Luby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Chebsku. Další významy jsou uvedeny v článku Luby (rozcestník).
Luby
Luby 08-06-14.JPG

znak obce Lubyvlajka obce Lubyznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0411 554634
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Cheb (CZ0411)
obec s rozšířenou působností: Cheb
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 30,71 km²
počet obyvatel: 2 425 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 518 m
PSČ: 351 37
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 4
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Luby
Nám. 5.května 164
351 37 Luby
starosta / starostka: Karel Kubeš
Oficiální web: http://www.mestoluby.cz
E-mail: mestoluby@mestoluby.cz
Luby na mapě
Luby
Red pog.png
Luby
Zdroje k infoboxu a částem obce

Luby (něm. Schönbach) jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, zhruba 20 km severně od Chebu. Ke dni 29. 8. 2008 zde žilo 2402 obyvatel.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie města Luby[editovat | editovat zdroj]

Období pravděpodobného prvního osídlení bývalého Schönbachu, dnešních Lubů, lze datovat do let 1100 až 1140, kdy se o tomto území mluvilo jako o "okolním lese" nebo o "lubském újezdu". V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, plošně, jen přibližně vymezené hranice mezi českou a německou stranou. Do poloviny 12. století byla oblast Lubů postupně darována waldsassenským cisterciákům. Pravděpodobně r. 1188 zde byla zahájena stavba kostela zasvěceného jednomu z apoštolů, sv. Ondřejovi. Roku 1319 byl Schönbach povýšen na město a byl obdarován stejnými právy, jakým se těšilo město Cheb.

V blízkosti města probíhala po dlouhá staletí těžba rtuťové rudy. Doly jsou doloženy okolo roku 1230; úpadek nastal v období třicetileté války.

Roku 1868 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1872 uveden do provozu telegraf. R. 1873 byla otevřena Odborná hudební škola. V roce 1890 byly Luby se svými 3639 obyvateli druhým největším městem na Chebsku. Třetina obyvatel byla tehdy zaměstnána výrobou hudebních nástrojů. Roku 1899 byla uvedena do provozu městská elektrárna a roce byl 1900 zahájen provoz na železniční trati Tršnice - Luby. To podnítilo další rozvoj města. Počet obyvatel města rostl a bylo rozhodnuto o vybudování nové školy. Ta byla postavena za 9 měsíců a výuka začala v prosinci roku 1902. V roce 1911 zde byla také postavena nová hudební škola.

Houslařství v Lubech[editovat | editovat zdroj]

Luby se proslavily výrobou strunných hudebních nástrojů, zejména houslí. Nelze přesně doložit, kdy tato tradice v Lubech vznikla, ale historikové se přiklánějí k počátku 17. století. Zpočátku byla doplňkovým příjmem obyvatelstva a záhy zapustilo v této oblasti své kořeny. Od domácké malovýroby, přes manufakturu, později tovární výroby se pak stalo hlavním zdrojem obživy zdejších lidí.

V roce 1921 pracovalo v hudebním průmyslu v Lubech a okolí přes 4000 lidí. V létě 1927 byl v Lubech odhalen houslařský pomník, kterým byl vzdán hold všem neznámým houslařům a výrobcům hudebních nástrojů, kteří se zasloužili o rozvoj tohoto řemesla na Lubsku. Po r. 1938 se výroba hudebních nástrojů téměř zastavila, výrobní provozy se totiž orientovaly na válečnou výrobu. Pohromou pro houslařství v Lubech byl poválečný odsun obyvatel německé národnosti do Německa. Odejít musela převážná většina místních obyvatel, od obyčejných dělníků až po opravdové mistry. Ti s sebou odnesli zkušenosti a odbornost ve výrobě hudebních nástrojů. Proto musela být po skončení války vybudována místními občany nová základna lubského nástrojářského průmyslu. Již koncem 19. století se zdejší výroba hudebních nástrojů (hlavně houslí) stala světoznámou pod označením Cremona. Pod tímto názvem se znovu začínalo v r. 1945. Zpočátku se vyrábělo v menších provozovnách, v roce 1968 byl postaven nový závod.

Současné Luby[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 se v Lubech odehrálo mnoho změn. Z Cremony vznikla společnost s ručením omezeným s názvem Strunal, byly založeny další menší soukromé firmy orientující se na výrobu hudebních nástrojů. Stále zde také přetrvává mistrovská výroba. Od roku 2008 se však Strunal potýká s nedostatkem odbytu a dalšími problémy.

Na severní straně města vzniklo golfové hřiště, nad ním byla postavena rozhledna. V roce 2008 byl otevřen poblíž Lubů nový hraniční přechod do Německa.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lubech.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Herta Huber (*24. ledna 1926) - spisovatelka a básnířka, publikovala zejména v tzv. egerlandském dialektu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

informační brožura Luby a jejich minulost, vydalo Město Luby v roce 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Luby ve Wikimedia Commons