Chantyjština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chantyjština (ханты ясанг)
Rozšíření:	Chanty-Mansijský autonomní okruh
Počet mluvčích:	asi 12 000
Klasifikace:	Uralské jazyky Ugrofinské jazyky Ugrické jazyky Obsko-ugrické jazyky Chantyjština
Písmo:	Azbuka, (Latinka)
Postavení
Regulátor:	?
Úřední jazyk:	Chanty-Mansijský autonomní okruh
Kódy
ISO 639-1:	není
ISO 639-2:	není
SIL:	kca
Wikipedie
-

Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясанг) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 lidí v Chanty-Mansijském autonomním okruhu, Jamalo-Něneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.

Ačkoliv je chantyjština jazykem s nevelkým počtem mluvčích, dělí se do mnoha dialektů. Ze západních dialektů jsou to například obdorianský (salechardský), obský a irtyšský. Z východních pak surgutský nebo vašsko-vasjuganský. Třetí skupinou jsou dialekty severní. Mnoho dialektů se dále dělí do poddialektů. Všechny se od sebe liší rozdílnými fonetickými, morfologickými a lexikálními rysy natolik, že tři hlavní dialekty jsou si navzájem nesrozumitelné. Lze tedy do jisté míry hovořit o třech samostatných chantyjských jazycích.

Obsah 1 Abeceda 2 Historie psané chantyjštiny 3 Dialekty 3.1 Vašský 3.2 Obský 4 Gramatika 4.1 Podstatná jména 4.2 Zájmena 4.3 Číslovky 5 Zdroje

[editovat] Abeceda

Chantyjština používá azbuku.

А а	Ӓ ӓ	Б б	В в	Г г	Д д	Е е	Ё ё
Ә ә	Ӛ ӛ	Ж ж	З з	И и	Й й	К к	Ӄ ӄ
Л л	Л’ л’	М м	Н н	Ӈ ӈ	О о	Ӧ ӧ	Ө ө
Ӫ ӫ	П п	Р р	С с	Т т	У у	Ӱ ӱ	Ф ф
Х х	Ц ц	Ч ч	Ч’ ч’	Ш ш	Щ щ	Ъ ъ	Ы ы
Ь ь	Э э	Ю ю	Я я

V letech 1931-1937 byla používána též latinka.

A a	B в	D d	E e	Ә ә	F f	H h	Һ һ
I i	J j	K k	L l	Ļ ļ	Ł ł	M m	N n
Ņ ņ	Ŋ ŋ	O o	P p	R r	S s	Ş ş	S̷ s̷
T t	U u	V v	Z z	Ƶ ƶ	Ƅ ƅ

[editovat] Historie psané chantyjštiny

Psaná forma chantyjštiny byla poprvé vytvořena v roce 1930, a to na základě latinské abecedy. Používala se do roku 1937, kdy se začala užívat azbuka (s extra písmenem ң [ŋ]). Literatura je obvykle psána kazymským, šuryškarským nebo středoobským dialektem, v médiích je používán převážně dialekt kazymský.

[editovat] Dialekty

[editovat] Vašský

Vašský dialekt je nazvaný podle řeky Vachu.

Má přísnou vokálovou harmonii a tripartitní (ergativně-akuzativní) pádový systém: Podmět (agent) transitivního slovesa je vyjádřen příponou instrumentálu (-nə-), zatímco předmět má příponu akuzativní. „Podmět“ slovesa intransitivního nemá pádovou koncovku, čímž je prakticky v pádu absolutivním. Transitivní sloveso souhlasí s agentem jako v systémech nominativně-akuzativních.

[editovat] Obský

Pojmenován podle řeky Obu. Na rozdíl od dialektu vašského nemá vokálovou harmonii.

[editovat] Gramatika

[editovat] Podstatná jména

Chantyjština rozlišuje tři gramatická čísla - singulár, duál (přípona -ŋən) a plurál (-(ə)t). Chantyjština má také takzvané posesivní sufixy, které lze přeložit slovy "můj", "tvůj", atd. Tyto posesivní sufixy existují v singuláru, duálu i plurálu, a protože má chantyjština tři gramatická čísla a tři osoby, je posesivních sufixů celkem 27.

məs - kráva

məsem - moje kráva
məsemən - moje dvě krávy
məsew - moje krávy

[editovat] Zájmena

Osobní zájmena v nominaivu:

	SG	DU	PL
1. osoba	ma	min	muŋ
2. osoba	naŋ	nən	naŋ
3. osoba	tuw	tən	təw

[editovat] Číslovky

Chantyjské numerals (porovnané s maďarskými):

#	chantyjština	maďarština
1	yit, yiy	egy
2	katn, kat	kettő, két
3	xutəm	három
4	nyatə	négy
5	wet	öt
6	xut	hat
7	tapət	hét
8	nəvət	nyolc
9	yaryaŋ (short of ten?)	kilenc
10	yaŋ	tíz
20	xus	húsz
30	xutəmyaŋ (3 tens)	harminc
100	sot	száz

[editovat] Zdroje

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Khanty language na anglické Wikipedii.