Baltské moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Balt. Tento článek pojednává o Baltském moři. O indoevropské jazykové skupině pojednává článek Baltové.
Baltské moře
BalticSea March2000 NASA-S2000084115409 md.jpg
Maximální hloubka 459 m
Šířka  km
Délka  km
Rozloha 422 300 km²

Nadřazený celek Atlantský oceán
Sousední celky Severní moře
Podřazené celky
Světadíl Evropa
Státy ŠvédskoŠvédsko Švédsko,

FinskoFinsko Finsko,
RuskoRusko Rusko,
EstonskoEstonsko Estonsko,
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko,
LitvaLitva Litva,
PolskoPolsko Polsko,
NěmeckoNěmecko Německo,
DánskoDánsko Dánsko

Poznámka
Přítoky Odra, Visla, Daugava, Něva, Němen

Baltské moře (též Balt, německy Ostsee, dánsky Østersøen, švédsky Östersjön, finsky Itämeri, estonsky Läänemeri, livonsky Vālda mer, sámsky Nuortamearra, lotyšsky Baltijas jūra, litevsky Baltijos jūra, rusky Балтийское море, polsky Morze Bałtyckie, Bałtyk, kašubsky Bôłt) je brakické šelfové moře Atlantského oceánu, od nějž ho dělí ještě Severní moře a průlivy Skagerrak a Kattegat.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Jméno pochází z latinského Mare Balticum, jež je odvozeno od gótského kmene Baltů. Gótsky znamená balt smělý.[zdroj?] Název zřejmě nepochází z baltských jazyků, i když podobnost jejich výrazu pro bílou barvu (kmen balt-) je nápadná.[zdroj?] V jazycích místních germánských národů se moře nazývá Východním.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Plocha Baltského moře činí 422 300 km², největší hloubky dosahuje 459 m.

Velké výběžky Baltského moře představují Botnický záliv, Finský záliv a Rižský záliv, mimo ně jsou zde ještě menší Vyborský záliv, Gdaňský záliv, Pomořanský záliv a další.

Baltské moře je se Severním mořem propojeno Kielským průplavem.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam ostrovů Baltského moře.

Známé ostrovy a souostroví jsou například: Ålandy, Bornholm, Gotland, Haiuloto, Saaremaa, Hiiumaa, Velassaaret, Rujana.

Úmoří[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Úmoří Baltského moře.

Evropská pevnina k Baltskému moři přiléhá z jihu pobřežím Německa a Polska, na západě leží Dánsko, na severozápadě Švédsko a na východě postupně (od severu k jihu) Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a znova Rusko.

Patrně nejdůležitějšími řekami, které do Baltského moře přivádějí své vody, jsou Něva v Rusku, Daugava v Lotyšsku, Visla v Polsku, Němen na pomezí Litvy a Ruska a Odra na pomezí Německa a Polska.

Protože do Baltského moře přitéká hodně vody a výpar je nízký, salinita je nižší než v okolním oceánu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Baltské moře je nejméně slaným mořem na světě.
  • V Baltském moři došlo v roce 1994 k potopení trajektu Estonia.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Moře se potýká s velkým znečištěním vod, předpoklady pro znečištění tvoří i přírodní podmínky kde díky svému relativně mělkému dnu a malé výměně vod se sousedním Severním mořem se zde drží znečišťující látky. Velký podíl na dnešním neutěšeném stavu má bývalý sovětský svaz a země východního bloku. Absence ekologických norem umožnila průmyslu a továrnám vypouštět odpad přímo do moře, popř. do vodních toků do něj ústících. V baltské oblasti žije také velké množství obyvatel. Státy kolem baltského moře všechny jsou industrializované a provozují intenzivní hospodářství založené chemickém hnojení. Největším problémem jsou přítoky,které jsou znečištěny od průmyslu a hnojiv,které způsobují eutrofizací a vyživují v moři plankton.[1] Velké množství planktonu živeného z hnojiv spotřebovává v moři kyslík a tvoří prostředí nehostinné pro veškerý další život. Na území baltu je také velmi rušná lodní doprava s čímž souvisí i občasné havárie. Například v roce 2003 se potopila čínská nákladní loď Fu Shan Hai u břehů dánského ostrova Bornholm. Uniklo odhadem 1600 tun nafty a do moře se dostalo až 66 000 tun umělých hnojiv,které loď převážela,vzniklá skvrna byla velká 15 čtverečních námořních mil.[2]

Doslova časovanou bombou na dně baltu jsou pak biologické zbraně, kterých se Německo zbavovalo bezprostředně po 2. světové válce. Podle odhadů se u německých břehů nachází až stovky tisíc tun nádrží a munice obsahující Tabun, Yperit nebo Cyklon B, který se používal v koncentračních táborech.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Baltské moře je na pokraji ekologické katastrofy
  2. Baltické moře aneb evropská stoka
  3. Chemické zbraně - Lukáš Visingr.rtf (ke stažení)
  4. Arnold Pork (Tallinn)- Poražení budou všichni (práce o dopadech znečištění biologických zbraní v baltu)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu