Oligopol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Oligopol je taková struktura trhu na straně nabídky, kdy v oboru existuje jen velmi málo výrobních firem, respektive těchto pár subjektů dohromady zabírá většinový podíl nabídky. V takovéto situaci může docházet k utajeným jednáním (koluzím) na společné cenové politice a udávání směru vývoje celého odvětví.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Oligopol vychází z řeckého slova Ὀλιγος (óligos), znamenající „málo“ (množství firem v této struktuře). Koluze vychází z anglického slova collusion znamenající „tajná dohoda“. V češtině se ještě používá pod významy „nekalá soutěž“ a „maření vyšetřování“.

Základní rysy[editovat | editovat zdroj]

Příklad vzniku oligopolu – rapidní úbytek nezávislých vlastníků médií na americkém trhu v posledních několika letech.

Chování firem v oligopolu je ovlivněno vzájemnou závislostí. Jeho základní rysy jsou:

  • existence několika firem v odvětví
  • zpravidla diferencovaný produkt
  • těžko překonatelné bariéry vstupu příchod nových firem
  • každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
  • tvrdá konkurence a princip alokace trhu může způsobovat „monopolizaci“ (resp. oligopolizaci), tedy proces, kdy počet subjektů na straně nabídky klesá až na několik málo hráčů. Naopak, opačný proces může mít za následek změna (zvolnění) pravidel trhu (například dotace nebo lepší daňové podmínky ze strany státu).

Příčiny vzniku[editovat | editovat zdroj]

Podobné jako u monopolu, jen v menší míře - do odvětví může vstoupit pouze několik málo firem. Důvodem toho může být:

Druhy oligopolů[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme dva typy oligopolů podle diferenciace (odlišnosti) produktů:

Ryzí (homogenní) oligopol[editovat | editovat zdroj]

Na trhu je několik málo firem, které nabízejí nediferenciovaný produkt. Firmy v homogenním oligopolu produkují víceméně stejný produkt, např. ocel, ropa, čpavek apod.

Diferenciovaný oligopol[editovat | editovat zdroj]

Na trhu je několik málo firem, které nabízejí diferenciovaný produkt. Diferencovaný oligopol je odvětvím, v němž firmy produkují výrobky, které jsou ale spotřebiteli vnímány jako diferencované – odlišné. Velkou roli zde hraje kromě vlastností samotného produktu také marketing a image značky. Typickým příkladem diferenciovaného oligopolu je trh s auty nebo cigaretami.

Smluvní oligopol[editovat | editovat zdroj]

V situaci, kde několik firem prodává stejné nebo podobné výrobky, jejich ceny jsou přibližně na stejné úrovni a vzájemná cenová válka by je oslabila. Uzavřou koluzi o stanovení monopolní ceny, popřípadě stanovení sféry vlivu; každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol.

Oligopol s dominantní firmou[editovat | editovat zdroj]

Vzniká tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu, kterou si ponechá, se pak silná oligopolní firma chová jako monopol.

Cenové vůdcovství[editovat | editovat zdroj]

Menší firmy v odvětví respektují cenu, kterou určila dominantní firma, protože vzhledem ke své velikosti nerealizují úspory z rozsahu a jejich nákladové podmínky jsou proto ve srovnání s dominantní firmou horší.

Duopol[editovat | editovat zdroj]

Duopol je oligopol pouze se dvěma firmami (na trhu mohou být i další hráči, ale pouze dvě firmy jsou dominantní a mají většinový podíl na odbytu). Jedná se o výrazné zjednodušení reálné situace. Příkladem může být situace na trhu nealkoholických nápojů (the Coca-Cola Company vs Pepsi Company) nebo procesorů (AMD vs Intel).

Je definováno několik modelů duopolu:

Různé právní úpravy v jednotlivých zemích mohou různě postihovat monopol. Tyto postihy mohou být natolik drsné, že pro dominantní firmu na trhu může být výhodné nezískat status monopolu, tedy nezničit druhou v pořadí a přenechat ji takový podíl na trh, kdy je tato druhá nejúspěšnější firma vnímána jako součást duopolu/oligopolu.

Související články[editovat | editovat zdroj]