Hasselt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hasselt
Hasselt-Rathaus-20060906.jpg
Městská radnice
Symboly obce
Hasselt – znak Hasselt – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
Hasselt Limburg Belgium Map.png BelgiumLimburg.png
Poloha Hasseltu v provincii Limburk Poloha provincie Limburk v Belgii
Zeměpisné údaje
Region Flag of Flanders.svg Vlámsko
Společenství Flag of Flanders.svg Vlámské
Provincie Flag of Limburg (Belgium).svg Limburk
Arrondissement Hasselt

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 102,24 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
70 236 (1. 7. 2006)
48,85 %
51,15 %
687 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
19,16 %
62,45 %
18,39 %
Cizinci 4,12 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 9,90 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 14 549 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Herman Reynders (SP.A)
Vládnoucí strany Pro Hasselt (sp.a, Groen!), CD&V/N-VA, VLD
Počet zastupitelů 41
Další informace
PSČ 3500, 3501, 3510, 3511, 3512
Telefonní předvolba 011
Oficiální web www.hasselt.be

Hasselt je město v Belgii. Je správním centrem provincie Limburk ve Vlámském regionu. Nachází se mezi oblastmi Kempen a Haspengouw v euroregionu Máza-Rýn ve vzdálenosti přibližně 75 km od Bruselu. Městem protéká řeka Demer a prochází jím Albertův kanál.

Dne 1. července 2006 žilo v Hasseltu 70 236 obyvatel. Rozloha města činí 102,24 km² a hustota zalidnění je 687 obyvatel na km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hasselt roku 1841

Hasselt byl založen v 7. století na Helbeeku, přítoku řeky Demer. Název města pochází ze slova Hasaluth, které znamená lískový háj. Hasselt byl jedním z větších měst hrabství Loon, jehož hranice se přibližně shodovaly s hranicemi dnešní belgické provincie Limburk. Roku 1165 město získalo svůj název a posléze mu byla udělena městská listina. Statut města oficiálně potvrdil roku 1232 hrabě Arnold IV.

Hasselt měl výhodnou polohu – nacházel se na křižovatce obchodních cest a zároveň v blízkosti hraběcího hradu a nedaleko opatství Herkenrode v Kuringenu. Díky tomu se kolem roku 1200 stal hlavním městem hrabství (do té doby jím byl Borgloon) a nejdůležitějším obchodním centrem v okolí. Roku 1366 bylo hrabství Loon připojeno k biskupství Lutych, které bylo po politické stránce knížectvím. Roku 1794 bylo knížectví anektováno Francií a stalo se součástí departementu Meuse-Inférieure. Jako hlavní město departementu byl určen Maastricht a Hasselt byl jednou ze tří podprefektur. V letech 18151830 Belgie patřila ke Spojenému království nizozemskému a území bývalého hrabství Loon bylo součástí provincie Limburk. Název Loon se přestal používat. Roku 1830 získala Belgie nezávislost na Nizozemsku a roku 1839, kdy byly definitivně stanoveny hranice mezi oběma státy, se stal Hasselt hlavním městem belgické provincie Limburk.

Po ekonomické stránce Hasseltu pomohlo vybudování Albertova kanálu v letech 19301939, které bylo důležitým impulsem k rozvoji průmyslu ve městě.

Roku 1967 byla belgická provincie Limburk vyjmuta z diecéze Lutych a Hasselt se stal sídlem diecéze Hasselt.

Turistické atrakce[editovat | editovat zdroj]

  • Náměstí Grote Markt
  • Sint-Quintinuskathedraal – Katedrála sv. Kvintina
  • Opatství Herkenrode
  • Japanse Tuin – Japonská zahrada
  • Nationaal Jenevermuseum – Národní muzeum jeneveru (tradiční jalovcové pálenky)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hasselt je dopravním uzlem, ve kterém se sbíhají důležité dopravní tepny. Má dobré železniční spojení s Lutychem, Genkem, Antverpami, Lovaní a Bruselem. Z hlediska silniční dopravy je nejdůležitější silnice E313, která spojuje Antverpy a Lutych. Hasselt má dva silniční okruhy. Velký okruh slouží k průjezdu městem a malý okruh, označovaný jako Zelený bulvár (Groene Boulevard), slouží k omezení počtu aut v centru města, které je z velké části pěší zónou. Autobusová doprava je ve městě od 1. července 1997 zdarma.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]


  • Zdroj:NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
  • 1977: připojení obcí Kermt, Kuringen, Sint-Lambrechts-Herk, Stevoort a Wimmertingen (+62,33 km² a 22 309 obyvatel)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Hasselt ve Wikimedia Commons