Arlon
| Arlon | |
|---|---|
 Střechy arlonských domů s kostelem sv. Martina v pozadí |
|
| Symboly obce | |
 |
 |
| Znak | Vlajka |
Poloha v rámci Belgie .svg){kind=small} |
|
 |
 |
| Poloha Arlonu v provincii Lucembursko | Poloha provincie Lucembursko v Belgii |
| Zeměpisné údaje | |
| Region |  Valonsko |
| Společenství | Francouzské |
| Provincie |  Lucembursko |
| Arrondissement | Arlon |
| Souřadnice | 49° 41' s. š., 5° 49' v. d. |
| Rozloha | 118,64 km² |
| Demografické údaje (zdroj: fgov.be) | |
| Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění |
26 438 (1. 7. 2006) 49,70 % 50,30 % 223 obyv./km² |
| Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více |
(1. 1. 2006) 24,75 % 60,39 % 14,86 % |
| Cizinci | 9,38 % (1. 7. 2006) |
| Ekonomika | |
| Míra nezaměstnanosti | 10,60 % (1. 1. 2006) |
| Průměrný roční příjem | 14 500 €/obyv. (2003) |
| Správa obce | |
| Starosta | Raymond Biren (cdH) |
| Vládnoucí strany | cdH – PS |
| Počet zastupitelů | 29 |
| Další informace | |
| PSČ | 6700, 6704, 6706 |
| Telefonní předvolba | 063 |
| Oficiální web | www.arlon.be |
Město Arlon (nizozemsky Aarlen, německy a lucembursky Arel) leží na jihovýchodě Belgie 185 kilometrů od hlavního města Bruselu blízko hranic s Lucemburskem. Je správním centrem valonské provincie Lucemburk. Jeho rozloha činí přibližně 119 km² a počet obyvatel je 26 438 (podle údajů z 1. července 2006). Arlonem prochází železniční koridor ve směru Brusel-Lucemburk-Štrasburk. Ve městě pramení řeka Semois.
Obsah |
[editovat] Historie
Arlon, stejně jako Tournai a Tongeren, patří mezi nejstarší belgická města. Když v polovině 1. století př. n. l. dobyl Julius Caesar Galii, patrně již v údolí řeky Semois na místě Arlonu existovala keltská vesnice. Z období římské nadvlády pocházejí četné archeologické vykopávky, které vypovídají o tom, že se v té době město rozvíjelo a byly v něm zřízeny termální lázně. Římané město nazývali Orolaunum. Na konci 3. století římské impérium čelilo útokům germánských kmenů. Z toho důvodu bylo na kopci nad údolím vybudováno opevnění, kam se uchýlili obyvatelé města.
Ve středověku patřil Arlon Limburskému vévodství a roku 1226 se stal součástí Lucemburského hrabství. Kvůli požáru roku 1785 se v centru města nedochovaly středověké památky.
Roku 1793 došlo k bitvě u Arlonu, ve které Francouzi zvítězili nad rakouskými vojsky.
Během obou světových válek byl Arlon okupován Němci.
Roku 2004 proběhl v Arlonu soudní proces s pedofilem Markem Dutrouxem.
[editovat] Významné budovy
- Kostel sv. Donáta (L'église Saint-Donat) ze 17. století
- Kostel sv. Martina (L'église Saint-Martin), vybudován v neogotickém stylu v letech 1907-1914
- Nejstarší synagoga v Belgii, otevřená v roce 1865
- Radnice, postavená v letech 1842-1843
- Bývalý Justiční palác (L'Ancien Palais de Justice), postaven v letech 1864-1866
-
Kostel sv. Donáta (17. stol.)
-
Arlonská radnice
[editovat] Partnerská města
Alba, Itálie
Bitburg, Německo
Diekirch, Lucembursko
Hayange, Francie
Market Drayton, Spojené království- Saint-Dié-des-Vosges, Francie
Sulphur, Louisiana, USA
[editovat] Významní rodáci
- Johann Kaspar Basselet von La Rosée (1710-1795), bavorský generál
- Godefroid Kurth, (1847-1916), historik
[editovat] Demografický vývoj
- Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
- 1977: připojení obcí Autelbas, Bonnert, Guirsch, Heinsch a Toernich
[editovat] Externí odkazy
- (francouzsky) Oficiální stránka města Arlon
- (francouzsky) Neoficiální stránka města Arlon
- (francouzsky) Turistické informace o městě Arlon a historie města
|
|||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||
