Diskuse:Ablativ
Přidat témana článek mi to připadá dost suché... Cinik 15:48, 17. 4. 2005 (UTC)
- to mě taky. Hok ✉ 15:52, 17. 4. 2005 (UTC)
Proc ne, chtelo by to trochu rozvest, ale to se casem namoci. Vrba 16:23, 17. 4. 2005 (UTC)
Ad Mormegil: Tak nějak. Jinak: skutečně je ablativ 5. pád v latině?. Pokud si pamatuji, učili jsme se latinské pády takto: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ a ablativ. Ať počítám, jak počítám, ablativ mi vychází jako šestý. Cinik 18:58, 17. 4. 2005 (UTC)
Na latinský stránce je to skutečně pátý. Nominativus, Genitivus, Dativus, Accusativus Ablativus Vocativus Moje soukromé vysvětlení je, že v Česku se latinské pády spřeházely aby co nejvíce souhlasily s češtinou. (což se dost divný a spíš bych čekal že "obrozenci" spřeházej český pády podle latiny). No teď ještě je důležité co se na té stránce má uvádět. Já bych byl pro zavedené české pořadí. --Li-sung ✉ 19:11, 17. 4. 2005 (UTC)
- Já jsem pro 5. pád (je to tu o latině, ne o jejích českých úpravách), ovšem s poznámkou a vysvětlením (přece jen je to česká wikipedie)... Cinik 19:19, 17. 4. 2005 (UTC)
- Ad n-tý pád: Nemám tušení, opsal jsem to z de:.
- Ještě jedna poznámka: Jelikož, jak píšu, nejsem žádný lingvista, ponechám bez povšimnutí opravu mého „se stolu“ na „ze stolu“. Při vazbě s 2. pádem se tradičně rozlišovalo, zda se jedná o směr dolů či z povrchu, nebo zevnitř ven. Pro pohyb dolů či z povrchu bylo povoleno pouze „s“, předložka „z“ byla pro pohyb zevnitř ven. Což IIANM je právě to, co vyděluje tento konkrétní lokativ ve finštině (tzn. „se stolu“ je ablativ, kdežto „ze stolu“, tzn. nejspíše ze zásuvky toho stolu, je elativ). Dnes se takové rozlišování už obvykle nepoužívá, PČP píšou, že „jen v případě, kdy píšící považuje za potřebné naznačit předložkou východisko pohybu z povrchu pryč, popř. po povrchu dolů, může zvolit předložku s“. IMHO by to v tomto případě bylo navýsost oprávněné, ovšem opakuji, že jakožto naprostý nelingvista nemám na přílišné rozšiřování tohoto článku, tudíž si neosobuji ani nárok na nějaké hádky o něm. :-) --Mormegil ✉ 19:22, 17. 4. 2005 (UTC)
- (Dnes se mi s editačními konflikty roztrhl pytel) A není nesmysl vůbec připisovat latině "pády" v určitém pořadí? Správnější by bylo případně upozornit na určité spojitosti mezi některými významy ablativu a českého 6. pádu, ale fakticky v latině opravdu nic jako 5. či 6. pád neexistuje. V současném znění jde o záležitost spíše matoucí. --Dodo ✉ 19:42, 17. 4. 2005 (UTC)
- Já si to myslám taky. Například o šestém lokálním pádu finštiny jsem se dneska dověděl poprvé. Nikde jsem na to předtím nenarazil. Je to tak popsáno v anglické wiki, ale žádná učebnice, kterou jsem zatím viděl, žádné pořadí nijak striktně neuvádí. IMHO je pořadí stejně zcela irrelevantní. --Miraceti ✉ 20:15, 17. 4. 2005 (UTC)
Já bych s Vámi jen nerad nesouhlasil, ale konvence je taková, že je tak označován poslední pád v latině, což je řekněme, pokud zavřeme oči, pád šestý. Vrba 19:57, 17. 4. 2005 (UTC)
- Nejraději bych počítání pořadí latinských pádů vynechal. 1) Pokud si vzpomenu na některé latinské mluvnice psané v italštině, bylo pořadí pádů zcela zpřeházené (asi aby si student zapamatoval souvislosti a tvarovou podobnost, ablativ byl většinou vedle dativu). Pořadí pádů je pak opravdu jen otázkuo, že "v nějakém pořadí se vypočítat musejí", ale latina nikdy pády nečíslovala, pokud je mi známo. 2) Kam pak zařadíme takové "pády", jako je lokál? --Ansgar 20:07, 17. 4. 2005 (UTC)
Špatně jsem se vyjádřil já jsem myslel, že bych spíše řekl šestý, ale rozhodně to tam cpát nebudu a vynechání je IMHO nejideálnější nápad. Vrba 21:44, 17. 4. 2005 (UTC)
PS: Myslím, že s řečtinou tento problém nebude, ale to je jen soukromý názor.