roku 1420 je hrad zničen
7. Ledeč nad Sázavou páni Ledečtí z Říčan páni Ledečtí z Říčan páni Ledečtí z Říčan páni Ledečtí z Říčan
8. Lichnice panovník panovník královna Johana vladykové Trčkové z Lípy
9. Lipnice nad Sázavou panovník páni z Vartenberka vladykové Trčkové z Lípy vladykové Trčkové z Lípy
10. Odranec[8] vladykové z Volfemberka vladykové z Volfemberka součástí panství Vlašim vladyků Trčků z Lípy zánik v čtvrtině 16. století
11. Orlík páni z Dubé rytíři z Leskovce rytíři z Leskovce součástí panství Lipnice vladyků Trčků z Lípy, 1560 uváděn jako pustý
12. Polná páni z Pirkštejna páni z Pirkštejna páni ze Šternberka vladykové Trčkové z Lípy
13. Přibyslav páni z Ronova páni z Ronova součástí panství Polná pánů ze Šternberka V roce 1547 je označen jako pustý.
14. Ronov nad Sázavou páni z Ronova páni z Ronova součástí panství Polná pánů ze Šternberka V roce 1538 je označen jako pustý.
15. Ronovec vladykové Andělové z Ronovce vladykové Andělové z Ronovce vladykové z Libice rytíři Haugvicové z Biskupic
16. Smrdov benediktinské opatství Vilémov benediktinské opatství Vilémov součástí panství Lipnice vladyků Trčků z Lípy zanikl za husitských válek
17. Sokolohrady ? rytíř z Chotělic; vladyka ze Zíšova vladyka z Malče vladykové z Otaslavic
18. Vlašský dvůr panovník panovník panovník panovník
19. Zahrádka vyšehradská kapitula vyšehradská kapitula součástí panství Lipnice vladyků Trčků z Lípy Od 15. století je pustý.
20. Zruč nad Sázavou páni Kolovratové ze Zruče páni Kolovratové ze Zruče a z Chřenovic páni Kolovratové ze Zruče a z Chřenovic páni Kolovratové ze Zruče a z Chřenovic
21. Želiv kanonie premonstrátů Želiv kanonie premonstrátů Želiv vladykové Trčkové z Lípy vladykové Trčkové z Lípy (hrad postaven po roce 1468)
22. Žleby panovník panovník páni z Janovic rytíři Bohdanečtí z Hodkova
23. Sion vystavěn Janem Roháčem z Dubé v letech 1426–1427 vypálen královským vojskem roku 1437 od roku 1581 součástí malešovského panství
opevnění s nejasným statutem
24. Kácov Nejasné, jestli se jedná o hrad nebo o pouhou tvrz. ? ? ?
25. Čáslavský hrádek[9] Nelze doložit, jestli se jednalo o kamenný hrad nebo o palisádové hradiště. ? ? okolo roku 1544 měšťan Ondřej Hradišťský z Hradiště

Sídla v kraji roku 1654[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Čáslavském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Čáslavského kraje v roce 1830: I. města královská, II. města poddanská, III. městyse. Dále je zde uvedeno panství (dominium), počet budov, obyvatelstvo přítomné, domácí a další členění. Kraj má 8 měst od roku 1807, kdy byl Humpolec povýšen na město 9 a 35 městysů.
jméno města stav obyvatel roku 1702*[10] obyvatel roku 1830[11] obyvatel roku 1843[12] obyvatel roku 1850[13][14] obyvatel k 31. 10. 1857[15]
Kutná Hora královské horní město 2700 8460 8777 8624 12727
Polná poddanské, panské město, panství Polná 1474 4225 5859 5971 5143
Havlíčkův Brod královské město 1219 3938 4101 4082 3966
Čáslav královské krajské město 902 3316 3714 3554 5396
Chotěboř poddanské, panské město, panství Chotěboř 468 3144 3686 3916 3735
Přibyslav poddanské, panské město, panství Polná 540 1732 2088 2116 2330
Ledeč nad Sázavou poddanské, panské město, panství Ledeč 423 1535 2174 1927 2093
Ronov nad Doubravou poddanské, rytířské město, statek Ronov 418 1278 1606 1613 1684
místa s nejasným statutem
Lipnice nad Sázavou poddanské, panské město, panství Lipnice (V berní rule „Původně napsáno asi >>Městečko<<, potom vyškrábáno a upraveno na >>Město<<; na dalším foliu jako údaj, že pokračuji záznamy o Lipnici, je uvedeno >>Continuatio městečka Lipnice<<“). rok 1651 = 174 obyv. 1236 1385 1454 1289
Kaňk královské horní město (V berní rule napsáno „Bergkwerk, slove na Kanku při Horách Kutnách“ Důl se stejnýma městskýma právy jako Kutná Hora a s vlastní radnicí[16]) 190 940 1120 1183 1255

(* roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)

