Štrasburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štrasburk
Strasbourg
Ponts couverts, v pozadí katedrála
Ponts couverts, v pozadí katedrála
Štrasburk – znak
znak
Štrasburk – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 132 – 151 m n. m.
stát: Francie Francie
région: Alsasko
département: Bas-Rhin
arrondissement: Strasbourg-Ville
kanton: chef-lieu 10 kantonů
Štrasburk
Red pog.png
Štrasburk
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 78,26 km²
počet obyvatel: 272 975 (2006)
hustota zalidnění: 3 488 obyv. / km²
správa
starosta: Roland Ries (PS) (2008 - 2014)
oficiální web: http://www.strasbourg.eu/
PSČ: 67000, 67100, 67200
INSEE: 67482

Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město Alsaska ve východní Francii na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli. V minulosti patřil střídavě k Německu a k Francii, což ovlivnilo i jeho vzhled. Nejznámější stavbou je katedrála Notre-Dame de Strasbourg z 12.15. století, postavená z červeného pískovce. Některé městské domy ze 17. století mají vnější fasády hrázděné. Ve Štrasburku sídlí Rada Evropy, Evropský parlament a Evropský soud pro lidská práva.

Od roku 1988 je historické centrum Štrasburku s názvem Grande Île zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Zeměpis[editovat | editovat zdroj]

Historické město stojí na ostrově Grande Île (Velký ostrov) mezi dvěma rameny řeky Ill, která je obtékají. Štrasburk se dělí na 14 čtvrtí a na východě sahá až k řece Rýnu. Na protějším břehu Rýna leží německé město Kehl, spojené se Štrasburkem městskou dopravou. Ve Štrasburku končí plavební kanál, spojující řeku Marnu s Rýnem. Celá oblast města má asi 650 000 obyvatel.

Petite France

Historie[editovat | editovat zdroj]

Štrasburk jako Argentoratum založil římský císař Augustus roku 12 př. n. l. na ostrově mezi dvěma rameny řeky Ill a stopy římského založení jsou patrné i v dnešním plánu města: římské cardo je dnešní Rue du Dome, decumanus Rue des Hellebardes. Většina starověkých vykopávek se však našla v západní části města podél dnešní Route des Romains. Roku 347 porazilo římské vojsko v bitvě u Argentorata germánské Alamany a donutilo je k poddanství. Od 4. století bylo zde i biskupství. V 5. století bylo město dobyto Alamany, Huny a Franky, roku 842 se zde uzavřela smlouva, tzv. Štrasburské přísahy mezi dědici Karla Velikého, Karlem Holým a Ludvíkem Němcem o rozdělení říše.

Náměstí des Tripiers

Ve středověku patřil Štrasburk ke Svaté říši římské. Město ovládaly dva patricijské rody, Mullenheimové a Zornové a jejich stoupenci, takže i radnice měla dva oddělené vchody. Dva břehy řeky se dodnes jmenují Quai Mullenheim a Quai Zorn. Město se rozvinulo ve významné středisko a od roku 1262 bylo svobodným říšským městem. Když spory obou stran roku 1332 přerostly v pouliční válku, svrhli měšťané jejich vládu a Štrasburk se stal jednou z prvních městských republik na sever od Alp.

Štrasburk, katedrála (západní průčelí)

V letech 1348-1349 postihla i Štrasburk epidemie moru, tzv. černá smrt, a protože se za její původce pokládali Židé, došlo zde 1349 k jednomu z nejhorších pogromů, při němž byly upáleny stovky Židů. Židé nesměli ve městě bydlet až do konce 18. století. V letech 1399-1439 byla dokončena věž katedrály, která svojí výškou 143 m byla až do roku 1874 nejvyšší stavbou světa. Roku 1529 zakázala městská rada katolické mše a připojila se k reformaci, na Augsburském sněmu 1530 se však Štrasburk nepřipojil k protestantům, nýbrž spolu s dalšími městy k vyznání Martina Bucera. Roku 1538 zde bylo založeno gymnázium, roku 1631 proměněné na univerzitu.

Roku 1681 obsadilo Štrasburk francouzské vojsko a Ludvík XIV. město rekatolizoval. Zrušení Nantského ediktu (1685) se však města netýkalo a ve Štrasburku nadále panovala náboženská svoboda. Původně německá a protestantská univerzita se však postupem času stala francouzskou. Roku 1792 zde složil Claude Joseph Rouget de Lisle Marseillaisu, dnešní francouzskou hymnu. Za francouzské revoluce se město stalo útočištěm německých republikánů.

