V tomto článku je použita zastaralá šablona "Infobox Belgie obec". Náhradou za ni má být šablona "Infobox - sídlo světa", tou by se měla nahradit.

Bastogne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bastogne
Bastogne JPG03.jpg
Pohled na město
Symboly obce
Bastogne – znak Bastogne – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
Bastogne Luxembourg Belgium Map.png BelgiumLuxembourg.png
Poloha města v arr. Bastogne a v provincii Lucemburk Poloha provincie Lucemburk v Belgii
Zeměpisné údaje
Region Flag of Wallonia.svg Valonsko
Společenství Flag of Wallonia.svg Francouzské
Provincie Flag province luxembourg.png Lucemburk
Arrondissement Bastogne

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 172,03 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
14 283 (1. 7. 2006)
49,51 %
50,49 %
83 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 7. 2005)
28,38 %
58,38 %
13,24 %
Cizinci 4,17 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 12,13 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 10 827 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Philippe Collard
Vládnoucí strany Avenir
Počet zastupitelů 23
Další informace
PSČ 6600
Telefonní předvolba 061
Oficiální web www.bastogne.be

Bastogne (nizozemsky Bastenaken, německy Bastenach, lucembursky Baaschtnech) je frankofonní město v Belgii. Nachází se v Ardenách a je správním centrem jednoho z arrondissementů provincie Lucemburk ve Valonském regionu.

Obec Bastogne zahrnuje kromě vlastního města Bastogne ještě bývalé obce Longvilly, Noville, Villers-la-Bonne-Eau a Wardin. Dne 1. července 2006 měla obec 14 283 obyvatel a její rozloha činí 172,03 km². Bastogne leží na slavné cyklistické trase Lutych-Bastogne-Lutych.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Bastogne byla původně obydlena galským kmenem Treverů a později osídlena Římany. Název Bastogne byl poprvé zmíněn až roku 634, když diákon Grimon, místní lenní pán, postoupil toto území opatství sv. Maximina blízko Trevíru. O století později oblast připadla nedalekému opatství Prüm. Další zmínka o městě Bastogne a jeho tržišti pochází z dokumentu z roku 887. Ve 13. století v Bastogne nechal razit mince římský císař a lucemburský hrabě Jindřich VII. Lucemburský. Jeho syn Jan Lucemburský městu udělil roku 1332 městskou listinu a nechal vybudovat hradby, z nichž část (Porte de Trèves) se zachovala dodnes.

Město ekonomicky prosperovalo, zejména díky vyhlášeným trhům s dobytkem a se zemědělskými produkty. Díky hradbám se městu podařilo odrazit útok Nizozemců roku 1602. Roku 1688 byly hradby zbořeny na nařízení krále Ludvíka XIV.

19. století, kdy došlo k osamostatnění Belgie, bylo pro město příznivým obdobím, protože jeho lesnické výrobky a dobytčí trhy získaly na proslulosti v zahraničí. Bylo vybudováno několik železnic, které spojovaly Bastogne s okolními městy. Příznivý vývoj však skončil za německé okupace během první světové války.

Město bylo okupováno Němci i za druhé světové války a během bitvy v Ardenách od prosince 1944 do ledna 1945 zde došlo ke krvavým bojům, při nichž bylo město zcela zničeno, 25 000 lidí zemřelo a dalších více než 50 000 lidí nebylo nikdy nalezeno (viz Obléhání Bastogne).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Porte de Trèves, část hradeb, které nechal vybudovat Jan Lucemburský ve 14. století, existuje dodnes.
  • Románská věž kostela sv. Martina a jeho křtitelnice rovněž pocházejí ze středověku.
  • Památník Mardasson byl postaven v Bastogne na počest památky 76 890 amerických vojáků, kteří padli nebo byli zraněni v bitvě v Ardenách. Bitvu připomíná také muzeum Bastogne Historical Centre, kde jsou uloženy mimo jiné uniformy a zbraně. Promítá se zde přibližně 30minutový dokumentární film, sestavený ze záběrů z bitvy.
  • Památníky osobností bitvy v Ardenách (generála McAuliffea, generála Pattona a dalších) byly vztyčeny ve městě.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]