Městečka[editovat | editovat zdroj]

jméno městečka soudní okres panství, statek obyvatel v roce 1830 obyvatel v roce 1843 obyvatel v roce 1850 obyvatel k 31. 10. 1857
Humpolec* (887 obyvatel roku 1702) Humpolec Humpolec (p.) 3512 4139 4589 4506
Habry (Habr) Habry Habry (p.) 1889 1992 2136 2279
Golčův Jeníkov (Jeníkov) Habry Golčův Jeníkov (p.) 1843 2070 2420 2529
Světlá nad Sázavou** (Světlá) Ledeč nad Sázavou Světlá (p.) 1344 1626 1709 1610
Krucemburk (Krucumburg) Chotěboř Krucemburk (st - p) 1183 1405 1500 1393
Štoky Štoky Střítež a Úsobí (p.) 1177 1544 1553 1485
Havlíčkova Borová (Borová) Přibyslav Polná (p.) 1164 1348 1781 1486
Chotusice Čáslav Žehušice (p.) 1089 1260 1237 1364
Žleby Čáslav Žleby (p.) 1010 1130 1143 1634
Zbraslavice Kutná Hora Zbraslavice (st. - r) 1010 1271 1582 1296
Česká Bělá (Bělá) Havlíčkův Brod vesnice m. Havlíčkův Brod 981 1137 1174 1133
Vojnův Městec Přibyslav Vojnův Městec (st. - d) 985 1265 1338 1275
Lukavec Pacov Lukavec (p.) 949 1137 1344 1131
Vilémov (Vilímov) Habry Vilémov, klašt. Vilémov, Jitkov (st. - r) 910 1068 1156 1163
Zahrádka (Trhová Zahrádka, 363 obyvatel roku 1702) Ledeč nad Sázavou Světlá (p.) 929 1030 1357 1009
Větrný Jeníkov Humpolec Větrný Jeníkov (st - p) 857 989 955
Kácov (201 obyvatel roku 1702) Uhlířské Janovice Kácov (p.) 843 213 1164 802
Senožaty Humpolec Želiv (p. - d) 809 925 1062 923
Červené Janovice (Janovičky) Kutná Hora Janovice a Soutice (st. - r.) 764 917 974 881
Malešov Kutná Hora Malešov (p.) 722 932 1125 1016
Čechtice Dolní Kralovice Čechtice (p.) 708 844 940 988
Dolní Kralovice Dolní Kralovice Zbyslav a Dolní Kralovice (st. - r) 803 1176 843
Křivsoudov Dolní Kralovice Křivsoudov (p.) 709 780 1020 903
Malín Kutná Hora Sedlec (st - d) 767 789 951
Uhelná Příbram (Příbram) Chotěboř Žleby (p.) 649 723 939 736
Zruč nad Sázavou (Zrutče) Dolní Kralovice Zruč (st. - r) 674 798 1130 824
Čestín Uhlířské Janovice Čestín a Úmonín (st. - r.) 550 611 1115 640
Sázavka (Smrdov) Habry Třebešice, Vrbice a Modletín (st. - r) 555 500 590
Suchdol (Sukdol) Kutná Hora Malešov (p.) 340 411 583 484
Hněvkovice Dolní Kralovice Vlastějovice (Hamry) (p.) 392 373 383
Vlastějovice (Dolenní Hamry) Dolní Kralovice Hamry (Vlastějovice) (p.) 301 309 520 822
Chlum Čáslav Chlum (st. - r.) 244 268 205
Borovsko Dolní Kralovice Borovsko a Nesmiřice (st. - r.) 232 240 234
Stříbrné Hory Přibyslav Polná (p.) 173 264 134
Podhradí (Předhradí) Čáslav Třemošnice (p.) 99 994 199

(v závorkách jsou uvedeny staré názvy městeček) (p.) = panství, (st.) = statek, (st. - d) = duchovní, (st. - r) = rytířský, (st. - p) = panský.

(* roku 1807 se Humpolec vykoupil z poddanství a byl povýšen na svobodné město,** roku 1855 Světlá povýšena na město)

Panství v kraji roku 1654[editovat | editovat zdroj]

Místa v kraji Čáslavském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako panství a statky[17]

pořadí stav majitel seznam měst, městysů a vsí osedlost
1 Panský Polenské panství Maxmiliána knížete z Dytrychštejna Město Polná, Město Přibyslav, Městys Havlíčkova Borová, Stříbrné Hory, Janovice, Skrýšov, Dobroutov, Věžnička, Německý Šicndorf, Dobronín, Kamenná, Horní Věžnice, Dolní Věžnice, Šachotín, Hrbov, Záborná, Sirákov, Poděšín, Nížkov, Rosička, Sázava, Buková, Špinov, Olešenka, Dolní Jablonná, Česká Jablonná, Nové Dvory, Pořežín, Hřiště, Malá Losenice, Vepřová, Račín, Velká Losenice, Modlíkov, Dobrá, Poříčí, Žižkovo Pole, Střelcová (Stříbrné Hory), Utín, Krátká Ves, Peršíkov, Střížov, Hájek(Střížov), Sobíňov, Ždírec, Pohled, Dlouhá Ves 1. díl, Simtany, Ždírec, Jilemník, Peršíkov, Cibotín, Macourov, Dlouhá Ves, 2. díl, Brzkov, 480,5
2 Městský Havlíčkův Brod a vsi, královské město město Havlíčkův Brod, Městys Česká Bělá, Kojetín, Utín, Dlouhá Ves, Šlapanov, Suchá, Kněžská, Svatý Kříž, Perknov, Knyk, Zbožice, Český Dvůr(Knyk). Kotlasův Dvůr samota u Perknova 217,25
3 Duchovní ŽELIV, panství opatství kláštera premonstrátů v Želivi Městys Senožaty, Bolechov, Brtná, Bystrá, Číhovice, Hladov, Hojanovice, Holušice, Jiřice, Kletečná, Koberovice, Komorovice, Krasoňov, Lískovice, Lísky, Lohenice, Mladé Bříště, Nečice, Petrovice, Podolí, Poříčí, Sedlice,Staré Bříště, Tukleky, Vlčí Hory, Vojslavice, Vřesník, Vystrkov, Záhoří, Želiv. 203,75
4 Panský Ledečské panství Adriana z Engelffurtu Město Ledeč nad Sázavou, Kožlí, Ostrov, Sechov, Bohumilice, Mstislavice, Chřenovice, Obrvaň, Jedlá, Pavlovice, Bělá, Sychrov, Volavá Lhota, Machovice, Milanovice, Kozlov, Olešná, Souboř, Habrek, Číhošť, Kynice, Hroznětín, Tunochody, Leština, Zdeslavice, Vrbka, Bohdaneč, Třebětín, Víckovice, Kotoučov, Prostřední Ves. 201
5 Panský Herálec a Humpolec, panství Evy Tallmberkové Městys Humpolec, Herálec, na samotě, Slavníč, Koječín, Radňov, Skorkov, Kamenice, Pavlov, Mikulášov, Dubí, Plačkov, Bransoudov (Humpolec), Čejov, Světlice, Hněvkovice, 147
6 Městský Kutná Hora a vsi, královské horní město Kutná Hora, Poličany, Přítoky, Hořany, Lomec, Dědice, Vilémovice, Veletov 144,25
7 Panský Chotěbořské panství Rudolfa Rašína Město Chotěboř, Kejžlice, Řečice, Bystrá, Záběhlice, Suchdol samota u dobré vody, Pusté Lhotsko, Křepiny, Meziklasí, Loukov, Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov, Budíkov, Jilem, Sedletín, Veselá, Vepříkov, Petrovice u Uhelné Příbramě, Rankov, Svinný. 144
8 Panský STŘÍTEŽ A ÚSOBÍ, panství Ferdinanda Ernesta z Bukové Městys Štoky, Střítež (okres Jihlava), Dobronín, Heroltice, Nové Dvory (okres Žďár nad Sázavou), Hybrálec, Ždírec (okres Jihlava), Smrčná, Petrovice (Štoky), Pozovice, Smilov (Štoky), Studénka (Štoky), Úsobí, Chválkov (Lípa), Dobrohostov, Kochánov (okres Havlíčkův Brod), Okrouhlička, Ústí (okres Jihlava), Mysletín, Šimanov, Buková samota u Ústí, Orlov samota u Mysletína, Branišov (Ústí)," 137,5
9 Panský NOVÉ DVORY, panství Frydrycha Eusebia Švihovského z Rysumburku a Švihova Tvrz Ovčáry (Nové Dvory), Nové Dvory (okres Kutná Hora), Církvice, Jakub (Církvice), Svatá Kateřina (Svatý Mikuláš), Záboří nad Labem, Kobylnice (okres Kutná Hora), Lišice (Svatý Mikuláš), Morašice (okres Pardubice), Svatý Mikuláš (okres Kutná Hora), 110
10 Panský ŽEHUŠICE, pasntví Marie hraběnky z Valdštejna Městys Chotusice, Žehušice, Rohozec (okres Kutná Hora), Sulovice, Horušice, Horka I, Bojmany, Výčapy (Vlačice), Vlačice, Horní Bučice, Dolní Bučice, Zaříčany, Lovčice (Bílé Podolí), Semtěš, Sovolusky (okres Pardubice), Sovoluská Lhota, Litošice, Seník (Jankovice), Brloh (okres Pardubice), Krasnice, Lipnička, Radkovec Dvůr u Kochánova, Kochánov (Světlá nad Sázavou), Koňkovice, Trpišovice, Dobrovítova Lhota, Smrčná (Trpišovice), Závidkovice, Radostovice (Světlá nad Sázavou), Broumová Lhota (Krásná Hora), Nová Ves u Světlé 101,5
11 Panský GOLČŮV JENÍKOV, panství Marie Magdaleny Goltschové Městys Golčův Jeníkov, Stupárovice, Skryje (okres Havlíčkův Brod), Podmoky (okres Havlíčkův Brod), Přibyslavice (Vlkaneč), Kozohlody, Vlkaneč, Klucké Chvalovice, Frýdnava, Leškovice, Rybníček (okres Havlíčkův Brod), Kobylí Hlava, Římovice, Mnichov, Žandov (Chlístovice), Rašovice (okres Kutná Hora) 101
12 Panský HABRY, panství Jana z Walmerode Městys Habry, Nová Ves u Leštiny, Štěpánov (Leština u Světlé), Kysíbl dvůr a mlýn u Habrů, Lubno (Habry), Kámen (okres Havlíčkův Brod), Tis (okres Havlíčkův Brod),

Kněž (Tis), Jiříkov (Kámen), Proseč (Kámen), Miřátky, Lučice (okres Havlíčkův Brod), Komárov dvůr u Malčina, Olešnice (Okrouhlice), Soud Velkovolešnicky Valečov dvůr u Olešnice, Pohleď, Malčín, Skuhrov (okres Havlíčkův Brod), Radostín (okres Havlíčkův Brod)

98
13 Panský LUKAVEC, panství Alžběty hraběnky z Opprstorffu

Městys Lukavec (okres Pelhřimov), Týmova Ves, Mezilesí (okres Pelhřimov), Salačova Lhota, Velká Ves (Lukavec), Křešín (okres Pelhřimov), Mohelnice (Křešín), Štědrovice, Blažnov, Čeněnice, Malá Paseka, Starý Smrdov, Kramolín (Křešín), Chyšná, Skoranovice, Všebořice (Loket), Radíkovice (Loket), Bernartice (okres Benešov), Tisek

94,5
14 Panský Lipnické panství Matyáše Vernýra Město Lipnice nad Sázavou, Dolní Město, Kojkovice, Kojkovičky, Vilémovec, Volichov, Vítonín, Věž (okres Havlíčkův Brod), Lípa (okres Havlíčkův Brod), Petrkov (Lípa), Šebestěnice, Okrouhličtí Dvořáci na samotách 94,25
15 Rytířský Třebešice, Vrbice a Modletín. Václava Rudolfa st. Věžníka z Věžník městys Smrdov, Třebešice, Vrbice, Kunemil, Horní Dlužiny, Ovesná Lhota, Vlkanov, Stříbrné Hory, Bohušice, Druhanov, Služátky, Mrzkovice, Benetice, Žebrákov, Horní Březinka, Hudice u Modletína, Maslovanky u Modletína, Vrátkov, Rušínov, Klokočov, Klokočovská Lhotka, Hoješín, Leškova Hůrka, Hostětínky 88
16 Duchovní Vojnův Městec, statek cisterciáckého kláštera u města Ždáru Městys Vojnův Městec, Radostín, Škrdlovice, Světnov, Stržanov, Polnička, Počátky 82
17 Panský KÁCOV, panství Vilém Popel z Lobkovic Městys Kácov, Zliv, Holšice, Čížov (Chabeřice), Řendějov, Chabeřice, Jiřice (Řendějov), Starý Samechov, Polipsy, Kněž (Čestín), Čenovice, Losiny,

Petrovice II, Vlková (Zbizuby), Hroznice, Zbizuby, Koblasko, Zderadiny, Vranice (Zbizuby), Psáře, Soušice

76
18 Panský KŘIVSOUDOV panství Jakuba Leopolda z Halvejlu Městys Křivsoudov, Mnichovice (okres Benešov) (2 díl), Děkanovice, Dunice, Strojetice, Černičí, Jenišovice (Křivsoudov), Němčice (Loket), Kačerov (Loket), Lhota Bubeneč, Nová Ves u Dolních Kralovic, 74
19 Panský NOVÝ STUDENEC, panství Jindřicha Kustoše ze Zubřího a z Lípy Nový Studenec, Podmoklany, Odraneč (Podmoklany), Branišov (Podmoklany), Sychrov, samota u Podmoklan v okrese Havlíčkův Brod, Hudeč, Sloupno (okres Havlíčkův Brod), Štikov (Slavíkov), Horní Vestec a Dolní Vestec, Libice nad Doubravou, Libická Lhotka, Dolní Sokolovec, Kladruby (Libice nad Doubravou), Lhůta (Libice nad Doubravou), Lány (okres Havlíčkův Brod), Předboř (Maleč), Hranice (Maleč), Rovný, Kocourov (Slavíkov), Údavy, Dlouhý (Slavíkov), Stružinec (Ždírec nad Doubravou), 69,25
20 Panský TUPADLY, panství Ernestina hraběnka de Suis "Tupadly (okres Kutná Hora), Potěhy, Vrdy, Močovice, Drobovice, Březí (Zbýšov), Zbudovice, Horky (okres Kutná Hora), 67
21 Panský MALEŠOV, panství sirotků hraběte Volfa Hendrycha Berky "Městys Malešov, Městys Suchdol (okres Kutná Hora), Bykáň, Týniště (Malešov), Polánka (Malešov), Chlístovice, Chroustkov, Všesoky, Miletice (Nepoměřice),

