Ohře

Ohře
Ohře z mostu u Budyně nad Ohří
Základní informace
Délka toku	316 km
Plocha povodí	5614 km²
Průměrný průtok	37,94 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-13-01-001
Pramen
Smrčiny
Ústí
do Labe v Litoměřicích 50° 31′ 44,1″ s. š., 14° 8′ 11″ v. d. 141,09 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Karlovarský, Ústecký kraj) Německo Německo (Bavorsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, povodí Ohře (Česko 81,96 %, Německo18,04 %)

Ohře (někdy také Ohara, Oharka, německy Eger) je řeka na severozápadě České republiky s prameny v Německu. Je dlouhá 316 km (z toho 246,55 km v České republice). Povodí má rozlohu 5614 km² (z toho 4601,05 km² v České republice).

Průběh toku

Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Pramen se nachází blízko města Weißenstadt (asi 35 km od Chebu). Až do Kadaně protéká kopcovitou krajinou, po průtoku Nechranickou přehradou vytváří četné meandry. Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích.

Větší přítoky

• Plesná, zleva, ř. km 226,6
• Odrava, zprava, ř. km 224,1
• Libocký potok, zleva, ř. km 219,4
• Libava, zprava, ř. km 216,8
• Svatava, zleva, ř. km 203,0
• Rolava, zleva, ř. km 177,4
• Teplá, zprava, ř. km 175,3
• Dalovický potok (Vitický potok), zleva, ř. km 173,3
• Bystřice, zleva, ř. km 153,8
• Prunéřovský potok, zleva, ř. km 126,5
• Liboc, zprava, ř. km 91,1
• Hutná, zleva, ř. km 87,0
• Blšanka, zprava, ř. km 81,3
• Hasina, zprava, ř. km 70,8
• Chomutovka, zleva, ř. km 65,8
• Hrádecký potok, zleva, ř. km 58,6
• Smolnický potok, zprava, ř. km 47,8
• Rosovka, zleva, ř. km 21,2
• Čepel, zprava, ř. km 9,3

Vodní režim

Vysoký průtok má na jaře. Průměrný průtok u ústí činí 37,94 m³/s. Celý dolní tok leží v oblasti která má nejnižší hodnoty průměrných ročních srážkových úhrnů v Česku (méně než 500 mm).

Průměrné měsíční průtoky Ohře v Lounech v roce 2010:

Vybrané hlásné profily:

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Qa)	stoletá voda (Q100)
Cheb (pod VD Skalka)	239,65	688,98 km²	6,37 m³/s	282 m³/s
Citice	205,00	1732,00 km²	14,4 m³/s	488 m³/s
Karlovy Vary - Drahovice	174,40	2861,17 km²	25,2 m³/s	645 m³/s
Klášterec nad Ohří	130,00	3396,00 km²	29,0 m³/s	734 m³/s
Stranná (pod VD Nechranice)	99,00	3597,50 km²	30,7 m³/s	756 m³/s
Žatec	88,50	4005,41 km²	32,9 m³/s	801 m³/s
Louny	54,30	4962,30 km²	36,3 m³/s	942 m³/s

Využití

Její voda se využívá na zavlažování a k zisku vodní energie. Mezi významná města ležící na řece patří Cheb, Sokolov, Loket nad Ohří, Karlovy Vary (lázně při ústí Teplé), Ostrov, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec, Postoloprty, Louny, Libochovice, Budyně nad Ohří, Terezín a Litoměřice.

Vodní díla

Na toku je možno nalézt dvě přehradní nádrže:

• Skalka (postavena v letech 1962–1964 s celkovou plochou 378 ha)
• Nechranice (postavena v letech 1961–1968 s celkovou plochou 1338 ha).

Čerpání vody

Samotná řeka je zdrojem vody pro mnoho průmyslových areálů. Po celém toku řeky se nachází řada čerpacích stanic.

• Čerpací stanice před městem Loket zajišťuje technickou vodu pro průmyslový areál Vřesová(Sokolovská uhelná).
• Napouštěcí objekt pro budoucí jezero Medard, které bude odebírat velké množství vody na vodohospodářské rekultivace se nachází rovněž před Sokolovem.
• Podkrušnohorský přivaděč, který zásobuje vodou průmysl a řeku Bílinu na Mostecku odebírá vodu nad Kadaní pod Kláštercem nad Ohří.
• elektrárna Počerady, elektrárny Prunéřov a elektrárny Tušimice odebírají vodu z řeky. Využití zde nachází jako technická voda pro chlazení.
• Čerpací objekt pod Nechranickou přehradou odebírá vodu pro průmyslový vodovod Nechranice, ze kterého se mimochodem napouští i budoucí jezero Most.

Vodáctví

Vodácky nejvyhledávanější je úsek Loket - Vojkovice s celou řadou vodácky a turisticky atraktivních míst, jako je Loket, Svatošské skály, Karlovy Vary, cvičná peřej Hubertus, Kyselka, ale také dvěma nebezpečnými jezy Tuhnice a Radošov.

Ohře poblíž Tršnice (říjen 1985)

Historie

Dolní část řeky Ohře se zformovala až během čtvrtohor. Původně Ohře tekla údolím dnešní řeky Bíliny.

Názvy Ohře i Ohara patrně vzešly z jejího keltského pojmenování Agara (Ag znamená losos, Ara znamená tekoucí voda). Tomu odpovídá i její německý název Eger. Jiná teorie přisuzuje původnímu keltskému nebo předkeltskému jménu významy jako hbitost a bystrost.

Odkazy

Reference

• (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Огрже“.

Související články

• Přívoz v Šabině
• Ohre

Literatura

• DVOŘÁK, Otomar; HOLEČKOVÁ, Marie, et al. Ohře - měsíční řeka: putování od pramene k ústí. Beroun : Nakladatelství MH, 2007. 199 s. ISBN 80-86720-35-7.  
• Horáčková J., Ložek V. & Juřičková L. (2011). Nivní malakofauna řeky Ohře – její minulost a současnost. Malacologica Bohemoslovaca 10: 51-64.

Externí odkazy

• infoglobe
• Louny – aktuální vodní stav
• Povodí Ohře, s. p.
• VÚV T.G.Masaryka – Oddělení GIS – Charakteristiky toků a povodí ČR
• Filmový dokument Řeka v proudu času, v archivu ČT – po řece Ohři provází Václav Cílek
• Ohře (Cyklus České televize Vodácká putování) – video on-line v archivu ČT
• Seznam vodních elektráren na Ohři

Soutok Labe (vlevo) a Ohře (vpravo) v Litoměřicích