Francouzská hymna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
La Marseillaise
Marseilleská píseň
{{{popis obrázku}}}
Hymna Francie Francie
Slova Claude Joseph Rouget de Lisle, 1792
Hudba Claude Joseph Rouget de Lisle, 1792
Přijata 14. červenec 1795

La Marseillaise

instrumentální

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Marseillaisa [marsejéz] (La Marseillaise) je revoluční píseň, státní hymna Francouzské republiky.

Historie hymny[editovat | editovat zdroj]

Píseň složil ženijní důstojník Claude Joseph Rouget de Lisle (někdy také Rouget de l'Isle) v noci z 25. na 26. dubna 1792 ve Štrasburku jako pochod pro francouzské jednotky hájící východní hranice země proti rakouským intervenčním jednotkám. Původně se proto jmenovala Chant de guerre de l'Armée du Rhin (Bojová píseň rýnské armády). Od 30. července 1792, kdy do Paříže za zpěvu této písně dorazily vojenské posily dobrovolníků z Marseille je zvána Marseillaisou, tzn. marseilleskou písní. Marseillaisa se stala jednou z nejoblíbenějších písní Francouzské revoluce a 14. července 1795 byla prohlášena za státní hymnu.

Za císařství i restaurace byla zakázána; státní hymnou se opět stala za 3. republiky roku 1879 a je jí vyjma období vichystické kolaborantské vlády (1940-1944), kdy byla hymnou píseň Maréchal, nous voilà!, dodnes.

Marseillaisa byla v průběhu 19. a 20. století oblíbenou písní revolučních hnutí. Roku 1917 byla v období mezi Únorovou a Říjnovou revolucí nakrátko též hymnou Ruska.

Od 70. let 20. století se ve Francii ozývají hlasy, že stávající text s „krví nepřátel“ je příliš násilnický a že by bylo vhodné jej změnit v poněkud „mírumilovnějším“ duchu. Vzhledem ke spojení písně s bojem za svobodu a demokracii a její roli ve francouzských dějinách je však jakákoli změna krajně nepravděpodobná. V roce 2004 byla ve Francii uzákoněna povinná výuka hymny ve všech státních školách.

Francouzskou hymnu můžeme slyšet v podání Edith Piaf, která bývá nazývána také La Mome.

Text a český překlad[editovat | editovat zdroj]

1.
Allons enfants de la Patrie,
Le jour de gloire est arrivé!
Contre nous de la tyrannie,
L'étendard sanglant est levé,
L'étendard sanglant est levé,
Entendez-vous dans les campagnes
Mugir ces féroces soldats?
Ils viennent jusque dans vos bras
Egorger vos fils, vos compagnes!

Ref.: Aux armes, citoyens,
Formez vos bataillons,
Marchons, marchons!
Qu'un sang impur
Abreuve nos sillons!

2.
Que veut cette horde d'esclaves,
De traîtres, de rois conjurés?
Pour qui ces ignobles entraves,
Ces fers dès longtemps préparés?
Ces fers dès longtemps préparés?
Français, pour nous, ah! quel outrage
Quels transports il doit exciter!
C'est nous qu'on ose méditer
De rendre à l'antique esclavage!

3.
Quoi! des cohortes étrangères
Feraient la loi dans nos foyers!
Quoi! ces phalanges mercenaires
Terrasseraient nos fiers guerriers!
Terrasseraient nos fiers guerriers!
Grand Dieu ! par des mains enchaînées
Nos fronts sous le joug se ploieraient
De vils despotes deviendraient
Les maîtres de nos destinées!

4.
Tremblez, tyrans et vous perfides
L'opprobre de tous les partis,
Tremblez! vos projets parricides
Vont enfin recevoir leurs prix!
Vont enfin recevoir leurs prix!
Tout est soldat pour vous combattre,
S'ils tombent, nos jeunes héros,
La terre en produit de nouveaux,
Contre vous tout prêts à se battre!

5.
Français, en guerriers magnanimes,
Portez ou retenez vos coups!
Epargnez ces tristes victimes,
A regret s'armant contre nous.
A regret s'armant contre nous.
Mais ces despotes sanguinaires,
Mais ces complices de Bouillé,
Tous ces tigres qui, sans pitié,
Déchirent le sein de leur mère!

6.
Amour sacré de la Patrie,
Conduis, soutiens nos bras vengeurs
Liberté, Liberté chérie,
Combats avec tes défenseurs!
Combats avec tes défenseurs!
Sous nos drapeaux que la victoire
Accoure à tes mâles accents,
Que tes ennemis expirants
Voient ton triomphe et notre gloire!

7.
Nous entrerons dans la carrière
Quand nos aînés n'y seront plus,
Nous y trouverons leur poussière
Et la trace de leurs vertus
Et la trace de leurs vertus
Bien moins jaloux de leur survivre
Que de partager leur cercueil,
Nous aurons le sublime orgueil
De les venger ou de les suivre
1.
Vzhůru, děti vlasti, 
den slávy nadešel! 
Proti nám tyranie 
zvedá svůj krvavý prapor! 
zvedá svůj krvavý prapor! 
Slyšíte v našem kraji 
řev divokých vojáků? 
Přicházejí vraždit naše děti, 
naše ženy v naší náruči! 

Ref.: Do zbraně, občané! 
Šikujte se pod prapory! 
Vzhůru! Vzhůru! 
Nechť krev nečistá napojí 
brázdy našich polí! 
4. 
Třeste se, tyrani! A vy, zrádci, 
hanbo celé země! 
Třeste se! Vaše otcovražedné plány 
dojdou konečné odplaty! 
Každý je vojákem připraveným 
k boji proti vám. 
Padnou-li naši mladí hrdinové, 
země zrodí nové, 
odhodlané k boji.

Jako hymna se hraje pouze první sloka a refrén.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Obsáhlou hudební citaci francouzské hymny a variace na její melodii obsahuje předehra Roberta Schumanna Heřman a Dorota op. 136 na Goetheho motivy.

Zajímavá je scéna z filmu Casablanca, kde je zpěv Marseillaisy společným vyjádřením odporu vůči německé rozpínavosti.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]