Česká Lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Česká Lípa
Letecký snímek České Lípy

Letecký snímek České Lípy

Česká Lípa – znak Česká Lípa – vlajka

znakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0511 561380
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Česká Lípa
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 66,10 km²
počet obyvatel: 37 510 (26. 3. 2011[1])
zeměpisná šířka: 50° 41’ 19’’
zeměpisná délka: 14° 32’ 19’’
nadmořská výška: 258 m
PSČ: 470 01
zákl. sídelní jednotky: 48
části obce: 14
katastrální území: 14
adresa městského úřadu: Městský úřad Česká Lípa
nám. T. G. Masaryka 1
470 01 Česká Lípa
starosta / starostka: Hana Moudrá
Oficiální web: http://www.mucl.cz
E-mail: cerny@mucl.cz
Česká Lípa na mapě
Česká Lípa
Red pog.png
Česká Lípa
Česká Lípa, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Česká Lípa (německy Böhmisch Leipa) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží 63 km severně od Prahy na řece Ploučnici s historickým centrem na jejím pravém břehu. Česká Lípa zahrnuje 14 místních částí o celkové rozloze 66,10 km², kde žije přes 37 tisíc obyvatel. Bylo postaveno u vodního hradu Lipý při brodu přes řeku Ploučnice, kde existovala od 10. století malá slovanská osada. O založení města se kdysi zasloužili Ronovci, zejména Jindřich z Lipé[2] v letech 1305 - 1319, o jeho rozvoj pak Berkové z Dubé. O sto let později bylo opanováno husitským vojskem Jana Roháče z Dubé a postiženo ničivými požáry. O jeho další rozkvět se zasloužil založením kláštera a školy Albrecht z Valdštejna, později Kounicové. Po vzniku Československa se město stalo centrem národnostních nepokojů, místem srazu 25 000 nacistů v roce 1934. Novodobý vzhled a vývoj ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu, ve městě vznikla řada velkých panelových sídlišť. Centrum města bylo zachováno a vyhlášeno městskou památkovou zónou.[3]

Obsah

[editovat] Historie vzniku

Území nynějšího města bylo až do poloviny 13. století trvaleji neosídleno. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1263, je obsažena v kupní listině doksanského převora. S historií města je spjato jméno zakladatele hradu Lipý Chvala ze Žitavy z rodu Ronovců[2], hlavně pak jeho vnuka Jindřicha z Lipé (1270-1329), významného šlechtice království. Který z Ronovců konkretně hrad a osadu pod ním založil, jisté není, listiny se nezachovaly. Ronovci si stavbou hradu Lipý vybudovali další opevněné sídlo v severních Čechách na trase tehdejších obchodních cest. Poblíž hradu tehdy byla starší slovanská osada téhož jména, později přezvána na Starou Lípu (dnes součást města).[4]. Je záznam o Arnoldovi řečeném ze staré Lipy, který byl v roce 1263 měšťanem v Kravařích a právě z poznámky o staré Lípě historici vyvozují, že pozdější hrad Lipý a osada u něj vznikly o kus dál.[5] Po prodeji hradu a okolí svému bratranci Hynkovi Berkovi Jindřich z Lipé odešel v roce 1319 na Moravu. Podle dalších zpráv v roce 1327 je pánem Lipé a širokého okolí zmíněný Hynek Berka z Dubé, tedy také člen rodu Ronovců, movitý pražský purkrabí. Když roku 1348 zemřel, panství se ujal jeho stejnojmenný syn a po jeho smrti roku 1361 druhý ze synů Jindřich. Pak zde panoval jeho synovec Hynek Berka z Dubé. Jím vydaná nejstarší městská listina z 23. března 1381 dokládá udělení práv městu Lipému, o jehož zvelebení u stejnojmenného hradu má právě on největší zásluhu.

V první polovině 14. století byly zbudovány městské hradby i farní kostel sv. Petra a Pavla, který zanikl při požáru města roku 1787. Byl vysvěcen v roce 1312 mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu za přítomnosti českého krále Jana Lucemburského. V roce 1341 byl na něj přenesen děkanát z Děčína.[2]

Na velkém rozvoji města i za hranicemi městských hradeb se v druhé půli 14. století podílela také rodina Veitmilů (z Weitmile). Příslušníci této rodiny obsazovali funkci městského rychtáře i farářů. Petr z Weitmile byl uveden jako svědek na listině udělení městských práv Hynkem Berkou z Dubé z roku 1381.[2] Rozvoj města i větší části Čech pozastavila velká morová epidemie v roce 1380. Koncem 14. století byl hrad v držení dalších členů rodu pánů z Lipé (uváděn např. schopný a významný Hynek Hlaváč) až do počátku husitských válek, kdy byl husity vedenými Janem Roháčem z Dubé v květnu 1426 dobyt[6] a stal se jejich silnou základnou až do roku 1436. V letech 1502 - 1553 patřila větší část města i okolního panství Vartenberkům. Později se hrad pánům z Dubé / Lipé vrátil a zůstal jim přes 100 let. V letech 1622 - 1623 město rozdrobené mezi Berky do více částí sjednotil Albrecht z Valdštejna.[7] Město silně poznamenaly velké požáry v letech 1787 a 1820.

Roku 1883 a poté znovu 11. ledna 1911 zemský výbor v Praze projednával žádost městského zastupitelstva v České Lípě o změně názvu města z Böhmisch Leipa na Deutsch Leipa. Češi tehdy tvořili ve městě jen asi 15% menšinu a českolipská městská rada si stěžovala na to, že název často mate usedlé české Němce a německé průmyslníky, kteří pak město považují za české a vyhýbají se mu. Zemský výbor v obou případech žádost zamítl. Jako argument bylo v diskusi mimo jiné zmíněno, že Německý Brod je naopak převážně český.[8]

[editovat] Znak a prapor města

Město má znak, který vychází z městské pečetě z roku 1389. Nad hradbou je tehdejší znak pánů z Lipé se zkříženými ostrve. Návrh praporu zpracovala Heraldické komise při Státním okresním archivu v České Lípě v roce 1992, upravila jej volně podle historické předlohy z roku 1937. V červnu 1992 návrh projednalo zastupitelstvo města, v prosinci téhož roku jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 15. července 1993 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.[9]

[editovat] Památky

Kostel Narození Panny Marie

[editovat] Církevní památky

  • Kostel Narození Panny Marie, původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v letech 1706-1710 Josefem Abondiem. Adresa: Palackého náměstí, horní část středu města.
Kostel sv. Maří Magdaleny
  • Kostel sv.Maří Magdalény byl postaven v polovině 13. století původně v gotickém slohu, vojsky husitů a z Lužice byl poškozen. Nechal jej opravit a přestavět kolem roku 1460 Jindřich Berka (švagr krále Jiřího z Poděbrad)[10] a o 30 let později se stal součástí sídla proboštství. V 16. století byl přestavěn do dnešní pozdně gotické podoby. Adresa: roh nábřeží B. Smetany a ulice Hrnčířské ve středu města
    • Cisteriánské proboštství, dnes Děkanství - Římskokatolická farnost, je v sousedství kostela a pochází z roku 1756, Hrnčířská 721
  • Kostel Povýšení sv. Kříže, postaven v druhé půli 14. století, později přestavěn pozdně goticky a roku 1897 upraven Josefem Mockerem novogoticky. Adresa: ul. Hrnčířská, střed města
Morový sloup na náměstí
  • Morový sloup Nejsvětější Trojice na náměstí T. G. Masaryka. Postaven po částech po roce 1681 po morové epidemii, která město a okolí postihla v roce 1680.[11]
  • Místo, kde stávala synagoga, zničená v roce 1938 nacisty, dnes označuje v říjnu 2008 slavnostně instalovaný historický pamětní kámen [12].
Židovský hřbitov u Střelnice
  • Poblíž železniční zastávky a areálu Střelnice je uzavřený Židovský hřbitov.

