Dobříň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dobříň
Náves

Náves

znak obce Dobříňvlajka obce Dobříňznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0423 564745
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Roudnice nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 6,05 km²
počet obyvatel: 550 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 155 m
PSČ: 413 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: K Přívozu 55
Dobříň
41301 Roudnice nad Labem
starosta / starostka: Šárka Mrázková
Oficiální web: http://www.dobrin.cz/
Dobříň na mapě
Dobříň
Red pog.png
Dobříň
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Obec Dobříň se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, při levém břehu řeky Labe, zhruba 3 km severovýchodně od Roudnice nad Labem a 7 km jihozápadně od města Štětí. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 509 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí)[1]. První historická zmínka je z konce 13. století (1295), jméno obce se v průběhu historie mírně měnilo (Dobřeň, Dobřín (mužský rod!), tvar Dobříň (ženský rod) oficiálně až ve 20. století (ostatní důležité tvary: v Dobříni, do Dobříně).
Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848).
Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratí PrahaPodmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.
V letech 2002 a 2013 zasáhly obec velké povodně.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v širokém údolí Labe, v místě kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence-opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (v nadm. výšce cca 250 m) na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem tzv. Dobříňským hájem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe (na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce)[2] Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).

Severovýchodně od obce se prostírá Dobříňský háj — lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka předjarní, dymnivka dutá) a s několika stoletými duby (regionální biocentrum viz [2]).

Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny [3].

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Rodný dům Josefa Hory s pamětní deskou, čp. 4
  • vila stavitele Beno Kabáta (v předválečné době bydliště herečky Zity Kabátové), čp. 118 (u železniční zastávky)

Průmyslové podniky[editovat | editovat zdroj]

  • Glazura
  • Holcim (pískovna Dobříň)

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

  • zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha-Děčín)
  • autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice – Štětí)
  • městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)

Turistika, rekreace[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako „Elbe Radweg“) a mezinárodní trasy Praha – Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp – Malta) viz [3].

Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - ŠTĚRKOPÍSKOVNA DOBŘÍŇ I [4], rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - LABE 11 - 12 [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Machek V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1968
  2. Chlupáč Ivo a kol. Geologická minulost české republiky. Academia 2002
  3. Jiří Hejhálek. Holcim a Evropský den minerálů 2009 [online]. [1]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobříň ve Wikimedia Commons