Võruština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Võruština (võro kiil)
Rozšíření: jižní Estonsko

Počet mluvčích:

70 000[1]

Klasifikace:

Písmo: latinka
Postavení
Regulátor: Institut võruštiny (Võro Instituut)
Úřední jazyk: není úředním
Kódy
ISO 639-1: není
---
fiu (B) fiu (T)
ISO 639-3: vro
SIL: není
Wikipedie
fiu-vro.wikipedia.org

Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel)[2][3] je jazyk,[4] který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.[5] Tradičně byl považován za dialekt jihoestonské nářeční skupiny estonštiny, avšak od roku 2007 má svou vlastní spisovnou formu[6] (přičemž již roku 2002 vyšel võrusko-estonský slovník) a zkoumá se jeho možné uznání za regionální oficiální jazyk Estonska. Võrusky mluví asi 70 000 lidí[1] žijících většinou na jihovýchodě Estonska, v osmi farnostích Võrumaa: Karula, Harglõ, Urvastõ, Rõugõ, Kanepi, Põlva, Räpinä a Vahtsõliina. Mluvčí tohoto jazyka se ale nacházejí také v Tallinnu, Tartu a zbytku Estonska.[1][7][8]

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Majuskule A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Š Z Ž T U V W Õ Ä Ö Ü X Y '
Minuskule a b c d e f g h i j k l m n o p q r s š z ž t u v w õ ä ö ü x y '
IPA /a/ /p/ /t͡s/ /t/ /e/ /f/ /k/ /h/ /i/ /j/ /kk/ /l/ /m/ /n/ /o/ /pp/ /ʔ/ /r/ /ss/ /ʃʃ/ /s/ /ʃ/ /tt/ /u/ /v/ /v/ /ɤ/ /æ/ /ø/ /y/ /ks/ /ɨ/ /ʲ/

Fonetika a fonologie[editovat | editovat zdroj]

Dvoujazyčná cedule označující název farnosti Urvaste v Estonsku v estonštině (Urvaste) a verštině (Urvastõ).

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Přední Střední Zadní
Zavřená i y ɨ u
Středová e ø ɤ o
Otevřená æ ɑ

Ve võruštině existuje také vokálová harmonie, která se vyskytuje v mnoha ugrofinských jazycích s výjimkou estonštiny, kde chybí.

Souhlásky[editovat | editovat zdroj]

Bilabiální Labio-
dentální
Alveolární Palatální Velární Glotální
Ploziva p, t, k, ʔ
Afrikáta ts, tsʲ
Nazála m, n, ŋ, ŋʲ
Frikativa v, s, h,
Aproximanta l, j
Vibranta r,

Všechny souhlásky (s výjimkou /j/ a /ʔ/) mohou být palatalizovány. Ráz („q“, IPA [ʔ]) je ve võruštině velmi běžný.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

võrusky

Kyik' inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsis. Näile om annõt mudsu ja süämetunnistus ja nä piät üts'tõõsõgaq vele muudu läbi käümä.[9]

setusky

Kõik inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsist. Näile om annõt mudsu ja süämetun'stus ja nä piät ütstõõsõga vele muudu läbi kjauma.

estonsky

Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim.

finsky

Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Võro language na anglické Wikipedii.

  1. a b c Omniglot – Võro language
  2. Võro language by Kara D. Brown, Phd at Indiana University
  3. Database Linguae: Maailma keeled, kirjad ja rahvad na stránkách Ústavu pro jazyk estonský
  4. Documentation for ISO 639 identifier: vro at ISO 639-3
  5. Endangered languages in Europe and North Asia by Tapani Salminen. Published in: Encyclopedia of the world’s endangered languages. Edited by Christopher Moseley. London & New York: Routledge, 2007. 211–280.
  6. Võru kirjakeele sõnamuutmissüsteem (Inflectional Morphology in the Võro Literary Language) by Sulev Iva, Phd, Univerzita v Tartu, (English summary pp 144-146)
  7. About the Võro language at Võro Institute
  8. Võro language by Evar Saar, Phd at Võro Institute
  9. Omniglot – Universal Declaration of Human Rights (Article 1)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]