Hůrka (Česká Lípa)
| Hůrka | |
|---|---|
 Pohled na část Svárova a Hůrku od severu | |
| Vrchol | 327 m n. m. |
| Prominence | 56 m ↓ |
| Izolace | 2,2 km → Špičák |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Českolipská kotlina / Dobranovská kotlina / Žizníkovská část[1] |
| Souřadnice | 50°40′33″ s. š., 14°33′11″ v. d. |
  Hůrka | |
| Povodí | Ploučnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hůrka (německy Horkaberg) je nevysoký (327 m n. m.) kopec na okraji českolipské čtvrti Svárov. Je krajinnou dominantou Svárova, zelení porostlé svahy na severní a západní straně jsou do značné výše zastavěny rodinnými domky.[2]
Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Neovulkanický vrch Hůrka, podobně jako další kopce na okraji České Lípy, je z geomorfologického hlediska součástí České křídové tabule, konkrétně Českolipské kotliny, která je okrskem Zákupské pahorkatiny, jednoho z podcelků Ralské pahorkatiny. Hůrka vznikla jako vulkanický přívodní kanál neboli sopouch v druhé, hlavní tektonické fázi třetihor. Neovulkanity zde prorazily starší podloží, tvořené svrchnokřídovými křemennými pískovci, doplněnými vápnitými jílovci. Na severní až severovýchodní straně vrcholu je skalní výchoz, tvořený subvulkanickou bazaltoidní brekcií, která je pozůstatkem zdejší diatrémy. Z mineralogického hlediska není lokalita příliš bohatá, jednotlivé minerály se zde vyskytují převážně ve formě povlaků, vzácněji pak vytvářejí drobné krystalky, ať už se jedná o kalcit, chabazit nebo thomsonit.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Větší část kopce je zalesněná, jen svahy na západní straně kopce jsou zaplněny výstavbou rodinných vilek a řadou ulic. Pod vrcholem na východní straně je větší, oplocený vodárenský objekt, ukrytý v zeleni. Vrcholová část je rozčleněna kamenolomy, v nichž se těžil zdejší olivínický nefelinit (čedič). Nejvyšší část kopce je holá, od roku 2017 je zde menší rozhledna, ze které je dobrý výhled na město, nejvýchodnější partie Českého středohoří a část Lužických hor s dominantním Klíčem. Lesní porost na Hůrce tvoří převážně listnaté stromy.
Českou Lípou protéká Ploučnice, ze svahů stékající dešťová voda končí v ní. Žádný potok na svazích Hůrky nepramení. Kopec je od středu města jihovýchodním směrem zhruba 1 km.
Hůrka je nejvyšší z těsnější skupiny několika kopců na jv. okraji Svárova. Jedněmi z nich jsou necelých 400 m východně ležící Žizníkovský vrch (295 m) a asi 500 m jjz. ležící Rasova hůrka (291 m).
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Téměř až k vrcholu lze dojít od západu nebo od jihozápadu ulicemi českolipské městské čtvrti Svárov. Jedná se o ulice Partyzánská, Husova, Lesní a Strmá, od jihozápadu z ulice Českých bratří je přístup uličkou Úvoz, zbývajících 200 metrů na vrchol vedou lesní pěšiny. Pro lepší orientaci na vrchol směřuje odbočka z červeně značené turistické stezky, která vede ulicí Českých bratří a pokračuje dále přes Žizníkov, Heřmaničky a Brennou do Mimoně.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vyhlídková plošina na vrcholu -
Vrchol před vybudováním rozhledny -
Stěna lomu a vrcholová skála -
Vulkanická brekcie, pozůstatek třetihorní sopečné činnosti -
Pohled z Hůrky na vrch Kozel na západě
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ a b Seznam. Hůrka (327 m) [online]. mapy.cz [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ADAMOVIČ, Jiří, et al. Česká Lípa - město na Ploučnici. 1. vyd. Česká Lípa: Město Česká Lípa, 2018. 607 s. ISBN 978-80-905846-1-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hůrka na Wikimedia Commons - O Svárovu se starými fotografiemi Hůrky
- Zmínka na webu Svárovské školy Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine.
