Úštěk
| Úštěk | |
|---|---|
Úštěk - domy s podloubím na náměstí |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0423 565814 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Litoměřice (CZ0423) |
| obec s rozšířenou působností: | Litoměřice |
| pověřená obec: | Úštěk |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 74,93 km² |
| počet obyvatel: | 2 812 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 35′ 36″ s. š., 14° 20′ 55″ v. d. |
| nadmořská výška: | 242 m |
| PSČ: | 411 45, 411 08 |
| zákl. sídelní jednotky: | 24 |
| části obce: | 24 |
| katastrální území: | 19 |
| adresa městského úřadu: | Mírové náměstí 83 Úštěk-Vnitřní Město 41145 Úštěk |
| starosta / starostka: | Pavel Kundrát |
| Oficiální web: http://www.mesto-ustek.cz E-mail: tajemnik@mesto-ustek.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Úštěk (německy Auscha) je malé město v severních Čechách, 17 km severovýchodně od Litoměřic. Leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 m na rozhraní CHKO České středohoří a Kokořínsko. Městem prochází silnice č. 15 a železniční trať č. 087 spojující Litoměřice s Českou Lípou. PSČ zdejší pošty je 411 45.
Nejhodnotnější částí města je jeho střed s mnoha zachovalými pozdně gotickými měšťanskými domy, prohlášený památkovou rezervací. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům. V okolí města je krásná krajina s několika rezervacemi a severně od města je veliký rybník Chmelař.
Obsah |
Historie[editovat]
Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. Ve 14. století zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a 1361 byl Úštek vyhlášen za město. Roku 1387 zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikhartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy. Po konfiskacích roku 1622 získali část panství jezuité, kteří roku 1675 koupili i druhou část. V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Část domů na náměstí zničil roku 1765 požár, po zrušení jezuitského řádu koupili měšťané hrad a přestavěli na pivovar. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen.[2]
Pamětihodnosti[editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Úštěku.
- V památkové rezervaci se každoročně začátkem srpna koná tradiční jarmark, jakož i jiné slavnosti, oživené ochotnickými spolky.
- Gotický hrad ze 14. století, později přestavěný na residenci a pivovar.
- Četné pozdně středověké domy na náměstí, zčásti s podloubím.
- Ptačí domky, pitoreskní drobné domky na skále nad údolím v jihozápadní části města.
- Pikartská věž, masivní součást městského opevnění (1428), slouží dnes mimo jiné jako výstavní síň.
- Velký pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1764–1772, jednolodní stavba s bočními emporami a jednou věží v průčelí. Zařízení většinou barokní, obraz na hlavním oltáří namaloval roku 1656 Karel Škréta.
- Budova děkanství na náměstí z roku 1722, připisovaná litoměřickému architektovi O. Broggiovi
- Synagoga v Podskalské ulici z roku 1794, opravená 2011
- Jezuitský dvůr
- Hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1670.[3]
- Kalvárie
Jižně od města se nachází přírodní rezervace Na Černčí.
Hospodářství[editovat]
Nejdůležitějším pracovním odvětvím je tradičně zemědělství, zejména pěstování a zpracování chmele. Ke konci 20. století zde byla též výroba čalouněných židlí (Kovobel), kovového kancelářského nábytku (Kovos) a silonových punčoch (Elite). Drobný průmysl nábytku je tu i po roce 1989.
Osobnosti[editovat]
Rodáci[editovat]
- Alois Klar (1763-1833), filolog a filantrop, jeden ze zakladatelů Klárova ústavu pro slepce
- Eliška Čampulková, juniorská plavkyně
-
Úštěcký jarmark
-
Děkanství z roku 1722
-
Bývalá synagoga, muzeum
-
Židovský hřbitov v Úštěku
Místní části[editovat]
- Bílý Kostelec
- Brusov
- Dolní Vysoké
- Držovice
- Dubičná
- Habřina
- Julčín
- Kalovice
- Konojedy
- Lhota
- Ličenice
- Lukov
- Ostré
- Rašovice
- Robeč
- Rochov
- Starý Týn
- Tetčiněves
- Třebín
- Úštěk-České Předměstí
- Úštěk-Českolipské Předměstí
- Úštěk-Vnitřní Město
- Vědlice
- Zelený
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Úštěk.
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech IV, str. 155-7.
Literatura[editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Úštěk. Sv. 26, str. 255.
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV. Praha 1980.
Externí odkazy[editovat]
- Homepage (CZ/DE/ENG) (http://www.mesto-ustek.cz/)
- Podrobný popis dějin města (http://www.mesto-ustek.cz/historie_zi.html)
| Město Úštěk |
|---|
|
Bílý Kostelec | Brusov | Dolní Vysoké | Držovice | Dubičná | Habřina | Julčín | Kalovice | Konojedy | Lhota | Ličenice | Lukov | Ostré | Rašovice | Robeč | Rochov | Starý Týn | Tetčiněves | Třebín | Úštěk | Úštěk-České Předměstí | Úštěk-Českolipské Předměstí | Úštěk-Vnitřní Město | Vědlice | Zelený |
