Enečtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eněčtina
Rozšíření: RuskoRusko Rusko

Počet mluvčích:

asi 40 mluvčích, 200 etnických příslušníků

Klasifikace:

Písmo: Cyrilice
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: jako minoritní jazyk uznán v:
RuskoRusko Rusko
Kódy
ISO 639-1: není
---
enf (B) enf (T)
ISO 639-3: enf
SIL: ENF
Wikipedie
není
     Enci na mapě uralských národů


Enečtina (Onaj bazaan) je samojedský jazyk užívaný etnickou skupinou lidí žijící ve středním Rusku v Krasnojarském kraji a v okolí řeky Jenisej. Tito lidé si říkají Enci. Význam názvu etnika "Enci" pochází ze slova onaj - opravdový. Tudíž Enci jsou "lidské bytosti". Pod tímto etnonymem byli zmíněni ruským badatelem G. Prokofjevem v roce 1937. Dříve byli Enci označováni za Jenisejské Samojedy. Enečtina se dělí na 2 dialekty - severní tundrový (somatu) a jižní lesní (bej). Tyto dialekty se mohou považovat za dva samostatné jazyky, ale jsou si navzájem podobné. Známá je také karatsinská enečtina, kterou používá pár kmenů. Většina Enců je bilingvální nebo trilingvální. Enečtina je jazyk na pokraji vymření. V současné době se počty mluvčích odhadují na 40-70.

Písmo[editovat | editovat zdroj]

Ortografii vytvořil v roce 1986 Rus N. Těreščenko. Jedná se o cyrilici, obohacenou o tři znaky ԑ, ӈ and ҫ. . Celkem má tedy enecká abeceda 39 znaků. V enečtině vyšly tři knihy, včetně enecko-ruského slovníku. Ovšem není známa míra užití mezi obyvateli.

А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё Ԑ ԑ
Ж ж З з И и Й й К к Л л М м Н н
Ӈ ӈ О о П п Р р С с Ҫ ҫ Т т У у
Ф ф Х х Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ ъ Ы ы
ь Э э Ю ю Я я

Mluvnice[editovat | editovat zdroj]

Skloňování Enečtina využívá systému sedmi pádů, tří osob, tří čísel a třech deklinačních typů.

Pády: nominativ, genitiv, akuzativ, dativ, lokativ, ablativ, prolativ

Číslo: singulár, duál a plurál

Deklinační typy: 1.lata 2.ennetje' 3.oddi" (závisí na zakončení slova)

Přehled:

Singulár

1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace
nominativ lata' ennetje' oddi
genitiv lata' ennetjeo' oddiro'
akuzativ lata' ennetjeo' oddiro'
dativ lataddo' ennetjeddo' oddito'
lokativ latahane ennetjegone oddikone
ablativ lataharo ennetjegore oddikoro
prolativ lata(")ane ennetjemone oddimone

Duál

1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace postpozice
nominativ lataha' ennetjego' oddiko'
genitiv latahi' ennetjeggi' oddiki'
akuzativ latahi' ennetjeggi' oddiki'
dativ nee
lokativ nene
ablativ nero
prolativ latahi' ennetjeggi' oddiki' neone

Plurál

1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace
nominativ lata" ennetjeo" oddiro"
genitiv lata" ennetju(")u" oddiru"
akuzativ latu" ennetjeo" oddiro"
dativ latahiro' ennetjegiro' oddikiro'
lokativ latahine ennetejeggine oddikine
ablativ latahito ennetjeggito oddikito
prolativ latu"one ennetju"u"one Toddiru"on

(použitá slova: lata - prkno/deska, ennetje' - muž, oddi - list)

Přehled všech sufixů

Ukázka jazyka[editovat | editovat zdroj]

"d'ohodè ńeδu arumumbi", tuδuku nol'kut' péubi", tuδuku ot' péubi""

Telata sobů byla velká, dívala se na houby, začala jíst houby

Kultura jazyka[editovat | editovat zdroj]

V enečtině vyšly tři knihy: Rusko-enecký slovník, Evangelium podle Lukáše a "Malá sbírka folkloru". V oblasti Tajmir občas vychází enecky psané noviny a funguje rádiové vysílání v enečtině. Enecko-anglický slovník

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]