Úštěk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úštěk
Úštěk - domy s podloubím na náměstí

Úštěk - domy s podloubím na náměstí

znak obce Úštěkvlajka obce Úštěkznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0423 565814
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Litoměřice
pověřená obec: Úštěk
historická země: Čechy
katastrální výměra: 74,93 km²
počet obyvatel: 2 812 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 242 m
PSČ: 411 45, 411 08
zákl. sídelní jednotky: 24
části obce: 24
katastrální území: 19
adresa městského úřadu: Mírové náměstí 83
Úštěk-Vnitřní Město
41145 Úštěk
starosta / starostka: Pavel Kundrát
Oficiální web: http://www.mesto-ustek.cz
E-mail: tajemnik@mesto-ustek.cz
Úštěk na mapě
Úštěk
Red pog.png
Úštěk
Zdroje k infoboxu a částem obce
Pikhartská věž (1428)
Kostel sv. Petra a Pavla (1764-72)

Úštěk (německy Auscha) je město v severních Čechách, 17 km severovýchodně od Litoměřic. Je tvořeno malým historickým jádrem, dvěma předměstími a 21 vesnickými místními částmi. Vlastní město leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 m na rozhraní CHKO České středohoří a Kokořínsko. Městem prochází silnice č. 15 a železniční trať č. 087 spojující Litoměřice s Českou Lípou. PSČ zdejší pošty je 411 45.

Nejhodnotnější částí města je jeho střed s mnoha zachovalými pozdně gotickými měšťanskými domy, prohlášený památkovou rezervací. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům. V okolí města je krásná krajina s několika rezervacemi a severně od města je veliký rybník Chmelař.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. Ve 14. století zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a 1361 byl Úštek vyhlášen za město. Roku 1387 zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikhartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy. Po konfiskacích roku 1622 získali část panství jezuité, kteří roku 1675 koupili i druhou část. V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Část domů na náměstí zničil roku 1765 požár, po zrušení jezuitského řádu koupili měšťané hrad a přestavěli na pivovar. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Úštěku.
  • V památkové rezervaci se každoročně začátkem srpna koná tradiční jarmark, jakož i jiné slavnosti, oživené ochotnickými spolky.
  • Gotický hrad ze 14. století, později přestavěný na residenci a pivovar.
  • Četné pozdně středověké domy na náměstí, zčásti s podloubím.
  • Ptačí domky, pitoreskní drobné domky na skále nad údolím v jihozápadní části města.
  • Pikartská věž, masivní součást městského opevnění (1428), slouží dnes mimo jiné jako výstavní síň.
  • Velký pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 17641772, jednolodní stavba s bočními emporami a jednou věží v průčelí. Zařízení většinou barokní, obraz na hlavním oltáří namaloval roku 1656 Karel Škréta.
  • Budova děkanství na náměstí z roku 1722, připisovaná litoměřickému architektovi O. Broggiovi
  • Synagoga v Podskalské ulici z roku 1794, opravená 2011
  • Jezuitský dvůr
  • Hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1670.[3]
  • Kalvárie

Jižně od města se nachází přírodní rezervace Na Černčí.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším pracovním odvětvím je tradičně zemědělství, zejména pěstování a zpracování chmele. Ke konci 20. století zde byla též výroba čalouněných židlí (Kovobel), kovového kancelářského nábytku (Kovos) a silonových punčoch (Elite). Drobný průmysl nábytku je tu i po roce 1989.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Náměstí k západu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Úštěk ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Ottův slovník naučný, heslo Úštěk.
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech IV, str. 155-7.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Úštěk. Sv. 26, str. 255.
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV. Praha 1980.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]