Zákupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v okrese Česká Lípa. O zámku pojednává článek Zákupy (zámek).
Zákupy
Sousoší Nejsvětější trojice a pošta (někdejší klášter Boromejek) na zákupském náměstí

Sousoší Nejsvětější trojice a pošta (někdejší klášter Boromejek) na zákupském náměstí

znak obce Zákupyvlajka obce Zákupyznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0511 562262
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Česká Lípa
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 32,27 km²
počet obyvatel: 2810 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 264-444 m
PSČ: 471 23 až 471 53
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Borská 5
47123 Zákupy
starosta / starostka: ing Radek Lípa
Oficiální web: http://www.zakupy.cz
E-mail: tajemnik@mesto-zakupy.cz
Zákupy na mapě
Zákupy
Red pog.png
Zákupy
Zákupy, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Zákupy (něm. Reichstadt; lat. Reichstadium)[1] jsou město v okrese Česká Lípa, které bylo založeno ve 14. století. Vzniklo u tvrze[2], později stejnojmenného zámku u říčky Svitávky, která se jižně od města vlévá do Ploučnice. K 1. lednu 2014 zde žilo 2810 obyvatel.[3]

Rozvoj zámku i městečka byl ovlivněn šlechtickými rody Vartenberků, Berků z Dubé, Novohradských, později pak císařskou rodinou Habsburků. Jejich zásluhou došlo k vybudování řady historicky cenných objektů, z nichž se zachovaly zámecký areál, morový sloup na náměstí a několik kostelů. Původně zemědělský charakter osídlení byl zčásti změněn v 19. století rodinou Leitenbergerů, kteří zde vybudovali velkou textilní manufakturu a založili první hasičský sbor v Rakousku. Po zániku manufaktury v Nových Zákupech zde sídlil cukrovar a pak střední lesnická škola. Život ve 20. století ovlivnily změny politických režimů (nacismus, komunismus), ve městečku se střídaly vojenské posádky (česká, německá, sovětská), řada stavebních památek byla jimi zničena.

Historické jádro města kolem náměstí i se státním zámkem Zákupy je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do třicetileté války[editovat | editovat zdroj]

Poprvé jsou písemně Zákupy (tehdy Reichstadt) zmiňovány roku 1315 [4] v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup (častěji se v letech 1309 až 1327 uváděl ze Smojna), příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna. Fridman ze Zákup je jmenován jako svědek u prodeje majetku Jindřicha z Lipé. České jméno Zákupy se poprvé objevilo roku 1352 v seznamu far odvádějících papežský desátek.[5]Jméno Zákupy souvisí se zákupným, tedy dědičným právem.[6]

Je pravděpodobné, že na místě, kde nyní stojí zámek, stála jednoduchá tvrz a nedaleko ní vznikly dvě vesničky, Česká Ves a v místech dnešního náměstí Reichstadt s německými osadníky. Obě vsi časem splynuly. Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. V roce 1378 se objevuje vedle českého pojmenování Zákup německé jméno Richinstadt, pak Reichenstadt a nakonec do roku 1945 opět Reichstadt.[7] Po úmrtí Fridnana ze Smojna se území ujal roku 1320 jeho syn stejného jména.[8]

Zhruba v období let 1363–1460 patřily pánům z Vartenberka, kteří nechali postavit koncem 14. století v Zákupech opevněnou tvrz či snad hrad. Pancířové ze Smojna zůstali jako jejich manové.[9] Beneš z Vartenberka nechal postavit před rokem 1458 u hradu původní kostel.[10][9][8]

Někdy v letech 1460–1463 získali zdejší panství Berkové z Dubé, pocházející ze starého rodu Ronovců. Zdislav Berka v letech 1541–1552 postavil na místě původního hradu (či tvrze) v renesančním slohu zámek, dosáhl povýšení Zákup na město[11] a získání městského znaku, zahájil úplnou přestavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství se ujal příbuzný z rodu Berků, syn otcova bratrance Zbyněk Berka.[12] Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a byl často u královského dvora, přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský.[13]

Kaple sv. Anny u Svitávky

Do roku 1835[editovat | editovat zdroj]

Několikrát krutě postihla Zákupy, zejména zámek tažení vojsk za třicetileté války[14] a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv. Anny na morovém hřbitově, 1681 zahájena stavba kapucínského kláštera, 1683 přestavba zámku[15]do barokního slohu, 1698 kaple sv. Josefa u Kamenického vrchu, 1708 sousoší Nejsvětější Trojice.[16] Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.

