Patent

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o ochraně vynálezů. O listu s příkazem panovníka pojednává článek Patent (diplomatika).
Duševní vlastnictví
Práva sui generis


Patent je zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu.

V České republice udělování patentů upravuje zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích. Podle něho se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Vynález se považuje za nový, jestliže není součástí stavu techniky. Stavem techniky je všechno, co bylo zveřejněno přede dnem přihlášení patentu, ať již v České republice nebo v zahraničí. Za vynálezy se naopak nepovažují zejména:

  • objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • pouhé vnější úpravy výrobků,
  • plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
  • programy počítačů,
  • pouhé uvedení informace.

Majitel patentu má výlučné právo vynález využívat (tj. výrobek vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit postup), dále poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám (např. licenční smlouvou) a má právo převést patent na jinou osobu. Proto, aby patent zůstal v platnosti, je nutno platit tzv. udržovací poplatky, a to v každém státu zvlášť. Maximální možná délka patentové ochrany je 20 let.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 500 př. n. l. byl v řeckém městě Sybaris (nacházející se na území dnešní jižní Itálie) podporován každý, kdo objevil zdokonalení ve vědě nebo technice. Byl zahrnut luxusem a podporován v dalším výzkumu po dobu jednoho roku.

Florentinský architekt Filippo Brunelleschi dostal na tři roky patent na člun se zdvihacím zařízením, který převážel mramor podél řeky Arno v roce 1421. Patent v moderním slova smyslu však vznikl v roce 1474, kdy Benátská republika přijala dekret, podle kterého nové vynálezy, před tím než byly uvedené do praxe, musely být předány úřadu, aby získaly právo bránit ostatním v jejich používání a výrobě.

Anglie v roce 1623 za krále Jakuba I. následovala se svým „Statutem dominantního postavení“, který deklaroval, že patenty mohou být uděleny pouze pro projekty nových vynálezů. Během panování královny Anny (1702–1714) právníci anglického dvora zavedli požadavek, aby vždy musel být přiložen písemný popis vynálezu. Patentový systém v mnoha jiných zemích, včetně Austrálie, je založen na britských právech a lze vysledovat souvislosti s původním Statutem dominantního postavení.

Ve Francii byly patenty udělovány monarchií a také ostatními institucemi, jako byla třeba „Maison du Roi“. Nové vynálezy prověřovala Akademie zpravidla v tajnosti bez nutnosti zveřejnit popis vynálezu. Skutečné využití vynálezu se považovalo za odpovídající zpřístupnění veřejnosti. Moderní francouzský patentový systém byl vytvořen v průběhu revoluce v roce 1791. Patenty byly uděleny bez prověřování od doby, kdy autorské právo bylo považováno za hlavní.

Ve Spojených státech, v době takzvaného koloniálního období z let konfederace (1778–1789), některé státy přijaly své vlastní patentové systémy. První kongres přijal zákon „Patent Act“, jako první zákon o patentu v roce 1790 a první patent byl vydán podle tohoto zákona 31. července 1790 (pro Samuela Hopkinse z Vermontu na výrobní techniku uhličitanu draselného).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době se diskutuje o úloze patentů a jejich vliv na inovace. V jistých odvětvích je lhůta příliš dlouhá (elektronika),[1] v jiných pak příliš krátká (zkrácena o mnohaleté klinické zkoušky na léky).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku patent na anglické Wikipedii.

  1. DONÁT, Jiří. Dva důvody, proč patentový systém komplikuje inovace a je odsouzen k zániku [online]. LUPA.cz, 17. 9. 2012. Dostupné online.  
  2. VRTIŠKA, Ondřej. Patent padl, přicházejí léky přes kopírák [online]. IHNED.cz. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]