Ukrajinština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ukrajinština (українська мова, ukrajins'ka mova)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření: Ukrajina, Podněstří a některé příhraniční oblasti sousedních států (Rusko, Bělorusko, Polsko, Slovensko,Moldavsko, Rumunsko)

Počet mluvčích:

40 milionů

Klasifikace:

Písmo: Cyrilice
Postavení
Regulátor: Národní akademie věd Ukrajiny (Національна академія наук України)
Úřední jazyk: Ukrajina, Moldavsko (Podněstří), Srbsko
Kódy
ISO 639-1: uk
---
ukr (B) ukr (T)
SIL: UKR
Wikipedie
uk.wikipedia.org

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština (zastarale maloruština, rusínština, ruština) je východoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou, slovenštinou a ruštinou.[1] Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny indoevropských. Vyvinula se z východních nářečí praslovanštiny.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si ovšem konkuruje s ruštinou, ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je používanější ruština, avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde. Ukrajinci žijící v Rusku většinou přešli na ruštinu.

Nářečí[editovat | editovat zdroj]

Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Za nářečí ukrajinštiny bývá často pokládána také rusínština, podle jiných je to však samostatný jazyk. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 10. století se na ukrajinském území (Kyjevská Rus) spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ukrajinština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.

V 19. století a na začátku 20. století byla označována ruskými[2] i ukrajinskými autory[3][4] termínem maloruština nebo maloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně N. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím ruského jazyka.

Filozofové a slavisté už v druhé polovině 19. století považovali ukrajinštinu za samostatný jazyk (Vladimir Ivanovič Dal, Pavlo Hnatovyč Žyteckyj, Fedir Jevhenovyč Korš, Alexej Alexandrovič Šachmatov, Pavel Jozef Šafárik, Franc Miklošič).

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: А Б В Г Ґ Д Е Є Ж З И І Ї Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ь Ю Я
malé: а б в г ґ д е є ж з и і ї й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ь ю я
přepis: a b v h g d e ě ž z y i ï j k l m n o p r s t u f ch c č š šč ' ju ja
výslovnost: a b v h g d e je ž z y i ji j k l m n o p r s t u f ch c č š šč měkký znak ju ja
  • V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
  • Původní slovanské G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží nové písmeno Ґ - např. ґрунт = grunt. Jde to tak daleko, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje imihracijnu kartku.
  • Velmi často se používá I (ikavismus) tam kde jiné slovanské jazyky mají Ě[5][6], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
  • Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): він = on.
  • Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům než ruština.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv[editovat | editovat zdroj]

Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.

Všeobecná deklarace lidských práv

ukrajinsky

Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.

přepis

Vsi ľudy narodžujuťs'a viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

rusky

Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.

přepis

Vse ľudi roždajutsa svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni nadeleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.

číst

Vsě ľudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duchě bratstva.

ukrajinska evro-latinka

Vsi ľudy narodžujuť śa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinn'am i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Ukrainian language ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Мови Європи: відстані між мовами за словниковим складом. (ukrajinsky)
  2. Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900
  3. Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.
  4. I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)
  5. Článek o ukrajinském jazyce (německy)
  6. Fonetický původ ukrajinského ikavismu (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedia
Ukrajinská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie