Moravští Chorvati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: mýtický kmen Charváti.

Moravští Chorvati nebo moravští Charváti jsou etnická skupina Chorvatů, kteří v 16. a 17. století prchali před Turky a usadili se na jižní Moravě (vedle toho i v Rakousku a v Uhrách u Bratislavy). Představovali nejsevernější výspu chorvatského osídlení v Evropě.[zdroj?]

Chorvati se usadili v okolí Mikulova, ale následkem přirozené asimilace (někde po Chorvatech zůstalo jen jméno, jako např. Charvátská Nová Ves) se do začátku 20. století udržely jen tři etnicky chorvatské vesnice: Nový Přerov, Dobré Pole a největší z nich, Jevišovka (dříve Frélichov). Podle československého sčítání z roku 1921 v nich dohromady žilo 1682 obyvatel. Vlivem německého a českého jazykového okolí byla běžná trojjazyčnost.

Po skončení války se Chorvati vrátili na jižní Moravu, téměř od počátku však byli trnem v oku komunistů. Ve volbách 1946 volila většina Československou stranu lidovou, komunisté na oplátku posílali do chorvatských vesnic násilná komanda se zastrašovacím úmyslem. Brzy se navíc pro komunisty Chorvati stali podezřelí ze vztahů k Němcům a k tehdy démonizovanému Titovi. Moravskoslezský zemský národní výbor 11. června 1948 rozhodl o rozptýlení chorvatského obyvatelstva po severní a střední Moravě.[1] Už v roce 1954 uznal stát protiprávnost svého dřívějšího kroku, ale návrat Chorvatů do původních sídel nedovolil. Ani po roce 1989 se československý a český stát nezmohl k nápravě starých křivd, dnes je nevelká menšina moravských Chorvatů před zánikem.

Příchod Charvátů[editovat | editovat zdroj]

Jejich migrace směrem na sever je zaznamenána už od 16. století, kdy utíkají před rozmachem Osmanské říše. Postupně se usazují na území Rakouska, konkrétně na území tzv. Burgenlandu. Jižní Morava byla nejsevernější oblastí, kde se Charváti usídlili. Jevišovka (Frélichov), Nový Přerov, Dobré Pole, Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná jsou obce, které byly osídleny charvátským etnikem.

Charváti mužský kroj

Kulturní podobnosti s Chorvaty jsou patrné především v krojích, na kterých se kombinuje modrá a červená barva. Do

Charváti ženský kroj

19. století žilo toto obyvatelstvo endogenně, tzn. že tvořili uzavřené skupiny, v rámci níž se také ženili a vdávali. Netvořili nikdy žádná nacionální hnutí. Teprve v 19. století dochází ke sňatkům mimo charvátské etnikum a v některých obcích také k asimilaci. Češi se přiženili většinou k domkářům a Němci k řemeslníkům. Beda Dudík, historik, označuje Charváty ze nejbohatší skupinu na Moravě.

V Rakousko-Uhersku se přikláněli spíše k německé národnosti, protože při sčítání obyvatelstva nebyla definovaná charvátská skupina, ale rozhodovala obcovací řeč. Proto se po první světové válce orientovali především k německé menšině.

První polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

Prvorepublikovou politikou bylo charvátské obyvatelstvo využíváno jako argument k vytvoření koridoru mezi Československem a Jugoslávií. Tento plán na úpravu československých hranic však neprošel.

Po druhé světové válce se stali terčem obvinění z kolaborace s nacisty. Protože byli majiteli nejbohatších usedlostí na jižní Moravě a také kvůli reálné nebo jen domnělé kolaboraci byli označeni komunistickým režimem jako tzv. "nespolehlivé obyvatelstvo" a v letech 1950/1951 byli přesidlováni na severní Moravu. Známá je především skupina v Huzové.

Současnost chorvatské menšiny v ČR[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je na území ČR podle sčítání lidu v roce 2001 přihlášeno 1 585 osob chorvatské národnosti. Aktivity této menšiny zajišťuje Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR. Každoročně se pořádá Chorvatský kulturní den. Toto sdružení, ve spolupráci s Regionálním muzeem v Mikulově, zřídilo v obci Jevišovka stálou muzejní expozici o historii a životě Chorvatů na jižní Moravě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chorvaté přišli do Huzové z vinic Jižní Moravy

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JEŘÁBEK, Richard. Moravští Charváti v literatuře. Brno, 1966.
  • JEŘÁBEK, Richard. Moravští Charváti - dějiny a lidová kultura: antologie. Brno : Ústav evropské etnologie Masarykovy univerzity, 1991.
  • PAVLIČEVIĆ, Dragutin. Moravski Hrvati. Zagreb : vlastním nákladem, 1994.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/chorvatska-narodnostni-mensina-16110/