Bohušovice nad Ohří
| Bohušovice nad Ohří | |
|---|---|
Průhled Tylovou ulicí, v pozadí kostel sv. Prokopa a Mikuláše |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0423 564591 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Litoměřice (CZ0423) |
| obec s rozšířenou působností: | Litoměřice |
| pověřená obec: | Litoměřice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,6238 km² |
| počet obyvatel: | 2 567 (31.12.2007) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 29′ 37″ s. š., 14° 9′ 2″ v. d. |
| nadmořská výška: | 151 m |
| PSČ: | 41156 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Husovo náměstí 42, 411 56 Bohušovice n.O. |
| starosta / starostka: | Ivo Hynl |
| Oficiální web: http://www.bohusovice.cz E-mail: mu@bohusovice.cz |
|
Bohušovice nad Ohří je město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba 5 km jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé 2 km jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Ve městě žije asi 2 560 obyvatel.
Obsah |
Historie[editovat]
Oblast byla osídlena v dávných dobách, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno již v 6. století. Nejstarší písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057.[1] Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice.[2] Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund obec Vílému z Konic a na Kamýku, odkud přešli ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel sv. Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko (viz článek bitva u Lovosic). Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920,[3] během 2. světové války byl nacisty odebrán. Znova byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.
Doprava[editovat]
Město má napojení na blízkou dálnici D8 (jihovýchodně položený exit 35 Doksany či západně exit 45 Lovosice východ, oba vzdálené necelých 9 km po silnici) a prochází jím hlavní železniční koridor na trase Děčín – Praha. Železniční stanice Bohušovice nad Ohří je situována přímo v jižní části města, zhruba 3 minuty chůze od náměstí, obsluhují ji jak osobní vlaky, tak část rychlíků. Za druhé světové války, kdy Bohušovice s Terezínem ležely na samotných hranicích Protektorátu Čechy a Morava, odtud vedla železniční vlečka až za hradby města Terezína, tudy nacisté dopravovali osoby židovského původu uvězněné v terezínském ghettu nejen do Terezína, ale i z Terezína do likvidačních koncerntračních táborů smrti v Osvětimi i jinde.
Tato vlečka, dnes již zaniklá, byla po válce elektrifikována a zkrácena, sloužila pak až do 90. let 20. století místnímu podniku Zelenina Terezín, jako taková později posloužila i k natočení některých filmů, jejichž děj se vztahoval k Terezínu za druhé světové války. Díky silničnímu mostu přes řeku Ohři, spojujícímu Bohušovice a Hrdly, přes město také vede také jedna z alternativních cest na trase Praha-Litoměřice. Z Litoměřic sem přes Terezín zajíždí i linky místní autobusové dopravy.
Hospodářství[editovat]
Město je, mimo jiné, proslulé také svým zemědělstvím a svojí potravinářskou výrobou, výroba a sklady jsou soustředěny především v okolí železniční stanice při jižním okraji města, zčásti zasahují až na katastr sousední obce Brňany. Zmínit lze výrobu hořčice (firma Konus), mlékárnu (Bohušovická mlékárna) a další firmy zabývající se zemědělskou prvovýrobou či zemědělským zásobováním.
Pamětihodnosti[editovat]
- Kostel sv. Prokopa a Mikuláše při severní straně náměstí, dnešní podoba je výsledkem přestavby roku 1716
- Železniční empirový most z roku 1848 přes Ohři jihovýchodně od města, kamenný o devíti obloucích se vzepětím 5 metrů a po 6 metrech rozpětí
- Pomník Jana Husa na náměstí, secesní socha z roku 1911 od Ladislava Beneše
- Kaplička sv. Anny za podjezdem při silnici do Brňan
- Budova bývalého Prvního severočeského akcijního pivovaru v Bohušovicích
- Budova bývalé celnice v prostoru železničního nádraží
Reference[editovat]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha : Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 118.
- ↑ Stanislav Růžička: Nechtěné město Bohušovice nad Ohří
- ↑ AUGUSTIN, Josef. Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov : Arbor, 1997. ISBN 80-901534-0-2. S. 20.
| Město Bohušovice nad Ohří |
|---|
|
Bohušovice nad Ohří | Hrdly |