Illativ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho. V češtině mu často odpovídá předložka „do“. Vyskytuje se v litevštině a ugrofinských jazycích, např.: finštině, estonštině nebo maďarštině.

Finština[editovat | editovat zdroj]

Ve finštině se tvoří pomocí koncovek -hVn nebo -seen (resp. -hin nebo -siin v plurálu), kde „V“ reprezentuje poslední samohlásku, na kterou končí kmen slova. Pokud slovo končí na krátkou samohlásku (tedy nikoliv na dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku), tak se -h- odsouvá (kromě dialektů) a vzniká dlouhá samohláska.

Používá se pro:

Menen Lontooseen. – Jedu do Londýna.
Käänny vasempaan. – Zahni vlevo.
  • Příslovečné určení času:
Elokuusta joulukuuhun. – Od srpna do prosince.
  • Změna činnosti, stavu (skloňuje se tzv. III. infinitiv slovesa):
Juokse katsomaan! – Běž se podívat!
  • Cíl použití:
Hänen rahansa kuluivat vaatteisiin. – Jeho peníze byly použity na oblečení.
  • Poloha, stav:
Mene kyykkyyn! – Dřepni si!