Zákupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zákupy
Sousoší Nejsvětější trojice a pošta (někdejší klášter Boromejek) na zákupském náměstí

Sousoší Nejsvětější trojice a pošta (někdejší klášter Boromejek) na zákupském náměstí

znak obce Zákupyvlajka obce Zákupyznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0511 562262
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Česká Lípa
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 32,27 km²
počet obyvatel: 2810 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 264-444 m
PSČ: 471 23 až 471 53
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Borská 5
47123 Zákupy
starosta / starostka: ing Radek Lípa
Oficiální web: http://www.zakupy.cz
E-mail: tajemnik@mesto-zakupy.cz
Zákupy na mapě
Zákupy
Red pog.png
Zákupy
Zákupy, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Zákupy (něm. Reichstadt; lat. Reichstadium)[1] jsou město v okrese Česká Lípa, které bylo založeno ve 14. století. Vzniklo u tvrze, později stejnojmenného zámku u říčky Svitávky, která se jižně od města vlévá do Ploučnice. K 1. lednu 2014 zde žilo 2810 obyvatel.[2]

Zákupy – pohled na zámek na litografii z roku 1853

Rozvoj zámku (nyní je národní kulturní památkou) i městečka byl ovlivněn šlechtickými rody Vartenberků, Berků z Dubé, Novohradských, později pak císařskou rodinou Habsburků. Jejich zásluhou došlo k vybudování řady historicky cenných objektů, z nichž se zachovaly zámecký areál, morový sloup na náměstí a několik sakrálních staveb. Původně zemědělský charakter osídlení byl zčásti změněn v 19. století rodinou Leitenbergerů, kteří zde vybudovali velkou textilní manufakturu a založili první hasičský sbor v Rakousku. Po zániku manufaktury v Nových Zákupech zde sídlil cukrovar a pak střední lesnická škola. Areál v Nových Zákupech, ale i některé církevní stavby v Zákupech a připojených obcích jsou nyní v havarijním stavu. V roce 1883 bylo vybudováno železniční spojení s Českou Lípou a Mimoní. Silnice protínající město jsou II. a III. třídy a potřebám města nepostačují, zejména kvůli nárůstu nákladní dopravy středem města do rozšiřující se továrny IAC v Nových Zákupech.

Život ve 20. století ovlivnily změny politických režimů (nacismus, komunismus), ve městečku se střídaly vojenské posádky (česká, německá, sovětská), řada stavebních památek byla jimi zničena. V roce 1947 byl ve zdejší posádce založen první československý výsadkový prapor, nyní zde žádné vojsko nesídlí. Díky vojsku bylo ve městě postaveno mnoho domů. V letech 1960 až 1980 bylo připojeno k Zákupům několik okolních vesnic.

Hlavní kulturní akcí města jsou Zákupské slavnosti, na nichž má velký podíl nejstarší ochotnický soubor v okrese DS Havlíček. Turisté jezdí do Zákup především kvůli veřejnosti přístupnému státnímu zámku a Eduard Held muzeu. O sportovní vyžití obyvatelstva se stará zejména základní škola se svým sportovním areálem Emila Zátopka, s tradičním programem Zákupských sportovních her, dále TJ Zákupy s řadou oddílů různých sportovních odvětví.

Historické jádro města kolem náměstí i se státním zámkem Zákupy je od roku 2003 městskou památkovou zónou.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

První název dnešního města byl uváděn roku 1315 Reichstadt. [4] České jméno Zákupy se poprvé objevilo roku 1352 v seznamu far odvádějících papežský desátek.[5]

Kaple svatého Josefa na patě Kamenického kopce je také zmiňována v pověstech

Jméno Zákupy souvisí se zákupným, tedy dědičným právem.[6] V roce 1378 se objevuje vedle českého pojmenování Zákup německé jméno Richinstadt, pak Reichenstadt a nakonec do roku 1945 opět Reichstadt.[7] Od roku 1945 se město jmenuje jen Zákupy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pověsti Zákup[editovat | editovat zdroj]

Z četných kronik města i okolních farností se zachovala řada pověstí. Jejich obsah uvedl kronikář města J. Šimek v knize Povídání o Zákupech.

  • Jak Zákupy a Božíkov povstaly a ke svému jménu přišly, aneb Pohanský chrám (O záchraně dvou mladých křesťanů před obětováním v pohanském chrámu)
  • Matčiny slzy aneb Zlaté tele (tatáž variace o malých dětech)
  • Poustevník na Kamenickém vrchu (o vzniku kaple sv. Josefa)
  • O kapli na Kamenickém vrchu (jiná varianta stejné kaple poblíž hospody zpustlíků)
  • Čertův kámen (čert u zmiňované kaple pokoušel poustevníka)
  • O zjevení na Kamenickém vrchu (přelud se zjevil ovčákovi)
  • Alchymista (o pomocníkovi zákupského vévody zaslíbeném ďáblu)[8]

Do třicetileté války[editovat | editovat zdroj]

Poprvé jsou písemně Zákupy (tehdy Reichstadt) zmiňovány roku 1315 [9] v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup (častěji se v letech 1309 až 1327 uváděl ze Smojna), příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna. Fridman ze Zákup je jmenován jako svědek u prodeje majetku Jindřicha z Lipé.

Je pravděpodobné, že na místě, kde nyní stojí zámek, stála jednoduchá tvrz[10] a nedaleko ní vznikly dvě vesničky, Česká Ves a v místech dnešního náměstí Reichstadt s německými osadníky. Obě vsi časem splynuly. Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. Po úmrtí Fridnana ze Smojna se území ujal roku 1320 jeho syn stejného jména.[11]

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána z 16. století

Zhruba v období let 1363–1460 patřily pánům z Vartenberka, kteří nechali postavit koncem 14. století v Zákupech opevněnou tvrz či hrad. Když zemřel koncem roku 1383 majitel Zákup Vaněk Bílý z Wartneberka, nárokoval listinou z 20. prosince 1383 pro sirotka Beneše Veselského pevnost Zákupy. Pozdější průzkumy objevily na místě nynějšího zámku zbytky středověkého opevnění a pozůstatek gotického okna. Je tedy pravděpodobné, že v té době byla pevnost gotickým hradem, jehož zbytky zanikly v 16. století při stavbě renesančního zámku.[12]

Pancířové ze Smojna zůstali jako jejich manové.[13] Beneš z Vartenberka nechal postavit před rokem 1458 u hradu původní kostel.[14][13][11]

Někdy v letech 1460–1463 získali zdejší panství Berkové z Dubé, pocházející ze starého rodu Ronovců. Prvním z nich v Zákupech byl Jindřich Berka z Dubé a po něm společně čtyři jeho synové. V roce 1502 si majetek rozdělili, Zákupy získal Václav Berka. O dva roky později jeho bratr Petr Berka z Dubé. Od jeho synů panství získal v roce 1518 jejich bratranec Zdislav Berka a ten zde zůstal až do své smrti v roce 1553.[15]

Zmíněný Zdislav Berka v letech 1541–1552 postavil na místě původního hradu (či tvrze) v renesančním slohu zámek, dosáhl povýšení Zákup na město[16] a získání městského znaku, zahájil úplnou přestavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství užívala tři roky jeho vdova Anna z Vartenberka. Po vyplacení se jej ujal příbuzný z rodu Berků, syn otcova bratrance Zbyněk Berka.[17][18] Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a byl často u královského dvora, přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi a Zákupy musel prodat. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský.[19]

Kaple svaté Anny u Svitávky na místě morového hřbitova

Do roku 1835[editovat | editovat zdroj]

Několikrát krutě postihla Zákupy, zejména zámek tažení vojsk za třicetileté války[20] a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv. Anny na morovém hřbitově, 1681 zahájena stavba kapucínského kláštera, 1683 přestavba zámku[21]do barokního slohu, 1698 kaple sv. Josefa u Kamenického vrchu, 1708 sousoší Nejsvětější Trojice.[22] Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.[23]

Zákupy Habsburků[editovat | editovat zdroj]

Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o 10 let později jej převzal císař. Habsburkové zde zůstali až do roku 1918. Zajímavé je také období let 1818–1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské vévodství císařským diplomem pro Napoleona II, přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona I. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval.[23] V roce 1848 byl zapsán jako majitel Zákupského panství Leopold II. Toskánský, zastupující Habsburky. V roce 1849 získal zámek Ferdinand V. Dobrotivý. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože byla zrušena robota, zámek přestal být střediskem panství. Zákupští se marně a opakovaně snažili o získání úřadu nově vznikajících soudních a berních okresů. V tehdy nově vzniklém Českolipském kraji se stala sídlem okresního úřadu Česká Lípa a sídlo okresního soudního okresu bylo přiřčeno do Mimoně.[24]

V letech 1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci 2. prosince 1848. Žil na Pražském hradě a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. V Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho význačných návštěv. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce a synovec, císař František Josef I., který sem jezdil jen zřídka.

Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, přispěl na novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenberga v Nových Zákupech s 650 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.[25]

V roce 1876 se i zde konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy, byl tu jednak domácí pán, rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, oba doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem.[26] 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.

Morový sloup na náměstí, vzadu vpravo radnice a vlevo hotel Orlík

V relativní tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este s hraběnkou Žofií Chotkovou[20][21], později zastřelených v Sarajevu. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský děkan Vilém Hikish a ke svatbě do města přijeli vlakem. Po svatbě se už do Zákup nikdy nevrátili.[27]. Zákupský zámek i další majetek zabavil Habsburkům československý stát v roce 1918.[28]

První republika a protektorát[editovat | editovat zdroj]

V období 1. republiky se naplno projevila v několikerých volbách naprostá převaha obyvatelstva německé národnosti, které po odsunu české menšiny přivítalo příchod nacistů. Ve volbách 19. května 1935 do parlamentu a senátu ČSR zdejší Henleinova strana SdP získala přes 73 % hlasů oprávněných voličů. V obecních volbách o tři roky později již 90 %. Téhož roku, přesněji 9. října 1938[16] byly Zákupy obsazeny po předchozí Mnichovské dohodě německým vojskem. A 4. prosince 1938 v dalších volbách hlasovalo pro NSDAP plných 100 % voličů.[29]

V období let 1938 až 1945 byly Zákupy (tehdy Reichstadt) součástí okresu (landrat) Česká Lípa se spolu s ním ve vládním kraji Ústí nad Labem. Tento kraj byl jedním ze tří krajů říšské župy Sudety.[30]

České Zákupy[editovat | editovat zdroj]

Už 7. května 1945 německá armáda opustila město, o dva dny později dorazily jednotky polské, po nich i sovětské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé rodiny byly v několika etapách vysídleny. Odsun byl doprovázen nehumánním postupem vůči mnoha německým rodinám (rabování, pracovní tábory) a byl ukončen na jaře 1946.[31] Vznikla zde československá posádka, pro niž se v roce 1953 postavily první domy sídliště, kláštery byly zrušeny, v letech 1968–1991 byla v Nových Zákupech a okolí sovětská okupační posádka několika tisícovek vojáků a rodinných příslušníků.

V roce 1960 byly k Zakupům připojeny Lasvice, roku 1964 Božíkov, roku 1971 Brenná, roku 1980 Kamenice a Bohatice, roku 1981 Velenice. V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily. V roce 1992 se do Nových Zákup, opuštěných, městem zrenovovaných domů po sovětské posádce přistěhovala řada rodin.[32]

Vojsko a vznik výsadkářů[editovat | editovat zdroj]

Pomníček v Nových Zákupech připomíná vznik jednotky parašutistů

Po vzniku ČSR v roce 1918 byly dislokovány v Zákupech vojenské jednotky. Na sklonku roku 1920 zde byl z Hradce Králové převelen dělostřelecký oddíl 263, poté byl převelen do Liberce. V letech 1921 až 1923 zde byly ubytovány roty z 42. pluku z Terezína. Vojenská velitelství byla v České Lípě a Mimoni, po ztrátě pohraničí byly české posádky odveleny do vnitrozemí.[33]

Dne 1. října 1947 byl v místní vojenské posádce utvořen historicky první výsadkový útvar čs.armády s názvem Pěší prapor 71 (výsadkový). Dne 3. března 1948 bylo praporu prezidentem Benešem uděleno pojmenování "Československých parašutistů". Koncem roku 1950 se otevřený název útvaru změnil na 71. výsadkový prapor. Na podzim 1952 prapor přešel do složení nově zřízené výsadkové brigády a současně se přemístil ze Zákup do Prešova.[34] Na náměstí Svobody je na jeho počest pamětní deska a v Nových Zákupech od roku 2009 malý pomníček.[35]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba, reliéf a půdy[editovat | editovat zdroj]

Městečko i připojené vesnice leží na ploše 32,27 km2 v lesnaté krajině v nadmořské výšce 264–436 metrů. Nejnižší bod je při odtoku Svitávky k Ploučnici pod Brennou (264 m), nejvyšší těžbou snížený Kamenický kopec (zhruba 436 m.[36]) Zdejší dominantní Kamenický kopec je v geomorfologickém členění součástí Zákupské, jí podřazené Cvikovské pahorkatiny, její Kamenické části. Převážně pískovcová Zákupská pahorkatina vznikla v období třetihor a na řadě míst je poznamenána vyvřelými sopečnými horninami, zejména čediče. [37]

Svitávka v Zákupech

Vodstvo a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Město i okolí patří mezi oblasti s mírně teplým klimatem, průměrná roční teplota je nad 7 stupňů Cesia. Ročně zde spadne v průměru 700 mm srážek. Větry převažují severovýchodní a jihovýchodní, dále západní a jihozápadní.

