Česká Lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Česká Lípa
Letecký snímek České Lípy

Letecký snímek České Lípy

znak obce Česká Lípavlajka obce Česká Lípaznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0511 561380
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Česká Lípa
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 66,10 km²
počet obyvatel: 36 805 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 258 m
PSČ: 470 01
zákl. sídelní jednotky: 48
části obce: 14
katastrální území: 14
adresa městského úřadu: Městský úřad Česká Lípa
nám. T. G. Masaryka 1
470 01 Česká Lípa
starosta / starostka: Romana Žatecká (ČSSD)
Oficiální web: http://www.mucl.cz
E-mail: cerny@mucl.cz
Česká Lípa na mapě
Česká Lípa
Red pog.png
Česká Lípa
Česká Lípa, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Česká Lípa (německy Böhmisch Leipa) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží 80 km severně od Prahy na řece Ploučnici s historickým centrem na jejím pravém břehu. Česká Lípa zahrnuje 14 místních částí o celkové rozloze 66,10 km², kde žije zhruba 37 tisíc obyvatel.

Město bylo postaveno u vodního hradu Lipý při brodu přes řeku Ploučnici, kde existovala od 10. století malá slovanská osada. O založení města se kdysi zasloužili Ronovci, zejména Jindřich z Lipé[2] v letech 1305–1319, o jeho rozvoj pak Berkové z Dubé. O sto let později bylo opanováno husitským vojskem Jana Roháče z Dubé a postiženo ničivými požáry. O jeho další rozkvět se zasloužil založením kláštera a školy Albrecht z Valdštejna, později Kounicové. Po vzniku Československa se město stalo centrem národnostních nepokojů, místem srazu 25 000 nacistů v roce 1934. Novodobý vzhled a vývoj ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu, ve městě vznikla řada velkých panelových sídlišť. Centrum města bylo zachováno a vyhlášeno městskou památkovou zónou.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území nynějšího města bylo až do poloviny 13. století trvaleji neosídleno. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1263, je obsažena v kupní listině doksanského převora. S historií města je spjato jméno zakladatele hradu Lipý Chvala ze Žitavy z rodu Ronovců,[2] hlavně pak jeho vnuka Jindřicha z Lipé (1270–1329), významného šlechtice království. Který z Ronovců konkrétně hrad a osadu pod ním založil, jisté není, listiny se nezachovaly. Ronovci si stavbou hradu Lipý vybudovali další opevněné sídlo v severních Čechách na trase tehdejších obchodních cest. Poblíž hradu tehdy byla starší slovanská osada téhož jména, později přezvána na Starou Lípu (dnes součást města).[4] Je záznam o Arnoldovi řečeném ze staré Lipy, který byl v roce 1263 měšťanem v Kravařích a právě z poznámky o staré Lípě historici vyvozují, že pozdější hrad Lipý a osada u něj vznikly o kus dál.[5] Po prodeji hradu a okolí svému bratranci Hynkovi Berkovi Jindřich z Lipé odešel v roce 1319 na Moravu. Podle dalších zpráv v roce 1327 je pánem Lipé a širokého okolí zmíněný Hynek Berka z Dubé, tedy také člen rodu Ronovců, movitý pražský purkrabí. Když roku 1348 zemřel, panství se ujal jeho stejnojmenný syn a po jeho smrti roku 1361 druhý ze synů Jindřich. Pak zde panoval jeho synovec Hynek Berka z Dubé. Jím vydaná nejstarší městská listina z 23. března 1381 dokládá udělení práv městu Lipému, o jehož zvelebení u stejnojmenného hradu má právě on největší zásluhu.

V první polovině 14. století byly zbudovány městské hradby i farní kostel sv. Petra a Pavla, který byl zbořen při dalším z požárů města roku 1820. Byl vysvěcen v roce 1312 mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu za přítomnosti českého krále Jana Lucemburského. V roce 1341 byl na něj přenesen děkanát z Děčína.[2]

