V tomto článku je použita zastaralá šablona "Infobox Belgie obec". Náhradou za ni má být šablona "Infobox - sídlo světa", tou by se měla nahradit.

Brusel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brusel
Bruxelles
Brussel
Grand place brussels WQ3.jpg
Náměstí Grande-Place v Bruselu
Symboly obce
Brusel – znak Brusel – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
BrusselLocatie.png BelgiumBrussels.png
Poloha Bruselu v Bruselském regionu Poloha Bruselského regionu v Belgii
Zeměpisné údaje
Region Flag Belgium brussels.svg Brusel-hlavní město
Společenství Flag of Wallonia.svg Francouzské
Vlajka společenství Vlámy Vlámské
Provincie Flag of None.svg {{{provincie}}}
Arrondissement Brusel-hlavní město

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 32,61 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
145 717 (1. 7. 2006)
50,03 %
49,97 %
4469 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
24,75 %
62,19 %
13,06 %
Cizinci 28,81 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 23,9 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 9 393 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Freddy Thielemans (PS)
Vládnoucí strany PS, cdH, sp.a, Spirit, Groen!
Počet zastupitelů 47
Další informace
PSČ 1000, 1020, 1030, 1040, 1050
Telefonní předvolba 02
Oficiální web www.brucity.be

Brusel (francouzsky Bruxelles [bʁy.sɛl], nizozemsky Brussel [brʏsəl], německy Brüssel, anglicky Brussels) je hlavní město Belgie. Je sídlem NATO a některých institucí Evropské unie, a proto bývá neoficiálně označován jako „hlavní město Evropy“.[zdroj?][1][2][3][4] Brusel je zároveň hlavní město Vlámska a Francouzského společenství Belgie.

Brusel je jednou z 19 obcí Bruselského regionu. Žije v něm přibližně 160 000 obyvatel a jeho rozloha činí 32,61 km². Název Brusel se používá často také k označení celého Bruselského regionu, který se rozkládá na ploše 161 km². Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně dvojjazyčný – úředními jazyky jsou francouzština a nizozemština. Většina obyvatel je frankofonní (85-90%).[zdroj?] Značnou část obyvatel města tvoří přistěhovalci (marockého, tureckého, balkánského, polského, afrického a jiného původu).

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy založil osadu kolem roku 580 sv. Guegerich (St. Géry). Jméno města je snad odvozeno od názvu Brucsella či Broekzelle, což znamená ves v bažinách. Brusel se jako metropole nachází přímo uprostřed Belgického království. Při jeho poloze vzkvétal rozvoj řemesel a v 11. století se ves rozrostla v opevněné města. 14. a 15. století představovala zlatý věk města, jako obchodního centra Evropy.

Na konci 17. století byl Brusel bombardován Francouzi, což vedlo k velkému poškození města, následné obnově a rozsáhlé přestavbě. Zničena byla zhruba čtvrtina veškeré zástavby, včetně domů na náměstí Grande Place.

V 19. století se Brusel jako metropole mladého belgického státu dynamicky rozvíjel. V závěru století se zde konaly časté výstavy, což městu přineslo velkou prestiž na mezinárodním poli. V té době došlo také k dramatickému rozvoji města, zakrytí řeky Senne a vybudování třídy Anspach, zavedení železnice aj.

Během obou světových válek byl Brusel ušetřen válečného ničení. V 2. polovině 20. století však docházelo často k necitlivým zásahům do historické zástavby, známé pod pojmem bruselizace.

Evropské instituce[editovat | editovat zdroj]

Dvě hlavní instituce Evropské unie – Evropská komise a Rada Evropské unie – mají centrálu v Bruselu. Komise sídlí v budově Berlaymont a Rada EU v budově Justus Lipsius. Zasedají zde také výbory Evropského parlamentu (sídlo EP je však ve Štrasburku a sekretariát parlamentu sídlí v Lucemburku). Evropský parlament však má v Bruselu budovu odpovídající jeho aktivitám ve které může (v případě potřeby či politického rozhodnutí) nezávisle zasedat. Sídlí zde rovněž Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Nachází se zde i sídlo Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), ústředí trojúhelníková budova (Triangle Building).

Turistické atrakce[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Grand-Place[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Grande-Place v Bruselu.

Náměstí Grande-Place v Bruselu (nizozemsky Grote Markt) je historickým jádrem města. Mnozí (mj. Victor Hugo) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Další významnou budovou je Maison du Roi / Broodhuis. Od roku 1998 náměstí figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.

13. srpna 1695 byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála François de Villeroy. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu architektonicky harmonický celek.

Manneken-Pis[editovat | editovat zdroj]

Čůrající chlapeček - Manneken Pis
Radnice na náměstí Grand-Place
Podrobnější informace naleznete v článku Manneken Pis.

Manneken Pis (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérôme Duquesnoy. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král Ludvík XV., daroval Bruselu kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes. Od roku 1987 má svůj protějšek – čůrající holčičku – Jaenneke Pis. V roce 1998 přibyla také socha čůrajícího psa – Zinneke Pis.

Další turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

  • Královský palác
  • Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly
  • Parc du Cinquantenaire, který vznikl roku 1880 při příležitosti oslav padesátého výročí belgické nezávislosti. V parku se nachází vítězný oblouk Palais du Cinquantenaire.
  • Bazilika Sacré-Cœur je šestý největší kostel světa.
  • Brupark zahrnuje:
    • Atomium postavené k příležitosti mezinárodní výstavy Expo 58.
    • Mini Europe – park, ve kterém je vystaveno více než 300 zmenšených modelů významných evropských staveb.
    • Océade – subtropický plavecký areál s krytými a venkovními vodními plochami, s množstvím skluzavek a nejdelším tobogánem v Belgii, dlouhým 140 m.
  • Skleníky Serres royales de Laeken v královské zahradě, dílo architekta Alphonse Balata. Každým rokem na přelomu dubna a května jsou na 14 dnů zpřístupněny veřejnosti.
  • Muzeum komiksů, zřízené v secesní budově, projektované architektem Victorem Hortou. Ukazuje belgické komiksové hrdiny, jako jsou Kuifje, Suske, Wiske, Šmoulové a Tintin. Muzeum vlastní nejvíce obrázkových knížek na světě. Má 31 000 alb. Je zde zachycena historie kreslených seriálů na dílech více než 670 umělců.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pohled do Bruselu: hlavní město Evropy má své kouzlo i pochutiny
  2. ČRo; Luboš Palata: Co kdyby místo Bruselu byla hlavním městem Evropy Praha
  3. Brusel - hlavní město Evropy
  4. infoglobe.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]