Přes Zákupy protéká říčka Svitávka (též Svitava, Svitavka), která území dotvářela mnohými naplaveninami. Na Zákupském katastru má tři přítoky: Kamenický potok, Rybniční potok a Bohatický potok. Povodí říčky je místy bažinaté, na katastru města je několik menších rybníčků, zejména Velký zákupský (dnes Zákupské koupaliště), Malý zákupský (nazýván i Štefanův), Bohatický rybník a ještě menší jezírka. [37]

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Ze zvěře je zde velký počet běžné nízké a vysoké zvěře, divokých prasat. Jsou zde i kuny, jezevci, lišky, u vodních ploch je mnoho kachen a žab. Zajímavou událostí bylo po roce 1945 trojí objevení losí krávy na Kamenickém vrchu.[37]

Lesní porost v okolí města tvoří převážně jehličnany, na Kamenickém vrchu je buková habřina s bikou chlupatou. [37] U zámku je park s francouzskou a anglickou zahradou, spolu s ním chráněn státem. V Nových Zákupech je obnovováno arboretum, založené zde po roce 1904.[38]

Ochrana životního prostředí[editovat | editovat zdroj]

Na katastrech města není evidována žádná přírodní památka či rezervace. Od 1. září 2014 zasáhne k Zakupům (u Brenné, Veselí a Ploučnice) nově vytvořená CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.[39]

Okraj Veselí a Branné (části Zákup) je součástí Evropsky významné lokality Horní Ploučnice (CZ0513506).[40]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel vč.později připojených obcí[41].
Rok 1909 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2010
Počet obyvatel 4327 3716 2461 2455 2433 2278 1973 2485 2726 2799 2854

V samotném městě žilo v roce 2003 2201 obyvatel, zbývajících 525 v připojených částech města – Božíkov 142, Brenná a Veselí 111, Kamenice 170, Lasvice s oběma Švidlovy 102. [37]

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Katolíctví bylo zaznamenáno v Zákupech od 14. století, kde jej zde prosadili majitelé panství Vartenberkové. Počátkem 15. století byly Zákupy sice pod vlivem husitských vojsk a hejtmanů, zůstaly však katolické. [42] Jiná situace nastala koncem 16. století, kdy se i zde nadlouho prosadilo protestanství, bylo povoleno přijímání pod obojí. Až po bitvě na Bílé hoře se i zdejší kostely vrátily k výhradně katolickému ritu. [19]

V Zákupech sídlí Římskokatolická farnost – děkanství Zákupy. Je začleněná do českolipského vikariátu litoměřické diecéze. Do farnosti patří jednak samotné Zákupy, k nim administrativně připojené Božíkov, Kamenice, Lasvice, Nové Zákupy, Starý Šidlov a nyní samostatná obec Bohatice.[43]České provincii. Ze zákupské fary jsou ještě spravovány Římskokatolická farnost Velenice [44]a Římskokatolická farnost Brenná. [44] Duchovním správcem, administrátorem, farářem je od roku 2009 P. Mgr Grzegorz Jacek Wolanski. Na území farnosti je řada kostelů a kaplí, zejména děkanský kostel sv. Fabiána a Šebestiána, kde jsou konány pravidelné mše. Ostatní kostely ve správě farnosti (ve Velenicích, v Brenné, kapucínský v Zákupech) jsou velmi poškozené a pro veřejnost uzavřené.

Někdejší objekty továrny a školy v Nových Zákupech zdálky

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Části města a katastry[editovat | editovat zdroj]

Město se skládá ze 7 částí a stejného počtu katastrálních území

  • Božíkov – připojen k městu roku 1964
  • Brenná – připojena 1971
  • Kamenice, katastrální území Kamenice u Zákup – připojeny 1980
  • Lasvice – připojeny 1960
  • Šidlov, katastrální úźemí Starý Šidlov, Starý Šidlov i Nový Šidlov připojeny 1945 k Lasvicím, s nimi 1960 k Zákupům
  • Veselí, katastrální území Veselí nad Ploučnicí – připojeno 1950 k Brenné, s ní 1971 k Zákupům
  • Zákupy
    • K Zákupům patří i ZSJ Nové Zákupy, z větší části panelové sídliště po ruské posádce 1–2 km severně od města a také osada Podlesí mezi zákupským zámkem a Dobranovem u České Lípy.

Vývoj po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1990 byly volby městského zastupitelstva, zvítězilo Občanské fórum, Patnáctičlenné zastupitelstvo si zvolilo pětičlennou radu, v jejímž čele byl starosta Zdeněk Patočka. Osm mandátů mělo OF, čtyři KSČM, tři místa zastupitelů obsadily ostatní kandidátky.[45]
  • O čtyři roky později byly roku 1994 druhé volby do zastupitelstva města, postaveny byly 4 kandidátky, v patnáctičlenném zastupitelstvu měla po volbách ODS 6 mandátů, KSČM 5, tři získal Levý blok a jeden KDU-ČSL. Starostou zvolen opět Z. Patočka za ODS.
  • Roku 1998 byly třetí volby, zvítězily s pěti mandáty kandidátky SNK-Prosperita Zákup a SNK Zákupy, třetí KSČM 4 mandáty, poslední pak KDU-ČSL. Potřetí zvolen starostou Z.Patočka.
  • Rok 2002 – čtvrté obecní volby, do nichž bylo postaveno pět kandidátek. Zvítězilo Zákupsko (4 mandáty), před KSČM, TVRZí a SOS (všechny po 3), poslední 2 mandáty získala KDU-ČSL. Starostou se stal Pavel Kučera za Sdružení nezávislých kandidátů Zákupsko.[46]

Po převratu na radnici[editovat | editovat zdroj]

  • V lednu 2004 došlo k odvolání starosty z funkce, načež v krátké době rezignovala na svou funkci řada zastupitelů a členů výborů a komisí. Uprázdněné role vedení radnice se ujala KSČM, starostkou se stala Miroslava Hudaková.[47]
  • Roku 2006 byly páté volby do obecních zastupitelstev. Po nich 5 mandátů získala KSČM, po třech Zákupy v Evropě a ODS, dva mandáty Zákupsko, po jednom Tvrz a KDU-ČSL.[48] S velkým ziskem preferenčních hlasů byla M. Hudaková z KSČM potvrzena ve funkci starostky města.

