Feudál
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Feudál je označení pro středověkého šlechtického vlastníka půdy. Půda ve středověku představovala úrodu a tudíž přežití a proto byli její vlastníci jakousi privilegovanou vrstvou. Půdu propůjčoval král a to většinou šlechticům a rytířům, kteří se vyznamenali v boji nebo jiným způsobem pomohli králi. Tato půda však nemusela být udělena dědičně a navíc se její vlastník stával královým leníkem. Musel z ní odvádět daně a poplatky. Ty mu platili poddaní na jeho panství.To tvořilo tzv.feudální systém typický pro celou středověkou Evropu :
Nejníže stáli poddaní, kteří odváděli daně šlechtě a církvi. Šlechta musela odvádět daně a poplatky králi.
Král byl nejvyšší mocí ve státě a nebyl již dále nikomu odpovědný a tím se uzavírá tzv. feudální pyramida :
- Král
- Šlechta
- Poddaní
Tento systém přetrvával po celá staletí a mezi jeho prvky patřilo nevolnictví zrušeno až 1781 patentem Josefa II. a roboty, ta byla zrušena 1848. Tento systém byl označován jako brzda pokroku a jeho odstranění vedlo k průmyslové revoluci.

