Tvrz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jejich významu v historii. O novodobých fortifikačních tvrzích pojednává článek Dělostřelecká tvrz.
Dolní tvrz v Kestřanech

Termín tvrz má dva hlavní významy. Ve středověku a raném novověku označuje opevněné sídlo drobného šlechtice situované zpravidla uprostřed vesnice v zemědělsky využívané krajině. Od barokního období označuje slovo tvrz menší samostatný opevněný vojenský bod. Podobný význam má i ve vojenské terminologii dvacátého století, kdy označuje jednotlivé obrané objekty těžkého opevnění.

Tvrz ve středověku a raném novověku[editovat | editovat zdroj]

Vodní tvrz Popovice. Jihovýchodní  pohled na západní křídlo a jižní stěna tvrze z jižního břehu Popovického rybníka. Rybník byl součástí obranného systému tvrze a napájel vodní příkop.

Pojem tvrz označuje ve středověku a raném novověku drobné opevněné feudální sídlo budované obvykle v těsné návaznosti na venkovské osídlení a hospodářské zázemí. Od hradů se tedy liší svojí polohou a velikostí. Stavebníkem byla především nižší šlechta, bohatí měšťané a církevní hodnostáři. Tvrze vznikaly v českých zemích od 13. století do třicetileté války. Toto období zahrnuje sloh románský, gotický a renesanční. Stavební podoba se lišila podle postavení stavebníka. Vznikala široká škála objektů, od prostých dřevěných až po výstavné kamenné stavby. Postupně se vyvinuly tři základní dispoziční typy tvrzí: věžové volně stojící tvrze, tvrze s obvodovou zástavbou často palácového typu a tvrze s rozvinutou obvodovou zástavbou. Obytná budova byla zpravidla vícepatrová. Přízemí a případné sklepy sloužily k uskladnění zásob a různého nářadí, obytné prostory byly umístěny do vyšších pater. Poslední patro bývalo často lehčí dřevěné konstrukce a vysazené na krakorcích. Součástí obytné stavby mohla být i zateplená roubená komora a prevéty. Opevnění bylo tvořeno zděnými nebo palisádovými hradbami, často v kombinaci s vodním příkopem a valem.

Jiný pohled na Dolní tvrz v Kestřanech

Pro osoby z nejnižších šlechtických společenských kruhů byly tvrze rodovými sídly, neboť vybudování hradu přesahovalo jejich finanční možnosti. Později byly tvrze v některých případech přestavěny na renesanční či barokní zámky; nezřídka i zanikly. Ty, co si zachovaly původní ráz, byly přeměněny na vesnické sýpky, stodoly, manufaktury anebo stáje pro užitkový dobytek.

Novodobé pojetí tvrze[editovat | editovat zdroj]

Vodní tvrz Popovice. Severovýchodní  pohled z návsi Popovic (původně hospodářského dvora).

V moderní době se pojem tvrz (respektive dělostřelecká tvrz) používal pro ucelený systém navzájem spolupracujících a pod zemí propojených objektů těžkého opevnění – vlastně šlo o několikaobjektovou pevnost strážící klíčový úsek hranice. Příkladem může být dělostřelecká tvrz Bouda složená z pěti tvrzových srubů, která tvořila klíčovou část československého opevnění v prostoru Kralicka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů: Encyklopedie českých tvrzí, Praha 2005
  • Kašička, František: Tvrze středních Čech, Praha 1984
  • Hejna, Antonín: České tvrze, Praha 1961
  • Pourová, Renata: Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000 - Jihočeský kraj, ISBN 80-239-7724-5, České Budějovice 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]