Ralská pahorkatina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ralská pahorkatina | |
|---|---|
 |
|
| Ralská pahorkatina, vrchol Ralsko | |
| Nejvyšší bod | Ralsko (696 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | 1356 km² |
| Střední výška | 318,2 m |
| Nadřazený celek | Severočeská tabule |
| Sousední celky | Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Jičínská pahorkatina, Jizerská tabule, Dolnooharská tabule, České středohoří |
| Podřazené celky | Dokeská pahorkatina, Zákupská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | pískovec, křemenec, čedič, znělec, trachyt, slínovec |
| Poznámka | |
| Povodí | Ploučnice, Labe, Jizera |
Ralská pahorkatina je geomorfologický celek v rámci Severočeské tabule. Nejvyšším vrcholem je tektonicky vzniklá hora Ralsko (696 m). V západní části masivu se nachází CHKO Kokořínsko.
Obsah |
[editovat] Geologie
Svahy pod sopečným vrcholem Ralska jsou budovány, stejně jako celá členitá pahorkatina, svrchnokřídovými kvádrovými kaolinickými, místy jílovitými a vápnitými křemennými pískovci. Dále zde můžeme v menším rozsahu pozorovat slínovce a písčité slínovce. Krajinné dominanty celé oblasti tvoří vypreparované čedičové, znělcové a trachytové horniny.
[editovat] Poloha
Ralská pahrokatina se táhne ve směru jihozápad - severovýchod od Litoměřic po Stráž pod Ralskem. Na severovýchodě je ohraničena Ještědsko-kozákovským hřbetem, na jihovýchodě plynuje přechází do Jizerské tabule a dosahuje téměř k městu Mělník. Na západě pozvolna klesá k Labi, poblíž jehož pravého břehu se mezi Liběchovem a Litoměřicemi stýká s Dolnooharskou tabulí.
[editovat] Vrcholy
- Ralsko (696 m)
- Vlhošť (613 m)
- Tlustec (591 m)
- Kraví hora (577 m)
- Ortel (554 m)
- Ronov (552 m)
- Tisový vrch (540 m)
- Maršovický vrch (515 m)
- Velký Jelení vrch (513 m)
- Stříbrník (507 m)
- Jelinka (504 m)
[editovat] Vodopis
Území je odvodňováno řekou Ploučnicí a menšími pravostrannými přítoky Labe (Pšovka, Liběchovka, Obetka a Úštěcký potok). Na druhé straně potom přítoky Jizery (Zábrdka, Mohelka).