Komunální volby 2010[editovat | editovat zdroj]

Do říjnových voleb 15členného zastupitelstva bylo vytvořeno 7 volebních uskupení. Účast ve volbách byla 50,6% voličů. shodný počet 4 mandátů získala KSČM a Nezávislé moderní Zákupy, po 2 mandátech ČSSD a Nájemníci obecních bytů, ostatní po jednom: ODS, Zákupy v Evropě a Změna pro Zákupsko. Na prvním zasedání zastupitelstva byla zvolena nová rada ve zcela jiném složení a také nový starosta – Ing Radek Lípa.[49] Že přetrvává silný vliv KSČM ve městě je zřejmé i z výsledků voleb do Evropského parlamentu v květnu 2014, v Zákupech se ziskem 24,43% hlasů suverenně komunisté zvítězili. Druhé hnutí Ano zde získalo 17.24%.[50]

Delegace politiků v čele s prezidentem před radnicí v dubnu 2011, nejvyšší postavou je starosta Zákup ing Lípa

Současné městské orgány[editovat | editovat zdroj]

Městské zastupitelstvo je patnáctičlenné, Rada města je pětičlenná.

  • Zastupitelstvo zřídilo pět výborů – kontrolní, finanční, oba jsou pětičlenné. Pro připojenou vesnici Kamenice je zřízen osadní výbor Kamenice, pro odloučené panelové sídliště Nové Zákupy od 1. května 2009 místní výbor Nové Zákupy.[51]. V červnu 2011 byl osadní výbor vytvořen i v Božíkově.[52]
  • Rada města řídí šest komisí: pro kulturu a cestovní ruch, pro mládež a tělovýchovu, sociální a zdravotní, bytovou, povodňovou a Komisi pro obnovu památek a regeneraci městské památkové zóny.[53] Původně zřídila i komisi sociálně právní ochrany dětí, kterou k 1. srpnu 2009 sloučila se sociální a zdravotní.[54]

Znak a prapor města[editovat | editovat zdroj]

Město má znak původem již z roku 1541. Návrh na vzhled praporu předložili Městské radě městský kronikář Mgr. Jiří Šimek a Ing. Aleš Brožek v listopadu 1993, po projednání v radě a zastupitelstvu města v prosinci 1993 byl předložen Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PS PČR v dubnu 1994 a 5. května 1994 prapor městu udělil předseda Poslanecké sněmovny.[55]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Až do sklonku 18. století v Zákupech a okolí se obyvatelstvo i vrchnost věnovala převážně zemědělství, zakládání rybníků, vznikl pivovar, mlýn i přádelna vlny, cihelna, sklářská huť, řada obyvatel se věnovala plátenictví a drobným řemeslům. V letech 1564 až 1770 ve městě existovalo několik cechů, např. obuvnický a truhlářský. Opravdový rozvoj nastal s příchodem bohaté rodiny Leitenbergerů, vlastnící po celé monarchii řadu manufaktur. Nejprve v předzámčí Josef Leitenberger zbudoval přádelnu, která zde fungovala v letech 1786–1799, poté (r.1788) koupil dvůr v Nových Zákupech a tady postavil manufakturu s tkalcovnou, bělidlem, kartounkou, kde pracovalo 400 dělníků. Po jeho smrti roku 1802 ji postupně jeho syn Ignác přebudoval na moderní továrnu pro 650 dělníků, vnuk Edward však továrnu neudržel a po jeho smrti zanikla. V letech 1880–1889 zde byl cukrovar, nakonec se do budov připomínajících zámek přestěhovala vyšší lesnická škola z Bělé pod Bezdězem. Ve středu města vznikla továrna rodiny Heldových na výrobu dárkových a ozdobných předmětů, exportující je do celého světa. Byl zde otevřen kamenolom, pekárna, další papírna, cihelna, provaznická dílna.[45]

Bývalý kamenolom v Kamenickém kopci

Automobilka Gatter[editovat | editovat zdroj]

V letech 1930–1938 zde Willibald Gatter provozoval malou automobilku Gatter. Vyrobil asi 40 malých aut, pak kvůli dluhům výrobu ukončil. Město si jej dodnes připomíná prodejem turistické známky č.333 Gatter.

Areál firmy IAC, dříve Vest Izol

Současné firmy[editovat | editovat zdroj]

Řada průmyslových objektů koncem 20. století osiřela, pro zaměstnanost byly citelné ztráty uzavřením Retexu, Carborundu, mlékárny[56], Státního statku Zákupy.

V současné době je nejvýznamnější firmou IAC Group Czech s.r.o. (dříve Vest-Izol a. s.) v Nových Zákupech v oboru izolačních materiálů pro automobilový průmysl. V jejím sousedství fungovala do jara 2013 firma na zpracovávání odpadů LADEO. Mediálně známá byla firma VETT a. s., která provozovala do konce roku 2007 městskou autobusovou dopravu v České Lípě, než ji nahradila dopravní firma ČSAD Semily a.s. U výpadovky na Českou Lípu byla řada velkých hal distribuční společnosti Willi Betz Logistik s.r.o.[57], která zaměstnávala asi 100 pracovníků. Haly a část pracovníků převzala v roce 2012 česká pobočka německé firmy LGI Logistics Group International GmbH. V sousedství je nový větší objekt prodejního střediska Instalcentrum s.r.o. a jiné další ve starších objektech. Žádný z větších potravinářských obchodních řetězců ve městě prodejnu nemá.

Vstup do areálu LGI

Služby[editovat | editovat zdroj]

Restaurace, ubytování[editovat | editovat zdroj]

Někdejší hotel Orlík, Restaurace Rychta a mnohé další restaurace, střediska někdejší kultury a společenského života z období před rokem 1960 jsou již mimo provoz (Orlík a Rychta nabízely stravování ještě v roce 1989[58] ), mnohdy i zbourané (např. Modrá hvězda), v období po roce 1989 zde jiná ubytovací restaurační zařízení vznikaly a zas v konkurenčním prostředí zanikaly. Možnost stravování poskytuje Restaurace a Penzion v Podzámčí, přes léto areál Koupaliště, restaurací s teplou kuchyní byla ještě v roce 2011 Zámecká restaurace u Maxmiliána (zrušena), pivnicemi bez podávání jídel jsou U Vlků a vietnamská pivnice s názvem Kavárna-vinárna na náměstí. V připojených částech města fungují jen Restaurace u Sherifa v Kamenici a Novozákupská restaurace a pivnice v Nových Zákupech. V areálu základní školy je v provozu školní turistická ubytovna.

Koupaliště[editovat | editovat zdroj]

Městské koupaliště bylo vybudováno roku 1923 z jednoho z místních rybníků. Bylo postupně doplněno restaurací, stánky, toboganem, bylo a je uváděno jako veřejné tábořiště s parkovištěm, několika velkými chatkami a možností stanování[58]. Občas je zde koupání omezeno kvůli sinicím či jinak nevyhovující vodě. Město oplocený areál využívá i pro pořádání městských slavností.

Hotel Orlík je už prázdný

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V části Nové Zákupy je umístěn Dům s pečovatelskou péčí (kapacita 55 lůžek), který stavebně i personálně navazuje na Domov důchodců (35 lůžek). Ve středu města jsou pak v budově bývalé školy na Mimoňské ulici dvě ordinace praktických lékařů a lékárna. Ve městě má sídlo větší firma Jirásek soukromé zdravotní přepravy, která zabezpečuje hlavně potřeby nemocnice v České Lípě.

Bleší trhy[editovat | editovat zdroj]

Každou první sobotu v měsíci pořádá řadu let na parkovišti a sousední louce Veteran Car Club z České Lípy motoristické burzy, z kterých se staly bleší trhy navštěvované mnoha tisíci lidmi z širokého okolí. V ten den jsou ulice města ucpané.[59]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Zastávka v Božíkově

Až do roku 1854 byly všechny ulice a výpadovky k okolním vsím i městům ve špatném stavu. Lépe na tom byla pouze cesta do České Lípy a na Mimoň. První silnice byla vybudována roku 1854 směrem na Brennou a postupně došlo ke zpevnění mj. štěrkem i u dalších komunikací.

Městem vedou dvě silnice II. třídy. Od jihu je to silnice II/268 z Mimoně, která prochází městem jako Mimoňská ulice kolem vlakové zastávky Božíkov, kde z ní odbočuje silnice II/262 směrem na Českou Lípu. Silnice dále pokračuje jako Borská ulice. Prochází přes Lasvice a Šidlov na Nový Bor.

Část českolipské silnice II/262 se v Zákupech nazývá ulicí Nádražní, její tvar byl změněn přeložkou mimo střed města.[60]

Kromě nich prochází území i silnice III. třídy[61]:

  • III/26832 Zákupy - Božíkov - Brenná - Srní u České Lípy
  • III/26834 Zákupy - Kamenice - Velký Grunov
  • III/26836 Velenice - Nové Zákupy - Kamenice

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Autobusy začaly jezdit ze Zákup po okolí kolem roku 1935. Jejich frekvence vyvrcholila otevřením uranové těžby u Stráže pod Ralskem (intenzivní v letech 1970–1980), kam ze Zákup a hlavně České Lípy jezdilo mnoho lidí za prací. Přes Zákupy vede šest pravidelných linek ČSAD Česká Lípa a.s., od roku 2012 je navíc zajištěna doprava linkami ČSAD Česká Lípa a Compag CZ s.r.o. z Mimoně od továrny IAC v Nových Zákupech.[62]

Vlakové nádraží Zákupy

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1883 byla vybudována Rakouskou společností místních drah 16,4 km dlouhá lokální železniční trať Česká LípaMimoň vč.nádraží, když předtím byla nejbližší "zákupská" zastávka až v Srní.[63]místního nádraží byla zbudována (již zrušená vč.kolejí) vlečka do cukrovaru (také zrušen) v Nových Zákupech a také dodnes funkční zastávka v Zákupech-Božíkově. V letech 1897 až 1900 byla trať z Mimoně rozšířena jinou železniční společností Ústecko-teplická dráha až do Liberce a z České Lípy do Litoměřic. Trať roku 1894 přešla do vlastnictví státu, který ji za 2 660 000 korun prodal zmíněné Ústecko-teplické dráze.[64]

Pramen Tří svatých v údolí Kamenického potoka

Jednokolejná trať je i nyní funkční a využívaná pro nákladní i osobní přepravu pod číslem 086.

Naučná stezka[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byla otevřena první část několikakilometrové naučné stezky Zákupy. Začíná u školy, pokračuje k úpatí Kamenického vrchu, odkud se větví do dvou směrů. Hlavní zatím vytvořená část pokračuje podél Kamenického potoka a na počátku Kamenice odbočuje na vybudovaný okruh. Trvale upravovaná stezka je doplňována desítkami panelů, podávajících informace o zdejší fauně, flóře, historii lesnické školy i města.

Turistické značené cesty[editovat | editovat zdroj]

Cyklostezka bicycle road sign.svg
Cyklotrasy vedoucí skrze Zákupy
Cyklistická trasa 3045 3045 Bělá pod BezdězemJablonné v Podještědí
Cyklistická trasa 3054 3054 BrennáNová Huť (Svor)

vlakového nádraží začíná turistická značená trasa 3953 vyznačená zeleným pásovým značením KČT. Vede středem městečka na náměstí, kde jsou rozcestníky, kolem zámku a dál na SZ směrem ke Svojkovu poblíž Sloupu v Čechách. Tam se napojuje na červenou trasu od České Lípy. Je vyznačena na mapě Máchův kraj, edice KČT 15. Středem města a podél potoka Svitávky vede i průjezdná cyklotrasa 3045, u Brenné ae kříží s cyklotrasou 3054. Ve městě je řada velkoplošných turistických map, informačních cedulí u památných míst, v přízemí radnice je ve všední dny přístupné informační středisko.