Košice (okres Kutná Hora), Vidice (okres Kutná Hora), Tuchotice, Stará Lhota, Albrechtice (Malešov), Útěšenovice, Hranice (Slavošov), Slavošov, Hodkov (Zbraslavice), Dobřeň (Suchdol), Malenovice (Suchdol), Bořetice (Červené Pečky), Miskovice, Březová (Úmonín), Mezholezy (Miskovice), Sedlov,"

63,75
22 Panský ŽLEBY, panství Frydricha, hrabě z Cavriani Městys Žleby, Městys Uhelná Příbram, Hostovlice, Horky (okres Kutná Hora), Mlýn na samotě Vinaře, Vinice (Vinaře), Licoměřice, Bousov, Tuchov, Žlebská Lhotka, Žlebské Chvalovice, Zehuby, Střítež Samota u Nejepína, Nejepín, Tři Dvory samota u Jarošova, 61,5
23 Panský ČECHTICE, panství Jana Šebestýna z Hallweylu "Městys Čechtice, Jeníkov (Čechtice), Nekvasovice (Čechtice), Palčice, Dobříkovice, Kuňovice, Borovnice (okres Benešov), Otročice, Malá Paseka, Sudislavice, Jizbice samota z Zhoře 60
24 Panský OKROUHLICE, panství Filipa Adama hraběte ze Sulmus "Zdislavice (Herálec), Boňkov, Skála (Věž), Leština (Věž), Jedouchov, Bratroňov (Krásná Hora), Čekanov, Krásná Hora, Bezděkov (Krásná Hora), Březinka (Havlíčkův Brod), Mozolov (Krásná Hora), Vadín, Babice (Okrouhlice), Klanečná, 58,75
25 Městský Čáslav, královské krajské město Čáslav a předměstí 58,5
26 Rytířský Vilémov, Jitkov, Klášter Vilemovský, Mariji Alžbetě Věžníkové z Nemyšle městys Vilémov, Klášter, Bučovice, Heřmanice, Ždánice, Hostovlice, Jakubovice, Zhoř, Nasavrky, Vrtěšice, Jitkov, Oudoleň, Slavětín 52
27 Panský Světlá nad Sázavou, panství Gebharta Taxise Městys Světlá nad Sázavou, Městys Zahrádka (Horní Paseka), Kamenná Lhota, Kouty (okres Havlíčkův Brod), Dolní Březinka, Horní Paseka, Dolní Paseka, 50,625
28 Rytířský Košetice a Buřenice, statek Johanny Eusebii z Svárova Kosětice, Buřenice, Babice, Martinice u Onšova, Chýstovice 48,5
29 Rytířský Ronov nad Doubravou, statek Ferdinandovi Antonínu Chiesovi Město Ronov nad Doubravou, Zbyslavec, Rudov, Jetonice, Biskupice, Mladotice, Pařížov, Spytice, Zvěstovice, Sirákovice, Úhrov, Kraborovice, Spačice, Zehuby 42,875
30 Městský Vesnice kralovského města Jihlavy Výskytná nad Jihlavou, Hlávkov, Jiřín, Ježená, Dvorce, Rounek, 1 papírna Staré Hory, Hubenov 42
31 Panský VĚTRNÝ JENÍKOV, statek Frydrycha z Trautmanssdorffu Městys Větrný Jeníkov, Kalhov, Zbinohy, Úhořilka, Chyška, Zbilidy, Dušejov, Opatov (okres Jihlava), Dudín, Jankov (okres Pelhřimov), 41,5
32 Rytířský Frýdnava, statek Augustyna Ernesta Šenovce Bartoušov, Vysoká, Květnov, Hurtova Lhota, Michalovice, Kvasetice, Květinov 37,875
33 Rytířský Červené Janovice a Soutice, statek Litmírovi Obiteckýmu městys Červené Janovice, Zhoř, Bludov, Zdeslavice, Chvalov, Plhov, Soutice, Černýš, Kalná, Horka, Proseč, Podivice, Horní Rapotice, Vilémovice, Čejtice, Kaliště, Újezdec, Senetín 37,5
34 Duchovní KŘESETICE, statek jezuitské koleje v Kutné Hoře Bahno, Bylany, Černíny, Chrást, Krasoňovice, Krupá, Křesetice, Neškaredice, Paběnice, Perštejnec, Předbořice, Šetějovice, Pucheř, 37
35 Panský TŘEMOŠNICE, panství Ferdinanda Rabenhaupta ze Suché. Městys Podhradí (Třemošnice), Míčov, Skoranov, Kraskov, Žďárec u Seče, Závratec, Skalka dvůr u Kubikových dubů, Lhotka samota u Kubikových dubů, Moravany (Ronov nad Doubravou), Kněžice (okres Chrudim), Moravany, Pařížov (Běstvina), Počátky (Seč), Krchleby (okres Kutná Hora), Dobrovítov, Hlohov (Číhošť), Hostkovice (Třebětín), Dědice, Damírov, Les Svárov u Dobrovítova (zaniklá), Čejkovice (okres Kutná Hora), Krchlebská Lhota, Opatovice (Zbýšov) 36
