Võruština
| Võruština (võro kiil) | |
|---|---|
| Rozšíření | jižní Estonsko |
| Počet mluvčích | 70 000[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | Institut võruštiny (Võro Instituut) |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | fiu (B) fiu (T) |
| ISO 639-3 | vro |
| Ethnologue | vro |
| Wikipedie | |
| fiu-vro.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel)[2][3] je jazyk,[4] který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.[5] Tradičně byl považován za dialekt jihoestonské nářeční skupiny estonštiny, avšak od roku 2007 má svou vlastní spisovnou formu[6] (přičemž již roku 2002 vyšel võrusko-estonský slovník) a zkoumá se jeho možné uznání za regionální oficiální jazyk Estonska. Võrusky mluví asi 70 000 lidí[1] žijících většinou na jihovýchodě Estonska, v osmi farnostech Võrumaa: Karula, Harglõ, Urvastõ, Rõugõ, Kanepi, Põlva, Räpinä a Vahtsõliina. Mluvčí tohoto jazyka se ale nacházejí také v Tallinnu, Tartu a zbytku Estonska.[1][7][8]
Abeceda[editovat | editovat zdroj]
| Majuskule | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | Š | Z | Ž | T | U | V | W | Õ | Ä | Ö | Ü | X | Y | ' | ||||
| Minuskule | a | b | c | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | o | p | q | r | s | š | z | ž | t | u | v | w | õ | ä | ö | ü | x | y | ' | ||||
| IPA | /a/ | /p/ | /t͡s/ | /t/ | /e/ | /f/ | /k/ | /h/ | /i/ | /j/ | /kk/ | /l/ | /m/ | /n/ | /o/ | /pp/ | /ʔ/ | /r/ | /ss/ | /ʃʃ/ | /s/ | /ʃ/ | /tt/ | /u/ | /v/ | /v/ | /ɤ/ | /æ/ | /ø/ | /y/ | /ks/ | /ɨ/ | /ʲ/ | ||||
Fonetika a fonologie[editovat | editovat zdroj]
Samohlásky[editovat | editovat zdroj]
| Přední | Střední | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřená | i y | ɨ | u |
| Středová | e ø | ɤ | o |
| Otevřená | æ | ɑ |
Ve võruštině existuje také vokálová harmonie, která se vyskytuje v mnoha ugrofinských jazycích s výjimkou estonštiny, kde chybí.
Souhlásky[editovat | editovat zdroj]
| Bilabiální | Labio- dentální |
Alveolární | Palatální | Velární | Glotální | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ploziva | p, pʲ | t, tʲ | k, kʲ | ʔ | ||
| Afrikáta | ts, tsʲ | |||||
| Nazála | m, mʲ | n, nʲ | ŋ, ŋʲ | |||
| Frikativa | v, vʲ | s, sʲ | h, hʲ | |||
| Aproximanta | l, lʲ | j | ||||
| Vibranta | r, rʲ |
Všechny souhlásky (s výjimkou /j/ a /ʔ/) mohou být palatalizovány. Ráz („q“, IPA [ʔ]) je ve võruštině velmi běžný.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Číslovky[editovat | editovat zdroj]
| Võrusky | Česky |
| üts | jeden |
| kats | dva |
| kolm | tři |
| neli | čtyři |
| viis | pět |
| kuus | šest |
| säidse | sedm |
| katõsa | osm |
| ütesä | devět |
| kümme | deset |
Užitečné fráze[editovat | editovat zdroj]
| Võrusky | Česky |
| Olõq terveq tulõmast! | Vítejte! |
| Tereq! | Ahoj! |
| Tereq hummogust! | Dobré ráno! |
| Tereq pääväst! | Dobré odpoledne! |
| Tereq õdagust! | Dobrý večer! |
| Hääd üüd! | Dobrou noc! |
| Hääd aigo! | Na shledanou! |
| Näemiq! | Uvidíme se později! |
| Ma armasta sinno | Miluju tě |
| Miä su nimi om? | Jak se jmenuješ? |
| Mu nimi om ... | Jmenuji se ... |
| Rõõm nätäq! | Rád vás poznávám! |
| Kuis lätt? | Jak se máš? |
| Häste | Dobře |
| Kuna va sa olõt? | Kolik je ti let? |
| Ma olõ 27 aastakka vana | Je mi 27 let |
| Pallõsi | Prosím |
| Aiteh! | Děkuji! |
| Pall'o õnnõ! | Gratulujeme! |
| Kas sa saat võro keelest arvo? | Rozumíš võruskému jazyku? |
| Ma kõnõlõ võro killt | Mluvím võrusky |
| Ma kõnõlõ-õi võro killt | Nemluvím võrusky |
| Ma olõ võrokõnõ | Jsem Võro |
| Kas sa kõnõlõt Inglüse kiilt? | Mluvíš anglicky? |
| Jah / Ei | Ano / Ne |
| Annaq andis | Promiň |
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Všeobecná deklarace lidských práv
võrusky |
Kyik' inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsis. Näile om annõt mudsu ja süämetunnistus ja nä piät üts'tõõsõgaq vele muudu läbi käümä.[9] |
setusky |
Kõik inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsist. Näile om annõt mudsu ja süämetun'stus ja nä piät ütstõõsõga vele muudu läbi kjauma. |
estonsky |
Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim. |
finsky |
Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Võro language na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Omniglot – Võro language
- ↑ Võro language by Kara D. Brown, Phd at Archivováno 4. 10. 2018 na Wayback Machine. Indiana University
- ↑ Database Linguae: Maailma keeled, kirjad ja rahvad na stránkách Ústavu pro jazyk estonský
- ↑ Documentation for ISO 639 identifier: vro at Archivováno 10. 7. 2009 na Wayback Machine. ISO 639-3
- ↑ Endangered languages in Europe and North Asia by Tapani Salminen. Published in: Encyclopedia of the world’s endangered languages. Edited by Christopher Moseley. London & New York: Routledge, 2007. 211–280.
- ↑ Võru kirjakeele sõnamuutmissüsteem (Inflectional Morphology in the Võro Literary Language) by Sulev Iva, Phd, Univerzita v Tartu, (English summary pp 144-146)
- ↑ About the Võro language at Archivováno 30. 1. 2010 na Wayback Machine. Võro Institute
- ↑ Võro language by Evar Saar, Phd at Võro Institute
- ↑ Omniglot – Universal Declaration of Human Rights (Article 1)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu võruština na Wikimedia Commons - Võruština, jazyk a abeceda na Omniglot (anglicky)
- Võrusko-estonský slovník (Võro Institute) (võrusky)
- Institut võruštiny (võrusky)
- Audionahrávka võruštiny (võrusky)