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla existence školy doložena v roce 1458, kdy Beneš z Vartenberka nařídil žákům školy existující při faře a kostelu zpívat při zádušních mších.[65][19] V roku 1765 je záznam o založení přadlácké (učňovské) zákupské školy. Další zprávy o obecní škole jsou až z roku 1855. V roce 1866 se ze školy vyčlenily dívky, které byly vyučovány ve škole při klášteře. V roce 1903 byla otevřena nová školní budova proti kostelu sv. Fabiána a Sebestinána pro chlapce. V roce 1920 byla zřízena zemědělská pokračovací škola, vlastní budovu však neměla, takže se učilo na radnici a v chlapecké škole. Totéž platí i o živnostenské pokračovací škole otevřené roku 1924, která byla v roce 1932 přemístěna do České Lípy. V roce 1919 byla otevřena česká menšinová škola, která učila zprvu v klášteře, později se statku a od roku 1922 v předzámčí zámku. V roce 1945 byla obecná škola otevřena v bývalé chlapecké škole v Mimoňské ulici a nová měšťanská škola roku 1946 na náměstí, v budově kláštera. Nová základní škola byla postavena v roce 1963.[66] a postupně k ní byla přistavena ubytovna a sportovní areál. K zateplení řady budov došlo po získání dotace v létě 2014.[67]

Lesnická škola a arboretum[editovat | editovat zdroj]

Ruina někdejší továrny, cukrovaru, školy v Nových Zákupech

V roce 1904 se do opuštěných továrních budov v Nových Zákupech přestěhovala z Bělé pod Bezdězem lesnická škola. V roce 1940 bylo vyučování kvůli válce ukončeno a v roce 1945 se škola přestěhovala do jiného města. Objekty využívali vojáci, nyní jsou v havarijním stavu, arboretum se město snaží obnovit[68]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

DS Havlíček hraje v kulturním domě

Mimo tradičního centra kultury, sbírek ve zdejším zámku Zákupy, byla a je v Zákupech živá tradice hudební a divadelní. Už od roku 1923 zde působí s přestávkami český divadelní spolek, dodnes aktivní divadelní soubor Havlíček, který míval dříve i svou loutkovou scénu. V letech 1974–1995 zde fungoval Kruh vážné hudby, dnes bývají koncerty organizovány radnicí průměrně dvakrát ročně v kostele sv. Fabiána a Šebestiána. Řada společenských organizací i radnice pořádaly ve zdejším kulturním domě každý rok plesy, maškarní a další zábavy. Nosnou akcí jsou od roku 1997 každoroční Zákupské slavnosti pořádané v posledních letech vždy druhý víkend v září. Jich se zúčastňují některé zdejší spolky, radnice, podnikatelé, zámek, českolipský Klub vojenské historie i škola i přizvané soubory z jiných měst. Společenský život doplňují svými akcemi škola a zdejší TJ Zákupy např. pořádáním celoročních Zákupských sportovních her, v roce 2013 byl sehrán již 53. ročník volejbalového turnaje o pohár města Zákupy.[69]

Karnevalový průvod v ulicích Zákup

V červenci 2008 bylo otevřeno na náměstí Svobody, v budově bývalé Heldovky (nyní firma P.V.O) soukromé muzeum Eduard Held muzeum přístupné veřejnosti a mapující historii výroby karnevalového zboží (masky, mávátka atd) v Zákupech[70]. V srpnu téhož roku ve stejné budově vznikla galérie výtvarných prací. Z popudu muzea se začaly pořádat na náměstí i v ulicích městské karnevaly s vyhodnocením masek, či akce k období vánoc. V květnu 2014 se na zámku a v parku konaly druhé Císařské slavnosti.[71]

V sousedství hlavního náměstí (Mimoňská ulice) je sídlo Městské knihovny, patřící mezi tzv. neprofesionální s omezeným provozem. Své knihovny měl i zákupský zámek, kapucínský klášter, fara, lesnická škola – jejich fondy většinou převzala knihovna Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, pokud nebyly zničeny vojskem v letech 1939–1952. Také městská knihovna se několikrát ve městě stěhovala.

Město vede své kroniky. Kronikářem města je Mgr. Jiří Šimek. Nyní je místnost kronikáře s velkým archivem dislokována ve škole. Posledním velkým a nečekaným přírůstkem byla německy psaná kronika z roku 1835 po nezbytném restaurování.[72]

Od roku 1974 dodnes s přestávkou 1977–1992 vydává Městský úřad měsíčník Zákupský zpravodaj. V čele redakční rady je Mgr. Jiří Šimek (také kronikář města). Některá vydání jsou k dispozici na webu Města Zákupy ve formátu pdf.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Zákupy se pyšní založením prvního plně organizovaného dobrovolného hasičského sboru v Českém království i Rakousku-Uhersku, a to Ferdinandem Leitenbergerem roku 1850. V seznamu jsou jak ryze společenské organizace, spolky, tak i základní či městské organizace politických stran a v poslední době i občanská sdružení.

Zaniklé[editovat | editovat zdroj]

První známé spolky zde působily od počátku 19. století, například Podpůrný spolek dělníků, Ostrostřelci, Lesní pokladna, Střelecký kroužek, Konzumní spolek, Spolek vojenských veteránů, Horský spolek, turneři. V době 1. republiky národnostní a politické rozpory daly vzniknout prvním odbočkám politických stran českým i německým. Během válečných let tu vládla NSDAP. Při skončení války všechny německé organizace zanikly a s příchodem Čechů zde začaly vznikat organizace tělovýchovné, mládežnické, ryze zájmové a také místní organizace politických stran. Po roce 1948 se celá struktura podřídila Národní frontě. V období do roku 1990 zde působilo hlavně několik ZO KSČ, TJ Zákupy, ČSM-SSM a jeho PO ČSM, PO SSM, Svazarm, ČSPB, PS VB, SČSP, ROH, Červený kříž, Český svaz žen a pak řada ryze zájmových sdružení, jako jsou myslivci, hasiči, včelaři. Vesměs obvyklé zkratky tehdejších organizací Národní fronty známé z celé ČSSR.

