Německá demokratická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

vlajka (1959-1990)

státní znak NDR

vlajka předsedy Státní rady NDR (1960-1990)

státní vlajka NDR (1949-1959)

Poloha NDR v Evropě

Země NDR 1947-1952 (hranice a popisy černě) a po sjednocení v letech 1990-1994 (červeně)
Základní údaje
Úřední jazyk Němčina
Hlavní město Východní Berlín (1 200 000 obyvatel)
Rozloha 108 333 km²
Obyvatelstvo (1989) 17 000 000
Hustota zalidnění 154/km²
Ústava 7. října 1949
Měna 1 marka NDR =
100 fenigů
Časové pásmo
 - v létě
GMT +1
GMT +2
Státní hymna Auferstanden aus Ruinen
(Založeno na ruinách)
Telefonní předvolba +37 (historická)

Německá demokratická republika (NDR, „východní Německo“, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik) byla od 7. října 1949 lidově demokratickým (socialistickým, komunistickým) státem na území sovětské okupační zóny Německa a východního sektoru Berlína. 3. října 1990 se stala součástí Spolkové republiky Německo.

Obsah

[editovat] Administrativní členění

NDR na mapě dnešního Německa
NDR na mapě dnešního Německa

Od 7. října 1949 do 22. července 1952 formálně federace složená ze 6 zemí (Länder): Berlín, Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko, Sasko, Sasko-Anhaltsko

Postupně docházelo k čím dál silnější centralizaci[1] a zákonem „Gesetz über die weitere Demokratisierung des Aufbaus und der Arbeitsweise der staatlichen Organe in den Ländern der Deutschen Demokratischen Republik“ [2] z 23. července 1952 (který vstoupil okamžitě v platnost) pak dochází na území NDR k definitivnímu odstranění posledních zbytků federalismu a přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. 25. července 1952 se ve všech dosavadních zemích NDR konaly poslední schůze zemských sněmů. Ty měly nyní za úkol odhlasovat zákony stanovující nové rozdělení na kraje a okresy, které již nerespektovaly stávající hranice zemí, které byly až na výjimky historické (ještě z dob Vídeňského kongresu; a v případě tehdejších Meklenbursko-Braniborských hranic staré řadu staletí).

NDR se pak členila na 15 krajů (Bezirke): Berlín, Hlavní město NDR, Drážďany, Karl-Marx-Stadt, Lipsko, Gera, Erfurt, Suhl, Halle, Magdeburg, Chotěbuz, Postupim, Frankfurt nad Odrou, Neubrandenburg, Schwerin, Rostock. Ty se dále členily na okresy (Kreise) a městské okresy (Stadtkreise).


[editovat] Historie

Po porážce Německa spojenci bylo obsazené území rozděleno do čtyř okupačních zon. Vlivem rivality SSSR a USA se okupační správa nemohla dohodnout o provedení výměny říšské marky za marku novou. Peněžní reforma byla jen vyústěním sporů mezi západem a východem. V září 1949 byla vyhlášena Spolková republika Německo, načež v říjnu téhož roku, jako reakci na tento čin , byla vyhlášena se svolením sovětského vedení Německá demokratická republika. V nově vzniklém státu měla vedoucí úlohu Jednotná socialistická strana Německa v čele s Wartrem Ulbrichtem. Jediným prezidentem NDR byl Wilhelm Pieck,(po jeho smrti v roce 1960 byl úřad zrušen). Rok 1953 byl pestrý. Po smrti J.V.Stalina a nástupu nové garnitůry ve vedení SSSR, bylo očekáváno celkové uvolnění. Tužby lidu se však nenaplnovaly, a pod počáteční záminkou protestu berlínských dělníků na zvyšování výroby, se zvedla vlna celostátních demonstrací. Byly to tak silné protesty, že okupační správa musela na demonstrany poslat okupační síly dislokované na území NDR.

[editovat] Zánik NDR

3. října 1990 pak dochází ke sjednocení se Spolkovou republikou, přičemž byly země obnoveny a Východní Berlín byl sjednocen se Západním Berlínem do jednotné spolkové země. Nedošlo však k obnově historických hranic zemí (viz mapa spolkových zemí v letech 1990-1993).

[editovat] Historické zajímavosti

[editovat] Aktuální

NDR je v diskusi o dopingových skandálech označována jako „Německá dopingová republika“ – viz též Ines Geipel.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  1. http://www.sachsen.de/de/bf/verwaltung/archivverwaltung/v2/archive/dresden/1113.htm
  2. http://www.documentarchiv.de/ddr/1952/aufloesung-laender_ges.html