Dobříň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dobříň
Náves

Náves

znak obce Dobříňvlajka obce Dobříňznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0423 564745
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Roudnice nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 6,05 km²
počet obyvatel: 550 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 155 m n. m.
PSČ: 413 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: K Přívozu 55
Dobříň
41301 Roudnice nad Labem
starosta / starostka: Šárka Mrázková
Oficiální web: http://www.dobrin.cz/
Dobříň na mapě
Dobříň
Red pog.png
Dobříň
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Obec Dobříň se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, při levém břehu řeky Labe, zhruba 3 km severovýchodně od Roudnice nad Labem a 7 km jihozápadně od města Štětí. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 509 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí)[1]. První historická zmínka je z konce 13. století (1295), jméno obce se v průběhu historie mírně měnilo (Dobřeň, Dobřín (mužský rod!), tvar Dobříň (ženský rod) oficiálně až ve 20. století (ostatní důležité tvary: v Dobříni, do Dobříně).

Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratí PrahaPodmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.

V letech 2002 a 2013 zasáhly obec velké povodně.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v širokém údolí Labe, v místě kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence-opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (v nadm. výšce cca 250 m) na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem tzv. Dobříňským hájem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe (na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce)[2] Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).

Severovýchodně od obce se prostírá Dobříňský háj — lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka předjarní, dymnivka dutá) a s několika stoletými duby (regionální biocentrum viz [2]).

Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny [3].

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Dobříň[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 190 232 286 319 662 651 699 595 603 591 530 478 462 561
Domy 38 35 43 49 96 106 136 153 151 156 151 177 182 194

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Rodný dům Josefa Hory s pamětní deskou, čp. 4
  • vila stavitele Beno Kabáta (v předválečné době bydliště herečky Zity Kabátové), čp. 118 (u železniční zastávky)

Průmyslové podniky[editovat | editovat zdroj]

  • Glazura
  • Holcim (pískovna Dobříň)

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

  • zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha-Děčín)
  • autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice – Štětí)
  • městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)

Turistika, rekreace[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako „Elbe Radweg“) a mezinárodní trasy Praha – Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp – Malta) viz [3].

Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - ŠTĚRKOPÍSKOVNA DOBŘÍŇ I [4], rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - LABE 11 - 12 [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Machek V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1968
  2. Chlupáč Ivo a kol. Geologická minulost české republiky. Academia 2002
  3. Jiří Hejhálek. Holcim a Evropský den minerálů 2009 [online]. [1]
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.  
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]