Vietnamská menšina v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vietnamská menšina v Česku
Người Việt tại Séc
Nguyễn Phương Thảo Monika Leová
Nguyễn Phương ThảoMonika Leová
Populace
cca 60 000
Země s významnou populací
Praha, Cheb, Varnsdorf[zdroj?]
Jazyk(y)

vietnamština, čeština, příp. němčina aj.

Náboženství

buddhismus, křesťanství

Příbuzné národy

Vietnamci

Vietnamská menšina v Česku je tvořena obyvateli ČR vietnamské národnosti, tj. jednak občany České republiky hlásícími se k vietnamské národnosti, jednak občany jiných zemí, zvláště Socialistické republiky Vietnam, majícími v ČR dlouhodobý či trvalý pobyt.

Pokud jde o cizince po občanech Slovenska a Ukrajiny jde o početně největší cizineckou skupinu v Česku. Nejvíce cizinců hlásících se k vietnamské národnosti žije v Praze a v Karlovarském kraji, převážně v Chebu. Jejich počet se od 90. let 20. století neustále zvyšoval a kulminoval v roce 2009 na počtu 61.000 osob. V roce 2008 vláda ČR pozastavila vydávání vstupních víz pro občany Vietnamu a to na základě zprávy tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera. Od té doby se počet těchto osob mírně snižuje, zejména v důsledku vyhošťování pro kriminální činnost.[zdroj?] V roce 2012 činil počet občanů Vietnamu pobývajících v ČR podle statistik MV ČR cca 57.000 osob.

Pokud však národnostní menšinu pojmeme podle tzv. menšinového zákona (č. 273/2001 Sb.), pak počet příslušníků vietnamské menšiny v ČR čítá odhadem pouze několik set až tisíc osob, neboť podle zákona se za menšinu považují pouze občané ČR. Česká republika, resp. Československo totiž v uplynulých 40 letech udělovalo české občanství občanům Vietnamu jen minimálně, řádově pouze několika desítkám osob ročně.

Je nutné poznamenat, že počet 29.660 osob vietnamské národnosti vyskytujících se v Sčítání lidu, domů a bytů 2011, není počtem občanů ČR hlásících se k vietnamské národnosti. Tento počet zahrnuje jak občany jiných zemí (cizince), tak občany ČR hlásící se k vietnamské národnosti. Občanů ČR hlásících se k vietnamské národnosti bylo v r. 2011 zjištěno jen 824.

Nečasova vláda v demisi se na svém posledním zasedání dne 3. července 2013 usnesla na změně Statutu Rady vlády pro národnostní menšiny, kterou rozšířila tento svůj poradní orgán poprvé o zástupce vietnamské (a běloruské) menšiny, což se na veřejnosti často z právního hlediska mylně interpretuje jako "uznání" Vietnamců v ČR za národnostní menšinu.

Příslušníci národnostních menšin coby občané ČR mají za určitých zákonem stanovených podmínek například právo na školní výuku ve svém jazyce, jednání před správními úřady ve svém jazyce, právo žádat o dotace na kulturní a vzdělávací činnost apod. Stát, kraj či obec by měly na zmíněné vyčlenit příslušné finanční prostředky.

Podle údajů ČSÚ žilo k 1. březnu 2001 v ČR 17 462 osob (cizinců i občanů ČR) hlásících se k vietnamské národnosti.[1] V roce 2007 povolení k pobytu v ČR mělo více než 45 000 Vietnamců a k 31. prosinci 2009 tu žilo již 61 012 občanů Vietnamu s dlouhodobým či trvalým pobytem.[2] Podle statistik ministerstva vnitra počty později poklesly – na konci listopadu 2011 pobývalo v ČR legálně 55 585 Vietnamců, z toho 37 497 natrvalo.[3] Někteří další Vietnamci jsou v Česku nelegálně. Skutečný celkový počet Vietnamců v ČR v roce 2012 odhadla Česká televize na 100 000.[4]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vietnamec a Kubánka ve východoněmecké továrně na boty – fotografie z konce 80. let zachycuje realitu obdobnou té v Československu

Příslušníci vietnamské národnosti začali pobývat na území Česka již za dob komunistického režimu; konkrétně mezi lety 19561967 a dále zejména po r. 1973. Šlo o státní program přizvání obyvatel Vietnamu, jakožto země se stejným politickým přesvědčením, do tehdejší ČSSR za prací a na studia s omezenou dobou pobytu několika let. Poté se migranti navraceli. Tato migrace byla podporována vietnamskou vládou (ta si dokonce pozvání svých občanů do Československa „naléhavě vyžádala“), která tím sledovala zlepšení pracovní kvalifikace svých občanů.[5] Počty stážistů a dělníků postupně stoupaly, takže v polovině 80. let už v celém Československu bylo kolem 28 000 Vietnamců. Ke konci tohoto období se projevovala snaha čs. vlády o omezení „internacionální pomoci“, takže v době ukončení mezistátní smlouvy (1990) zde pobývalo kolem 10 000 vietnamských občanů.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po pádu komunistického režimu v Československu se mnoho Vietnamců rozhodlo zůstat, jelikož pro ně byla zdejší situace z ekonomických důvodů výhodnější, než návrat zpět do Vietnamu. Mnozí další přišli nelegálně z bývalé NDR (sjednocené Německo donutilo Vietnamce k vystěhování), Slovenska, Maďarska, Polska a Ruska. Pomohla jim korupce úředníků a nedostatečná legislativa. Byla to první generace Vietnamců, kteří zde začali zakládat rodiny. Jejich ekonomickou doménou se stal pouliční prodej ve stáncích a na tržnicích – především šatstva (často padělků) dováženého z Číny a jihovýchodní Asie, dále ovoce, zeleniny a alkoholu (mnohdy nelegálně vyráběného či pašovaného). Později přibyla i drogová zločinnost (marihuana, pervitin), padělání i nelegální vývoz peněz, vydírání a obchod s lidmi (novodobé otrokářství).[6][7] V posledních letech se čím dál více zdejších Vietnamců rozhodlo zakládat vlastní kamenné obchody, což je příčinou následné migrace dalších Vietnamců, jak se tomu tak stalo již v jiných západních zemích.[8]

Vietnamská migrace pokračovala v průběhu 90. let a nyní, začátkem 21. století, se počet Vietnamců žijících na území ČR stále zvyšuje. Druhá generace Vietnamců : už jsou ze narozené děti, odmala vystavené působení české/evropské kultury, čemuž odpovídá i míra jejich ovlivnění většinovou společností. Ani tato generace však nejeví příliš velkou chuť do českého prostředí nějak hlouběji vplynout.[9] Nicméně část z těchto tzv. banánových dětí („navrch žluté, uvnitř bílé“) se již cítí s Českem spjata jako se svou druhou vlastí a vyvíjí snahy (zejména od r. 2009) po větším sblížení vietnamského a českého společenství.[10]

Současné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Tržiště a obchody[editovat | editovat zdroj]

Na maloobchodní konferenci „Retail Summit“ zveřejnila agentura Nielsen Czech Republic v roce 2012 údaje, že na tuzemském trhu od roku 2001 do roku 2010 pod vlivem expanze obchodních řetězců i vietnamských obchodníků poklesl počet tradičních malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím z původních 20 442 na 14 706, přičemž počet prodejen do 50 m² poklesl z 12 319 na 8 129 a v kategorii 50 m² do 400 m² poklesl počet z 8173 na 6577. Aktuální počet vietnamských obchodů odhadl Lubomír Mechura z Nielsen Czech Republic na zhruba 3000.[11]

Podle blíže nespecifikovaných odhadů zmiňovaných serverem Aktuálně.cz v roce 2012 provozují Vietnamci na českém trhu už 19 000 až 20 000 prodejen.[12]

Poutač prodejny Potraviny u Rákosníčka u rybníku v pražské okrajové čtvrti Slivenec kombinuje českou pohádkovou postavu s českým lidovým označením pro Vietnamce
Vietnamská večerka na náměstí v Prčici

Podle generálního ředitele nákupní aliance ČEPOS Petra Moravy vietnamští obchodníci mnohé zanikající malé prodejny přebírají, protože díky nižším nákladům dokážou působit i v lokalitách s malými tržbami, kde by jiní obchodníci neuspěli, a tím brzdí jejich úbytek. Vietnamští obchodníci podle Moravy mají lepší nabídku ovoce a zeleniny, jsou vstřícnější k zákazníkům, mají dlouhou otevírací dobu a nechybí jim bojovnost.[11] V témže rozhovoru prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a předseda Sdružení českých a moravských spotřebních družstev COOP Zdeněk Juračka dodal, že vietnamské prodejny se v regionech rozšiřují doslova kobercovým způsobem, protože si vietnamští obchodníci nedělají starosti s jakýmikoliv odvody a povinnostmi vůči státu, což si české subjekty nechtějí a ani nemohou dovolit.[11] Vietnamští obchodníci mají také čím dál větší podíl na tržbách velkoobchodní sítě Makro. V prvním čtvrtletí 2011 zaznamenalo Makro meziroční nárůst v této kategorii maloobchodníků o 13,4 %. Makro kvůli tomu zřídilo pozici manažera pro komunikaci s asijskými a vietnamskými zákazníky.[11]

Koncem roku 2011 spustilo vietnamské společenství vlastní slevový server Cungmua.eu, zatím jen ve vietnamskojazyčné verzi. Server zahrnuje i zpravodajství a diskusní fórum. Kontaktní adresu uvádí server v Praze-Libuši poblíž tržnice Sapa.[12]

