Ablativ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ablativ je označení pro mluvnický pád, který se objevuje v některých jazycích, např. arménštině, latině, sanskrtu, turečtině a ugrofinských jazycích. Jde o jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů, který se v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.

Ablativ v latině[editovat | editovat zdroj]

V latině ablativ spojuje funkci indoevropského ablativu (který označuje směr „odkud“), instrumentálu („čím“) a lokativu („v“). Z těchto původních významů vzniklo několik dalších – důvodu („proč“), časového ablativu („v době“) a ablativ absolutní. Klasické gramatiky rozlišují:

  • ablativus instrumentalis – prostředek (jak? čím?)
  • ablativus modi – způsob (jak? kterým způsobem?)
  • ablativus sociativus – společenství (s kým? jako součást čeho?)
  • ablativus mensurae – míra (o kolik větší, menší atd.?)
  • ablativus limitationis – omezení (v jakém rozsahu?)
  • ablativus originis – původ (ze které rodiny?)
  • ablativus separativus – výchozí bod a odloučení (z čeho? odkud?)
  • ablativus auctoris – logický podmět pasivu (kým?)
  • ablativus comparationis – srovnání (jako kdo/co?)
  • téma (o čem)
  • ablativus locativus – místo (odkud?)
  • ablativus temporalis – čas (kdy?)
  • ablativus qualitatis – jakost (z čeho? jaký?)
  • ablativus causae – důvod (proč?)

Ablativ ve finštině[editovat | editovat zdroj]

Ve finštině je jedním z pádů vyjadřujících spojitost s místem, „z povrchu pryč“ (např. pöytäpöydältästůlze stolu). Jeho použití je ale širší, pojí se s ním například některá slovesa. Může tak třeba i vyjadřovat „od někoho“ nebo „o něčem“.