Monopol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Monopol v obecném smyslu znamená výsadu / privilegium. Tím lze rozumět:

  • Výhradní možnost / moc rozhodovat a jednat
  • Výhradní právo (oprávněnost, uznanou legitimitu) rozhodovat

Každé uplatnění (užití) monopolu předpokládá, že monopolista má reálně jako jediný možnost / moc v dané věci rozhodnout a jednat. Má-li současně výhradní právo rozhodnout, uplatňuje tzv. přirozený monopol.

Příkladem monopolu může být vlastnictví: Vlastník má monopol na svůj majetek, tzn. jako jediný má moc o něm rozhodovat a nakládat s ním. Pokud je mu současně jako jedinému uznáno právo / oprávněnost o majetku rozhodovat, tzn. jeho vlastnictví je pokládáno za legitimní (není neoprávněné, např. kradené), tak jde o přirozený monopol.

Existence monopolů je důsledkem vzácnosti, uplatňujeme je v nějaké formě všichni, už třeba tím, že jako jediní máme moc ovládát vlastní tělo. Monopol, jehož oprávněnost není uznána (tzn. není přirozeným monopolem), lze uplatnit donucením silou (útokem / hrozbou útoku). Například násilnou likvidací / potlačováním konkurence na trhu.


Teorie nedokonalé konkurence[editovat | editovat zdroj]

Monopol je jedna z forem nedokonalé konkurence, při které na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející firma. Další formy nedokonalé konkurence pak jsou oligopol (duopol jako speciální případ) a monopolistická konkurence.

Hlavními teoretiky nedokonalé konkurence byli Angličan Eduard Hastings Chamberlin (1899 - 1967) s prací The Theory of Monopolistic Competition (1933) a Angličanka Joan Violet Robinson (1903-1983) s prací Economist of Imperfect Competition (1933). Oba přitom stvořili tuto teorii nezávisle na sobě.

Vstup jiných firem na daný trh je omezen bariérami, které se stávají zdrojem monopolní síly:

  • Průměrné náklady určité firmy dosahují minima při větším výstupu než požaduje poptávka. Pokud tržní poptávku může uspokojit svojí produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více firem, jedná se o přirozený monopol.
  • Jediná firma kontroluje zdroje nezbytné pro výrobu. Tento stav je označován jako monopol z vlastnictví jedinečného výrobního faktoru.
  • Stát udělí jediné firmě výsadní právo produkovat daný statek.
  • Existují právní restrikce v podobě patentů, autorských práv, licencí, koncesí, atd.

Nástroje regulace monopolu[editovat | editovat zdroj]

Ve většině zemí světa jsou monopoly nějakým způsobem regulovány ze strany státu. Impuls pro jakýkoli regulační zásah proti konkrétnímu monopolu nebývá brána samotná existence monopolu, ale tzv. zneužití monopolního postavení. Nástroje regulace monopolu jsou:

  • zvýšení zdanění monopolu
  • cenová regulace
  • státní vlastnictví (znárodnění monopolu)
  • antitrustové zákony
  • ekonomická regulace

Síla monopolu[editovat | editovat zdroj]

Neefektivnost monopolu spočívá v tom, že ve svém optimu vyrábí menší množství zboží, které prodá za vyšší cenu, než odpovídá efektivnímu stavu. Sílu monopolu lze vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L):

L = \frac{(P - MC)}{P},

kde P je cena a MC jsou mezní náklady.

Lernerův index může nabývat hodnot od 0 do 1, přičemž vyšší hodnoty značí vyšší tržní sílu. Pokud L = 0, jedná se o stav odpovídající dokonalé konkurenci (MC = P).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • MUSIL, P.. Mikroekonomie II: Monopol [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.