36 Rytířský Zbyslav a Dolní Kralovice, statek Jaroslava Šoffmana městys Dolní Kralovice, Střítež, Příseka, Budeč, Zbyslav, Bílé Podolí, Starkoč, Lovčice, Horušice, Lipovec, 35,25
37 Rytířský Onšov, statek Salomeny Karlový z Svárova Onšov, Těškovice, Chlovy, Hořice, Děkančice, Hroznětice, Syrov 33,375
38 Rytířský Horní a Dolní Krupá, statek Jana Mencle Dolní Krupá, Horní Krupá, Olešná 28,25
39 Rytířský Maleč, statek Adama Chuchelskýho Maleč, Víska, Horní a Dolní Lhotka, Jeníkovice, Blatnice, Předboř, Horní Sokolovec 28
40 Rytířský Čáslavsko, statek. V zástavě drží p. Kateřina Skuhrovská Čáslavsko, Horní Lhota, Velká Ves 24,125
41 Rytířský Martinice, statek Václava staršího Vraždy z Kulvaldu Martinice u Dolních Kralovic, Balžejovice, Vranice, Píšť, Ježov, Vraždovy Lhotice, Tomice, Zahradčice, Budeč, Dolní Rapotice 23,125
42 Rytířský Zbraslavice, statek sirotků po Bohuslavovi Horňateckým městys Zbraslavice, Chotěměřice, Velká Skalice, Rápošov, Hetlín, Štipoklasy, Černíny 22,125
43 Rytířský Bratčice a Nová Ves, statek Bernrta Šmerhovskýho Bratčice, Nová Ves u Chotěboře, Skuhrovec dvůr u Zástraní 21,5
44 Panský HAMRY (VLASTĚJOVICE), panství Jana Antonína Losy z Losinthalu Městys Vlastějovice (Dolení Hamry), Městys Hněvkovice (okres Havlíčkův Brod), Kounice (Vlastějovice), Skala (Vlastějovice), Budčice, Velká Paseka, Nová Ves u Dolních Kralovic, Laziště (Pertoltice), Mnichovice (okres Benešov) 1.díl, Březina (Vlastějovice), Pertoltice (okres Kutná Hora), Zahájí (Hněvkovice)-Štičí, Habrovčice, Čejtice, 21
45 Rytířský Pravonín, statek Pukharta Kekule Pravonín 21
46 Rytířský Zruč nad Sázavou, statek Markétě Mečerodové městys Zruč nad Sázavou, Pohleď, Lipína, Debř samota z Zruče 20
47 Panský BEZDĚKOV, statek Evy Kustošové Bezděkov (okres Havlíčkův Brod), Hařilova Lhotka, Malochyně, Křívý Dvůr u Malochyně, Horní Studenec, 19
48 Panský KRUCEMBURK, statek Marie Alžběty Berkové ze Vchynic a Tetova Městys Krucemburk, Hluboká (Krucemburk), Kohoutov (Ždírec nad Doubravou) Benátky (Ždírec nad Doubravou), 17
49 Panský HORNÍ KRALOVICE, statek Ludvíka z Herberštejna Horní Kralovice, Bezděkov (Loket), Loket (okres Benešov), Libčice (Dolní Kralovice) 17
50 Duchovní SEDLEC, statek opatství cisterciáckého kláštera Matky Boží v Sedlci Městys Malín, Habrkovice, Horušice, 15,5
51 Rytířský Čestín a Úmonín, statek Kateřiny Skuhrovský Městys Čestín, Zichovice samota u Kasanic, Kasanice, Staré Nespeřice, Milotice, Tlučeň, Úmonín, Boštice 14,25
52 Rytířský Bačkov a Zboží, statek sirotků Klusákovských Bačkov, Zboží 14
53 Rytířský Veselý Ždár, statek Jana Hendricha z Levenfelzu Veselý Ždár 14
54 Duchovní TERMESHOFY, statek cisterciáckého panenského klaštera v Pohledu Termesivy 13,5
55 Rytířský Tvrz Šadova Lhotice. Alžbětě Tenoklový Šadová Lhotice, Špeřice, Holušice, Vitice, Miletín, Lhotka 13
56 Panský SNĚŤ, statek Lidmily Sydonie, slečny ze Vchynic a z Tetova Snět, Dolní Rapotice 12
57 Rytířský Chuchel, statek Mikuláše Lažanského z Bukové Chuchel, Drhotín, Rostejn, Jeřišno, Čečkovice 12
58 Panský ČERVENÉ PEČKY, statek Justa z Gebhartu Červené Pečky, Opatovice (Červené Pečky), Nepoměřice, Kralice (Chlístovice), Mančice (Rašovice), Onomyšl, Křečovice (Onomyšl), Nebovidy (okres Kolín), Vernýřov, 11,5
