Budyně nad Ohří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budyně nad Ohří
Pohled na hrad

Pohled na hrad

znak obce Budyně nad Ohřívlajka obce Budyně nad Ohříznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0423 564656
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Roudnice nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 33,58 km²
počet obyvatel: 2 155 (1. 1. 2014)
nadmořská výška:  m
PSČ: 411 18
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Budyně nad Ohří
Mírové náměstí 65
411 18  Budyně nad Ohří
starosta / starostka: Ing. Petr Medáček, CSc. MBA
Oficiální web: http://www.budyne.cz
E-mail: medacek@budyne.cz
Budyně nad Ohří na mapě
Budyně nad Ohří
Red pog.png
Budyně nad Ohří
Zdroje k infoboxu a částem obce

Budyně nad Ohří je město v okrese Litoměřice ležící nedaleko řeky Ohře. Samotným městem pak částečně protéká rameno Malá Ohře. Jeho historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

K samotnému městu patří ještě šest vesnic v okolí: Břežany nad Ohří, Kostelec nad Ohří, Nížebohy, Písty, Roudníček a Vrbka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budyně nad Ohří má bohatou minulost. Ve městě se nachází původně vodní gotický hrad, který byl ve středověku majetkem Zajíců. Zachovala se z něho do dneška jen část, která byla přestavena do renesanční podoby.

Od 24. října 1996 je Budyně městem[1].

Městem prochází železniční trať 095 z Libochovic do Straškova, na níž však byla v prosinci roku 2006 zastavena osobní doprava, přestože město usilovalo o její zachování.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší židovské osídlení Budyně nad Ohří je doloženo od první poloviny 16. století. V roce 1638 čítala místní komunita 11 rodin, v roce 1724 již 22 rodin (104 osob), v roce 1783 celkem 34 rodin, v roce 1880 se jednalo o 113 osob a v roce 1930 (při sčítání lidu) o 39 osob.[2] Ve městě existovalo ghetto, které se nacházelo severně od náměstí. Založeno bylo již v 16. století a dodnes se dochovala část domů v přestavbách. Asi 200 metrů od náměstí se v Ostrovní ulici nachází synagoga. Původně dřevěná synagoga byla v první polovině 19. století přestavěna ve zděnou pozdně klasicistní budovu s pozdně rokokovým průčelím. Činná byla do druhé světové války, dnes slouží jako skladiště a je kulturní památkou.[3] Židovské hřbitovy v Budyni existovaly dva. Starý hřbitov se nacházel u městských hradeb při severozápadní baště. V roce 1787 byl uzavřen a postupně zlikvidován. Novější hřbitov se nachází asi kilometr jihovýchodně od centra Budyně uprostřed polí. Pochází z roku 1785, čítá zhruba 200 náhrobků a jeho součástí je novorománská obřadní síň. Hřbitov ohrazuje obvodová zeď a je uzamčen. V roce 2002 započala jeho rekonstrukce.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Budyni nad Ohří.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Německo Hohnstein Německo

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Budyně nad Ohří ve Wikimedia Commons

  1. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  2. a b ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 93-94.  
  3. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-03-18]. Záznam IdReg 538934008: Synagoga v Budyni nad Ohří. Dostupné online.