Na velkém rozvoji města i za hranicemi městských hradeb se v druhé půli 14. století podílela také rodina Veitmilů (z Weitmile). Příslušníci této rodiny obsazovali funkci městského rychtáře i farářů. Petr z Weitmile byl uveden jako svědek na listině udělení městských práv Hynkem Berkou z Dubé z roku 1381.[2] Rozvoj města i větší části Čech pozastavila velká morová epidemie v roce 1380. Koncem 14. století byl hrad v držení dalších členů rodu pánů z Lipé (uváděn např. schopný a významný Hynek Hlaváč) až do počátku husitských válek, kdy byl husity vedenými Janem Roháčem z Dubé v květnu 1426 dobyt[6] a stal se jejich silnou základnou až do roku 1436. V letech 1502–1553 patřila větší část města i okolního panství Vartenberkům. Později se hrad pánům z Dubé a Lipé vrátil a zůstal jim přes 100 let. V červenci 1560 tehdejší vladař města Zikmund Berka z Dubé vydal „pořádky“ pro 12 českolipských cechů. Počet cechů se poté zvětšoval, kolem roku 1720 jich bylo 80. Cechovní mistři ve snaze se zviditelnit věnovali své peníze na zvelebení zdejších kostelů.[7]

V letech 1622–1623 město rozdrobené mezi Berky do více částí sjednotil Albrecht z Valdštejna.[8] Město silně poznamenaly velké požáry v letech 1787 a 1820.

Město se stalo okresním městem řízeným hejtmanem v lednu 1850, jen několik dní po zřízení Českolipského kraje. Českolipský kraj v roce 1855 zanikl, zde byl nahrazen krajem litoměřickým. [9]

Roku 1883 a poté znovu 11. ledna 1911 zemský výbor v Praze projednával žádost městského zastupitelstva v České Lípě o změně názvu města z Böhmisch Leipa na Deutsch Leipa. Češi tehdy tvořili ve městě jen asi 15% menšinu a českolipská městská rada si stěžovala na to, že název často mate usedlé české Němce a německé průmyslníky, kteří pak město považují za české a vyhýbají se mu. Zemský výbor v obou případech žádost zamítl. Jako argument bylo v diskusi mimo jiné zmíněno, že Německý Brod je naopak převážně český.[10]

Znak a prapor města[editovat | editovat zdroj]

Město má znak, který vychází z městské pečetě z roku 1389. Nad hradbou je tehdejší znak pánů z Lipé se zkříženými ostrvemi. Návrh praporu zpracovala heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě v roce 1992, upravila jej volně podle historické předlohy z roku 1937. V červnu 1992 návrh projednalo zastupitelstvo města, v prosinci téhož roku jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 15. července 1993 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.[11]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v České Lípě.
Kostel Narození Panny Marie

Církevní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Narození Panny Marie, postaven v letech 1706-1710 Josefem Abondiem místo původního gotického kostela. Adresa: Palackého náměstí, horní část středu města.
  • Kostel sv. Máří Magdaleny byl postaven v polovině 13. století původně v gotickém slohu, vojsky husitů a z Lužice byl poškozen. Nechal jej opravit a přestavět kolem roku 1460 Jindřich Berka z Dubé (švagr krále Jiřího z Poděbrad)[12] a o 30 let později se stal součástí sídla proboštství. V 16. století byl přestavěn do dnešní pozdně gotické podoby. Adresa: roh nábřeží B. Smetany a ulice Hrnčířské ve středu města
    • Cisteriánské proboštství, dnes Děkanství - Římskokatolická farnost, je v sousedství kostela a pochází z roku 1756, Hrnčířská 721
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (Česká Lípa), postaven v druhé půli 14. století, později opravován a přestavěn. Je v Moskevské ulici.
  • Evangelický kostel byl postaven v letech 1927-1928 zdejšími německými protestanty, v roce 1945 jej převzala Československá církev husitská. Adresa: ul. Roháče z Dubé
Morový sloup na náměstí
  • Morový sloup Nejsvětější Trojice na náměstí T. G. Masaryka. Postaven po částech po roce 1681 po morové epidemii, která město a okolí postihla v roce 1680.[13]
  • Místo, kde stávala synagoga, zničená v roce 1938 nacisty, dnes označuje v říjnu 2008 slavnostně instalovaný historický pamětní kámen.[14]
Židovský hřbitov u Střelnice

Jiné památky[editovat | editovat zdroj]