59 Městský Vesnice města Ledče nad Sázavou Prosička, Chlistovice, Měchovice, Kamenná Lhota 11
60 Rytířský Borovsko a Nesmiřice, statek Bohuslava Michala Zňovskýho, Johanny Veroniky Zňovský, Jakuba Paravičína městys Borovsko, Brzotice, Bernartice, Čejtice, Onšovec, Nesměřice, Hulice, 10
61 Rytířský Lipka, statek sirotkům po Karlovi Kustošovi Lipka, Horní Bradlo, Dolní Bradlo, Velká Střítež, Malá Střítež, Hluboká, Možděnice, Polom, Jančour, Javorné 10
62 Rytířský Podhořany, statek Radslava Kostomlatského z Vřešovic Podhořany, Turkovice, Bukovina, Březinka, Hoštálovice, Rašovy 10
63 Rytířský Příseka a Opatovice, statek Jindřicha Velvarskýho Příseka, Opatovice 10
64 Rytířský Kaliště, statek Alšovi Přibkovi Kaliště 9
65 Rytířský Rosochatec, statek Mikuláše Bechyně Rosochatec, Čachotín, Skořetín dvůr u Rosochatce, Břevnice, Kyjov 8,375
66 Duchovní KRASEŃOVICE A ŽELIVEC, statek Patres Soc. Jesu v Kutné Hoře Želivec, Krasoňovice, 8
67 Panský PETROVICE A PAVLOV, statek Anny Isabelly z Kolovratové Pavlov (okres Havlíčkův Brod), Petrovice I, 8
68 Rytířský Dobrnice, statek Jana Arnošta z Erhenprechthaussu Dobrnice, Leština 8
69 Rytířský Vestec, statek Antonína Augustyna Bynaka (Binago) Ostružno, Borek, Přísečno, Pukšice, Vestecká Lhota, Podhořice, 8
70 Rytířský Tvrz Korotice Viléma Hrobčickýho Korotice, Vilémovice u Ledče n. Saz., Vilémovice u Červ. Janovic 7
71 Rytířský Hlízov, statek. Prve v sequestru J. M. Císařské, nyní p. Čejky Hlízov 6,625
72 Rytířský Opatovice a Slavíkov, statek Jana Dobřenskýho Slavíkov, Opatovice I., Černíny, Zálesí, Rovný 6
73 Rytířský Slavětín, statek Evy Měděncové Slavětín 5,625
74 Městský Bergverk Kaňkovskej, královské horní město Kaňk 5
75 Rytířský Nová Lhota, statek Jindřicha Haugvice Nová Lhota, Olšany, 4,625
76 Duchovní MEZILESY, ves stateček jezuitské koleje v Kutné Hoře Mezholezy (Miskovice) 4
77 Rytířský Hraběšín, statek Salomeny Lukavecký Hraběšín 4
78 Rytířský Pavlíkov, statek Janovi z Vejtmíle Pavlíkov samota u Leštínky, Leštinka 4
79 Rytířský Švábinov, statek Jana Kamberskýho Zdeslavice u Malešova, Venýřov, Švabinov, 4
80 Rytířský Běstvina, statek Kryštofa Kordule Běstvina, Drhotice dvůr u Rostejnu, Horní Počátky 3
81 Rytířský Chyšná, statek Bohuslava Lukaveckýho Chyšná 3
82 Rytířský RADBOŘ, statek Jindřicha Graffta Kořenice, Sedlov 2,625
83 Rytířský Keblov, statek Humprechta Račína Keblov 2,5
84 Rytířský Vyklanice, statek, díl druhý, sirotkům po Zdeňkovi Košetickým z Horky Vyklantice 2 díl 2,25
85 Rytířský Dřevíkov, stateček Marty Metychové Dřevíkov, V Tobolkách samota u Dřevíkova, Veselý Kopec, Jančour 2
86 Rytířský Nejepín, statek Jindřicha Sudka Nejepín, v Sucholepech na samotách, Muhudy 2
87 Rytířský Doubkov, statek Alině Bošinské Dobkov 1,5
88 Rytířský Vyklanice, statek, díl první, Václava Košetického z Horek Vyklantice 1 díl, Radějov, Petrovsko 1,25
89 Rytířský Koštišťany, statek Jindřicha Sevkovskýho (Slavkovský) Koštišťany 1
90 Rytířský Mezilesí, statek Jindřicha Jeníka Mezilesí u Týmové Vsi 1
91 Rytířský Nemojov, stateček Anny Mariji Horňátecký Nemojov 1
92 Rytířský Souňov, statek Jiřího Skřižovskýho Souňov 1
93 Rytířský Žibřichovice, statek Elišče Rašínový Žibřidovice 0,75
94 Rytířský Sedlice, statek Humprechta Račína Sedlice, Dubějovice 0,25
95 Rytířský Zámek Chlum, statek Viléma Mladoty z Solopisk městys Chlum 0

Soudní okresy kraje od roku 1855[editovat | editovat zdroj]

  • Okres chotěbořský
  • Okres čáslavský
  • Okres německobrodský
  • Okres haberský
  • Okres humpolecký
  • Okres kouřimský
  • Okres uhlířskojanovický
  • Okres kolínský
  • Okres kutnohorský
  • Okres ledečský
  • Okres poděbradský
  • Okres polenský
  • Okres přibyslavský
  • Okres dolnokralovický

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Čáslavský kraj byl značně rozlehlý. Jeho hraniční čára procházela v blízkosti těchto obcí:[18]

Na severu v dnešním okrese Kolín obcemi: Kořenice, Sedlov, Bořetice (Červené Pečky), Opatovice (Červené Pečky), Červené Pečky, Nebovidy a Veletov.

V okrese Kutná hora hraničními obcemi byly Chabeřice, Kácov, Vranice (Zbizuby), Zbizuby, Vlková (Zbizuby), Staré Nespeřice, Čestín, Velká Skalice, Vernýřov, Žandov (Chlístovice), Rašovice, Mančice (Rašovice), Křečovice (Onomyšl), Onomyšl, Rozkoš (Onomyšl), Dobřeň (Suchdol), Malenovice (Suchdol), Hořany (Miskovice), Kutná Hora, Kaňk, Hlízov, Svatá Kateřina (Svatý Mikuláš), Záboří nad Labem, Kobylnice, Lišice (Svatý Mikuláš), Sulovice a Horušice.

V okrese Pardubice: Morašice, Litošice, Seník (Jankovice), Brloh, Sovoluská Lhota, Sovolusky, Turkovice, Rašovy a Bukovina u Přelouče.

Na východě v dnešním okrese Chrudim: Hošťalovice, Březinka (Hošťalovice), Jetonice, Míčov, Skoranov, Kraskov, Žďárec u Seče, Javorka (Seč), Hoješín, Lipka (Horní Bradlo), Horní Bradlo, Velká Střítež, Hluboká, Možděnice, Svobodné Hamry a Dřevíkov.

V okrese Havlíčkův Brod: Jeřišno, Klokočov, Rušinov, Vratkov (Rušinov), Údavy, Stružinec (Ždírec nad Doubravou), Benátky (Ždírec nad Doubravou) a Krucemburk.

Na jihu v okrese Žďár nad Sázavou: Vojnův Městec, Karlov, Škrdlovice, Světnov, Stržanov, Polnička, Račín, Sázava, Rosička, Nížkov, Sirákov a Poděšín.

V okrese Jihlava: Janovice (Polná), Dobroutov, Věžnička, Ždírec, Střítež, Heroltice (Jihlava), Bedřichov u Jihlavy, Staré Hory, Plandry, Vyskytná nad Jihlavou, Rounek, Dvorce, Hubenov, Dušejov, Opatov a Dudín.

V okrese Pelhřimov: Jankov, Mysletín, Staré Bříště, Mladé Bříště, Záhoří (Mladé Bříště), Kletečná (Humpolec), Sedlice, Brtná, Želiv, Bolechov, Poříčí (Křelovice), Číhovice, Onšov, Košetice, Arneštovice, Radějov (Buřenice), Lesná, Buřenice, Vyklantice, Lukavec, Týmova Ves, Salačova Lhota a Mezilesí.

Na západě v okrese Benešov: Zdiměřice (Načeradec), Řísnice, Slavětín (Načeradec), Velká Ves (Lukavec), Horní Lhota (Načeradec), Tisek, Vračkovice, Pravonín, Chmelná, Miřetice, Kuňovice, Mnichovice, Sedmpány, Dubějovice, Soutice, Soušice a Psáře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha: J. Otto, 1892, str. 868. Dostupné online.
  2. ↑ http://www.euro.cz/byznys/dane-podle-berni-ruly-901683
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.chotebor.cz [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-05. 
  4. ↑ http://humpolecko.humpolak.cz/?t=150
  5. ↑ Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521.
  6. ↑ http://macourov.cz/?page_id=2
  7. ↑ Majetkové proměny Čáslavského kraje v pozdním středověku a jeho územně správní struktura. Rekonstrukce - [1]
  8. ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=7483
  9. ↑ http://www.vcelacaslavska.eu/2017/03/10/caslavsky-hradek-4/
  10. ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [2]
  11. ↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [3]
  12. ↑ Popis Králowstwí českého autor: František Palacký[4]
  13. ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970
  14. ↑ Zevrubný popis rozdělení země království Českého - [5]
  15. ↑ Statistische übersichten über die bevölkerung und den viehstand von Österreich nach der zählung vom 31. october 1857 - [6]
  16. ↑ http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0322768-Dum-cp-1-Kank-Kutna-Hora-cesko/
  17. ↑ Popis Čech r. 1654 - [7]
  18. ↑ Berní rula: kraj Čáslavský

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čáslavský_kraj&oldid=23025953“