Dlažkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dlažkovice
Rybník v obci, v pozadí místní zámek
Rybník v obci, v pozadí místní zámek
Znak obce DlažkoviceVlajka obce Dlažkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLovosice
Obec s rozšířenou působnostíLovosice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel130 (2023)[1]
Rozloha2,69 km²[2]
Katastrální územíDlažkovice
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ411 15
Počet domů59 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDlažkovice 62
411 15 Třebívlice
info@dlazkovice.cz
StarostaLuboš Týce
Oficiální web: www.dlazkovice.cz
Dlažkovice na mapě
Dlažkovice
Dlažkovice
Další údaje
Kód obce564737
Kód části obce26310
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dlažkovice se nachází v okrese LitoměřiceÚsteckém kraji, na okraji Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba 8 km jihozápadně od Lovosic. Dlažkovicemi protéká Podsedický potok. Vesnicí též prochází tzv. „Švestková dráha“ – železniční trať 113, která spojuje Lovosice přes Třebenice s Mostem (pouze omezený, letní víkendový provoz). V obci žije 130[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1057.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Dlažkovice[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 241 251 271 240 253 250 232 178 348 259 178 154 117 151
Domy 55 56 55 56 59 59 62 68 55 48 46 50 56 57

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Dlažkovický zámek dal na místě starší tvrze postavit Jan Ignác Dominik Putz z Adlerhurnu okolo roku 1673 podle projektu stavitele Giulia Broggia. Stavbu v barokním slohu však dokončil až syn Octavio Broggio v letech 1713–1717. Dochovaná podoba a zámecký park je výsledkem úprav, které proběhly v roce 1810 za Damiána Ervína z Schönbornu.[6] Zámek v současnosti slouží jako dětský domov.
  • Autorem kostela svatého Václava z let 1672–1675 je také Giulio Broggio.[7] Na hlavním oltáři se nachází obraz od Josefa Kramolína z roku 1774, celý kostel byl v letech 2016-2018 restaurován.[zdroj?]
  • Zvonice – stojí proti kostelu, obsahuje dva zvony: gotický s českými nápisy z konce 15. století a barokní.
  • Hřbitov
  • Socha svaté Barbory před kostelem svatého Václava[8]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi[9]
  • Fara[10]
  • Smírčí kámen ve zdi pod kostelem
  • Na katastru obce zakopán menhir[zdroj?]
  • Chráněná lípa srdčitá v zámeckém parku[11]

Mineralogická lokalita[editovat | editovat zdroj]

Český granát[editovat | editovat zdroj]

Území obce Dlažkovice, podobně jako sousední obce Podsedice, náleží do oblasti o rozloze zhruba 70 km², která je známá výskytem českých granátů – pyropů. Granáty zde jsou těženy z náplavů. Granátové šperky jsou známy již ze 16. století, tyto šperky se pak staly velice módními zejména v 19. století.[12][13]

První český diamant[editovat | editovat zdroj]

S obcí Dlažkovice je spojován nález prvního diamantu na území Čech. Stalo se tak v roce 1869, kdy brusič Preissler z dílny ve Skalce u Dlažkovic na panství hrabat Schönbornů přinesl ukázat hospodářskému řediteli panství malý nažloutlý kamínek ve tvaru deformovaného osmistěnu. Brusič objevil uvedený kamínek mezi krystaly křišťálu, které byly vybrány pro další zpracování z tzv. zadního kaménku, tedy odpadu, zbylého po vytřídění českých granátů, těžených v této oblasti Českého středohoří.[14] Odborným zkoumáním bylo potvrzeno, že se jedná o diamant. Jelikož ale přesné místo nálezu nebylo známo, objevily se spekulace, že nepochází z Čech, ale že se dostal do šperkařské dílny z jiných tehdy známých nalezišť, například z oblasti východní Indie.[15] Později však byly v této části Českého středohoří nalezeny ještě jiné drobné diamanty - v roce 1927 byl objeven další malý diamant v oblasti u Chrášťan a v roce 1959 byl v naplaveninách potoka Granátky pod vrchem Kuzovem u Dřemčic nalezen v pořadí již třetí exemplář českého diamantu. Nález ze schönbornského panství je uložen v mineralogických sbírkách Národního muzea v Praze.[14]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. 
  5. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. 
  6. ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dlažkovice – zámek, s. 91–92. 
  7. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dlažkovice, s. 260–261. 
  8. Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 50795/5-5885 (PkMISSezObrWD).
  9. Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 36291/5-1990 (PkMISSezObrWD).
  10. Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 14182/5-4544 (PkMISSezObrWD).
  11. Lípa v Dlažkovicích 101895
  12. Český granát [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. 
  13. KRSEK, Martin. Český granát [online]. Ústí n. L.: Český rozhlas Sever, 2010-10-11 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. 
  14. a b Charakteristika oblasti: Mineralogie [online]. AOPK ČR - Správa CHKO České středohoří [cit. 2018-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-09. 
  15. KOTKOVÁ, Jana. České diamanty. Vesmír [online]. 2014-09-11 [cit. 2018-02-09]. Čís. 9/2014. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]