Sirotčí svaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Sirotčí svaz (označovaný také jako východočeský husitský svaz nebo sirotčí bratrstvo) bylo radikální husitské uskupení měst a šlechty, které vzniklo v roce 1423 spojením Žižkova nově založeného Menšího Tábora a východočeských husitů (zvaných orebité). Na rozdíl od táborskému svazu zde výraznou roli hrála šlechta, na úkor měst a radikálních kněží, jak tomu bylo právě v Táboře. Mezi nejdůležitější osobnosti sirotků patřili Jan Žižka z Trocnova, kněz Ambrož z Hradce, Prokop Malý, Jan Čapek ze Sán, Hynek Krušina z Lichtenburka, Jakub Vlk a šlechtický rod pánů z Poděbrad a Kunštátu. Hlavním centrem svazu bylo královnino město Hradec Králové.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Pod vedením Jana Žižky

Na jaře roku 1423 se vojevůdce Jan Žižka ve zlém rozchází s Táborským svazem a začíná ve východních Čechách budovat tzv. Menší Tábor. Pod Žižkovu moc jsou postupně zahrnuti i původní východočeští husité-orebité vedení Žižkovým přítelem knězem Ambrožem z Hradce. Svaz se z počátku opíral o města Čáslav, Jaroměř a Dvůr Králové. 7. dubna je vydán Žižkův vojenský řád, který je sirotky silně prosazován. Vzrůstající moc slepého hejtmana se nelíbí zemskému panstvu a Čeněk z Vartemberka proti Žižkovi vytáhne. 20. dubna jej Jan Žižka rozdrtí v bitvě u Hořic. V létě Žižka obsazuje Hradec Králové, který do té doby patřil husitskému šlechtici Diviši Bořkovi z Miletínka. V létě dojde k vůbec prvnímu střetu mezi husitskými vojsky. Slepý hejtman poráží spojené Pražany a panstvo v bitvách u Strauchova Dvora, České Skalice a 7. ledna 1424 je rozdrtí u Malešova. Pod tíhou krvavých porážek se úplně rozpadá pražský městský svaz. Vojsko východočeského svazu poté táhne k samotné Praze, kterou je Žižka rozhodnut za její zradu ztrestat. Od krveprolití ho odradí až Jan Rokycana. Místo boje dojde k vzájemné dohodě a spojené armády vytáhnou proti Albrechtu Habsburskému na Moravu, kde však před obleženou Přibyslaví 11. října 1424 Jan Žižka umírá.

[editovat] Období 1424-1434

Ambrož z Hradce odváží tělo mrtvého velitele do Hradce Králové, kde je pohřbeno v kostele sv. Ducha. Pravděpodobně na popud samotného Ambrože si od té doby východočeští husité začnou říkat sirotci. Pod vrchním velením táborského hejtmana Prokopa Holého, se sirotci zúčastnili krvavé bitvy u Ústí. Po vítězství v bitvě u Světlé v roce 1427 se husitům otevře cesta pro spanilé jízdy. V květnu vyplení spojená vojska sirotků a táborů Horní Lužici a Slezsko. 4. srpna je spojenými kališníky rozehnána Čtvrtá křížová výprava v bitvě u Tachova. Od roku 1428 stál v duchovním čele sirotků kněz Prokop Malý zvaný Prokůpek. Na jaře roku 1428 spojená husitská vojska protáhnou skrz Horní Uhry a Slezsko. Zmocňují se měst Uherského Brodu, Ostravy, Osoblahy, Hlohova a dalších a s obrovskou kořistí se vracejí domů. V létě stejného roku plení sirotci Horní Falc. V letech 1431-1434 se vrchním sirotčím hejtmanem stal Jan Čapek ze Sán. 14. srpna 1431 je poslední křížová výprava rozprášena spojenými husitskými vojsky v bitvě u Domaželic. Na podzim byli sirotci vedení Janem Čapkem drtivě poraženi uherským vojskem na jižním Slovensku v Pováží. V létě roku 1433 podnikají sirotčí oddíly vedené Janem Čapkem ze Sán slavnou rejsu na pomoc polskému králi, přičemž se dostali až k Baltu. Po nezdaru u obležené Plzně, se radikálové (sirotci a táboři) pod vrchním velením Prokopa Holého střetli s panskou jednotou (umírněná husitská šlechta a katolíci) 30. května v bitvě u Lipan. Radikálové byli drtivě poraženi. V boji padli vůdci Prokop Holý a Prokop Malý. Jan Čapek ze Sán s jízdou opustil bojiště. Po bitvě bylo ve stodolách nedaleko bitevního pole upáleno na 700 zajatých radikálů. Z této rány se již Sirotčí svaz nevzpamatoval a zaniknul.

[editovat] Města ovládaná sirotčím svazem

[editovat] Šlechta na straně sirotčího svazu

[editovat] Související články

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Sirot%C4%8D%C3%AD_svaz“
V jiných jazycích