Zákupy Habsburků[editovat | editovat zdroj]

Morový sloup na náměstí, vzadu vpravo radnice a vlevo hotel Orlík

Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o 10 let později jej převzal císař. Habsburkové zde zůstali až do roku 1918. Zajímavé je také období let 1818–1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské vévodství císařským diplomem pro Napoleona II, přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona I. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval.[17] V roce 1848 byl zapsán jako majitel Zákupského panství Leopold II. Toskánský, zastupující Habsburky. V roce 1849 získal zámek Ferdinand V. Dobrotivý. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože byla zrušena robota, zámek přestal být střediskem panství. Zákupští se marně a opakovaně snažili o získání úřadu nově vznikajících soudních a berních okresů. V tehdy nově vzniklém Českolipském kraji se stala sídlem okresního úřadu Česká Lípa a sídlo okresního soudního okresu bylo přiřčeno do Mimoně.[18]

V letech 1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci. Žil v Praze a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. V Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho význačných návštěv. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce a synovec, císař František Josef I., který sem jezdil jen zřídka.

Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, přispěl na novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenberga v Nových Zákupech s 650 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.[19]

V roce 1876 se i zde konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy, byl tu jednak domácí pán, rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, oba doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem.[20] 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.

Zákupy – pohled na zámek na litografii z roku 1853

V relativní tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este s hraběnkou Žofií Chotkovou[14][15], později zastřelených v Sarajevu. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský děkan Vilém Hikish a ke svatbě do města přijeli vlakem.

První republika a protektorát[editovat | editovat zdroj]

V období 1. republiky se naplno projevila v několikerých volbách naprostá převaha obyvatelstva německé národnosti, které po odsunu české menšiny přivítalo příchod nacistů. Ve volbách 19. května 1935 do parlamentu a senátu ČSR zdejší Henleinova strana SdP získala přes 73 % hlasů oprávněných voličů. V obecních volbách o tři roky později již 90 %. Téhož roku, přesněji 9. října 1938[11] byly Zákupy obsazeny po předchozí Mnichovské dohodě německým vojskem. A 4. prosince 1938 v dalších volbách hlasovalo pro NSDAP plných 100 % voličů.[21]

V období let 1938 až 1945 byly Zákupy (tehdy Reichstadt) součástí okresu (landrat) Česká Lípa se spolu s ním ve vládním kraji Ústí nad Labem. Tento kraj byl jedním ze tří krajů říšské župy Sudety.[22]

České Zákupy[editovat | editovat zdroj]

Už 7. května 1945 německá armáda opustila město, o dva dny později dorazily jednotky polské, po nich i ukrajinské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé rodiny byly v několika etapách vysídleny. Odsun byl doprovázen nehumánním postupem vůči mnoha německým rodinám (rabování, pracovní tábory) a byl ukončen na jaře 1946.[23] Vznikla zde česká posádka, pro niž se v roce 1953 postavily první domy sídliště, kláštery byly zrušeny, v letech 1968–1991 byla v Nových Zákupech a okolí sovětská okupační posádka několika tisícovek vojáků a rodinných příslušníků.

V roce 1960 byly k Zakupům připojeny Lasvice, roku 1964 Božíkov, roku 1971 Brenná, roku 1980 Kamenice a Bohatice, roku 1981 Velenice. V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily. V roce 1992 se do Nových Zákup, opuštěných domů po sovětské posádce, přistěhovala řada rodin včetně Volyňských Čechů.

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel vč.později připojených obcí[24].
Rok 1909 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2003 2006 2010
Počet obyvatel 4327 3716 2461 2455 2433 2278 1973 2485 2726 2799 2854
Někdejší objekty v Nových Zákupech zdálky

Znak a prapor města[editovat | editovat zdroj]

Město má znak původem již z roku 1541. Návrh na vzhled praporu předložili Městské radě městský kronikář Mgr. Jiří Šimek a Ing. Aleš Brožek v listopadu 1993, po projednání v radě a zastupitelstvu města v prosinci 1993 byl předložen Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PS PČR v dubnu 1994 a 5. května 1994 prapor městu udělil předseda Poslanecké sněmovny.[25]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla existence školy doložena v roce 1458, kdy Beneš z Vartenberka nařídil žákům školy existující při faře a kostelu zpívat při zádušních mších.[26][13] V roku 1765 je záznam o založení přadlácké (učňovské) zákupské školy. Další zprávy o obecní škole jsou až z roku 1855. V roce 1866 se ze školy vyčlenily dívky, které byly vyučovány ve škole při klášteře. V roce 1903 byla otevřena nová školní budova proti kostelu sv. Fabiána a Sebestinána pro chlapce. V roce 1920 byla zřízena zemědělská pokračovací škola, vlastní budovu však neměla, takže se učilo na radnici a v chlapecké škole. Totéž platí i o živnostenské pokračovací škole otevřené roku 1924, která byla v roce 1932 přemístěna do České Lípy. V roce 1919 byla otevřena česká menšinová škola, která učila zprvu v klášteře, později se statku a od roku 1922 v předzámčí zámku. V roce 1945 byla obecná škola otevřena v bývalé chlapecké škole v Mimoňské ulici a nová měšťanská škola roku 1946 na náměstí, v budově kláštera. Nová základní škola byla postavena v roce 1963.[27]

Lesnická škola a arboretum[editovat | editovat zdroj]

Ruina někdejší továrny, cukrovaru, školy v Nových Zákupech

V roce 1904 se do opuštěných továrních budov v Nových Zákupech přestěhovala z Bělé pod Bezdězem lesnická škola. V roce 1940 bylo vyučování kvůli válce ukončeno a v roce 1945 se škola přestěhovala do jiného města. Objekty využívali vojáci, nyní jsou v havarijním stavu, arboretum se město snažilo obnovit[28]

Hospodářský rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Až do sklonku 18. století v Zákupech a okolí se obyvatelstvo i vrchnost věnovala převážně zemědělství, zakládání rybníků, vznikl pivovar, mlýn i přádelna vlny, cihelna, sklářská huť, řada obyvatel se věnovala plátenictví a drobným řemeslům. V letech 1564 až 1770 ve městě existovalo několik cechů, např. obuvnický a truhlářský. Opravdový rozvoj nastal s příchodem bohaté rodiny Leitenbergerů, vlastnící po celé monarchii řadu manufaktur. Nejprve v předzámčí Josef Leitenberger zbudoval přádelnu, která zde fungovala v letech 1786–1799, poté (r.1788) koupil dvůr v Nových Zákupech a tady postavil manufakturu s tkalcovnou, bělidlem, kartounkou, kde pracovalo 400 dělníků. Po jeho smrti roku 1802 ji postupně jeho syn Ignác přebudoval na moderní továrnu pro 650 dělníků, vnuk Edward však továrnu neudržel a po jeho smrti zanikla. V letech 1880–1889 zde byl cukrovar, nakonec se do budov připomínajících zámek přestěhovala vyšší lesnická škola z Bělé pod Bezdězem. Ve středu města vznikla továrna rodiny Heldových na výrobu dárkových a ozdobných předmětů, exportující je do celého světa. Byl zde otevřen kamenolom, pekárna, další papírna, cihelna, provaznická dílna.

Bývalý kamenolom v Kamenickém kopci

Automobilka Gatter[editovat | editovat zdroj]

V letech 1930–1938 zde Willibald Gatter provozoval malou automobilku Gatter. Vyrobil asi 40 malých aut, pak kvůli dluhům výrobu ukončil. Město si jej dodnes připomíná prodejem turistické známky č.333 Gatter.

Vojsko a vznik výsadkářů[editovat | editovat zdroj]

Pomníček v Nových Zákupech

Po vzniku ČSR v roce 1918 byly dislokovány v Zákupech vojenské jednotky. Na sklonku roku 1920 zde byl z Hradce Králové převelen dělostřelecký oddíl 263, poté byl převelen do Liberce. V letech 1921 až 1923 zde byly ubytovány roty z 42. pluku z Terezína. Vojenská velitelství byla v České Lípě a Mimoni, po ztrátě pohraničí byly české posádky odveleny do vnitrozemí.[29]

Dne 1. října 1947 byl v místní vojenské posádce utvořen historicky první výsadkový útvar čs.armády s názvem Pěší prapor 71 (výsadkový). Dne 3. března 1948 bylo praporu prezidentem Benešem uděleno pojmenování "Československých parašutistů". Koncem roku 1950 se otevřený název útvaru změnil na 71. výsadkový prapor. Na podzim 1952 prapor přešel do složení nově zřízené výsadkové brigády a současně se přemístil ze Zákup do Prešova. Na náměstí Svobody je na jeho počest pamětní deska a v Nových Zákupech malý pomníček.

Současné firmy[editovat | editovat zdroj]

Areál firmy IAC, dříve Vest Izol

V současné době je nejvýznamnější firmou IAC Group Czech s.r.o. (dříve Vest-Izol a. s.) v Nových Zákupech v oboru izolačních materiálů pro automobilový průmysl. V jejím sousedství fungovala do jara 2013 firma na zpracovávání odpadů LADEO. Mediálně známá byla firma VETT a. s., která provozovala do konce roku 2007 městskou autobusovou dopravu v České Lípě, než ji nahradila dopravní firma ČSAD Semily a.s. Areál Vettu je téměř opuštěný. U výpadovky na Českou Lípu byla řada velkých hal distribuční společnosti Willi Betz Logistik s.r.o.[30], která zaměstnává asi 100 pracovníků, v sousedství je nový větší objekt prodejního střediska Instalcentrum s.r.o. a jiné další ve starších objektech. Žádný z větších potravinářských obchodních řetězců ve městě prodejnu nemá.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1854 byly všechny ulice a výpadovky k okolním vsím i městům ve špatném stavu. Lépe na tom byla pouze cesta do České Lípy a na Mimoň. První silnice byla vybudována roku 1854 směrem na Brennou a postupně došlo ke zpevnění mj. štěrkem i u dalších komunikací.

Nyní městem vedou dvě silnice II. třídy. Od severu je to silnice II/268 z Nového Boru, v Zákupech Borskou ulicí k náměstí Svobody, odtud k jihu k vlakové zastávce Božíkov (ulice Mimoňská), kde se na ní napojuje zde končící silnice II. třídy č. 262 od České Lípy. Silnice II/268 pak pokračuje na Mimoň. Část českolipské silnice II/262 se v Zákupech nazývá ulicí Nádražní, její tvar byl změněn přeložkou mimo střed města. Z obou silnic II. třídy odbočuje několik silnic III. třídy (na Prahu přes Božíkov, na Kamenici)[31]

Zastávka v Božíkově

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Autobusy začaly jezdit ze Zákup po okolí kolem roku 1935. Jejich frekvence vyvrcholila otevřením uranové těžby u Stráže pod Ralskem (intenzivní v letech 1970–1980), kam ze Zákup a hlavně České Lípy jezdilo mnoho lidí za prací. Přes Zákupy vede šest pravidelných linek ČSAD Česká Lípa a.s., od roku 2012 je navíc zajištěna doprava linkami ČSAD Česká Lípa a Compaq Mimoň od továrny IAC v Nových Zákupech.

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží Zákupy

V roce 1883 byla vybudována Rakouskou společností místních drah 16,4 km dlouhá lokální železniční trať Česká LípaMimoň vč.nádraží, když předtím byla nejbližší "zákupská" zastávka až v Srní. Z místního nádraží byla zbudována (již zrušená vč.kolejí) vlečka do cukrovaru (také zrušen) v Nových Zákupech a také dodnes funkční zastávka v Zákupech-Božíkově. V letech 1897 až 1900 byla trať z Mimoně rozšířena jinou železniční společností Ústecko-teplická dráha až do Liberce a z České Lípy do Litoměřic. Trať roku 1894 přešla do vlastnictví státu, který ji za 2 660 000 korun prodal zmíněné Ústecko-teplické dráze.[32]

Jednokolejná trať je i nyní funkční a využívaná pro nákladní i osobní přepravu pod číslem 086.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V části Nové Zákupy je umístěn Dům s pečovatelskou péčí (kapacita 55 lůžek), který stavebně i personálně navazuje na Domov důchodců (35 lůžek). Ve středu města jsou pak v budově bývalé školy na Mimoňské ulici dvě ordinace praktických lékařů a lékárna. Ve městě má sídlo větší firma Jirásek soukromé zdravotní přepravy, která zabezpečuje hlavně potřeby nemocnice v České Lípě.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

DS Havlíček hraje v kulturním domě

Mimo tradičního centra kultury, sbírek ve zdejším zámku Zákupy, byla a je v Zákupech živá tradice hudební a divadelní. Už od roku 1923 zde působí s přestávkami český divadelní spolek, dodnes aktivní divadelní soubor Havlíček, který míval dříve i svou loutkovou scénu. V letech 1974–1995 zde fungoval Kruh vážné hudby, dnes bývají koncerty organizovány radnicí průměrně dvakrát ročně v kostele sv. Fabiána a Šebestiána. Řada společenských organizací i radnice pořádaly ve zdejším kulturním domě každý rok plesy, maškarní a další zábavy. Nosnou akcí jsou od roku 1997 každoroční Zákupské slavnosti pořádané vždy druhý víkend v září. Jich se zúčastňují některé zdejší spolky, radnice, podnikatelé, zámek, Klub vojenské historie i škola i přizvané soubory z jiných měst. Společenský život doplňují svými akcemi škola a zdejší TJ Zákupy např. pořádáním celoročních Zákupských sportovních her, v roce 2010 byl sehrán již 50. ročník volejbalového turnaje města Zákupy.

Karnevalový průvod v ulicích Zákup

V červenci 2008 bylo otevřeno na náměstí Svobody, v budově bývalé Heldovky (nyní firma P.V.O) soukromé muzeum Eduard Held muzeum přístupné veřejnosti a mapující historii výroby karnevalového zboží (masky, mávátka atd) v Zákupech[33]. V srpnu téhož roku ve stejné budově vznikla galérie výtvarných prací. Z popudu muzea se začaly pořádat na náměstí i v ulicích městské karnevaly s vyhodnocením masek, či akce k období vánoc.

V sousedství hlavního náměstí je sídlo Městské knihovny, patřící mezi tzv. neprofesionální s omezeným provozem. Své knihovny měl i zákupský zámek, kapucínský klášter, fara, lesnická škola – jejich fondy většinou převzala knihovna Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, pokud nebyly zničeny vojskem v letech 1939–1952. Také městská knihovna se několikrát ve městě stěhovala.

Město vede své kroniky. Kronikářem města je Mgr. Jiří Šimek. Nyní je místnost kronikáře s velkým archivem dislokována ve škole. Posledním velkým a nečekaným přírůstkem je německy psaná kronika z roku 1835 po nezbytném restaurování.[34]

Zákupský zpravodaj[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1974 dodnes s přestávkou 1977–1992 vydává Městský úřad měsíčník Zákupský zpravodaj. V čele redakční rady je Mgr. Jiří Šimek (také kronikář města). Některá vydání jsou k dispozici na webu Města Zákupy ve formátu pdf.

Pověsti Zákup[editovat | editovat zdroj]

Z četných kronik města i okolních farností se zachovala řada pověstí.

  • Jak Zákupy a Božíkov povstaly a ke svému jménu přišly, aneb Pohanský chrám (O záchraně dvou mladých křesťanů před obětováním v pohanském chrámu)
  • Matčiny slzy aneb Zlaté tele (tatáž variace o malých dětech)
  • Poustevník na Kamenickém vrchu (o vzniku kaple sv. Josefa)
  • O kapli na Kamenickém vrchu (jiná varianta stejné kaple poblíž hospody zpustlíků)
  • Čertův kámen (čert u zmiňované kaple pokoušel poustevníka)
  • O zjevení na Kamenickém vrchu (přelud se zjevil ovčákovi)
  • Alchymista (o pomocníkovi zákupského vévody zaslíbeném ďáblu)[35]
  • Legenda o obrovitém hradu Blattensteinu (stával prý na Kamenickém kopci)

Významné osobnosti v historii města[editovat | editovat zdroj]

Vlastníci zámku a města[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu sasko-lauenburského na morovém sloupu na zákupském náměstí

Do roku 1518 jsou data nejistá, zámek ještě nebyl postaven a vlastníci jsou málo důležití

Další osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Společenské organizace[editovat | editovat zdroj]

Zákupy se pyšní založením prvního plně organizovaného dobrovolného hasičského sboru v Českém království i Rakousku-Uhersku, a to Ferdinandem Leitenbergerem roku 1850. V seznamu jsou jak ryze společenské organizace, spolky, tak i základní či městské organizace politických stran a v poslední době i občanská sdružení.

Zaniklé[editovat | editovat zdroj]

První známé spolky zde působily od počátku 19. století, například Podpůrný spolek dělníků, Ostrostřelci, Lesní pokladna, Střelecký kroužek, Konzumní spolek, Spolek vojenských veteránů, Horský spolek, turneři. V době 1. republiky národnostní a politické rozpory daly vzniknout prvním odbočkám politických stran českým i německým. Během válečných let tu vládla NSDAP. Při skončení války všechny německé organizace zanikly a s příchodem Čechů zde začaly vznikat organizace tělovýchovné, mládežnické, ryze zájmové a také místní organizace politických stran. Po roce 1948 se celá struktura podřídila Národní frontě. Z období do roku 1990 zde působilo hlavně několik ZO KSČ, TJ Zákupy, ČSM-SSM a jeho PO ČSM, PO SSM, Svazarm, ČSPB, PS VB, SČSP, ROH, Červený kříž, Český svaz žen a pak řada ryze zájmových sdružení, jako jsou myslivci, hasiči, včelaři. Vesměs obvyklé zkratky tehdejších organizací Národní fronty známé z celé ČSSR.

Současné[editovat | editovat zdroj]

Politická uskupení[editovat | editovat zdroj]

  • MO KSČM, navazuje na několik původních ZO KSČ, z nichž první vznikly roku 1945
  • MO ODS, založená 2006
  • MO ČSSD, volně navazuje na zde existující ČSSD z roku 1945, obnovená 2006

Sportovní[editovat | editovat zdroj]

Zákupské sportovní hry
  • TJ Zákupy
  • FC Kamenice, fotbalový oddíl připojené vesnice Kamenice

Více viz Sport v Zákupech

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Zákupská radnice

Obecní volby po r. 1989[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1990 byly volby městského zastupitelstva, zvítězilo Občanské fórum, Patnáctičlenné zastupitelstvo si zvolilo pětičlennou radu, v jejímž čele byl starosta Zdeněk Patočka. Osm mandátů mělo OF, čtyři KSČM, tři místa zastupitelů obsadily ostatní kandidátky.
  • O čtyři roky později byly roku 1994 druhé volby do zastupitelstva města, postaveny byly 4 kandidátky, v patnáctičlenném zastupitelstvu měla po volbách ODS 6 mandátů, KSČM 5, tři získal Levý blok a jeden KDU-ČSL. Starostou zvolen opět Z. Patočka za ODS.
  • Roku 1998 byly třetí volby, zvítězily s pěti mandáty kandidátky SNK-Prosperita Zákup a SNK Zákupy, třetí KSČM 4 mandáty, poslední pak KDU-ČSL. Potřetí zvolen starostou Z.Patočka.
  • Rok 2002 – čtvrté obecní volby, do nichž bylo postaveno pět kandidátek. Zvítězilo Zákupsko (4 mandáty), před KSČM, TVRZí a SOS (všechny po 3), poslední 2 mandáty získala KDU-ČSL. Starostou se stal Pavel Kučera za Zákupsko.

Po převratu na radnici[editovat | editovat zdroj]

  • Koncem roku 2004 došlo k odvolání starosty z funkce, načež v krátké době rezignovala na svou funkci řada zastupitelů a členů výborů a komisí. Uprázdněné role vedení radnice se ujala KSČM, starostkou se stala Miroslava Hudaková.
  • Roku 2006 byly páté volby do obecních zastupitelstev. Po nich 5 mandátů získala KSČM, po třech Zákupy v Evropě a ODS, dva mandáty Zákupsko, po jednom Tvrz a KDU-ČSL. S velkým ziskem preferenčních hlasů byla M. Hudaková z KSČM potvrzena ve funkci starostky města. Zákupy byly v té době jedním z mála českých měst, kde radnici vedla KSČM.

Komunální volby 2010[editovat | editovat zdroj]

Do říjnových voleb 15členného zastupitelstva bylo vytvořeno 7 volebních uskupení. Účast ve volbách byla 50,6% voličů. shodný počet 4 mandátů získala KSČM a Nezávislé moderní Zákupy, po 2 mandátech ČSSD a Nájemníci obecních bytů, ostatní po jednom: ODS, Zákupy v Evropě a Změna pro Zákupsko. Na prvním zasedání zastupitelstva byla zvolena nová rada ve zcela jiném složení a také nový starosta – ing Radek Lípa.

Delegace politiků v čele s prezidentem před radnicí v dubnu 2011, nejvyšší postavou je starosta Zákup ing Lípa

Současné městské orgány[editovat | editovat zdroj]

Městské zastupitelstvo je patnáctičlenné, Rada města je pětičlenná. Zastupitelstvo zřídilo řadu výborů – kontrolní, finanční, oba jsou pětičlenné. Pro připojenou vesnici Kamenice je zřízen osadní výbor Kamenice, pro odloučené panelové sídliště Nové Zákupy od 1. května 2009 místní výbor Nové Zákupy.[39]. V roce 2011 byl osadní výbor vytvořen i v Božíkově. Rada města ustavila pět komisí: přestupkovou, pro kulturu a cestovní ruch, pro mládež a tělovýchovu, sociální a zdravotní, sociálně právní ochrany dětí. Poslední dvě pak počátkem léta 2009 sloučila do jedné.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Zákupech.
Kostel sv. Fabiána a Šebestiána
Klášter kapucínů
  • Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského z roku 1865 na náměstí Svobody, byla zde i dívčí škola, později měšťanka, klášter byl zrušen roku 1951, nyní je v přízemí pošta.
  • Kapucínský klášter z roku 1679–1685, jehož součástí je kostel sv. Františka Serafinského, postaven vévodou Juliusem Františkem Sasko-Lauenburským jako dík za záchranu v turecké válce.[11]. Byl zrušen roku 1950 a po desítkách let v užívání českými a ruskými vojáky je v dezolátním stavu.[40] Přístupová cesta byla lemována mnoha sochařskými díly z 18. století[14], dnes již velice poničenými.

V registraci Národního památkového úřadu je 18 objektů ze Zákup (a připojených obcí Brenné a Kamenice) označených jako kulturní památka, z toho je zámek navíc v kategorii Národní kulturní památka České republiky. Chráněny jsou mimo již zmíněných např. dva mosty a 9 domů, resp. venkovských stavení. Na opravu jednoho z nich na Mírovém náměstí město získalo v letech 2013 až 2014 velkou dotaci z ministerských fondů.[41]

Flóra, fauna, půdní poměry[editovat | editovat zdroj]

Svitávka v Zákupech

Městečko i připojené vesnice leží na ploše 32,27 km2 v lesnaté krajině v nadmořské výšce 265–440 metrů. Nejnižší bod je při odtoku Svitávky k Ploučnici pod Brennou (264 m), nejvyšší těžbou snížený Kamenický kopec (zhruba 436 m.[42]). Území je součástí pískovcové Zákupské pahorkatiny z období třetihor. Je na mnoha místech doplněna vyvřelými sopečnými horninami, zejména čediče a náplavami říčky Svitavky. Povodí říčky je místy bažinaté, na katastru města je několik menších rybníčků, zejména Velký zákupský (koupaliště), Malý zákupský (Štefanův), Bohatický rybník a ještě menší jezírka. Porost tvoří převážně jehličnany, na Kamenickém vrchu je buková habřina. Ze zvěře je zde velký počet srnců, divokých prasat, kun, jezevců, u vodních ploch je mnoho kachen.[43] Na katastrech města není evidována žádná přírodní památka či rezervace.

Rekreace a turistika[editovat | editovat zdroj]

Hotel Orlík je už prázdný

Restaurace, ubytování[editovat | editovat zdroj]

Někdejší hotel Orlík, Restaurace Rychta a mnohé další restaurace, střediska někdejší kultury a společenského života z období před rokem 1960 jsou již mimo provoz (Orlík a Rychta nabízely stravování ještě v roce 1989[44] ), mnohdy i zbourané (např. Modrá hvězda), v období po roce 1989 zde jiná ubytovací restaurační zařízení vznikaly a zas v konkurenčním prostředí zanikaly. Ubytování do roku 2013 poskytovala Restaurace a Penzion v Podzámčí, přes léto areál Koupaliště, restaurací s teplou kuchyní byla ještě v roce 2011 Zámecká restaurace u Maxmiliána, pivnicemi bez podávání jídel jsou U Vlků a vietnamská pivnice s názvem Kavárna-vinárna na náměstí. V připojených částech města fungují jen Restaurace u Sherifa v Kamenici a Novozákupská restaurace a pivnice v Nových Zákupech. V areálu základní školy je v provozu turistická ubytovna.

Koupaliště[editovat | editovat zdroj]

Městské koupaliště bylo vybudováno roku 1923 z jednoho z místních rybníků. Bylo postupně doplněno restaurací, stánky, toboganem, bylo a je uváděno jako veřejné tábořiště s parkovištěm, několika velkými chatkami a možností stanování[44]. Občas je zde koupání omezeno kvůli sinicím či jinak nevyhovující vodě. Město oplocený areál využívá i pro pořádání městských slavností.

Naučná stezka[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byla otevřena první část několikakilometrové naučné stezky Zákupy. Začíná u školy, pokračuje k úpatí Kamenického vrchu, odkud se větví do dvou směrů. Hlavní zatím vytvořená část pokračuje podél Kamenického potoka a na počátku Kamenice odbočuje na vybudovaný okruh. Trvale upravovaná stezka je doplňována desítkami panelů, podávajících informace o zdejší fauně, flóře, historii lesnické školy i města.

Turistické značené cesty[editovat | editovat zdroj]

Pramen Tří svatých v údolí Kamenického potoka

U vlakového nádraží začíná turistická značená trasa 3953 vyznačená zeleným pásovým značením KČT. Vede středem městečka na náměstí, kde jsou rozcestníky, kolem zámku a dál na SZ směrem ke Svojkovu poblíž Sloupu v Čechách. Tam se napojuje na červenou trasu od České Lípy. Je vyznačena na mapě Máchův kraj, edice KČT 15. Středem města a podél potoka Svitávky vede i průjezdná cyklotrasa 3045. Ve městě je řada velkoplošných turistických map, informačních cedulí u památných míst, v přízemí radnice je ve všední dny přístupné informační středisko.

Zákupy z Kamenického kopce

Bleší trhy[editovat | editovat zdroj]

Každou první sobotu v měsíci pořádá řadu let na parkovišti a sousední louce Veteran Car Club z České Lípy motoristické burzy, z kterých se staly bleší trhy navštěvované mnoha tisíci lidmi z širokého okolí. V ten den jsou ulice města ucpané.[45]

Části města a katastry[editovat | editovat zdroj]

