Sirotčí svaz
Sirotčí svaz (označovaný také jako východočeský husitský svaz nebo sirotčí bratrstvo) bylo radikální husitské uskupení měst a šlechty, které vzniklo v roce 1423 spojením Žižkova nově založeného Menšího Tábora a východočeských husitů (zvaných orebité). Na rozdíl od táborského svazu zde výraznou roli hrála šlechta, na úkor měst a radikálních kněží, jak tomu bylo právě v Táboře. Mezi nejdůležitější osobnosti sirotků patřili Jan Žižka z Trocnova, kněz Ambrož z Hradce, Prokop Malý, Jan Čapek ze Sán, Hynek Krušina z Lichtenburka, Jakub Vlk a šlechtický rod pánů z Poděbrad a Kunštátu. Hlavním centrem svazu bylo královnino město Hradec Králové.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Pod vedením Jana Žižky
Na jaře roku 1423 se vojevůdce Jan Žižka ve zlém rozešel s Táborským svazem a začal ve východních Čechách budovat tzv. Menší Tábor. Pod Žižkovu moc byli postupně zahrnuti i původní východočeští husité-orebité vedení Žižkovým přítelem knězem Ambrožem z Hradce. Svaz se z počátku opíral o města Čáslav, Jaroměř a Dvůr Králové. 7. dubna byl vydán Žižkův vojenský řád, který byl sirotky silně prosazován. Vzrůstající moc slepého hejtmana se nelíbila zemskému panstvu a Čeněk z Vartemberka proti Žižkovi vytáhl. 20. dubna jej Jan Žižka rozdrtil v bitvě u Hořic. V létě Žižka obsadil Hradec Králové, který do té doby patřil husitskému šlechtici Diviši Bořkovi z Miletínka. V létě došlo k vůbec prvnímu střetu mezi husitskými vojsky. Slepý hejtman porazil spojené Pražany a panstvo v bitvách u Strauchova Dvora, České Skalice a 7. ledna 1424 je rozdrtil u Malešova. Pod tíhou krvavých porážek se úplně rozpadl pražský městský svaz. Vojsko východočeského svazu poté táhlo k samotné Praze, kterou byl Žižka rozhodnut za její zradu ztrestat. Od krveprolití ho odradil až Jan Rokycana. Místo boje došlo k vzájemné dohodě a spojené armády vytáhly proti Albrechtu Habsburskému na Moravu, kde však před obleženou Přibyslaví 11. října 1424 Jan Žižka zemřel.
[editovat] Období 1424-1434
.jpg)
Ambrož z Hradce odvezl tělo mrtvého velitele do Hradce Králové, kde bylo pohřbeno v kostele sv. Ducha. Pravděpodobně na popud samotného Ambrože si od té doby východočeští husité začali říkat sirotci. Pod vrchním velením táborského hejtmana Prokopa Holého, se sirotci zúčastnili krvavé bitvy u Ústí. Po vítězství v bitvě u Světlé v roce 1427 se husitům otevřela cesta pro spanilé jízdy. V květnu vyplenila spojená vojska sirotků a táborů Horní Lužici a Slezsko. 4. srpna byla spojenými kališníky rozehnána třetí křížová výprava v bitvě u Tachova. Od roku 1428 stál v duchovním čele sirotků kněz Prokop Malý zvaný Prokůpek. Na jaře roku 1428 spojená husitská vojska protáhla skrz Horní Uhry a Slezsko. Zmocnila se měst Uherského Brodu, Ostravy, Osoblahy, Hlohova a dalších a s obrovskou kořistí se vrátila domů. V létě stejného roku plenili sirotci Horní Falc. V letech 1431-1434 se vrchním sirotčím hejtmanem stal Jan Čapek ze Sán. 14. srpna 1431 byla poslední křížová výprava rozprášena spojenými husitskými vojsky v bitvě u Domaželic. Na podzim byli sirotci vedení Janem Čapkem drtivě poraženi uherským vojskem na jižním Slovensku v Pováží. V létě roku 1433 podnikli sirotčí oddíly vedené Janem Čapkem ze Sán slavnou rejsu na pomoc polskému králi, přičemž se dostali až k Baltu. Po nezdaru u obležené Plzně, se radikálové (sirotci a táboři) pod vrchním velením Prokopa Holého střetli s panskou jednotou (umírněná husitská šlechta a katolíci) 30. května v bitvě u Lipan. Radikálové byli drtivě poraženi. V boji padli vůdci Prokop Holý a Prokop Malý. Jan Čapek ze Sán s jízdou opustil bojiště. Po bitvě bylo ve stodolách nedaleko bitevního pole upáleno na 700 zajatých radikálů. Z této rány se již Sirotčí svaz nevzpamatoval a zaniknul.
[editovat] Města ovládaná sirotčím svazem
- Vysoké Mýto
- Čáslav
- Kouřim
- Kolín
- Kutná Hora (kondominium s tábority)
- Chlumec nad Cidlinou (nejisté)
- Trutnov
- Tachov (od 1427)
- Nové Město pražské (od 1429)
- Český Brod
- Mladá Boleslav
- Valečov
- Hradec Králové
- Dvůr Králové
- Bělá pod Bezdězem
- Bezděz
- Česká Lípa
- Litomyšl
- Náchod
- Český Dub
- Topoľčany (Slovensko)
- Skalice (Morava)
[editovat] Šlechta na straně sirotčího svazu
- Jan Roháč z Dubé
- Jan Kolúch z Vesce
- Čáslav Kaplíř ze Sulevic
- Vilém Jeník z Mečkova
- Jan Hertvík z Rušinova
- Vilém Kostka z Postupic
- Jan Žampach z Potštejna
- Mikuláš starší Trčka z Lípy
- Jiří z Dubé
- Jan Baštín z Porostlé
- Matěj Salava z Lípy
- Jan Krušina z Lichtenburka
- Aleš Vřešťovský z Rýzmburka
- Mikuláš z Keuschberka
- Anežka z Trocnova
