Ohře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ohře
Ohře z mostu u Budyně nad Ohří
Ohře z mostu u Budyně nad Ohří
Základní informace
Délka toku 316 km
Plocha povodí 5606,06 km²
Průměrný průtok 37,94 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-13-01-001
Pramen
Smrčiny
Ústí
do Labe v Litoměřicích
50°31′44,1″ s. š., 14°8′11″ v. d.
141,09 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Karlovarský, Ústecký kraj)
NěmeckoNěmecko Německo (Bavorsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe,
povodí Ohře (Česko 81,96 %, Německo18,04 %)
Mapaohre.jpg

Ohře (někdy také Ohara, Oharka, německy Eger) je řeka na severozápadě České republiky s prameny v Německu. Je dlouhá 316 km (z toho 246,55 km v České republice). Povodí má rozlohu 5606,06 km²[1] (z toho 4601,05 km² v České republice).

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Pramen se nachází blízko města Weißenstadt (asi 35 km od Chebu). Až do Kadaně protéká kopcovitou krajinou, po průtoku Nechranickou přehradou vytváří četné meandry. Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Vysoký průtok má na jaře. Průměrný průtok u ústí činí 37,94 m³/s. Celý dolní tok leží v oblasti která má nejnižší hodnoty průměrných ročních srážkových úhrnů v Česku (méně než 500 mm).

Průměrné měsíční průtoky Ohře v Lounech v roce 2010:[2]

Vybrané hlásné profily:[3]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Cheb (pod VD Skalka) 239,65 688,98 km² 6,37 m³/s 282 m³/s
Citice 205,00 1732,00 km² 14,4 m³/s 488 m³/s
Karlovy Vary - Drahovice 174,40 2861,17 km² 25,2 m³/s 645 m³/s
Klášterec nad Ohří 130,00 3396,00 km² 29,0 m³/s 734 m³/s
Stranná (pod VD Nechranice) 99,00 3597,50 km² 30,7 m³/s 756 m³/s
Žatec 88,50 4005,41 km² 32,9 m³/s 801 m³/s
Louny 54,30 4962,30 km² 36,3 m³/s 942 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Její voda se využívá na zavlažování a k zisku vodní energie. Mezi významná města ležící na řece patří Cheb, Sokolov, Loket nad Ohří, Karlovy Vary (lázně při ústí Teplé), Ostrov, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec, Postoloprty, Louny, Libochovice, Budyně nad Ohří, Terezín a Litoměřice.

Vodní díla[editovat | editovat zdroj]

Na toku je možno nalézt tři přehradní nádrže:

  • Skalka - postavena v letech 19621964 s celkovou plochou 378 ha
  • Nechranice - postavena v letech 19611968 s celkovou plochou 1338 ha
  • Kadaň - postavena v letech 19661971[4] s celkovou plochou 67,2 ha[5], patří do vodohospodářské soustavy Kadaň – Klášterec.[4]

Čerpání vody[editovat | editovat zdroj]

Samotná řeka je zdrojem vody pro mnoho průmyslových areálů. Po celém toku řeky se nachází řada čerpacích stanic.

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Vodácky nejvyhledávanější je úsek Loket - Vojkovice s celou řadou vodácky a turisticky atraktivních míst, jako je Loket, Svatošské skály, Karlovy Vary, cvičná peřej Hubertus, Kyselka, ale také dvěma nebezpečnými jezy Tuhnice a Radošov.

Ohře poblíž Tršnice (říjen 1985)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dolní část řeky Ohře se zformovala až během čtvrtohor. Původně Ohře tekla údolím dnešní řeky Bíliny.[6]

Názvy Ohře i Ohara patrně vzešly z jejího keltského pojmenování Agara (Ag znamená losos, Ara znamená tekoucí voda). Tomu odpovídá i její německý název Eger. Jiná teorie přisuzuje původnímu keltskému nebo předkeltskému jménu významy jako hbitost a bystrost.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-07-08]. Dostupné online.  
  2. Povodí Ohře – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  3. Hlásné profily [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  4. a b Vodní dílo Kadaň [online]. poh.cz, [cit. 2013-11-10]. Dostupné online.  
  5. Vodní nádrž Kadaň [online]. turistika.cz, [cit. 2013-11-10]. Dostupné online.  
  6. České středohoří – vymezení oblasti, vznik a vývoj] [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  
  7. Science World.cz – Řeky si pojmenovali nejdřív [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Soutok Labe (vlevo) a Ohře (vpravo) v Litoměřicích