Jako „Malá Hanoj“ je někdy označována asijská tržnice TTTM Sapa v Praze-Libuši, která se rozvíjí od přelomu let 1999/2000 v areálech bývalé libušské drůbežárny a písnického masokombinátu. V povědomí pražské a vůbec české veřejnosti je toto centrum stereotypně spojováno s vraždami, požáry a raziemi policie nebo ČOI, ačkoliv při konfliktu zastupitelky MČ Praha-Libuš s vedením Sapy v r. 2010 sama Policie ČR domnělý nárůst kriminality nepotvrdila[13] a větší požáry vypukly na Sapě od r. 1999 pouze tři. České bezpečnostní služby a někteří čeští političtí činitelé Sapu přesto označili za sídlo organizovaného vietnamského zločinu a za bezpečnostní hrozbu státu.[14] Také z těchto důvodů (ač neuváděných přímo) jsou zamítány požadavky vedení tržnice na povolení další výstavby a rozšíření areálu. Areál je přes den volně přístupný. Každodenně zde vedle Vietnamců nakupují i mnozí čeští zákazníci. V areálu se vedle obchodů a skladů vyskytuje školka, tělocvična, ordinace lékaře, buddhistická modlitebna a další zařízení.

Kriminalita[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byl vietnamský organizovaný zločin považován za nejprogresivnější formu organizovaného zločinu v České republice. Na závažné nelegální činnosti se však podílí pouze zlomek vietnamské menšiny v Česku.

Mobilní operátor[editovat | editovat zdroj]

25. července 2008 oznámila vietnamská telekomunikační společnost VNPT (Vietnam Posts and Telecommunications) svůj vstup na český trh. Společnost se zaměřuje na místní vietnamskou komunitu a poskytuje výhodná volání do Vietnamu. Česko je tak první evropskou zemí, kde tento operátor nabízí své služby drobným klientům. Společnost následně plánuje rozvoj i do jiných evropských zemí.[15][16]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Asi čtyři pětiny Vietnamců jsou buddhistického vyznání.[3]

V roce 2008 otevřela vietnamská komunita ve Varnsdorfu první buddhistický chrám v Česku.[17]

Další, menší buddhistický chrám funguje v areálu tržnice Sapa. Vietnamské buddhistické sdružení usiluje o výstavbu nového, většího chrámu v rámci zamýšleného kulturního centra na pozemcích mezi tržnicí a Vídeňskou ulicí, které již byly pro tento účel zakoupeny, ale záměru zatím stojí v cestě zejména územní plán.[3]

Část Vietnamců jsou také římští katolíci. Například v pražské arcidiecézi je ustanoven duchovní pro péči o vietnamskou komunitu.[18]

Známí Čechovietnamci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vietnamese people in the Czech Republic ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSÚ: Obyvatelstvo podle národnosti
  2. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství
  3. a b c V Praze by mohl být větší buddhistický chrám, plánují Vietnamci, České noviny, 17. 4. 2012, ČTK
  4. [1]
  5. (anglicky)Článek o vietnamské komunitě v ČR
  6. Organizační struktura vietnamských zločineckých gangů působících v České republice a hlavní druhy jimi páchané kriminality – studie vyšlá v časopise Policista 11/2004
  7. Co nastane s Vietnamci v Česku po období zlatého deště? – soubor článků R. Krištofa, otisknutých v Lidových a Literárních novinách v letech 2009–2010
  8. (anglicky)Článek o česko-vietnamských vztazích
  9. BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR [online]. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2003, [cit. 2009-10-28]. S. 5–7. Dostupné online.  
  10. viz např. dokument České televize Kosmopolis: Vietnamská komunita – druhá generace
  11. a b c d Vietnamských obchodů je více než družstevních prodejen, Aktuálně.cz, 1. 2. 2012
  12. a b Vietnamci spustili v Česku vlastní slevový portál, Aktuálně.cz 28. 12. 2011
  13. V pražské Libuši plánují domobranu. Proti Vietnamcům z Malé Hanoje, iDnes, 5. 4. 2010
  14. Vietnamci ze Sapy mají „agenty“ ve státní správě, říká Bublan – rozhovor s F. Bublanem, předsedou Výboru pro obranu a bezpečnost PS Parlamentu ČR
  15. http://mobilenet.cz/aktuality/clanek.php?id=c006&do-cr-miri-vietnamsky-operator-s-volanim-do-vietnamu
  16. http://www.finance.cz/zpravy/finance/181135-do-cr-vstupuje-vietnamsky-operator-s-nabidkou-volani-do-vietnamu/
  17. http://www.buddhistchannel.tv/index.php?id=3,5874,0,0,1,0
  18. http://www.apha.cz/file/18222/zpravodajpa-5-ind6final.pdf
  19. Ve školce jsem stavěla tanky, vzpomíná na Vietnam herečka z Ordinace
  20. http://www.csfd.cz/tvurce/35616-anh-thu-nguyen-thi/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]