  • Božíkov – připojen roku 1964, katastr 790524
  • Brenná – připojena 1971, katastr 609820
  • Kamenice – připojeny 1980, katastr 662534
  • Lasvice – připojeny 1960, katastr 790532
  • Šidlov – Starý i Nový připojeny 1945 k Lasvicím, s nimi 1960 k Zákupům, katastr 790559
  • Veselí – připojeno 1950 k Brenné, s ní 1971 k Zákupům, katastr 609838
  • Zákupy – katastr 790567
    • Nové Zákupy, trvalá součást Zákup, z větší části panelové sídliště po ruské posádce 1–2 km za městem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Graesse: Orbis latinus. Bd. III. N-Z, s. 245 Dostupné on-line
  2. a b Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 36.  
  3. Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  4. Martin Aschenbrenner. První zmínka o panském opevněném sídle v Zákupech. Zákupský zpravodaj. prosinec 2013, roč. 27, s. 9.  
  5. GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha : Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Zákupy (Reichstadt), s. 25.  
  6. Českolipsko, praktický turistický průvodce. Ústí nad Labem : Magma a MěÚ Česká Lípa, 2000. Kapitola Zákupy, s. 32.  
  7. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9.  
  8. a b Zdeněk Rydygr. Sedm století působení církve v Zákupech, 1.část. Zákupský zpravodaj. prosinec 2013, roč. 27, s. 10.  
  9. a b První zmínka, Zákupský Zpravodaj, str.9
  10. Noc kostelů. [s.l.] : Biskupství litoměřické, 2013. Kapitola Zákupy, kostel sv.Fabiána a Šebestiána, s. 73.  
  11. a b c d RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Zákupy, s. 199.  
  12. AULOVÁ, Martina; ASCHENBRENNER, Martin. Ke genealogii Zákupských Berků. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 277. ISSN 1211-9172.  
  13. a b Šimek, Povídání o Zákupech, str. 28
  14. a b c PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Zákupy, s. 31.  
  15. a b ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 101.  
  16. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 29.
  17. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 31.
  18. SOVADINA, Miloslav. Iniciativa Zákup ve správní reformě v letech 1848-1850. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 171. ISSN 1211-9172.  
  19. Martin Aschenbrenner. Císař Ferdinand V. – Dobrotivý – tři výročí. Zákupský zpravodaj. duben 2010, roč. 24, s. 12.  
  20. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy III. Česká Lípa : Martin Aschenbrenner, 2006. ISBN 80-239-6369-4. S. 10.  
  21. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 37.
  22. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 100.  
  23. Bernard Kirschner. Vzpomínky na vyhnání. i-noviny.cz [online]. 2005-07-19 [cit. 2008-12-27]. Dostupné online.  
  24. ŠIMEK MGR, Jiří; RYDYGR ING, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 5.  
  25. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 248. ISSN 1211-9172.  
  26. PANÁČEK, Jaroslavna Českolipsku době předhusitské. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 10. ISSN 1211-9172.  
  27. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 56.
  28. Zákupští obnoví arboretum. Red. Radmila Pokorná. Českolipský deník [online]. 2010-01-16 [cit. 2010-01-17]. Dostupné online.  
  29. SOVADINA, Miloslav. Dislokace vojenských útvarů na Českolipsku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 317. ISSN 1211-9172.  
  30. Krize se dotýká i Zákupských. Red. kal. Českolipsky.denik.cz [online]. 2009-01-09 [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.  
  31. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha : Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.  
  32. PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. Praha 5 : Dokořán, 2000. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola Výstavba místních drah velkými železničními společnostmi, s. 45.  
  33. Milan Bárta. Eduard Held muzeum. Red. kal. i-noviny.cz [online]. 2007-12-26 [cit. 2008-12-26]. Dostupné online.  
  34. Kristýna Brožová. Vzácný objev kroniky 1836. Českolipský deník [online]. 2012-05-24 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online.  
  35. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 9.
  36. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 46.
  37. farníci. Římskokatolická farnost Zákupy. Zákupský zpravodaj. červenec 2012, roč. 26, čís. 7, s. 11.  
  38. Josef Vošvrda. Skauti v Zákupech. Zákupský zpravodaj. listopad 2013, roč. 27, s. 8.  
  39. Usnesení zastupitelstva. Město Zákupy [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. html Dostupné online.  
  40. Klášter se bez oprav odporoučí. Red. Tomáš Mařas. Českolipský deník [online]. 2010-06-04 [cit. 2010-06-04]. Dostupné online.  
  41. Zdeněk Kraus. Za statisíce z ministerstva opraví Zákupy městský dům. Českolipský deník [online]. 2014-02-16 [cit. 2014-02-16]. Dostupné online.  
  42. Mapa Lužické hory č.14. Praha : Trasa ., 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.  
  43. Šimek, Povídání o Zákupech, str. 6.
  44. a b HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, ing Vladimír. Kempink v Československu. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Zákupy, s. 222.  
  45. Michael Polák. Zákupy ochromilo osm tisíc lidí. Přijeli na bleší trh. Českolipský deník [online]. 2014-04-07 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online.  

Literatura a periodika[editovat | editovat zdroj]

  • SOVADINA, Miloslav. Sborník Bezděz 2000/9. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Výroba automobilů Gatter v Zákupech, s. 177-206. (česky) 
  • Městský časopis Zákupský zpravodaj 1974–1977, 1991-dodnes
  • Brožura Sbor dobrovolných hasičů, autor J.Horský, vydání 2005
  • Publikace Zákupy, vydaná roku 1965 Sportovním a turistickým nakladatelstvím
  • Z minulosti Děčínska a Českolipska IV., vydalo Severočeské nakladatelství v Ústí n.L roku 1985

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Město Zákupy

Božíkov • Brenná • Kamenice • Lasvice • Šidlov • Veselí • Zákupy