Kuzovský potok

Kuzovský potok
	Horní tok Kuzovského potoka pod Starým
Základní informace
Délka toku	17,2 km
Plocha povodí	48,5 km²
Průměrný průtok	0,30 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-13-04-032
Pramen
	v. úbočí vrchu Ostrý, České středohoří; 50°29′48,61″ s. š., 13°51′56,6″ v. d.; cca 625 m n. m.
Ústí
	do Ohře u Koštic; 50°23′54,59″ s. š., 13°56′48,82″ v. d.; 163 m n. m.
Protéká
	Česko (Ústecký kraj)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuzovský potok (v horním toku zhruba po Třebívlice lidově též zvaný Granátka; německy Kusower Bach nebo Granaten Bach) je potok, levý přítok Ohře, protékající okresy Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji. Délka toku činí 8,7 km po bifurkaci u Solan, 17,2 km celkem jako Kuzovský potok + Žejdlík. Plocha povodí činí 48,5 km². Někdy se naopak označuje názvem Žejdlík celý tok už od pramenů – takto uvádějí Kuzovský potok např. Mapy.cz. Základní topografické mapy ČR uvádějí v horním toku po Třebívlice potok jako Žejdlík (Granátka).

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení západně od vsi Dřevce (pramen je ještě v okrese Teplice, v k. ú. Červený Újezd u Mukova) a po prvních několika kilometrech strmého spádu úbočími Českého středohoří se severně od Třebívlic stává tok mírnějším.

Za Solany se tok rozdvojuje (bifurkace) na dvě ramena – severněji tekoucí a mnohem méně vodnou Rosovku a jižnější Žejdlík. U Vojniček Žejdlík zprava přijme svůj největší přítok Suchý potok a pokračuje částečně regulovaným korytem velmi mělkým údolím k jihu, kde jižně od Koštic ústí zleva do Ohře. Rosovka přijímá ještě vody Voračky a Podsedického potoka a vlévá se do Ohře dále po proudu poblíž Radovesic.

Mineralogická lokalita[editovat | editovat zdroj]

Kuzovský potok ve své horní části protéká tzv. pyroponosnými ložisky, odkud se vyplavují do jeho toku převážně těžké minerály erodované z okolních hornin a usazují se ve vrstvách štěrku (odtud název Granátka, český granát tvoří jedny z nejzajímavějších minerálů v toku potoka). Dále se zde objevuje olivín, ilmenit, pleonast, magnetit, v menší míře také korund, zirkon a byly zde potvrzeny dva ze čtyř nálezů diamantů v českých zemích. Pyroponosné horniny (zde převážně serpentinity) se dostaly k povrchu při třetihorní vulkanické činnosti. Minerály je zde stále možno v malé míře najít prostým rýžováním, další jsou nalézány v širším rozsevu v okolních polích.^[1]