Cheb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cheb
Náměstí

Náměstí

znak obce Chebvlajka obce Chebznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0411 554481
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Cheb (CZ0411)
obec s rozšířenou působností: Cheb
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 96,37 km²
počet obyvatel: 32 823 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 459 m
PSČ: 350 02
zákl. sídelní jednotky: 41
části obce: 19
katastrální území: 19
adresa městského úřadu: Městský úřad Cheb
náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 14
350 20 Cheb
starosta / starostka: Pavel Vanoušek (ČSSD)
Oficiální web: http://www.mestocheb.cz
E-mail: kontakt@mestocheb.cz

Cheb (Česko)
Red pog.png
Cheb, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Cheb (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha[2]), je okresní město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 1061. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.

Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. Žije zde téměř 33 tisíc obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Cheb leží na západě České republiky, v blízkosti hranic s Německem. Sousedními městy jsou na severozápadě , na severovýchodě Sokolov a Karlovy Vary a na jihovýchodě Tachov. Městem prochází poledník s hodnotou 12° 22´ v. d. a rovnoběžka 50° 04´ s. š. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 metrů. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže Skalka a Jesenice. Šest km severozápadně leží Františkovy Lázně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu
České Němky hajlují při návštěvě Hitlera v Chebu 3. října 1938

Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad (falc). Na město byl Cheb povýšen roku 1179. V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s dcerou římského krále Rudolfa I. Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi Janu Lucemburskému. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut svobodného říšského města. Zástava nebyla nikdy vyplacena.

5. května 1389 zde byl podepsán zemský mír (landfríd), mezi králem Václavem IV. a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů.

Během husitských válek stál Cheb jakožto město katolické aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější době se ale připojil k luteránské reformaci.

Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v domě na náměstí (za Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci.

Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci Zemí Koruny české učinili definitivní konec Habsburkové roku 1723, když učinili Cheb svobodným královským městem (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do řezenské diecéze). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí pragmatické sankce 21. října 1721.

Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení. Po příchodu italských legionářů v roce 1919 se však jejich plány nepodařilo zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo do pohraničí za prací. Protičeské nálady německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.

Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v 90. letech 20. století). Po revoluci se zde usídlila velká komunita Vietnamců, kteří zde podnikají se svými tržišti.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

  • 1930 měl Cheb 31 406 obyvatel (z toho 3493 (11 %) udávalo českou národnost)
  • 1945 měl Cheb přes 45000 obyvatel (toto číslo je ale poněkud zkresleno velkým počtem válečných uprchlíků)
  • 1947 měl Cheb jen 14533 obyvatel (z toho drtivá část jsou pováleční přistěhovalci z vnitrozemí)
  • 1990 měl Cheb 29 962 obyvatel
  • 2012 měl Cheb 33 067 obyvatel

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Cheb – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrné maximum [°C] 0 2,3 7 12,2 17,4 20,6 22,4 22,2 18,5 12,8 5,2 1,3
Průměrné minimum [°C] -5 -4,1 -1,2 2,1 6,3 9,6 11 10,6 8 4,1 0 -3,3
Srážky [mm] 36,1 29,5 36,3 38,3 56 66,9 59,2 66,5 48,4 37,5 41,1 43,9
Zdroj: Hong Kong Observatory [3] Duben 2011

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chebu.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem městskou památkovou rezervací.

  • Chebský hrad, vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou.
  • Gotický kostel sv. Mikuláše. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456 - 1476 na trojlodní halu. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice, replikami neogotických věží a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato významná změna ovlivnila zásadně i panorama města. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku jsou z roku 1476.
Špalíček

Památníky[editovat | editovat zdroj]

  • Americký památník
  • Sovětský památník
  • Památník zničeného židovského hřbitova
  • Památník synagogy, vypálené během tzv. Křišťálové noci v roce 1938
  • Památník 1. pěší divize americké armády

Sochy[editovat | editovat zdroj]

  • V. I. Lenin- původně se socha nacházela na Leninově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před chebským nádražím. Dnes je umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
  • Julius Fučík- dnes se nachází socha v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
  • Kašna rytíře Rolanda- Kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal "Wastl". Originál sochy je v mázhauzu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985.
  • Sépie - Jaroslav Róna - Socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy. Významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobus MHD Cheb.
Interier autobusu.

Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje autobusových 7 linek v číselném rozmezí 1–7, licenční čísla 416001 až 416007. Provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary, a. s. Před touto reformou zde bylo 12–13 městských linek. Doprava v regionu je integrovaná možností použít celodenní jízdenky Egronet.

V letech 1897, 1899 a 1904 byla různým žadatelům vydána povolení k zahájení stavebních a montážních prací na tramvajové dráze z Chebu do Františkových Lázní, ta však nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v této trase jezdil silniční vláček. Charakter městské dopravy má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná doprava ve Františkových Lázních není.

Po druhé světové válce byly v Chebu zavedeny tři městské autobusové linky, které až do začátku 70. let byly označeny A, B a C, provozovatelem byl chebský závod ČSAD (později označený číslem 302). Později došlo k rozmachu MHD a byla do ní zaintegrována většina příměstských linek. Na hlavní lince 1 jezdívaly kloubové autobusy. Několikrát se objevily úvahy o zavedení trolejbusů, ale nikdy nedošly realizace. V roce 1988/1989 byla v krajském knižním jízdním řádu ČSAD uvedena MHD Cheb pod číslem 30930 s 9 linkami číslovanými 1–9.

Centrálním uzlem chebské městské i meziměstské autobusové dopravy je autobusové nádraží na náměstí Dr. Milady Horákové, které je ze strategických důvodů umístěno před budovou hlavního železničního nádraží Cheb. Na rok 2011 je plánována stavba moderního autobusového terminálu.[4] Informace o autobusových linkách lze také zjistit v infocentru v nádražní budově.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb – Karlovy Vary – Praha, jež je postupně přestavována na rychlostní silnici R6. Možná je i trasa přes Plzeň po dálnici D5, tedy Cheb – D5 (exit 128 Bor) – Plzeň – Praha. Město dále spojuje silnice I/21 s hraničním přechodem Vojtanov a prochází jím i silnice II/606 a II/214.

Cheb má městskou autobusovou dopravu provozovanou na 7 linkách.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Chebské nádraží.

V Chebu se nachází důležitý mezinárodní železniční uzel a stanice Cheb je také hraničním přechodem s Německem. V Chebu se nachází stanice Cheb (jediné nádraží), a zastávka Cheb- Skalka (je využívána jen na trati do Německa). Hlavní železniční spojení s Prahou je Cheb-Mariánské LázněStříbro–Plzeň–Beroun-Praha.

Tratě vedoucí z a do Chebu:

Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865, ale podlehlo spojeneckým náletům v roce 1945, stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy, a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po americkém bombardování továrny v roce 1945 chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. Posledních několik let se zde koná "Letecký den" s přehlídkou letecké a hasičské techniky.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Cheb je město s bohatou sportovní tradicí. V letech 19801995 hrál dokonce místní klub Union Cheb (dříve Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Každoročně se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. V posledním desetiletí se postavila nová hokejová a tenisová hala.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Chebu

Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:

Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec Pomezí nad Ohří a obec Potočiště, která se později stala součástí obce Odrava.[5]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Cheb a Obvod obce s rozšířenou působností Cheb.

Cheb je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Cheb se skládá ze 40 obcí, ORP z 21 obcí.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. (německy) Bund der Eghalanda Gmoin e. V
  3. Climatological Information for Cheb, Czech Republic [online]. HKO, [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Autobusové nádraží začne růst nejspíš až na jaře 2011, město Cheb, 10. 9. 2009
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  
  6. Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, JOSEF AUGUST HECHT. [online]. frantiskovylazne.cz, [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. (česky) 
  7. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI CHEBSKA [online]. muzeumcheb.cz, [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Cheb

Bříza • Cetnov • Dolní Dvory • Dřenice • Háje • Horní Dvory • Hradiště • Hrozňatov • Cheb • Chvoječná • Jindřichov • Klest • Loužek • Pelhřimov • Podhoří • Podhrad • Skalka • Střížov • Tršnice