Instruktiv
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Instruktiv je mluvnický pád, který označuje způsob nebo prostředek. Vyskytuje se v turečtině a ugrofinských jazycích, např. v estonštině a finštině. Používá se málokdy, nicméně přetrvává v běžně užívaných výrazech, jako omin silmin - "na vlastní oči" (finsky).
Ve finštině se instruktiv tvoří pomocí koncovky -n, je tedy shodný s genitivem, většinou se však vyskytuje pouze v plurálu. V moderní finštině se často nahrazuje adessivem. Používá se při stálých spojeních, které se často vztahují k nějaké aktivitě nebo části těla. Vedle inessivu se také používá v druhém infinitivu, který v češtině někdy odpovídá přechodníku přítomnému.
- Menin jalan. - Šel jsem pěšky. (srov. Matkustin junalla. - Cestoval jsem vlakem.)
- Söin seisten. - Stojíce jsem jedl.
V turečtině se instruktiv tvoří sufixem -le, např.: Trenle geldim. - Přijel jsem vlakem.