Patricius
Patricius nebo patricij (z lat. pater, otec; doslova "potomek urozeného otce") byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patriciové byli plnoprávnými občany Říma. Ve středověku hlava bohaté a respektované městské rodiny, která se mohla podílet na samosprávě města.
Obsah |
Starověký Řím [editovat]
Patriciové nebo také optimáti (tj. nejlepší) se pokládali za přímé potomky rodů, které město založily, a tvořili v něm privilegovanou vyšší vrstvu. Původně pouze patriciové bojovali ve vojsku, volili a mohli být voleni do městských úřadů, mohli uzavírat plnoprávné sňatky a zastávat kněžské funkce. Do jejich rodin či domácností patřili vedle otroků také nesvobodní chráněnci či klienti, kdežto svobodní občané mimo rodiny a rody byli plebejové. O původu patriciů svědčí skutečnost, že patřili ke třem původním kmenům (tribus) – Ramnes, Tities a Laceres – z nichž každý tvořilo deset kurií po deseti rodech (gens). Rody se pak dělily na jednotlivé rodiny či hospodářství (familia). Protože patriciové byli původně také bojovníci, počet jejich rodů časem klesal, a tak vznikly snad už v královské době tři další kmeny se stejnými jmény, ale s přízviskem secundi („druzí“). Po občanských válkách klesl počet patriciů snad pod padesát a za císařství se titul patricie uděloval jednotlivým osobám jako dědičné vyznamenání. Patriciové se tak podobali rodové šlechtě a po staletí houževnatě bránili své výsady proti plebejům.[1]
Ve středověku [editovat]
Ve středověkých městech byli patriciové představitelé zámožných a dlouho usedlých rodin, kteří si obvykle vymohli na panovníkovi nebo šlechtici městskou samosprávu a aspoň zpočátku ji také plně ovládali.[1] Teprve v pozdním středověku museli připustit i účast řemeslníků a méně zámožných občanů, případně i přistěhovalců.
Přenesený význam [editovat]
V přeneseném významu je patricij i v současnosti příslušník vyšší zámožné a privilegované vrstvy. V knihách Terry Pratchetta o Zeměploše znamená patricij vládce města. Například v Ankh-Morporku je to lord Havelock Vetinari.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Patriciové, str. 457.
- Ottův slovník naučný, heslo Patriciové. Sv. 19, str. 326.