  • Vodní hrad Lipý (též Lipá, Lipý) založili v 13. století členové rodu Ronovců, pak se zvali Páni z Lipé. Původně dřevěný ležel u Ploučnice, její tok byl časem odkloněn. Ve 14. století byla postavena kamenná obranná věž. Byl dobyt husity i Švédy a postupně zpustl. V 19. a zkraje 20. století v něm byla rafinerie cukru, po roce 1945 byl odstřelen. Po roce 1990 započala jeho pozvolná rekonstrukce a využití pro kulturní akce města. K jeho správě vytvořilo město svou příspěvkovou organizaci Lipý, Česká Lípa, která od února 2011 převzala i nově zbudovanou sousední historickou expozici Centrum textilního tisku.[15]
  • Letohrádek Červený dům je v sousedství hradu Lipý. Nechal ho postavit jako lovecký zámeček Jetřich Berka z Dubé roku 1583.[4] Budova ve stylu italské renesance je zvenku i dnes pěkně zdobená sgrafitovou výzdobou. Byla využívána k mnoha účelům, byla zde např. barvírna, hospoda a v roce 1933 pobočka městského musea.
  • Novorenesanční radnice z roku 1823, roku 1884 přestavěna, slouží svému účelu ve středu města, nám. T. G. Masaryka. Sklepy jsou gotické, protože zde radnice stávala i dříve, před několika ničivými požáry. Budova zčásti sloužila i jako spořitelna, soud a byla zde v roce 1900 i pobočka muzea.
  • Busta T.G. Masaryka na budově radnice
  • Kašna (empírová, s delfíny) na náměstí T.G.Masaryka z roku 1837, dodnes v létě funkční
  • Rozhledna na Špičáku - Českolipský Špičák na severním okraji města je vysoký 459 m n. m., nejvyšší místo širokého okolí. Rozhledna 14 metrů vysoká na něm byla postavena v roce 1885 a už dva roky potom poprvé zčásti vyhořela. Byla brzy obnovena a jen v roce 1906 se do její pamětní knihy zapsalo 2500 turistů. Během 2. světové války sloužila pro protiletecké hlídky a po válce začala chátrat. Roku 1997 byla renovována a upravena jako vysílač rozhlasu a pro provoz mobilních telefonů, běžně nepřístupný veřejnosti. Z města sem vede modrá turistická značka.[6]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je několik památných stromů a také několik přírodních památek - Okřešické louky, Manušické rybníky, Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky. Na okrajích města jsou tři kopce, Českolipský Špičák, Holý vrch a Hůrka. Městem protéká řeka Ploučnice a její přítoky Šporka a Robečský potok.

Letohrádek Červený dům

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 004 domech 11 204 obyvatel, z nichž bylo 5694 žen. 1315 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 9599 k německé a 38 k židovské. Žilo zde 10 024 římských katolíků, 311 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a 305 židů.[16] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1421 domech 13 714 obyvatel. 3081 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 10 277 k německé. Žilo zde 11 195 římských katolíků, 1 568 evangelíků, 305 příslušníků Církve československé husitské a 301 židů.[17]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Lípa[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 12582 13368 13369 13712 15579 15335 18174 14932 15864 17658 24862 39463 39358 36017
Počet domů 1584 1524 1565 1688 1826 1787 2245 2365 2187 2196 2445 2947 3081 3438
Vývoj počtu obyvatel a domů města Česká Lípa bez místních částí[19]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 8591 9524 9723 10033 11378 11204 13714 12007 12970 14981 23048 37518 37250
Počet domů 835 782 831 902 1047 1004 1421 1636 1784 1641 1993 2371 2431

Školství[editovat | editovat zdroj]

Je prokázána existence farní školy r. 1391, dále pak zápisy zmiňují zánik zdejší školy roku 1515 při velkém požáru města. V roce 1773 pak císařovna Marie Terezie nechala zrušit zdejší latinskou školu u augustiniánů, založenou Albrechtem z Valdštejna r. 1627 společně s klášterem. Škola byla obnovena roku 1806 jako jejich gymnasium. Velký rozvoj školství nastal v 19. století. V roce 1824 byla založena večerní škola pro pracující děti, roku 1838 živnostenská učňovská škola, 1868 obchodní škola, 1869 reálka u kláštera, 1879 živnostenská pokračovací škola, 19. října téhož roku byla otevřena zemědělská střední škola. V roce 1882 zahájilo vyučování státní gymnasium, 1895 dívčí a 1900 chlapecká měšťanská škola.

V roce 2003 zde bylo 42 škol a školek.

Více o zdejších školách najdete v článku: Školství v České Lípě

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Hlavní centra[editovat | editovat zdroj]

Město má několik kulturních center. Je to jednak Kulturní dům Crystal, dále Jiráskovo divadlo, Základní umělecká škola s jejími sály, Vlastivědné muzeum a galerie se svými pobočkami, Městská knihovna se svými pobočkami.

Kulturní dům Crystal

Kulturní dům Crystal[editovat | editovat zdroj]

Součástí objektu je kino Crystal, sály, restaurace. Po roce 1990 město vytvořilo příspěvkovou organizaci Kulturní dům Crystal, která se stala spoluorganizátorem letních akcí na hradě Lipý. Na podzim 2010 městské zastupitelstvo rozhodlo, že 1. ledna 2011 se příspěvková organizace přejmenuje na Kultura Česká Lípa a zároveň bude vytvořena nová příspěvková organizace Lipý Česká Lípa. Ta po svém vytvoření dostala na starost nejen hrad, ale i nově (otevřeno 16. února 2011[20]) zbudované historické Centrum textilního tisku poblíž hradu.[21]

Před přestěhováním k radnici bylo v KD Crystal i Městské informační středisko.

Základní umělecká škola[editovat | editovat zdroj]

Byla nově zřízena v objektu přezdívaném Bílý dům, do roku 1990 sloužícímu OV KSČ.[22] V mnohapatrové budově je několik oddělení se svými učebnami, v přízemí sídlí a sál často využívá Taneční škola Duha. Je zde prostor pro pořádání výtvarných výstav. Malý sál je určen pro hudební produkce jak souborů a aktivit školy, tak jej užívají další, mimoškolní hudební soubory.

Muzeum a galerie[editovat | editovat zdroj]

Zahrada Augustiniánského kláštera

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě se nachází v komplexu bývalého augustiniánského kláštera. Je zde velká stálá expozice Svět zvířat, na loretánském nádvoří jsou obvodové chodby využívány pro krátkodobé výstavy, uprostřed je sakrální budova Lorety, v dalších prostorách jsou sbírky umění. Součástí klášterního komplexu je i kaple, využívaná ke koncertům. Muzeum je regionální, je zde mnoho předmětů z celého Českolipska. Spravuje i další objekty - Víseckou rychtu v Kravařích, v Doksech Památník Karla Hynka Máchy i s expozici Rybářství a rybníkářství na Českolipsku, poblíž zámku Lemberk (zámek) mělo do konce roku 2006 v péči Bredovský letohrádek.[23]

Městská knihovna[editovat | editovat zdroj]

Hlavní několikapatrová budova je ve středu města, na nám. T. G. Masaryka čp. 170. V přízemí je oddělení zábavné literatury, v 1. patře je čítárna (i místo přednášek), naučná literatura a internet, ve 2. patře dětské oddělení.

Knihovna poskytuje poradenskou činnost menším knihovnám v okrese a má své tři pobočky v České Lípě:

  • Pobočka Špičák, ul. Červeného kříže
  • Pobočka Lada, ul. Komenského 2989
  • Pobočka Holý vrch, ul. Jižní 1814

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

Městské letní slavnosti[editovat | editovat zdroj]

Každoročně na počátku léta vedení města ve spolupráci s řadou místních organizací pořádá v areálu vodního hradu Lipý městské slavnosti. Vznikly v roce 2000, poprvé v areálu upraveného městského parku slavícího tehdy 125 let od založení, v dalším roce na náměstí T. G. Masaryka. Po úpravách hradu Lipý se slavnosti od roku 2003 přestěhovaly do jeho areálu. V rámci slavností je organizován starobylý jarmark, koncerty, ohňostroj, divadelní představení, předávány jsou Ceny města.[24]

Festival Lípa Musica[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 svým prvním ročníkem zahájil svou existenci Mezinárodní hudební festival převážně tzv. vážné hudby Lípa Musica. Na podzim roku 2008 byly koncerty na 10 místech Ústeckého a Libereckého kraje. V samotné České Lípě je zvoleným zahajovacím i závěrečným místem celého festivalu Basilika Všech svatých, součást augustiniánského kláštera.

Festival Lípa Musica si během posledních let vybudoval silnou pozici mezi kulturními podniky Libereckého kraje, jedná se o hlavní hudební akci podzimní sezóny. Nejde však pouze o regionální záležitost. Program festivalu – zvlášť od roku 2007, kdy dramaturgie nabyla velkých změn – nabízí špičkové koncerty, jejichž protagonisté i repertoár lákají posluchače i ze vzdálenějších míst včetně Prahy. Snahou pořadatelského týmu je dostat festival na úroveň největších českých festivalů.

Reggae Ethnic Session[editovat | editovat zdroj]

V Žízníkově, okrajové součásti města byl založen v roce 2000 hudební festival Reggae Ethnic Session pro fanoušky reggae, ska a world music, který se postupem let stal největším tohoto typu v Čechách. Protože původní prostory v Žízníkově kvůli prudkému nárůstu návštěvníků akce přestaly vyhovovat, festival konaný každoročně na počátku léta byl přestěhován na louky do nedalekých Heřmaniček.

Festival Všudybud[editovat | editovat zdroj]

Festival od roku 2005 pořádaný klubem Progres, který se z akce věnované převážně místní kapelám rozrostl ve stálici českolipského klturního programu s průměrnou návštěvností kolem jednoho tisíce diváků. Od roku 2009 je pořádán v centru města, v zahradě Augustiniánského kláštera. Festival je jednodenní a tradičně probíhá v první polovině června.

Média, reklamní tisk[editovat | editovat zdroj]

Tisk[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1850 byl vydáván pro čtenáře v České Lípě německy psaný list Leipaer Zeitung a od roku 1884 konkurenční Deutsche Leipaer Zeitung. Byly vydávány kolem roku 1885 dvakrát týdně.[25].

Hlavními zdroji informací jsou nyní tato tištěná periodika: Českolipský deník (patřící koncernu Vltava Labe Press, založen roku 1993), radnice vydává tištěné Městské noviny, na pomezí reklamy a informativních zdrojů jsou kulturní magazín Lípa, nový Českolipský Šotek a Zpravodaj OSBD Česká Lípa.

Reklamní tisk[editovat | editovat zdroj]

Pouze reklamu dodávají do schránek zdejší obchodní řetězce Interspar, Kaufland, OBI, Penny Market, Hypernova (nynější Albert), v poslední době i zdejší OD Andy, mnohaletou tradici má reklamní časopis Českolipské kapky.

Jiná média[editovat | editovat zdroj]

Samostatnou televizní stanici město nemá, zato zde funguje rozhlasová stanice HitRádio FM, dnes již společná i pro okres Děčín. V oblasti internetu má svůj oficiální web radnice města , nezávislý je okresní portál i-noviny a fungují zde desítky webů a blogů reklamního, soukromého až bulvárního charakteru, Mimo ně mají své stránky téměř všechny zdejší instituce kulturního, sportovního charakteru i veřejné správy.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město (radnice) si vytvořilo příspěvkovou organizaci Sport Česká Lípa , která pečuje o řadu sportovišť poblíž Ploučnice. Další jsou v péči škol a jednotlivých sportovních klubů.

Související informace naleznete také v článku Sport v České Lípě..

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Na náměstí T. G. Masaryka v sousedství radnice je Městské informační centrum
  • Vodácky využívaná Ploučnice, splavná pro kánoe a kajaky již od Stráže pod Ralskem, občas městská akce Neckyáda.

Turistické trasy a zázemí[editovat | editovat zdroj]

Město protínají tři cyklotrasy, využívající zčásti tělesa zrušených jednokolejových tratí.

  • Cyklotrasa 3053 - z jihu od Provodína a Sosnové, z Lípy vede na sever přes Písečnou jako Cyklostezka Písečná, dál do Nového Boru a Cvikova v Lužických horách
  • Cyklotrasa 3054 - také od Provodína, přes Vlčí Důl (zde Cyklostezka Vlčí Důl), z Lípy na sever směr Skalice a Nový Bor
  • Cyklostezka Varhany - nově budovaná, též součástí cyklotrasy 3054. V plánu je 17 km, náklad 17 milionů Kč. Dne 27. června 2008 byla slavnostně uvedena do provozu její první část v délce 5,3 km z České Lípy (od ul. Českokamenické) do Horní Libchavy.
  • Síť značených turistických cest po městě i do okolí, křižovatka rozcestníků je na příjezdové ulici Bulharská k vlakovému nádraží. Nejbližším cílem pěších turistů bývá nedaleká rezervace Peklo na mezinárodní trase E10 procházející město severojižním směrem. Ze zmiňované Bulharské ulice vedou modré trasy, např. 1634 k Máchovu jezeru či žlutá 6960 k Holanským rybníkům.
  • Ve městě funguje odbor Klubu českých turistů (s vývěskou před nádražím ČSD a sídlem ve vile Adéla) a také TOM - turistický oddíl mládeže.
Ploučnice poblíž nemocnice

Největší firmy[editovat | editovat zdroj]

Vstup do areálu firmy Johnson Controls

V jižní části města, převážně v průmyslové čtvrti Dubice je řada velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků.[zdroj?] Jedná se o pobočky nadnárodních koncernů Johnson Controls, Varta, Autobaterie a Fehrer Bohemia. Je zde i bývalá Vagónka, dnes pobočka koncernu Bombardier.

Peněžní ústavy[editovat | editovat zdroj]

Převážně v centru města je řada poboček,bank a pojišťoven:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Zrušené městské nádraží

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je důležitá železniční křižovatka řady tratí. Je zde centrální vlakové nádraží (Česká Lípa hlavní nádraží), dále zastávky (Česká Lípa střelnice) ve směru z Bakova nad Jizerou na Jedlovou a Česká Lípa-Holý vrch ve směru na Děčín. Městské nádraží (Česká Lípa město) (dnes nedaleko Kauflandu) bylo roku 1989 vyřazeno z přepravy osobních vlaků a spojka dlouhá 1 km k hlavnímu nádraží již není provozována. Město má zájem o odkoupení budovy i tratě.[26] Po připojení okolních obcí k městu je jeho součástí i zastávka Vlčí Důl-Dobranov. Tratě a nádraží budovaly různé společnosti. Nejdříve byla roku 1867 postavena trať směrem na Bakov nad Jizerou, pokračování na druhou stranu vedlo z hlavního nádraží (zbudovaného roku 1867) přes zastávku Česká Lípa střelnice v roce 1869 do Rumburka. V roce 1872 byla zprovozněna trať do Benešova nad Ploučnicí, později prodloužená do Děčína. Jiná společnost pak vybudovala Městské nádraží, odkud odjel první vlak roku 1898 na Litoměřice, a roku 1903 trať spojující Českou Lípu s Řetenicemi u Teplic, na druhou stranu vedoucí přes Zákupy do Liberce. V roce 1903 vznikla další trať z České Lípy střelnice na Českou Kamenici. K tomu vznikly poblíž hlavního nádraží velké železniční dílny. Ještě po roce 1980 zde sídlil podnik ŽOS n. p. (železniční opravny), zaměstnávající 1200 pracovníků. Postupem let byla trať na Českou Kamenici zrušena (1979), zčásti využita jako Cyklostezka Varhany, tratě ve městě i okolí propojeny, městské nádraží vybudované roku 1898 je nyní nefunkční a ČD jej nabízí k prodeji. Zrušena byla i trať z tohoto městského nádraží do Vlčího Dolu, těleso trati je využito pro cyklostezku 3054. Z hlavního nádraží vedou tři neprovozované a zarážkami i železnými vraty zablokované krátké vlečky do někdejších továrních objektů ve Svárově.

Hlavní vlakové nádraží

Nyní je na území města v plném provozu hlavní nádraží, odkud jsou vypravovány do pěti směrů vlaky

  • 080 Bakov – Česká Lípa – Rumburk, vede na jih a na sever
  • 081 Česká Lípa – Děčín, z hlavního nádraží vede na západ
  • 086 Česká Lípa – Liberec, odjezdy z II.nástupiště směr JV a pak na SV
  • 087 Česká Lípa – Lovosice, odjezdy z II.nástupiště, krátce poté směr na jih

Mnohé vlaky propojují tratě 081 a 086, tedy jezdí z Liberce přes Českou Lípu na Děčín, leckdy s pokračováním na Ústí nad Labem.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Budova autobusového nádraží

Meziměstská doprava, zejména ČSAD Česká Lípa a. s., využívající své autobusové nádraží z roku 1986,[27] zajišťuje dopravní spojení směr Mimoň, Nový Bor, Prahu a spojující město s okolními městečky a vesnicemi.

Menší dopravní společnosti (např. Mirobus či Compaq Mimoň) zajišťují podnikovou přepravu pracovníků od zdejších větších firem, případně nabízí dopravu meziměstskou se zastávkami v jiných částech města, např. u sousedního vlakového nádraží.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují výhradně autobusy (ve městě nikdy nejezdily trolejbusy ani tramvaje). Do roku 1993 zajišťoval MHD ústecký krajský podnik ČSAD, v letech 1993–2008 soukromá firma VETT (s měsíční přestávkou v roce 2007). Od únoru 2008 převzal dopravu ČSAD Semily a. s., přičemž až od začátku dubna 2008 byly její linky legalizovány řádnými licencemi. Spor města s firmou VETT a. s. byl provázen několika soudními žalobami a trestními oznámeními.[28] Od 1. března 2008 byly linky přečíslovány, zaveden byl taktový provoz a proklady na páteřních trasách. Počet linek se z 8 v roce 2004 ustálil na 15 v září 2008. Od 1. července 2009 byla MHD začleněna do Integrované dopravy Libereckého kraje (IDOL). Od prosince 2010 mají ČSAD Semily nové označení BusLine.[29]

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v České Lípě..