Zákupské sportovní hry

Současné[editovat | editovat zdroj]

Politická uskupení[editovat | editovat zdroj]
  • MO KSČM, navazuje na několik původních ZO KSČ, z nichž první vznikly roku 1945
  • MO ODS, založená 2006
  • MO ČSSD, volně navazuje na zde existující ČSSD z roku 1945, obnovená 2006
Sportovní[editovat | editovat zdroj]
  • TJ Zákupy
  • FC Kamenice, fotbalový oddíl připojené vesnice Kamenice
Podrobnější informace naleznete v článku Sport v Zákupech.
Vývěska zákupských skautů
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
Zákupská radnice
  • Společné dědictví, občanské sdružení zákupských farníků založené v roce 2012[73]
  • Skautské středisko Řetěz – obnoveno v říjnu 2013[74]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Zákupech.
Klášter kapucínů
  • Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského z roku 1865 na náměstí Svobody, byla zde i dívčí škola, později měšťanka, klášter byl zrušen roku 1951, nyní je v přízemí pošta.
  • Kapucínský klášter z roku 1679–1685, jehož součástí je kostel sv. Františka Serafinského, postaven vévodou Juliusem Františkem Sasko-Lauenburským jako dík za záchranu v turecké válce.[16]. Byl zrušen roku 1950 a po desítkách let v užívání českými a ruskými vojáky je v dezolátním stavu.[75] Přístupová cesta byla lemována mnoha sochařskými díly z 18. století[20], dnes již velice poničenými.

V registraci Národního památkového úřadu je 18 objektů ze Zákup (a připojených obcí Brenné a Kamenice) označených jako kulturní památka, z toho je zámek navíc v kategorii Národní kulturní památka České republiky. Chráněny jsou mimo již zmíněných např. dva mosty a 9 domů, resp. venkovských stavení. Na opravu jednoho z nich na Mírovém náměstí město získalo v letech 2013 až 2014 velkou dotaci z ministerských fondů.[76]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Vlastníci zámku a města[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu sasko-lauenburského na morovém sloupu na zákupském náměstí

Do roku 15328 jsou data nejistá, zámek ještě nebyl postaven a vlastníci (Pancířové ze Smojna, Vartenberkové, první Berkové) jsou co do prokazatelných dat nedostatečně prokazatelní.[18]

Další osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Graesse: Orbis latinus. Bd. III. N-Z, s. 245 Dostupné on-line
  2. Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  3. http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=ZM%2C251&oKodOk=5101&oTypy[0]=RM&oTypy[1]=ZM
  4. Martin Aschenbrenner. První zmínka o panském opevněném sídle v Zákupech. Zákupský zpravodaj. prosinec 2013, roč. 27, s. 9.  
  5. GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha : Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Zákupy (Reichstadt), s. 25.  
  6. Českolipsko, praktický turistický průvodce. Ústí nad Labem : Magma a MěÚ Česká Lípa, 2000. Kapitola Zákupy, s. 32.  
  7. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9.  
  8. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 9.
  9. Martin Aschenbrenner. První zmínka o panském opevněném sídle v Zákupech. Zákupský zpravodaj. prosinec 2013, roč. 27, s. 9.  
  10. a b Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 36.  
  11. a b Zdeněk Rydygr. Sedm století působení církve v Zákupech, 1.část. Zákupský zpravodaj. prosinec 2013, roč. 27, s. 10.  
  12. Martin Aschenbrenner. První zmínka o panském opevněném sídle v Zákupech. Zákupský zpravodaj. prosinec 2013, roč. 27, s. 9.  
  13. a b První zmínka, Zákupský Zpravodaj, str.9
  14. Noc kostelů. [s.l.] : Biskupství litoměřické, 2013. Kapitola Zákupy, kostel sv.Fabiána a Šebestiána, s. 73.  
  15. ASCHENBRENNER, Martin. Panství Zákupy za Berků z Dubé. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2012, čís. 21, s. 26. ISSN 1211-9172.  
  16. a b c d RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Zákupy, s. 199.  
  17. a b AULOVÁ, Martina; ASCHENBRENNER, Martin. Ke genealogii Zákupských Berků. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 277. ISSN 1211-9172.  
  18. a b Panství Zákupy za Berků z Dubé , str. 27
  19. a b c Šimek, Povídání o Zákupech, str. 28
  20. a b c PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Zákupy, s. 31.  
  21. a b ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 101.  
  22. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 29.
  23. a b Povídání o Zákupech, str. 31
  24. SOVADINA, Miloslav. Iniciativa Zákup ve správní reformě v letech 1848-1850. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 171. ISSN 1211-9172.  
  25. Martin Aschenbrenner. Císař Ferdinand V. – Dobrotivý – tři výročí. Zákupský zpravodaj. duben 2010, roč. 24, s. 12.  
  26. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy III. Česká Lípa : Martin Aschenbrenner, 2006. ISBN 80-239-6369-4. S. 10.  
  27. Michael Polák. Tak nám oženili Ferdinanda. Na zámku v Zákupech. Českolipský deník [online]. 2014-06-28 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  28. ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý očima místního tisku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2006, roč. 9, čís. 15, s. 46. ISSN 1211-9172.  
  29. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 37.
  30. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 100.  
  31. Bernard Kirschner. Vzpomínky na vyhnání. i-noviny.cz [online]. 2005-07-19 [cit. 2008-12-27]. Dostupné online.  
  32. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Na závěr srovnání a léta po Listopadu, s. 44.  
  33. SOVADINA, Miloslav. Dislokace vojenských útvarů na Českolipsku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 317. ISSN 1211-9172.  
  34. Jaromír Zahálka. Parašutisté v Zákupech. Zákupský zpravodaj. březen 2010, roč. 24, s. 12.  
  35. Petr Starý. Zpravodajství z Nových Zákup. Zákupský zpravodaj. květen 2010, roč. 24, s. 12.  
  36. Mapa Lužické hory č.14. Praha : Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.  
  37. a b c d e Šimek, Povídání o Zákupech, str. 6.
  38. Zdeněk Kraus. Unikátní arboretum v Nových Zákupech bude hotové do léta. Českolipský deník [online]. 2014-01-29 [cit. 2014-06-04]. Dostupné online.  
  39. Tiskové oddělení MŽP. Do Máchova kraje se vrátil vlk. Vláda dnes schválila rozšíření CHKO Kokořínsko o Dokesko [online]. Ministerstvo životního prostředí, 2014-04-09, [cit. 2014-04-14]. Dostupné online.  
  40. Evropsky významná lokalita Horní Ploučnice [online]. Natura 2000, [cit. 2014-06-23]. Dostupné online.  
  41. ŠIMEK MGR, Jiří; RYDYGR ING, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 5.  
  42. Povídání o Zákupech, str. 26, Zákupy v době husitské
  43. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice : Biskupství litoměřické, 1997. Kapitola Zákupy, s. 216.  
  44. a b Katalog litoměřické diecéze , str. 203
  45. a b Povídání o Zákupech, str. 44, Na závěr srovnání a léta po Listopadu
  46. redakce. Volby do zastupitelstev obcí 2002. Zákupský zpravodaj. listopad 2002, roč. 16, s. 1.  
  47. M. Hudaková. Půlroční ohlédnutí. Zákupský zpravodaj. červenec 2004, roč. 18, s. 1.  
  48. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Volby do zastupitelstev obcí 2006 [online]. Město Zákupy, 2010, [cit. 2014-07-02]. Dostupné online.  
  49. redakce. Starostou Zákup se stal Radek Lípa. i-noviny.cz [online]. 2010-11-10 [cit. 2014-06-09]. Dostupné online.  
  50. ČTK. Volby ČR, Evropský parlament, obec Zákupy. Novinky.cz [online]. 2014-04-26 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online.  
  51. Usnesení zastupitelstva. Město Zákupy [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. html Dostupné online.  
  52. redakce. Stručně z jednání zastupitelstva města Zákupy. Zákupský zpravodaj. červen 2011, roč. 20, s. 2.  
  53. ADMIN. Zákupy – Oficiální stránky města [online]. Město Zákupy, [cit. 2014-06-27]. Dostupné online.  
  54. redakce. Stručně z jednání rady města Zákupy. Zákupský zpravodaj. říjen 2009, roč. 18, s. 2.  
  55. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 248. ISSN 1211-9172.  
  56. redakce. V Zákupech se propadla střecha bývalé mlékárny. Českolipský deník [online]. 2014-08-03 [cit. 2014-08-04]. Dostupné online.  
  57. Krize se dotýká i Zákupských. Red. kal. Českolipsky.denik.cz [online]. 2009-01-09 [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.  
  58. a b HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, ing Vladimír. Kempink v Československu. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Zákupy, s. 222.  
  59. Michael Polák. Zákupy ochromilo osm tisíc lidí. Přijeli na bleší trh. Českolipský deník [online]. 2014-04-07 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online.  
  60. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha : Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.  
  61. Silniční a dálniční síť
  62. Petr Starý. Zpravodajství z Nových Zákup. Zákupský zpravodaj. červen 2012, roč. 26, s. 14.  
  63. ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denních hlášení. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 57. ISSN 1211-9172.  
  64. PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. Praha 5 : Dokořán, 2000. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola Výstavba místních drah velkými železničními společnostmi, s. 45.  
  65. PANÁČEK, Jaroslavna Českolipsku době předhusitské. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 10. ISSN 1211-9172.  
  66. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 56.
  67. Michael Polák. Školní a sportovní centrum v Zákupech má novou tvář. Českolipský deník [online]. 2014-08-27 [cit. 2014-08-27]. Dostupné online.  
  68. Zákupští obnoví arboretum. Red. Radmila Pokorná. Českolipský deník [online]. 2010-01-16 [cit. 2010-01-17]. Dostupné online.  
  69. JMŠ. 53. ročník turnaje o pohár Zákup. Zákupský zpravodaj. září 2013, roč. 27, s. 16.  
  70. Milan Bárta. Eduard Held muzeum. Red. kal. i-noviny.cz [online]. 2007-12-26 [cit. 2008-12-26]. Dostupné online.  
  71. redakce. OBRAZEM ze Zákup: Císař se vrátil na své letní sídlo. Českolipský deník [online]. 2014-05-19 [cit. 2014-05-19]. Dostupné online.  
  72. Kristýna Brožová. Vzácný objev kroniky 1836. Českolipský deník [online]. 2012-05-24 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online.  
  73. farníci. Římskokatolická farnost Zákupy. Zákupský zpravodaj. červenec 2012, roč. 26, čís. 7, s. 11.  
  74. Josef Vošvrda. Skauti v Zákupech. Zákupský zpravodaj. listopad 2013, roč. 27, s. 8.  
  75. Klášter se bez oprav odporoučí. Red. Tomáš Mařas. Českolipský deník [online]. 2010-06-04 [cit. 2010-06-04]. Dostupné online.  
  76. Zdeněk Kraus. Za statisíce z ministerstva opraví Zákupy městský dům. Českolipský deník [online]. 2014-02-16 [cit. 2014-02-16]. Dostupné online.  
  77. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 46.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Brožura Sbor dobrovolných hasičů, autor J.Horský, vydání 2005
  • Publikace Zákupy, vydaná roku 1965 Sportovním a turistickým nakladatelstvím
  • Z minulosti Děčínska a Českolipska IV., vydalo Severočeské nakladatelství v Ústí n.L roku 1985

Periodika[editovat | editovat zdroj]

Sborníky Bezděz[editovat | editovat zdroj]

  • 2000: SOVADINA, Miloslav. Sborník Bezděz 2000. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Výroba automobilů Gatter v Zákupech, s. 177-206.  
  • 2004: PANÁČEK, Jaroslav. Sborník Bezděz 2004. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2004. ISBN 80-86319-07-5. Kapitola Dělení Berků z Dubé v roce 1502, s. 5-22.  
  • 2004: AULOVÁ, Martina; ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2004. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2004. ISBN 80-86319-07-5. Kapitola Ke genealogii Zákupských Berků z Dubé, s. 277-282.  
  • 2005: ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2005. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2005. ISBN 80-86319-07-5. Kapitola Zákupský inventář z roku 1608, s. 223-240.  
  • 2005: JAROLÍMKOVÁ, Jaroslava; SOVADINA, Miloslav. Sborník Bezděz 2005. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2005. ISBN 80-86319-07-5. Kapitola Farní kroniky na okrese Česká Lípa, s. 241-266.  
  • 2006: ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2006. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2006. ISBN 80-86319-09-1. Kapitola Ferdinand V. Dobrotivý očima místního tisku, s. 49-64.  
  • 2007: ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2007. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Závěť Zdislava Berky z Dubé a Lipé na Zákupech, s. 159-174.  
  • 2007: ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2007. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Interiéry zámku v Zákupech v polovině 19. století, s. 175-190.  
  • 2009: ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2009. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2009. ISBN 978-80-86319-12-4. Kapitola Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denního hlášení, s. 53-78.  
  • 2010: ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2010. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2010. ISBN 978-80-86319-13-4. Kapitola Starosti zákupského kastelána v polovině 19. století, s. 195-200.  
  • 2012: ASCHENBRENNER, Martin. Sborník Bezděz 2012. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2012. ISBN 978-80-86319-20-9. Kapitola Panství Zákupy za Berků z Dubé (1532-1612), s. 25-65.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Zákupy

Božíkov • Brenná • Kamenice • Lasvice • Šidlov • Veselí • Zákupy