Ukrajinština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Ukrajinština (Українська мова, Ukrajins'ka mova) |
|||
|---|---|---|---|
Mapa rozšíření jazyka
|
|||
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
40 milionů |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Cyrilice | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
Národní akademie věd Ukrajiny (Національна Академія Наук України) |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | uk | ||
| --- |
|
||
| SIL: | UKR | ||
| Wikipedie | |||
| uk.wikipedia.org | |||
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština (zastarale maloruština) je východoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s ruštinou a polštinou, Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny indoevropských. Vyvinula se s východních nářečí praslovanštiny.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si ovšem konkuruje s ruštinou, ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je používanější ruština, avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde. Ukrajinci žijící v Rusku většinou přešli na ruštinu.
[editovat] Nářečí
Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Za nářečí ukrajinštiny bývá často pokládána také rusínština, podle jiných je to však samostatný jazyk. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.
[editovat] Historie
Od 10. století se na ukrajinském území (Kyjevská Rus) spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ukrajinština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.
[editovat] Abeceda a výslovnost
Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
| velké: | А | Б | В | Г | Ґ | Д | Е | Є | Ж | З | И | І | Ї | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ь | Ю | Я |
| malé: | а | б | в | г | ґ | д | е | є | ж | з | и | і | ї | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ь | ю | я |
| přepis: | a | b | v | h | g | d | e | ě | ž | z | y | i | ï | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | ' | ju | ja |
| výslovnost: | a | b | v | h | g | d | e | je | ž | z | y | i | ji | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | měkký znak | ju | ja |
- V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
- Původní slovanské G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží nové písmeno Ґ - např. ґрунт = grunt. Jde to tak daleko, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje imihracijnu kartku.
- Velmi často se používá I tam kde jiné slovanské jazyky mají Ě, O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
- Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v hovorové češtině): він = on.
- Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.
[editovat] Gramatika
[editovat] Slovní zásoba
Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům než ruština.
[editovat] Vzorový text
[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.
Všeobecná deklarace lidských práv
|
ukrajinsky |
Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом і совістю і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства. |
|
přepis |
Vsi ľudy narodžujuťsja viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sovisťu i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva. |
|
rusky |
Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства. |
|
přepis |
Vse ľudi roždajutsa svobodnymi i ravnymi v svojem dostoinstve i pravach. Oni nadeleny razumom i sovesťu i dolžny postupať v otnošeniji drug druga v duche bratstva. |
|
ukrajinska evro-latinka |
Vsi ľudy narodžujuť śa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sovisťu i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva. |
|
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
[editovat] Související články
- Suržyk – směs ukrajinštiny a ruštiny
- Rusínština
- Seznam ukrajinských spisovatelů
- Jazyková situace na Ukrajině
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Jazyk |
- Základy ukrajinštiny (česky)
- Ukrajinsko-anglický slovník
- Dialects of Ukrainian language (anglicky)
- Od 1. 6. 2006 ukrajinština regionální úřední jazyk Srbska
|
|||||||||||||||||
