Tvrz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jejich významu v historii. O novodobých fortifikačních tvrzích pojednává článek Dělostřelecká tvrz.
Iluminace tvrze ze 14. století

Tvrz má dva hlavní významy. Ve středověku a raném novověku označuje opevněné sídlo drobného šlechtice situované zpravidla uprostřed vesnice v zemědělsky využívané krajině. Od barokního období označuje slovo tvrz menší samostatný opevněný vojenský bod. Podobný význam má i ve vojenské terminologii dvacátého století, kdy označuje jednotlivé obrané objekty těžkého opevnění.

Tvrz ve středověku a raném novověku[editovat | editovat zdroj]

Dolní tvrz v Kestřanech
Popovice – západní křídlo a jižní stěna tvrze z jižního břehu Popovického rybníka, který byl součástí obranného systému tvrze a napájel vodní příkop.
Tvrz v Nepomyšli přestavěná na renesanční zámek
Tvrziště v Martinicích

Pojem tvrz označuje ve středověku a raném novověku drobné opevněné feudální sídlo budované obvykle v těsné návaznosti na venkovské osídlení a hospodářské zázemí, čímž se odlišuje od hradu. Vymezení tvrzí jako samostatné kategorie sídel je českou a částečně polskou zvláštností, protože v ostatních zemích jsou podobné objekty označované jako hrady. Hranice mezi hrady a tvrzemi je neostrá a existuje řada objektů, které bývají zařazovány (historicky i v moderní době) do obou skupin (např. Tuchoraz nebo Hradenín).[1]

Stavebníkem byla především nižší šlechta, bohatí měšťané a církevní hodnostáři. Tvrze vznikaly v českých zemích od 13. století do třicetileté války. Toto období zahrnuje sloh románský, gotický a renesanční. Stavební podoba se lišila podle možností stavebníka. Vznikala široká škála objektů, od prostých dřevěných až po výstavné kamenné stavby. Výjimečnou skupinu představují tvrze v okolí Prahy a Kutné hory budované bohatými měšťany, kteří kladli velký důraz na rezidenční složku stavby. Postupně se vyvinuly tři základní dispoziční typy tvrzí:

  • tvrze s volně stojící obytnou věží nebo palácem,
  • tvrze s obvodovou zástavbou,
  • tvrze s kombinací paláce a věže.[1]

Tvrze s obvodovou zástavbou stavěné od 13. století se vyznačovaly okrouhlým půdorysem (např. Martinice), ale tato podoba byla od poloviny 14. století opouštěna a nahradily ji různě nepravidelné dispozice charakteristické srůstáním jednotlivých staveb. Tvrze s obytnou věží se začaly stavět na přelomu 13. a 14. století. Nejstarší věže byly dřevěné (Tlestky), ale časem dosáhly kamenné věže značných rozměrů. Obvykle byly přístupné pomocí padacího můstku v prvním patře.[1]

Obytná budova byla zpravidla vícepatrová. Přízemí a případné sklepy sloužily k uskladnění zásob a různého nářadí, obytné prostory byly umístěny do vyšších pater. Poslední patro bývalo často lehčí dřevěné konstrukce a vysazené na krakorcích. Součástí obytné stavby mohla být i zateplená roubená komora a prevéty. Opevnění bylo tvořeno zděnými nebo palisádovými hradbami, často v kombinaci s příkopem a valem. S rozvojem palných zbraní byly některé tvrze vybaveny prvky aktivní obrany, jakými byly okrouhlé věže v nárožích (Volyně) nebo bašty (Hradenín).

Pro osoby z nejnižších šlechtických společenských kruhů byly tvrze rodovými sídly, neboť vybudování hradu přesahovalo jejich finanční možnosti. V případě vojenského konfliktu byly tvrze schopné odolat náhlým přepadům a bojům v sousedských sporech, ale k obraně proti delšímu obléhání neměly dostatečné možnosti.[1]

Později byly tvrze v některých případech přestavěny na renesanční či barokní zámky, ale často i zanikly. Ty, které si zachovaly původní ráz, byly přeměněny na vesnické sýpky, stodoly, manufaktury anebo stáje pro užitkový dobytek.

Novodobé pojetí tvrze[editovat | editovat zdroj]

V moderní době se pojem tvrz (respektive dělostřelecká tvrz) používal pro ucelený systém navzájem spolupracujících a pod zemí propojených objektů těžkého opevnění. Jde o pevnost tvořenou několika objekty určenými k ostraze určitého úseku hranice. Příkladem může být dělostřelecká tvrz Bouda složená z pěti tvrzových srubů, která tvořila klíčovou část československého opevnění v prostoru Kralicka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KUPKA, Vladimír, a kol. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 2001. 528 s. ISBN 80-7277-047-0. Kapitola Tvrze, s. 60–65.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie českých tvrzí. Svazek I. Praha : Argo, 1997. 274 s. ISBN 80-7203-068-X.  
  • KAŠIČKA, František. Tvrze středních Čech. Praha : Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984. 100 s.  
  • HEJNA, Antonín. České tvrze. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1961. 180 s.  
  • POUROVÁ, Renata. Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000 – Jihočeský kraj. České Budějovice : Herbia, 2006. 472 s. ISBN 80-239-7724-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]