[editovat] Jiné památky

  • Vodní hrad Lipý (též Lipá, Lipý) založili v 13. století členové rodu Ronovců, pak se zvali Páni z Lipé. Původně dřevěný ležel u Ploučnice, její tok byl časem odkloněn. Ve 14. století byla postavena kamenná obranná věž. Byl dobyt husity i Švédy a postupně zpustl. V 19. a zkraje 20. století v něm byla rafinerie cukru, po roce 1945 byl odstřelen. Po roce 1990 započala jeho pozvolná rekonstrukce a využití pro kulturní akce města. K jeho správě vytvořilo město svou příspěvkovou organizaci Lipý, Česká Lípa, která od února 2011 převzala i nově zbudovanou sousední historickou expozici Centrum textilního tisku.[13]
Letohrádek Červený dům
  • Letohrádek Červený dům je v sousedství hradu Lipý. Nechal ho postavit jako lovecký zámeček Jetřich Berka z Dubé roku 1583[4]. Budova ve stylu italské renesance je zvenku i dnes pěkně zdobená sgrafitovou výzdobou. Byla využívána k mnoha účelům, byla zde např. barvírna, hospoda a v roce 1933 pobočka městského musea.
  • Novorenesanční radnice z roku 1823, roku 1884 přestavěna, slouží svému účelu ve středu města, nám. T. G. Masaryka. Sklepy jsou gotické, protože zde radnice stávala i dříve, před několika ničivými požáry. Budova zčásti sloužila i jako spořitelna, soud a byla zde v roce 1900 i pobočka muzea.
  • Kašna (empírová, s delfíny) na náměstí T.G.Masaryka z roku 1837, dodnes v létě funkční
Špičák s vysílačem
  • Rozhledna na Špičáku - Kopec Špičák na severním okraji města je vysoký 459 m n. m., nejvyšší místo širokého okolí. Rozhledna 14 metrů vysoká na něm byla postavena v roce 1885 za 5000 zlatých a už dva roky potom poprvé zčásti vyhořela. Byla brzy obnovena a jen v roce 1906 se do její pamětní knihy zapsalo 2500 turistů. Během 2. světové války sloužila pro protiletecké hlídky a po válce začala chátrat. Roku 1997 byla renovována a upravena jako vysílač rozhlasu a pro provoz mobilních telefonů, běžně nepřístupný veřejnosti. Z města sem vede modrá turistická značka.[6]

[editovat] Ochrana přírody

Ve městě je několik památných stromů a také jedna přírodní památka - Okřešické louky.

[editovat] Školství

Je prokázána existence farní školy r. 1391, dále pak zápisy zmiňují zánik zdejší školy roku 1515 při velkém požáru města. V roce 1773 pak císařovna Marie Terezie nechala zrušit zdejší latinskou školu u augustiniánů, založenou Albrechtem z Valdštejna r. 1627 společně s klášterem. Škola byla obnovena roku 1806 jako jejich gymnasium. Velký rozvoj školství nastal v 19. století. V roce 1824 byla založena večerní škola pro pracující děti, roku 1838 živnostenská učňovská škola, 1868 obchodní škola, 1869 reálka u kláštera, 1879 živnostenská pokračovací škola, 19. října téhož roku byla otevřena zemědělská střední škola. V roce 1882 zahájilo vyučování státní gymnasium, 1895 dívčí a 1900 chlapecká měšťanská škola.

V roce 2003 zde bylo 42 škol a školek.

Více o zdejších školách najdete v článku: Školství v České Lípě

[editovat] Kultura

[editovat] Hlavní centra

Město má několik kulturních center. Je to jednak Kulturní dům Crystal, dále Jiráskovo divadlo, Základní umělecká škola s jejími sály, Vlastivědné muzeum a galerie se svými pobočkami, Městská knihovna se svými pobočkami.

Kulturní dům Crystal

[editovat] Kulturní dům Crystal

Součástí objektu je kino Crystal, sály, restaurace. Po roce 1990 město vytvořilo příspěvkovou organizaci Kulturní dům Crystal, která se stala spoluorganizátorem letních akcí na hradě Lipý. Na podzim 2010 městské zastupitelstvo rozhodlo, že 1. ledna 2011 se příspěvková organizace přejmenuje na Kultura Česká Lípa a zároveň bude vytvořena nová příspěvková organizace Lipý Česká Lípa. Ta po svém vytvoření dostala na starost nejen hrad, ale i nově (otevřeno 16. února 2011[14]) zbudované historické Centrum textilního tisku poblíž hradu.[15]

Před přestěhováním k radnici bylo v KD Crystal i Městské informační středisko.

[editovat] Základní umělecká škola

Byla nově zřízena v objektu přezdívaném Bílý dům, do roku 1990 sloužícímu OV KSČ.[16] V mnohapatrové budově je několik oddělení se svými učebnami, v přízemí sídlí a sál často využívá Taneční škola Duha. Je zde prostor pro pořádání výtvarných výstav. Malý sál je určen pro hudební produkce jak souborů a aktivit školy, tak jej užívají další, mimoškolní hudební soubory.

[editovat] Muzeum a galérie

Zahrada Augustiniánského kláštera

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě se nachází v komplexu bývalého augustiniánského kláštera. Je zde velká stálá expozice Svět zvířat, na loretánském nádvoří jsou obvodové chodby využívány pro krátkodobé výstavy, uprostřed je sakrální budova Lorety, v dalších prostorách jsou sbírky umění. Součástí klášterního komplexu je i kaple, využívaná ke koncertům. Muzeum je regionální, je zde mnoho předmětů z celého Českolipska. Spravuje i další objekty - Víseckou rychtu v Kravařích, v Doksech Památník Karla Hynka Máchy i s expozici Rybářství a rybníkářství na Českolipsku, poblíž zámku Lemberk (zámek) má v péči Bredovský letohrádek.[17]

[editovat] Městská knihovna

Hlavní několikapatrová budova je ve středu města, na nám. T. G. Masaryka čp. 170. V přízemí je oddělení zábavné literatury, v 1. patře je čítárna (i místo přednášek), naučná literatura a internet, ve 2. patře dětské oddělení.

Knihovna poskytuje poradenskou činnost menším knihovnám v okrese a má své tři pobočky v České Lípě:

  • Pobočka Špičák, ul. Červeného kříže
  • Pobočka Lada, ul. Komenského 2989
  • Pobočka Holý vrch, ul. Jižní 1814

[editovat] Kulturní akce

[editovat] Městské letní slavnosti

Každoročně na počátku léta vedení města ve spolupráci s řadou místních organizací pořádá v areálu vodního hradu Lipý městské slavnosti. Vznikly v roce 2000, poprvé v areálu upraveného městského parku slavícího tehdy 125 let od založení, v dalším roce na náměstí T. G. Masaryka. Po úpravách hradu Lipý se slavnosti od roku 2003 přestěhovaly do jeho areálu. V rámci slavností je organizován starobylý jarmark, koncerty, ohňostroj, divadelní představení, předávány jsou Ceny města.[18].

[editovat] Festival Lípa Musica

V roce 2000 svým prvním ročníkem zahájil svou existenci Mezinárodní hudební festival převážně tzv. vážné hudby Lípa Musica. Na podzim roku 2008 byly koncerty na 10 místech Ústeckého a Libereckého kraje. V samotné České Lípě je zvoleným zahajovacím i závěrečným místem celého festivalu Basilika Všech svatých, součást Augustiniánského kláštera. Festival Lípa Musica si během posledních let vybudoval silnou pozici mezi kulturními podniky Libereckého kraje, jedná se o hlavní hudební akci podzimní sezóny. Nejde však pouze o regionální záležitost. Program festivalu - zvlášť od roku 2007, kdy dramaturgie nabyla velkých změn - nabízí špičkové koncerty, jejichž protagonisté i repertoár lákají posluchače i ze vzdálenějších míst včetně Prahy. Snahou pořadatelského týmu je dostat festival na úroveň největších českých festivalů.

[editovat] Reggae Ethnic Session

V Žízníkově, okrajové součásti města byl založen v roce 2000 hudební festival Reggae Ethnic Session pro fanoušky reggae, ska a world music, který se postupem let stal největším tohoto typu v Čechách. Protože původní prostory v Žízníkově kvůli prudkému nárůstu návštěvníků akce přestaly vyhovovat, festival konaný každoročně na počátku léta byl přestěhován na louky do nedalekých Heřmaniček.

[editovat] Média, reklamní tisk

[editovat] Tisk

Po roce 1850 byl vydáván pro čtenáře v České Lípě německy psaný list Leipaer Zeitung a od roku 1884 konkurenční Deutsche Leipaer Zeitung. Byly vydávány kolem roku 1885 dvakrát týdně.[19].

