Pošta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poštovní schránka České pošty
Tento článek pojednává o veřejné logistické službě. O ostatních významech slova pojednává článek Pošta (rozcestník).

Pošta je označení pro službu, která zajišťuje logistiku korespondenci, listovním službám, rozesílání zásilek, převodům peněz, vydávání známek a podobně. Jedná se o jednu z nejstarších služeb, které jsou na světě provozovány. Tvoří součást každodenního života lidí na celém světě. Její správné fungování je důležité pro tuzemské i mezinárodní společenství.

Většina států má vlastní poštovní úřady, které vykonávají zmíněné služby a které udržují styk s okolními státy (jejich poštovními úřady). Mezinárodní výměna pošty bývá často fungující službou i v dobách vojenských konfliktů mezi nepřátelskými státy. Zejména v dobách války bývají zřízeny specializované poštovní úřady přímo v armádě v poli (tzv. polní pošta).

Pošta podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Česká pošta a Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu.

Historie české pošty[editovat | editovat zdroj]

Počátky výměny zpráv spadají už do starověkých zemí, např. Egypta, Persie a Indie. V českých zemích započal rozvoj poštovnictví s nástupem Habsburků. Organizované dopravy zpráv na území České republiky jsou spojeny s volbou arciknížete Ferdinanda z Habsburské dynastie českým králem v roce 1526. V souvislosti s volbou Ferdinanda I. za českého krále vznikla vlastně v naší zemi regulérní pošta, a to dokonce dřív, než Habsburk usedl na český trůn, již v roce 1526. Další důležité období rozvoje pošt u nás nastalo za vlády Marie Terezie, kdy byl poštovní úřad převzat do státní správy.

Ferdinand využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už dříve poštovní přepravu takřka monopolně organizovali po velké části Evropy. Jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru Antoniu Taxisovi uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi Vídní a Prahou. Kandidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho volební kampaň.

Po krátkém provizoriu se hned roku 1527 začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes Tábor a dále do vsi Košic, kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na Linec, východní větev vedla přes Jindřichův Hradec a Slavonice dále směrem na Vídeň.

Vrchním pražským poštmistrem se stal synovec zmíněného Antonia Taxise Ambrož a po něm Kryštof Taxis. Poštovní monopol rodiny Taxisů trval v Čechách až do konce Ferdinandovy vlády. V roce 1564 však byl Kryštof Taxis pro dluhy a nepořádky sesazen a dokonce uvězněn v pražské Bílé věži.

Poté se ve vedení české pošty vystřídalo několik jiných šlechticů. Za vlády Maxmiliána II. se začalo s přepravou soukromých listů, za panování Rudolfa II. byly poštou přepravovány i osoby. Dálkové spojení bylo navázáno s Vratislaví, Benátkami, Bruselem, Paříží a Londýnem.[1] Brzy po Bílé hoře získali úřad nejvyššího dvorského poštmistra v Čechách jako dědičné léno (1622) příslušníci rodiny Paarů. Vykonávali jej sto let, načež v roce 1722, za vlády Karla VI. byla pošta v habsburské monarchii zestátněna.

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

George W. Ackerman: Pošťák doručuje dopis, York county, Maine, 1930

Mezinárodní[editovat | editovat zdroj]

  • Světová poštovní úmluva,
  • Závěrečný protokol,
  • Generální řád Světové poštovní unie,

vše podepsáno ve Washingtonu dne 14. prosince 1989.

Česká[editovat | editovat zdroj]

Činnost pošty byla na území Česka regulována v minulosti těmito zákony:

Údaje uváděné na poštovních zásilkách[editovat | editovat zdroj]

Na poštovních zásilkách se můžeme setkat s různými údaji, upřesňujícími způsob, místo a čas dodání, případně informujícími o odesílateli. V mezinárodním styku to bývají například následující francouzské nápisy:

  •  »Á remettre en main propre« – „Dodání do vlastních rukou adresáta“
  •  »Avis de réception« – „Dodejka“
  •  »Colis exprès« – „Spěšnina“
  •  »Destinataire« – „Adresát“
  •  »Économique« – „Ekonomický“
  •  »En mains propres« – „Do vlastních rukou“
  •  »Expéditeur« – „Odesílatel“
  •  »Fragile« – „Křehký“
  •  »Non reclamé« – „Nevyžádáno“
  •  »Par avion« – „Letecky“
  •  »Prioritaire« – „Přednostní“
  •  »Recommandé« – „Doporučeně“
  •  »Remboursement« – „Dobírka“
  •  »Télégramme« – „Telegram“
  •  »Urgent« – „Pilný“

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WINTER, Zikmund. V ohradě měst a městských zdech. Svazek 9. Praha : Otto, 1916. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra) Dostupné online. - kapitola Pošta a poslové před třemi věky.  
  • KUNA, František. Vývoj poštovnictví v Praze a dějiny Poštovního úřadu Praha 7 Masarykovo nádraží. Praha : vl.n., 1935. Doprava pošty v Praze od nejstarších dob do zahájení železniční přepravy a zavedení vlakových pošt.. Dostupné online.  
  • ZÁBĚHLICKÝ, Václav. Dějiny pošty, telegrafu a telefonu v československých zemích (Od nejstarších dob až do převratu). Praha : vl. n., [1928]. 422 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Post ve Wikimedia Commons

  • Slovníkové heslo pošta ve Wikislovníku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.