Poštovní známka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poštovní známka pod lupou

Poštovní známka je doklad o předplacení poštovní služby. Jde o malý kousek papíru přilepený na obálku nebo jinou zásilku, který je zpravidla ve tvaru pravoúhlého čtyřúhelníku, někdy trojúhelníku, výjimečně kruhu i jiných tvarů. Nalepená poštovní známka prokazuje, že odesílatel zásilky zaplatil za její doručení.

Poštovní známka patří mezi ceniny. Cenina je termín označující poštovní známky, celiny a vzorce.[1] Pokud je poštovní známka nebo její obraz vytištěn na dopisnici, obálce nebo pohlednici, jedná se o celinu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První poštovní známka Penny Black

Poštovní známka, tak jak ji známe dnes, byla vytvořena ve Velké Británii. První návrhy na známky, které by se lepily na dopis, podal sice už roku 1835 Slovinec Lovrenc Košir (v rámci rakouské monarchie), nebyly však úřady přijaty. Roku 1837 přišel s podobným návrhem James Chalmers ve Velké Británii, ani on však neměl úspěch. Komplexní poštovní reformu však začal prosazovat ve stejné době i Rowland Hill. Své návrhy publikoval v článku Postal Reform: its Importance and Practibility v roce 1837. Přišel s tím, že bude vhodnější, aby za doručení zásilky platil odesílatel a ne příjemce, jak tomu bylo dosud, kdy se také často stávalo, že adresát odmítl převzít zásilku, protože za ni nechtěl platit. Také přišel s návrhem jednotné ceny za dopis. Argumentoval tím, že se tak sníží náklady státní správy. Poštovné již nebude účtováno jako dosud podle vzdálenosti, což vyžadovalo, že každá zásilka měla individuální záznam v účtech Královské pošty. Hillovy návrhy byly nakonec v srpnu roku 1839 schváleny parlamentem a Hlavní poštovní úřad spustil službu (Penny Post) v roce 1840. To vedlo téměř okamžitě i k radikálnímu snížení poštovného a jeho masovému využívání veřejností. Hill byl později jmenován generálním poštmistrem.

Počátkem roku 1840 začala Královská pošta nabízet 2 druhy předplatných obálek, jedna v hodnotě 1 penny a druhá v hodnotě 2 pencí, které navrhl William Mulready. Tyto obálky se však příliš neujaly. Tři měsíce poté, co se objevily předplatní obálky, byla 1. května 1840 dána do prodeje první opravdová poštovní známka v hodnotě 1 penny (1d) černé barvy, známá jako Penny Black. Na známce je podobizna královny Viktorie z profilu. Její první použití bylo zaznamenáno již následující den - 2. května, ačkoliv úřední zahájení jejich platnosti mělo nastat až 6. května. Bezprostředně poté následovalo vydání modré známky v hodnotě 2 pence (2d).

Poštovní známky časem přesáhly své původní poštovní určení. Velký význam u nich začala získávat kromě státně propagačního účelu také jejich estetická hodnota. Staly se též prostředkem k připomínce a uctění významných osobností a událostí a zároveň významným sběratelským artiklem v oboru filatelie, přičemž některé exempláře vzácných známek mohou mít skutečně astronomickou cenu.

Poštovní známky Rakousko-Uherska[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně všechny poštovní známky Rakousko-Uherska jsou volné dílo i podle přísného českého autorského zákona.

Rytci:

Návrhy:

Poštovní známky Československa[editovat | editovat zdroj]

Kolekce poštovních známek vydaných v USA představující nepřítelem okupované země v 2. světové válce
25haléřová známka s motivem Hradčan, jedna z prvních československých známek

Československé poštovní známky vycházely v letech 1918-1939 a 1945-1992. Jsou chráněny autorským zákonem. To znamená, že žádné jejich kopie nemohou být volně používány bez výslovného svolení autorů nebo jejich dědiců. Vypršení jejich autorských práv nastává podle tohoto zákona 70 let po smrti autora či případného posledního spoluautora. Tato okolnost zatím nastala pouze u známek od Alfonse Muchy („Hradčany“, „Husita“, spěšné, novinové, doplatní), který zemřel roku 1939, a známek „Osvobozená republika“ od V. H. Brunnera (zemřel 1928).

Poštovní známky vydávala Československá pošta podle zákona (§10, odstavec, 4, zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ze dne 13. prosince 1946).

Na známkové tvorbě se podílí většinou autor předlohy (grafik) a rytec.

Rytci, kteří se podíleli na prvních československých známkách:

Grafici, kteří se podíleli na prvních československých známkách:

Poštovní známky České republiky[editovat | editovat zdroj]

Poštovní známky České republiky vycházejí od roku 1993. Od roku 2007 je vydavatelem poštovních známek Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (podle §35 29/2000 Sb.). Náklady na vydávání poštovních známek hradí a jejich uvádění do oběhu provádí držitel poštovní licence (podle §35 29/2000 Sb.) - tzn. v letech 1993 až 2008 Česká pošta s.p.

Tisk poštovních známek zajišťuje v České republice Poštovní tiskárna cenin Praha a.s. již od roku 1992, dříve Česká pošta Technická ústředna spojů a ještě dříve od roku 1952 jakožto Účelová poštovní tiskárna ministerstva spojů pro tisk poštovních známek a jiných tiskovin vyžadující vysoký stupeň ochrany.

Poštovní známky, celistvosti a celiny všech známkových zemí do roku 1945 včetně jsou podle zákona 80/2004 Sb. považovány v Česku za předměty kulturní hodnoty a lze je vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloženy osvědčením k vývozu (§ 2, 80/2004 Sb.).

Inspirace[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Freda Hultstranda použitá jako základ pro americkou a norskou známku
Poštovní známka z roku 1962 amerického ministerstva financí vydaná u příležitosti stého výročí zákona o usedlostech

Celá řada poštovních známek byla inspirována podle fotografií známých fotografů. Například známka amerického ministerstva financí vydaná v roce 1962 u příležitosti stého výročí zákona o usedlostech (stát daroval osídlenci zdarma 64 ha státní půdy na západě s podmínkou, že na ní bude žít a obdělávat ji). Ta je založena na snímku amerického fotografa Freda Hultstranda. Fotografii pořídil v Miltonu v Severní Dakotě a jsou na ní John a Marget Bakkenovi a jejich dvě děti, Tilda a Eddie, před svým domem z travních drnů v roce 1898. Před domem je také malý pes. John Bakken byl synem norských přistěhovalců, kteří přišli do Miltonu v roce 1896. Vzhledem k tomu, že na známkách v USA nemouhou být zobrazovány žijící osoby, byly obě děti vyretušovány kupkou sena. Je však ironické, že v době vydání známky byl ještě naživu John Bakken - bylo mu 92 let. Tato fotografie byla použita i na norské poštovní známce v roce 1975 pro připomenutí 150. výročí norské emigrace do Ameriky. Děti na této známce byly ponechány, jedná se o přesnější obraz z původní fotografie.[2]

V roce 1998 se na známku o nominální hodnotě 32 centů americké poštovní služby u příležitosti oslavné série 30. let dvacátého století dostala fotografie Matka přistěhovalkyně portrétní fotografky Dorothey Langové.[3][4] Tisk známky byl neobvyklý, neboť dcery Katherine McIntosh (vlevo) a Norma Rydlewski (v náručí Thompsonové) byly ještě v době tisku naživu a je velmi neobvyklé pro poštovní služby tisk známky s podobiznami jednotlivců, kteří nejsou mrtví nejméně 10 let.[5]

Filatelistická odchylka[editovat | editovat zdroj]

Filatelistická odchylka je jakákoliv odlišnost od předepsaného normálu poštovní ceniny. Jedná se o odchylky v obraze, barvě, papíru, lepu, oddělování a případně i použití poštovní ceniny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (1986) Malá československá encyklopedie. Academia. heslo cenina.
  2. http://www.danstopicals.com/sodhouse.htm
  3. http://www.modbee.com/2007/10/27/104433/depression-icon-homeless-again.html
  4. Bennett, Lennie. (May 11, 2008) St. Petersburg Times A mother's strength knows no bounds. Section: Latitudes; Page 2L.
  5. Garchik, Leah. (October 6, 1998) San Francisco Chronicle Stamp honors ERA, not the people. Section: Daily datebook; Page B10. (Note: Ruby Sprague (on the right in the stamp) had died of cancer prior to the stamp printing.)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Stamps ve Wikimedia Commons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]