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Viadukt nad Ploučnící a městem

Nejdůležitější komunikací je nadúrovňový severojižní průtah městem silnice I/9 z Prahy na Nový Bor z roku 1987.[30] Západovýchodním směrem protíná město silnice II/262 DěčínZákupy. Ve městě je několik křižovatek a přechodů pro pěší řízených semafory a několik kruhových objezdů.

Obchodní síť[editovat | editovat zdroj]

Prodejna Kaufland

Zatímco malé obchody zůstaly dominantními jen v historické části města v okruhu náměstí, po severním okraji města (sídliště Špičák) vyrostly po roce 1990 četné filiálky obchodních, zpravidla mezinárodních řetězců (Interspar, Albert, Penny Market, Mountfield). Po zrušení obou tržnic ve středu města se majitelé stánků (zejména z Vietnamu) ujali celé řady tzv. kamenných obchodů ve středu města. Určitou výjimkou je HM Kaufland, který je jediný na levém (jižním) břehu Ploučnice. Zmiňované malé obchody ve středu města doplňují starší obchodní domy Andy a Banco.

Obchodní dům Andy

Hypermarkety[editovat | editovat zdroj]

Všechny velké prodejny mají vlastní parkoviště, některé i podzemní

Obchodní domy[editovat | editovat zdroj]

  • Andy, dříve budova Prioru, Erbenova, nezávislý vlastník
  • Banco, Náměstí Edvarda Beneše, hned naproti OD Andy
  • Paráda shhoping, silnice II/262 směr Děčín zde se nachází plno značkových obchodu např. Takko, Sportisimo...
Prodejna Penny Market

Supermarkety a další velké prodejny[editovat | editovat zdroj]

  • Spar, ul. Bardějovská
  • Spar, ul. Děčínská, součást OD Paráda
  • Penny Market, Žitavská, sídliště pod Špičákem
  • Mountfield, Žitavská vedle Penny Marketu
  • Lidl, Purkyňova, poblíž Penny Marketu
  • JYSK, retail park ul. Sluneční, poblíž autosalonu Škoda u výpadovky na Nový Bor

Významní rodáci a občané[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska J. B. Mikana, ul. Prokopa Holého
  • Josef Bohumír Mikan (1743–1814), lékař a profesor botaniky a chemie na pražské Karlově universitě.
  • Pavel Konopeus (1596-1636), augustinián, ředitel klášterní školy
  • Mauritius Elbel (1730-1798), rodák, opat kláštera v Oseku u Duchcova
  • Konrad Proche (1664-1727), rodák, opat cisterciáckého kláštera v Neuzelle
  • Heinrich Großmann (1711-1760), rodák, opat cisterciáckého kláštera v Neuzelle
  • Anton Amand Paudler (1844-1905), augustinián, vlastivědec
  • Josef Ivan Peša (1915-1996), v letech 1968-1992 duchovní správce českolipské katolické farnosti a nositel augustiniánské řádové tradice v České Lípě
  • Vilém Horn (1809–1891), průkopník fotografie a vydavatel prvního fotografického časopisu
  • Ernst Kutzer (1880–1965), malíř, grafik, autor a především ilustrátor
  • Richard Duschek (1884 - 1959), malíř a ilustrátor
  • Franz Schmeykal (1826 - 1894), poslanec
  • Franz Winkler (* 1890), rakouský politik
Pamětní deska Pavla Konopea u autobusového nádraží
  • Jaroslav Panáček (1908-1992), kronikář, historik, předseda atletiky, učitel
  • Rudolf de la Vigne (1920–2004), německý fotbalista
  • Rudolf Jürschik (* 1935), šéfdramaturg, poté umělecký ředitel DEFA
  • Angela Jursitzka (* 1938), německá novinářka a spisovatelka
  • Věra Klásková (* 1970), česká interpretka irských balad
  • Pavel Čapek (*1958), současný televizní komentátor a publicista, působící v České televizi
  • Pavel Skramlík (*1950), sportovní publicista a spisovatel, působící v oblasti beletrie pod pseudonymem Felix Boom
  • Viliam Matějka (*1961), od roku 1993 duchovní správce českolipské městské farnosti, kanovník litoměřické kapituly

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění České Lípy

Město se dělí na 14 katastrálních území a 14 místních částí:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

     Obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa zaujímá větší část českolipského okresu.
Související informace naleznete také v článcích Okres Česká Lípa a Obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa.

