Umaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Umaň Умань
znak
poloha
souřadnice:	48°46′0″ s. š., 30°14′0″ v. d.
nadmořská výška:	94 m n. m.
Stát:	Ukrajina
Oblast:	Čerkaská
administrativní dělení:	město tvoří samostatný rajón (Umaňská městská rada).
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	41 km²
počet obyvatel:	87 850 (2006)
hustota zalidnění:	4229 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci, Rusové
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství, judaismus
správa
starosta:	Jurij Ivanovyč Bodrov
oficiální web:	http://www.uman.kiev.ua
telefonní předvolba:	+380-4744
PSČ:	20300-20319

Umaň (ukrajinsky a rusky Умань, dříve též Гумань, polsky Humań, jidiš אומאן) je město na střední Ukrajině, zhruba 210 km jižně od Kyjeva. Leží v Podněperské vysočině na řece Umance, přítoku Jižního Buhu. Umaň je centrem Umaňského rajónu a druhým největším městem Čerkaské oblasti. V roce 2007 zde žilo 88 000 obyvatel, převážně Ukrajinců.

[editovat] Dějiny a památky

Sídlo vzniklo v 16. století, kdy okolní území připadlo Polsku (1569). Leželo v nárazníkovém pásmu Divokých Polí, která byla napadána Tatary. Městská práva získal Umaň roku 1616. Současně zde vznikla významná pevnost. V roce 1768 zde proběhla tzv. Umaňská řež, kdy zde ukrajinští kozáci pobili 20 000 nenáviděných Poláků a Židů; v čele kozáků stáli Maksym Zalizňak a Ivan Honta. Přesto zde zůstala až do 20. století významná židovská menšina, která, ač již nepočetná, funguje dodnes.

Roku 1793 se Umaň stal součástí ruského podílu na dělení Polska; o tři roky později byl otevřen slavný park Sofijivka. Později byl Umaň součástí SSSR, resp. Ukrajinské SSR. Během 2. světové války proběhla v okolí města Bitva u Umaně (červenec–srpen 1941).

Ve městě se nachází hrob slavného chasidského rabína Nachmana z Braclavi. Dále je zde synagoga, několik kostelů a stará tržnice.

[editovat] Hospodářství

V Umani je zastoupen především potravinářský průmysl a strojírenství. Končí zde železniční trať z Chrystynivky. Umaň je především důležitou křižovatkou silnic Kyjev - Oděsa a Lvov - Vinnycja - Kirovohrad.