Hlavními zdroji informací jsou nyní tato tištěná periodika: Českolipský deník (patřící koncernu Vltava Labe Press, založen roku 1993), radnice vydává tištěné Městské noviny, na pomezí reklamy a informativních zdrojů jsou kulturní magazín Lípa, nový Českolipský Šotek a Zpravodaj OSBD Česká Lípa.

[editovat] Reklamní tisk

Pouze reklamu dodávají do schránek zdejší obchodní řetězce Interspar, Kaufland, OBI, Penny Market, Hypernova, v poslední době i zdejší OD Andy, mnohaletou tradici má reklamní časopis Českolipské kapky.

[editovat] Jiná média

Samostatnou televizní stanici město nemá, zato zde funguje rozhlasová stanice HitRádio FM, dnes již společná i pro okres Děčín. V oblasti internetu má svůj oficiální web radnice města , nezávislý je okresní portál i-noviny a fungují zde desítky webů a blogů reklamního, soukromého až bulvárního charakteru, Mimo ně mají své stránky téměř všechny zdejší instituce kulturního, sportovního charakteru i veřejné správy.

[editovat] Sport

Zimní stadion a sousedící plavecký bazén

[editovat] Sportoviště

Město (radnice) si vytvořilo příspěvkovou organizaci Sport Česká Lípa , která pečuje o tato sportoviště:

  • Městský stadion – Boženy Němcové č.p. 3178, otevřené hřiště pro fotbal , krytá hala pro tenis, venkovní tenisové kurty, sauna, solárium
  • Sportovní hala (Lokomotiva) – Hrnčířská č.p. 1439
  • Sportovní areál vedle Kauflandu, renovovaný zimní stadion a krytý bazén s tobogánem
  • Plavecký bazén Sever – Školní č.p. 2520
  • Skatepark, v sousedství zimního stadionu
Tělocvična Pátovy školy

Další sportoviště

  • Relax centrum OLYMPIA, squash, bowling, sauna,
  • Bowling, na třech místech města
  • Tělocvičny a hřiště škol
  • Areál vč. fotbalového hřiště TJ Lokomotivy poblíž vlakového nádraží
  • Letiště Lada - aeroklub, vyhlídkové lety
  • Autodrom Sosnová - desítky motoristických akcí vč. Mistrovství republiky
  • Proti Kauflandu, v sousedství malé sportovní haly TJ Lokomotiva (s níž se spojí tunelem) v létě 2010 začala stavba velké sportovní haly pro basketbal, házenou, florbal, volejbal a sálový fotbal. Stavba za 45 milionů má být hotová v červenci 2011.[20]

[editovat] Turistika

  • Na náměstí T. G. Masaryka v sousedství radnice je Městské informační centrum
  • Vodácká Ploučnice, využívaná pro kánoe a kajaky již od Stráže pod Ralskem, občas městská akce Neckyáda.

[editovat] Turistické trasy a zázemí

Město protínají tři cyklotrasy, využívající zčásti tělesa zrušených jednokolejových tratí.

  • Cyklotrasa 3053 - z jihu od Provodína a Sosnové, z Lípy vede na sever přes Písečnou jako Cyklostezka Písečná, dál do Nového Boru a Cvikova v Lužických horách
  • Cyklotrasa 3054 - také od Provodína, přes Vlčí Důl (zde Cyklostezka Vlčí Důl), z Lípy na sever směr Skalice a Nový Bor
  • Cyklostezka Varhany - nově budovaná, též součástí cyklotrasy 3054. V plánu je 17 km, náklad 17 milionů Kč. Dne 27. června 2008 byla slavnostně uvedena do provozu její první část v délce 5,3 km z České Lípy (od ul. Českokamenické) do Horní Libchavy.
  • Síť značených turistických cest po městě i do okolí, křižovatka rozcestníků je na příjezdové ulici Bulharská k vlakovému nádraží. Nejbližším cílem pěších turistů bývá nedaleká rezervace Peklo na mezinárodní trase E10 procházející město severojižním směrem. Ze zmiňované Bulharské ulice vedou modré trasy, např. 1634 k Máchovu jezeru či žlutá 6960 k Holanským rybníkům.
  • Ve městě funguje odbor Klubu českých turistů (s vývěskou před nádražím ČSD a sídlem ve vile Adéla) a také TOM - turistický oddíl mládeže.
Ploučnice poblíž nemocnice

[editovat] Sportovní organizace

Zastřešujícím orgánem byl OV ČSTV, nyní Sportovní unie Českolipska, Mánesova 1580. Největší tělovýchovné organizace jsou:

[editovat] Největší firmy

Vstup do areálu firmy Johnson Controls

V jižní části města, převážně v průmyslové čtvrti Dubice je řada velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků. Jedná se o pobočky nadnárodních koncernů Johnson Controls, Varta, Delphi Packard Elektric, Autobaterie a Fehrer Bohemia. Je zde i bývalá Vagónka, dnes pobočka koncernu Bombardier.

[editovat] Peněžní ústavy

Převážně v centru města je řada poboček,bank a pojišťoven:

[editovat] Doprava

Zrušené městské nádraží

[editovat] Železnice

Ve městě je důležitá železniční křižovatka řady tratí. Je zde centrální vlakové nádraží (Česká Lípa hlavní nádraží), zastávky (Česká Lípa střelnice na Bakov nad Jizerou - Jedlová a Česká Lípa-Holý vrch na do Děčína. Městské nádraží (Česká Lípa město) bylo roku 1979 zrušeno a spojka dlouhá 1 km k hlavnímu nádraží již není provozována. Po připojení okolních obcí k městu je jeho součástí i zastávka Vlčí Důl-Dobranov. Tratě a nádraží budovaly různé společnosti. Nejdříve byla roku 1867 postavena trať směrem na Bakov nad Jizerou, pokračování na druhou stranu vedlo z hlavního nádraží (zbudovaného roku 1867) přes zastávku Česká Lípa střelnice v roce 1869 do Rumburka. V roce 1872 byla zprovozněna trať do Benešova nad Ploučnicí, později prodloužená do Děčína. Jiná společnost pak vybudovala Městské nádraží, odkud odjel první vlak roku 1898 na Litoměřice, a roku 1903 trať spojující Českou Lípu s Řetenicemi u Teplic, na druhou stranu vedoucí přes Zákupy do Liberce. V roce 1903 vznikla další trať z České Lípy střelnice na Českou Kamenici. K tomu vznikly poblíž hlavního nádraží velké železniční dílny. Ještě po roce 1980 zde sídlil podnik ŽOS n. p. (železniční opravny), zaměstnávající 1200 pracovníků. Postupem let byla trať na Českou Kamenici zrušena (1979), zčásti využita jako Cyklostezka Varhany, tratě ve městě i okolí propojeny, městské nádraží vybudované roku 1898 je nyní nefunkční a ČD jej nabízí k prodeji. Zrušena byla i trať z tohoto městského nádraží do Vlčího Dolu, těleso trati je využito pro cyklostezku 3054. Z hlavního nádraží vedou tři neprovozované a zarážkami i železnými vraty zablokované krátké vlečky do někdejších továrních objektů ve Svárově.

Hlavní vlakové nádraží

Nyní je na území města v plném provozu hlavní nádraží, odkud jsou vypravovány do čtyř směrů vlaky

  • 080 Bakov – Česká Lípa – Rumburk, vede na sever
  • 081 Česká Lípa – Děčín, z hlavního nádraží vede na západ
  • 086 Česká Lípa – Liberec, odjezdy z II.nástupiště směr JV a pak na SV
  • 087 Česká Lípa – Lovosice, odjezdy z II.nástupiště, krátce poté směr na jih

Mnohé vlaky propojují tratě 081 a 086, tedy jezdí z Liberce přes Českou Lípu na Děčín, leckdy s pokračováním na Ústí nad Labem.

[editovat] Autobusová doprava

Budova autobusového nádraží

Meziměstská doprava, zejména ČSAD Česká Lípa a. s., využívající své autobusové nádraží z roku 1986,[21] zajišťuje dopravní spojení směr Mimoň, Nový Bor, Prahu a spojující město s okolními městečky a vesnicemi.

Menší dopravní společnosti (např. Mirobus) zajišťují podnikovou přepravu pracovníků od zdejších větších firem, případně nabízí dopravu meziměstskou se zastávkami v jiných částech města, např. u sousedního vlakového nádraží.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují výhradně autobusy (ve městě nikdy nejezdily trolejbusy ani tramvaje). Do roku 1993 zajišťoval MHD ústecký krajský podnik ČSAD, v letech 1993–2008 soukromá firma VETT (s měsíční přestávkou v roce 2007). Od únoru 2008 převzal dopravu ČSAD Semily a. s., přičemž až od začátku dubna 2008 byly její linky legalizovány řádnými licencemi. Spor města s firmou VETT a. s. byl provázen několika soudními žalobami a trestními oznámeními.[22] Od 1. března 2008 byly linky přečíslovány, zaveden byl taktový provoz a proklady na páteřních trasách. Počet linek se z 8 v roce 2004 ustálil na 15 v září 2008. Od 1. července 2009 byla MHD začleněna do Integrované dopravy Libereckého kraje (IDOL). Od prosince 2010 mají ČSAD Semily nové označení BusLine.[23]

Související informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v České Lípě..

[editovat] Silniční doprava

Viadukt nad Ploučnící a městem

Nejdůležitější komunikací je nadúrovňový severojižní průtah městem silnice I/9 z Prahy na Nový Bor z roku 1987.[24] Západovýchodním směrem protíná město silnice II/262 DěčínZákupy. Ve městě je několik křižovatek a přechodů pro pěší řízených semafory a několik kruhových objezdů.

[editovat] Obchodní síť

Prodejna Kaufland

Zatímco malé obchody zůstaly dominantními jen v historické části města v okruhu náměstí, po severním okraji města (sídliště Špičák) vyrostly po roce 1990 četné filiálky obchodních, zpravidla mezinárodních řetězců (Interspar, Albert, Penny Market, Mountfield). Po zrušení obou tržnic ve středu města se majitelé stánků (zejména z Vietnamu) ujali celé řady tzv. kamenných obchodů ve středu města. Určitou výjimkou je HM Kaufland, který je jediný na levém (jižním) břehu Ploučnice. Zmiňované malé obchody ve středu města doplňují starší obchodní domy Andy a Banco.

Obchodní dům Andy

[editovat] Hypermarkety

Všechny velké prodejny mají vlastní parkoviště, některé i podzemní

[editovat] Obchodní domy

  • Andy, dříve budova Prioru, Erbenova, nezávislý vlastník
  • Banco, v sousedství OD Andy, také střed města
  • Paráda, silnice II/262 směr Děčín
Prodejna Penny Market

[editovat] Supermarkety a další velké prodejny

  • Spar, ul. Bardějovská
  • Spar, ul. Děčínská
  • Penny Market, Žitavská, sídliště pod Špičákem
  • Mountfield, Žitavská vedle Penny Marketu
  • Lidl, Purkyňova, poblíž Penny Marketu
  • JYSK, ul. Sluneční, poblíž autosalonu Škoda u výpadovky na Nový Bor

[editovat] Významní rodáci a občané

Pamětní deska J. B. Mikana, ul. Prokopa Holého
  • Josef Bohumír Mikan (1743–1814), lékař a profesor botaniky a chemie na pražské Karlově universitě.
  • Pavel Konopeus (1596-1636), ředitel klášterní školy
  • Vilém Horn (1809–1891), průkopník fotografie a vydavatel prvního fotografického časopisu
  • Ernst Kutzer (1880–1965), malíř, grafik, autor a především ilustrátor
  • Richard Duschek (1884 - 1959), malíř a ilustrátor
  • Franz Winkler (* 1890), rakouský politik
Pamětní deska Pavla Konopea u autobusového nádraží

[editovat] Členění města

Katastrální členění České Lípy

Město se dělí na 14 katastrálních území a 14 místních částí:

[editovat] Správní území

     Obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa zaujímá větší část českolipského okresu.
Související informace naleznete v článcích Okres Česká Lípa a Obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa.

Česká Lípa je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Česká Lípa se skládá ze 57 obcí, ORP z 41 obcí.