Česká Lípa je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Česká Lípa se skládá ze 57 obcí, ORP z 41 obcí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  2. a b c d PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy a městské právo. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 9. ISSN 1211-9172.  
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Česká Lípa, s. 14.  
  4. a b VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec : Severočeské nakladatelství, 1976. ISBN 40-009-75. S. 11.  
  5. PHDR.GABRIEL, František. Hrad Lipý. Praha : Společnost přátel starožitností, 1997. ISBN 80-901258-6-7. Kapitola Historické osudy hradu, s. 6.  
  6. a b RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Česká Lípa, s. 18.  
  7. MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice : Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Z minulosti českolipských cechů, s. 15.  
  8. PANÁČEK, Jaroslav. Bezděz 2004. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004. ISSN 1211-9172.  
  9. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.  
  10. Němci chtějí přejmenovat Českou Lípu na Německou, Týden, rubrika Stoletý kurýr, 11. 1. 2011
  11. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 240. ISSN 1211-9172.  
  12. MGR. VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Třpyt a stíny města České Lípy v době krále Rudolfa II.. Česká Lípa : Městský úřad Česká Lípa, 1997. Kapitola Magdaléna pod ochranou císaře, s. 24.  
  13. Kateřina Urbanová. Obnovy památek v České Lípě. i-noviny.cz [online]. 2011-11-14 [cit. 2011-11-14]. Dostupné online.  
  14. Kateřina Amrichová. Česká Lípa odhalila slavnostní kámen. Red. kal. i-noviny.cz [online]. 2008-11-30 [cit. 2008-11-30]. Dostupné online.  
  15. Kateřina Kotková. Centrum textilního tisku se otevřelo veřejnosti. i-noviny.cz [online]. 2011-02-16 [cit. 2011-02-16]. Dostupné online.  
  16. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 190.  
  17. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 193.  
  18. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-11]. S. 422, 423, záznam 7. Dostupné online.  
  19. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-11]. S. 422, 423, záznam 7-2. Dostupné online.  
  20. HERÁKOVÁ, Milada. Centrum textilního tisku v České Lípě. Turista. 2011, roč. 123, čís. 4, s. 2. ISSN 0139-5467.  
  21. Kateřina Kotková. Vznik příspěvkové organizace. i-noviny.cz [online]. 2010-12-13 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.  
  22. Ladislav Smejkal. Historie města rok po roce (1990). Městské noviny Česká Lípa. prosinec 2004, čís. 22, s. 6.  
  23. Gabriela Garbová. Véčko. 2007, roč. VI., čís. 2, s. 64-66. ISSN 1213-7375.  
  24. Petr Brambor Nárovec. Véčko. 2007, roč. VI., čís. 2, s. 84-76. ISSN 1213-7375.  
  25. KREJCAR, Robert. Zmatená doba. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 80. ISSN 1211-9172.  
  26. Zdeněk Kroaus. Sleva deset milionů nestačí, Lípa bývalé nádraží nekoupí. Českolipský deník [online]. 2013-12-21 [cit. 2013-12-22]. Dostupné online.  
  27. Ladislav Smejkal. Historie města rok po roce (1986). Městské noviny Česká Lípa. říjen 2004, čís. 17, s. 6.  
  28. Eva Vlastníková. Právní bitva mezi městem a dopravcem brzy začne. Red. kal. Českolipský deník.cz [online]. 2008-12-01 [cit. 2008-12-01]. Dostupné online.  
  29. BUSportal o značce BusLine
  30. Ladislav Smejkal. Historie města rok za rokem (1987). Městské noviny Česká Lípa. 2004, čís. 19, s. 6.  
  31. VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec : Severočeské nakladatelství, 1976. ISBN 40-009-75. S. 173.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PANÁČEK, Jaroslav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie; SMEJKAL, Ladislav. Z dějin České Lípy. Česká Lípa : Sobotová, OVM, 1999.  
  • Z minulosti Děčínska a Českolipska IV., kolektiv autorů, vydalo Severočeské nakl. V Ústí n.L r.1985
  • GABRIEL, František. Hrad Lipý. Praha : Unicornis, 1997.  
  • SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa : Magdaléna Sobotová, 2006.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Česká Lípa

Častolovice • Česká Lípa • Dobranov • Dolní Libchava • Dubice • Heřmaničky • Lada • Manušice • Okřešice • Písečná • Stará Lípa • Vítkov • Vlčí Důl • Žizníkov