Haapsalu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Haapsalu
Flag of Estonia.svg
statutární město
Haapsalu Castle.jpg
Vlajka Znak
Vlajka Znak
Kraj Läänemaa
Starosta Teet Kallasvee
Rozloha 10,59 km²
Počet obyvatel 11 876 (2004)
Hustota zalidnění 1 121,4 obyv./km²

Zeměpisné souřadnice
Haapsalu (Lääne maakond)
Red pog.png
Haapsalu
na mapě Estonska a kraje Läänemaa

Haapsalu (švédsky a německy Hapsal, rusky Хаапсалу) je lázeňské město na západním pobřeží Estonska, na jižním břehu Haapsalského zálivu. Po staletí je známé díky své teplé mořské vodě, léčivému bahnu a poklidné atmosféře. Administrativně náleží jako statutární město do kraje Läänemaa, jehož je správním centrem.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Dnešní Haapsalu vzniklo zhruba v polovině 13. století na poloostrově v chráněném mořském zálivu. Roku 1263 sem z Pärnu přesídlil biskup a Haapsalu se tak na dlouhých 300 let stalo sídelním místem osilského biskupství. Městská práva získalo roku 1279 podle rižského vzoru. Poté, co oblast získalo Švédsko, začal význam města pomalu upadat. Na začátku 18. století se počet obyvatel prudce snížil v důsledku války a morové epidemie.

Haapsalský hrad v roce 1889

Novým impulsem pro rozvoj města bylo objevení léčivých vlastností místního mořského bahna. Hlavní zásluhu na tom měl doktor Carl Abraham Hunnius, který si povšiml, že místní starousedlíci často používají na léčení revmatických potíží bahenní koupele. Na základě toho se pustil do zkoumání chemického složení mořského bahna a vypracoval též komplexní léčebnou metodiku. Výsledky jeho výzkumu byly slibné a tak zde již v roce 1825 vyrostlo první malé sanatorium. Během následujících let se Haapsalu stalo velice populárním mezi ruskou smetánkou, několikrát zde pobývali i ruští carové. Sláva místních lázní trvá dodnes.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Zříceniny biskupského hradu

Hlavní turistickou atrakcí je zřícenina mohutného gotického biskupského hradu z 13. století. Nejzachovalejší je západní křídlo s 38 m vysokou strážní věží, kde se dnes nachází místní muzeum. Ke křídlu přiléhá zrekonstruovaný, raně gotický hradní kostel, prvně zmiňovaný roku 1279. Částečně dochované vnější hradby pocházejí z počátku 16. století.

K dalším památkám patří kostel sv. Jana (Jaani kirik) rovněž z počátku 16. století a barokní radnice ze 70. let 18. století. Za doporučení stojí též procházka po Velké promenádě (Suur Promenaad) lemované lázeňskými budovami (např. Kuursaal z roku 1898), parkem a četnými sochami slavných rodáků a návštěvníků.

V létě se vyplatí si po prohlídce města zajít na pláž Paralepa, ležící v západní části Haapsalu, která patří k nejteplejším v Estonsku. Milovníci suvenýrů by měli zvážit nákup klasické haapsalské krajky, která má více než dvousetletou tradici.

V místní železniční stanici, která byla koncovou pro již zrušenou trať z Tallinnu, je umístěno železniční muzeum s venkovní expozicí historických železničních vozidel.[1]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POKK, Henri. Současnost estonských železnic. Stránky přátel železnic [online]. 2006 [cit. 2009-09-09]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Samosprávné jednotky estonského kraje Läänemaa (Lääne maakond)
Laanemaa coatofarms.png

Haapsalu – Hanila – Kullamaa – Lihula – Martna – Noarootsi – Nõva – Oru – Ridala – Risti – Taebla – Vormsi

Lääne maakond.svg