Orloj v Katedrále (1547, přestavěn 1832)

Za války roku 1870 bylo město těžce poškozeno německým dělostřelectvem, jež zničilo množství cenných památek, knihovnu i obrazárnu. Po válce byl Štrasburk s celým Alsaskem připojen k Německu, což většina obyvatel odmítala, a město se stalo důležitou pevností. S postupem industrializace a rostoucí prosperitou se však většina obyvatelstva s německým panstvím smiřovala. Roku 1872 byla univerzita znovu založena v německém duchu a většina francouzských akademiků ji opustila. Roku 1863 bylo dokončeno nové nádraží a počet obyvatel dosáhl 150 000.

Po první světové válce byl Štrasburk i Alsasko roku 1919 připojeno k Francii. V září 1939 bylo město zcela evakuováno a teprve v červnu 1940 sem vstoupila německá armáda. V listopadu 1944 osvobodily Štrasburk jednotky francouzské armády a oblast se vrátila k Francii. Roku 1947 postihl Štrasburk těžký požár, který zničil městskou obrazárnu. Od roku 1949 zde vznikaly hlavní evropské instituce a město se stalo symbolem francouzsko-německého smíření. V následujících letech vznikly nové městské čtvrti a roku 1994 byla ve městě obnovena tramvajová doprava.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Domy v Petite France
  • 'Katedrála Notre-Dame , vybudovaná v románském a gotickém slohu, hlavně v letech 1176 - 1318 a dokončená v letech 1399 - 1439 stavbou severní věže, vysoké 143 metrů, jež byla až do roku 1874 nejvyšší stavbou na světě. Severní věž nebyla nikdy dostavěna. Katedrála je 110 m dlouhá a hlavní loď má výšku 32 m, má neobyčejně bohaté západní průčelí s velikou růžicí a pět bohatě vyzdobených portálů. K nejcennějšímu z vybavení patří gotická barevná okna a astronomický orloj, původně postavený roku 1354, zcela přestavěný 1547 a opět roku 1832.
  • Náměstí Kléber s mnoha historickými, často hrázděnými domy patří mezi nejkrásnější historická náměstí v Evropě.
  • Rohanský palác, někdejší sídlo arcibiskupů z rodu Rohan, naproti jižnímu portálu katedrály, byl postaven v letech 1731 - 1742 ve slohu Ludvíka XV. Dnes jsou zde muzea malířství, uměleckých řemesel a archeologické muzeum.
  • La petite France (Malá Francie) je malebná skupina historických domů nad ramenem řeky Ill a přilehlými kanály.
  • Roku 1958 byla postavena Synagoga míru na místě staré synagogy, zničené nacisty.

Evropské instituce[editovat | editovat zdroj]

Roku 1949 byla ve Štrasburku založena Rada Evropy na obranu lidských práv a její Parlamentní shromáždění, roku 1952 zde byl založen Evropský parlament, od roku 1959 Evropský soudní dvůr pro lidská práva, od roku 1974 Evropská nadace pro vědu (European Science Foundation, ESF) a od roku 1992 vysílá ze Štrasburku společný německo-francouzský televizní kanál ARTE. Budovy těchto institucí jsou i architektonicky velmi zajímavé. Od roku 2005 je Štrasburk součástí eurozóny, spojující Francii a Německo.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Štrasburk a jeho okolí je významnou oblastí obchodu, diplomacie, školství a služeb s více než 86 % pracovních míst v terciárním sektoru. Průmysl dává obživu téměř 15 % zaměstnaných, hlavní odvětví jsou automobilky, farmaceutický průmysl a pivovary. Štrasburský přístav je s 10,4 tunami zboží ročně druhý největší říční přístav ve Francii.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Marché aux cochons
14-02-02-straszburg-RalfR-113.jpg

Mezi významné štrasburské rodáky patří:

Dále ve Štrasburku déle pobývali a působili například Mistr Eckhart, Johannes Gutenberg, Erasmus Rotterdamský, Jan Kalvín, Hans Baldung, Johann Wolfgang von Goethe, Louis Pasteur, Fustel de Coulanges, Georg Simmel, Albert Schweitzer, Marc Bloch, Emmanuel Lévinas, Paul Ricoeur a René Thom.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku francouzské a německé Wikipedie.