[editovat] Partnerská města

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podle krajů
  2. a b c d PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy a městské právo. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska, 2002, roč. 11, s. 9. ISSN 1211-9172.  
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Česká Lípa, s. 14.  
  4. a b VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec : Severočeské nakladatelství, 1976. ISBN 40-009-75. S. 11.  
  5. PHDR.GABRIEL, František. Hrad Lipý. Praha : Společnost přátel starožitností, 1997. ISBN 80-901258-6-7. Kapitola Historické osudy hradu, s. 6.  
  6. a b RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Česká Lípa, s. 18.  
  7. PANÁČEK, Jaroslav. Bezděz 2004. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska, 2004. ISSN 1211-9172.  
  8. Němci chtějí přejmenovat Českou Lípu na Německou, Týden, rubrika Stoletý kurýr, 11. 1. 2011
  9. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska, 2002, roč. 11, s. 240. ISSN 1211-9172.  
  10. MGR. VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Třpyt a stíny města České Lípy v době krále Rudolfa II.. Česká Lípa : Městský úřad Česká Lípa, 1997. Kapitola Magdaléna pod ochranou císaře, s. 24.  
  11. Kateřina Urbanová. Obnovy památek v České Lípě. i-noviny.cz [online]. 2011-11-14 [cit. 2011-11-14]. Dostupné online.  
  12. Kateřina Amrichová. Česká Lípa odhalila slavnostní kámen. Red. kal. i-noviny.cz [online]. 2008-11-30 [cit. 2008-11-30]. Dostupné online.  
  13. Kateřina Kotková. Centrum textilního tisku se otevřelo veřejnosti. i-noviny.cz [online]. 2011-02-16 [cit. 2011-02-16]. Dostupné online.  
  14. HERÁKOVÁ, Milada. Centrum textilního tisku v České Lípě. Turista, 2011, roč. 123, čís. 4, s. 2. ISSN 0139-5467.  
  15. Kateřina Kotková. Vznik příspěvkové organizace. i-noviny.cz [online]. 2010-12-13 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.  
  16. Ladislav Smejkal. Historie města rok po roce (1990). Městské noviny Česká Lípa, prosinec 2004, čís. 22, s. 6.  
  17. Gabriela Garbová. Véčko, 2007, roč. VI., čís. 2, s. 64-66. ISSN 1213-7375.  
  18. Petr Brambor Nárovec. Véčko, 2007, roč. VI., čís. 2, s. 84-76. ISSN 1213-7375.  
  19. KREJCAR, Robert. Zmatená doba. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska, 2009, čís. 18, s. 80. ISSN 1211-9172.  
  20. Michael Polák. Sporty v Lípě se dočkají haly. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec, červen 2010, roč. II, čís. 23, s. 46.  
  21. Ladislav Smejkal. Historie města rok po roce (1986). Městské noviny Česká Lípa, říjen 2004, čís. 17, s. 6.  
  22. Eva Vlastníková. Právní bitva mezi městem a dopravcem brzy začne. Red. kal. Českolipský deník.cz [online]. 2008-12-01 [cit. 2008-12-01]. Dostupné online.  
  23. BUSportal o značce BusLine
  24. Ladislav Smejkal. Historie města rok za rokem (1987). Městské noviny Česká Lípa, 2004, čís. 19, s. 6.  
  25. VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec : Severočeské nakladatelství, 1976. ISBN 40-009-75. S. 173.  

[editovat] Literatura

  • PANÁČEK, Jaroslav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie; SMEJKAL, Ladislav. Z dějin České Lípy. Česká Lípa : Sobotová, OVM, 1999.  
  • Z minulosti Děčínska a Českolipska IV., kolektiv autorů, vydalo Severočeské nakl. V Ústí n.L r.1985
  • GABRIEL, František. Hrad Lipý. Praha : Unicornis, 1997.  
  • SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa : Magdaléna Sobotová, 2006.  

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu



Města, městys a obce okresu Česká Lípa

BezdězBlatceBlíževedlyBohaticeBrništěCvikovČeská LípaDoksyDubáDubniceHamr na JezeřeHolanyHorní LibchavaHorní PoliceChlumChotoviceJestřebíKamenický ŠenovKozlyKravařeKrompachKunratice u CvikovaKvítkovLukaMařeniceMimoňNoviny pod RalskemNový BorNový OldřichovOknaOkrouhláPertoltice pod RalskemPolevskoProvodínPryskRadvanecRalskoSkalice u České LípySkalka u DoksSloup v ČecháchSlunečnáSosnováStráž pod RalskemStružniceStvolínkySvojkovSvorTachovTuhaňVeleniceVelký ValtinovVolfarticeVrchovanyZahrádkyZákupyŽandovŽdírec

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích