Libochovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Libochovice
Libochovický zámek

Libochovický zámek

znak obce Libochovicevlajka obce Libochoviceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0423 565164
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Lovosice
pověřená obec: Libochovice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,64 km²
počet obyvatel: 3 579 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 166 m
PSČ: 411 17
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: náměstí 5. května 48
411 17 Libochovice
starosta / starostka: Ing. Jana Holá
Oficiální web: http://www.libochovice.cz
E-mail: mesto@libochovice.cz
Libochovice na mapě
Libochovice
Red pog.png
Libochovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Libochovice jsou město ležící převážně na levém břehu řeky Ohře v okrese Litoměřice. Kromě samotného města k nim patří také vesnice Dubany a Poplze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle starožitností nalezených ve městě bylo prokázáno, že Libochovice byly osídleny již v dávných dobách Markomany a Boji. První ověřená zmínky o Libochovicích pochází z roku 1292, kdy městečku Jindřich z Lichtenburka udělil magdeburské právo.[2] Roku 1272 patřilo městečko klášteru tepelskému a počátkem 14. století Hynkovi ze Žlebu a Lichtenburka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Libochovicích.

Nejznámější památkou je renesanční zámek Libochovice. Narodil se zde významný český vědec a představitel národního obrození Jan Evangelista Purkyně, jehož otec byl na zámku správcem.

Nedaleko města jeho dřívější vlastníci Zajícové vystavěli hrad Hazmburk, jehož zřícenina je dnes dominantním krajinným prvkem.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o židovském osídlení Libochovic pochází z počátku 16. století. Židé měli podle tradice do města přijít z nedalekých Radovesic. V druhé polovině 16. století vznikla náboženská obec a v polovině století následujícího je poprvé zmíněn židovský sídelní okrsek, který se nacházel jižně od náměstí ve východní části dnešní Koželužské ulice. Odtud se později rozšiřovala židovská čtvrť, a to zejména podél Koželužské ulice a v části ulic Vrchlického, Kožešnické a Nerudovy. V roce 1809 postihl čtvrť požár.[3] V roce 1846 ji tvořilo již 27 židovských domů. Dalších 16 domů bylo rozptýleno po celém městě. Většina z nich se nedochovala či prošla zásadní přestavbou. Z někdejších židovských domů je památkově chráněn dům v Koželužské ulici čp. 319, který je kulturní památkou ČR.[4][5]

V západní části Židovského rybníka u Kerkova nábřeží existovala mikve, z níž se do dnešní doby zachovala zasypaná nádrž s několika schody. V její blízkosti se dochoval obecní dům čp. 310, v němž sídlil rabínský soud.[6]

V roce 1570 žilo v Libochovicích 11 židovských rodin, jejichž počet se do roku 1724 více než ztrojnásobil na 35 rodin (209 osob). V polovině 19. století tvořilo 63 rodin (260 osob) již 14 % obyvatel města. Později však docházelo k poklesu židovského obyvatelstva – v roce 1910 žilo v Libochovicích již jen 150 židů a v roce 1930 dokonce pouze 48. Po druhé světové válce a holocaustu již zdejší náboženská obec nebyla obnovena.[3]

Synagogy v Libochovicích existovaly postupně dvě. Nejstarší zmínka o staré synagoze pochází z roku 1651. Na jejím místě pak byla v roce 1761 postavena barokní synagoga, která byla v průběhu své existence několikrát přestavována. K náboženským účelům sloužila do druhé světové války, po níž byla využívána jako sklad a chlév. Budova postupně chátrala až byla v roce 1985 zbořena.[5] Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov z roku 1583, nacházející se severozápadně od města. Ten čítá na 550 náhrobků různého stáří a slohů (barokní, renesanční i novodobé).[7] Od roku 2002 probíhala rekonstrukce hřbitova, která již zdárně proběhla. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 39.  
  3. a b FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 95.  
  4. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-07-21]. Záznam IdReg 157729: Židovský dům. Dostupné online.  
  5. a b VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 141-142.  
  6. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 225.  
  7. EHL, Petr; PAŘÍK, Arno; FIEDLER, Jiří. Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. Praha : Paseka, 1991. 173 s. ISBN 80-85192-10-1. S. 160.  
  8. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-03-19]. Záznam IdReg 135465: Židovský hřbitov. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu