Arménština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arménština (Հայերեն, Hajeren)
Rozšíření: Arménie, Írán, Irák, Izrael, Jordánsko, Libanon, Sýrie

Počet mluvčích:

6,724 miliónů

Klasifikace:

Písmo: Arménské písmo
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: Arménie Arménie
Kódy
ISO 639-1: hy
---
arm (B) hye (T)
SIL: ARM
Wikipedie
Arménská Wikipedie
hy.wikipedia.org

Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi satemovou skupinu indoevropských jazyků. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:

  • západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
  • východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

arménsky

Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով: Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն:

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.