Chantyjština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chantyjština (ханты ясанг)
Rozšíření: Chanty-Mansijský autonomní okruh

Počet mluvčích:

asi 12 000

Klasifikace:

Písmo: Cyrilice (latinka)
Postavení
Regulátor:  ?
Úřední jazyk: Chanty-Mansijský autonomní okruh
Kódy
ISO 639-1: není
ISO 639-2: není
SIL: kca
Wikipedie
-

Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясанг) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 lidí v Chanty-Mansijském autonomním okruhu, Jamalo-Něneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.

Ačkoliv je chantyjština jazykem s nevelkým počtem mluvčích, dělí se do mnoha dialektů. Ze západních dialektů jsou to například obdorianský (salechardský), obský a irtyšský. Z východních pak surgutský nebo vašsko-vasjuganský. Třetí skupinou jsou dialekty severní. Mnoho dialektů se dále dělí do poddialektů. Všechny se od sebe liší rozdílnými fonetickými, morfologickými a lexikálními rysy natolik, že tři hlavní dialekty jsou si navzájem nesrozumitelné. Lze tedy do jisté míry hovořit o třech samostatných chantyjských jazycích.

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Chantyjština používá cyrilici.

А а Ӓ ӓ Б б В в Г г Д д Е е Ё ё
Ә ә Ӛ ӛ Ж ж З з И и Й й К к Ӄ ӄ
Л л Л’ л’ М м Н н Ӈ ӈ О о Ӧ ӧ Ө ө
Ӫ ӫ П п Р р С с Т т У у Ӱ ӱ Ф ф
Х х Ц ц Ч ч Ч’ ч’ Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы
Ь ь Э э Ю ю Я я

V letech 1931–1937 byla používána též latinka.

A a B в D d E e Ә ә F f H h Һ һ
I i J j K k L l Ļ ļ Ł ł M m N n
Ņ ņ Ŋ ŋ O o P p R r S s Ş ş S̷ s̷
T t U u V v Z z Ƶ ƶ Ƅ ƅ

Historie psané chantyjštiny[editovat | editovat zdroj]

Psaná forma chantyjštiny byla poprvé vytvořena v roce 1930, a to na základě latinské abecedy. Používala se do roku 1937, kdy se začala užívat cyrilice (s přidaným písmenem ң [ŋ]). Literatura je obvykle psána kazymským, šuryškarským nebo středoobským dialektem, v médiích je používán převážně dialekt kazymský.

Dialekty[editovat | editovat zdroj]

Vašský[editovat | editovat zdroj]

Vašský dialekt je nazvaný podle řeky Vachu.

Má přísnou vokálovou harmonii a tripartitní (ergativně-akuzativní) pádový systém: Podmět (agent) transitivního slovesa je vyjádřen příponou instrumentálu (-nə-), zatímco předmět má příponu akuzativní. „Podmět“ slovesa intransitivního nemá pádovou koncovku, čímž je prakticky v pádu absolutivním. Transitivní sloveso souhlasí s agentem jako v systémech nominativně-akuzativních.

Obský[editovat | editovat zdroj]

Pojmenován podle řeky Obu. Na rozdíl od dialektu vašského nemá vokálovou harmonii.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Chantyjština rozlišuje tři gramatická číslasingulár, duál (přípona -ŋən) a plurál (-(ə)t). Chantyjština má také takzvané posesivní sufixy, které lze přeložit slovy "můj", "tvůj", atd. Tyto posesivní sufixy existují v singuláru, duálu i plurálu, a protože má chantyjština tři gramatická čísla a tři osoby, je posesivních sufixů celkem 27.

məs – kráva

məsem – moje kráva
məsemən–moje dvě krávy
məsew – moje krávy

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

Osobní zájmena v nominaivu:

SG DU PL
1. osoba ma min muŋ
2. osoba naŋ nən naŋ
3. osoba tuw tən təw

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Chantyjské číslovky (porovnané s maďarskými):

# chantyjština maďarština
1 yit, yiy egy
2 katn, kat kettő, két
3 xutəm három
4 nyatə négy
5 wet öt
6 xut hat
7 tapət hét
8 nəvət nyolc
9 yaryaŋ (kratších deset?) kilenc
10 yaŋ tíz
20 xus húsz
30 xutəmyaŋ (3 desítky) harminc
100 sot száz

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Khanty language na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]