Pošta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pošta je označení pro službu, která zajišťuje logistiku korespondenci, listovním službám, rozesílání zásilek, převodům peněz, vydávání známek a podobně. Jedná se o jednu z nejstarších služeb, které jsou na světě provozovány. Tvoří součást každodeního života lidí na celém světě. Její správné fungování je důležité pro tuzemské i mezinárodní společenství.
Většina států má vlastní poštovní úřady, které vykonávají zmíněné služby a které udržují styk s okolními státy (jejich poštovními úřady). Mezinárodní výměna pošty bývá často fungující službou i v dobách vojenských konfliktů mezi nepřátelskými státy. Zejména v dobách války bývají zřízeny specializované poštovní úřady přímo v armádě v poli (tzv. polní pošta).
Obsah |
[editovat] Pošta v podle zemí
[editovat] Česko
[editovat] Historie české pošty
Počátky výměny zpráv spadají už do starověkých zemí, např. Egypta, Persie a Indie. V českých zemích započal rozvoj poštovnictví s nástupem Habsnurků. Organizované dopravy zpráv na území České republiky jsou spojeny s volbou arciknížete Ferdinanda z Habsburské dynastie českým králem v roce 1526. V souvislosti s volbou Ferdinanda I. za českého krále vznikla vlastně v naší zemi regulérní pošta, a to dokonce dřív, než Habsburk usedl na český trůn, již v roce 1526. Další důležité období rozvoje pošt u nás nastalo za vlády Marie terezie, kdy byl poštovní úřad převzat do státní správy.
Ferdinand využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už dříve poštovní přepravu takřka monopolně organizovali po velké části Evropy. Jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru Antoniu Taxisovi uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi Vídní a Prahou. Kadidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho volební kampaň.
Po krátkém provizoriu se hned roku 1527 začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes Tábor a dále do vsi Košic, kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na Linec, východní větev vedla přes Jindřichův Hradec a Slavonice dále směrem na Vídeň.
Vrchním pražským poštmistrem se stal synovec zmíněného Antonia Taxise Ambrož a po něm Kryštof Taxis. Poštovní monopol rodiny Taxisů trval v Čechách až do konce Ferdinandovy vlády. V roce 1564 však byl Kryštof Taxis pro dluhy a nepořádky sesazen a dokonce uvězněn v pražské Bílé věži.
Poté se ve vedení české pošty vystřídalo několik jiných šlechticů. Brzy po Bílé hoře získali úřad nejvyššího dvorského poštmistra v Čechách jako dědičné léno (1622) příslušníci rodiny Paarů. Vykonávali jej sto let, načež v roce 1722, za vlády Karla VI. byla pošta v habsburské monarchii zestátněna.
[editovat] Legislativa
[editovat] Mezinárodní
- Světová poštovní úmluva,
- Závěrečný protokol,
- Generální řád Světové poštovní unie,
vše podepsáno ve Washingtonu dne 14. prosince 1989.
[editovat] Česká
Činnost pošty byla na území Česka regulována v minulosti těmito zákony:
- 1938 - císařský patent č. 47 sb. zák. pol. z roku 1838 a č. 240 sb. zák. soud., kterým byl vyhlášen poštovní zákon
- 13. prosince 1946 - zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).
- 25. června 1949 - zákon č. 151/1949 Sb., o Českosloveské poště, národním podniku - ze státního podniku Českosloveská pošta vzniká „Československá pošta, národní podnik“
- 31. prosince 1992 - z rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16. prosince 1992 odstavce II, byla Správa pošt a telekomunikací, s. p., (SPT, s. p.) Praha rozdělena na dva samostatné podniky (Česká pošta, s. p., a SPT Telecom, s. p.).
- 2000 - zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách
