Skoltská sámština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skoltská sámština
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření: Finsko, Rusko (v mapě č. 6)

Počet mluvčích:

asi 420 (2001)[1]

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor:
Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: není
---
sms (B) sms (T)
ISO 639-3: sms
SIL: SMS
Wikipedie
není

Skoltská sámština (sääˊmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. Mluví jí zhruba 400 lidí na severu Finska a asi jen 20 v Rusku.[1] Kdysi se vyskytovala i na severu Norska v oblasti Neiden.

Abeceda a pravopis[editovat | editovat zdroj]

Pravopis byl vytvořen v roce 1973. Abeceda se skládá z 36 písmen:[2]

Velká písmena
A Â B C Č Ʒ Ǯ D Đ E F G Ǧ Ǥ H I J K Ǩ L M N Ŋ O Õ P R S Š T U V Z Ž Å Ä ˊ
Malá písmena
a â b c č ʒ ǯ d đ e f g ǧ ǥ h i j k ǩ l m n ŋ o õ p r s š t u v z ž å ä ˊ

Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena q, w, x a ö. Znak ˊ vyznačuje palatalizaci, pokud stojí za souhláskou.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Skoltská sámština patří do východní skupiny sámských jazyků společně se sámštinou inarijskou, akkalskou, kildinskou a terskou.

Dialekty skoltské sámštiny[editovat | editovat zdroj]

Skoltská sámština zahrnuje dva hlavní dialekty:

  1. severní
  2. jižní [3]

Severní dialekty skoltské sámštiny[editovat | editovat zdroj]

Do skupiny severních dialektů skoltské sámštiny patří dialekty:

  • neidenský: oblast města Neiden v Norsku (zaniklý)
  • paatsjokiský: vesnice Paaččjokk (Paatsjoki), Peäccam (Petsamonkylä) a Mue´tǩǩ (Muotka) v bývalé oblasti Petsamo, jejichž mluvčí po 2.světové válce odešli do Nellimu ve Finsku.

Rozdíly mezi těmito dvěma dialekty lze spatřit v nominativu plurálu u podstatných jmen, který je v neidenském dialektu vyjádřen zakončením na -k, př. kuelek 'ryba', v paatsjokiském dialektu toto zakončení chybí, př.kue´l.[4]

Jižní dialekty skoltské sámštiny[editovat | editovat zdroj]

Jižní skupina zahrnuje dialekty:

  • suõ´nn'jelský: oblast kolem jižního Petsamo, nyní v Sevettijärvi ve Finsku
  • njuõ´ttjäu´rrský: kolem jezera Notozero a jižní oblast bývalých vesnic Njuõ´ttjäu'rr (Nuortijärvi - Notozero) a Sââ´rvesjäu'rr (Hirvasjärvi - Girvasozero)

Njuõ´ttjäu´rrské nářečí používá středovou souhlásku d, zatímco suõ´nn'jelské používá frikatívu đ: suõ´nn'jelský dialekt vue´đđded 'spát' oproti njuõ´ttjäu´rrskému vue´dded, sââ´rvesjäu'rrskému vue´dde; suõ´nn'jelský dialekt ǩiđđ 'jaro' oproti njuõ´ttjäu´rrskému kidd.[4]

Hlásky[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky se ve skoltské sámštině vyslovují s jinou intonací. Ta je dvojí: vysoká a nízká. Vysoké samohlásky mají své nízké protějšky.

Vysoká Nízká
i e
ō â
u o
o å
a ä

Intonace je často významotvorná. Příklad: kå´sse 'kašlou' (přít.čas, 3.os.mn.č.) - ko´sse 'kašlali' (min.čas, 3.os.mn.č.); e´tte 'zdají se, vypadají' (přít.čas, 3.os.mn.č.) - i´tte 'kašlali' (min.čas, 3.os.mn.č.) [5]

Diftongy[editovat | editovat zdroj]

Ve skoltské sámštině existuje 8 základních diftongů , , , , , , , . U diftongů taktéž dochází k palatalizaci. Ta se projevuje ve výslovnosti zejména u diftongů, jejichž druhou složkou je zadní nebo středová samohláska. Pokud je tedy druhá složka diftongu zadní nebo středová samohláska /â/, mají tyto diftongy svůj palatalizační protějšek zaznamenán v ortografii, př. /uå/ /uâ/ /iâ/ /eâ/ - /ue´/ /ue´/ /ie´/ /eä´/. Jestliže je však druhou složkou středová samohláska /ō/, nejsou tyto tvary zaznamenány v ortografii, a jejich palatalizovaný protějšek vypadá dokonce velmi odlišně, př./iō/, /uō/ - /ii´/, /ui´/.

Tvarosloví[editovat | editovat zdroj]

Jména[editovat | editovat zdroj]

Do kategorie jmen ve skoltské sámtštině se řadí jména podstatná a přídavná, která jsou rozdělena do 12 deklinačních typů.

Skloňování[editovat | editovat zdroj]

Skoltská sámština užívá 9 pádů: nominativ, akuzativ, genitiv, illativ, lokativ, komitativ, abesiv, essiv a partitiv. Koncovky těchto pádů se připojují ke kmeni, který je v silném či slabém stupni. Právě příslušnost k jedné z 12 deklinačních typů určuje, v jakém pádě použít slabý a silný stupeň.

Koncovky pádů[editovat | editovat zdroj]
Pád Jednotné číslo Množné číslo
Nominativ - -
Akuzativ - i-d
Genitiv - i
Illativ * i-d
Lokativ ^st i-n
Komitativ in i-vui´m
Abessiv tää i-tää
Essiv ^n
Partitiv ^d

[6]

1. a 2. deklinační typ.

1. typ[editovat | editovat zdroj]

K tomuto typu patří většina skoltských jmen, především jednoslabičných. Nepatří sem slova převzatá a odvozená. Kmen jména patřící do 1. typu je v nominativu singuláru vždy v silném stupni. V silném stupni jsou také illativ, essiv a partitiv jednotného čísla. Ostatní pády, včetně pádů plurálu, jsou ve slabém stupni. Tvary essivu a partitivu neexistují pro množné číslo. Př. võõr krev.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
Nominativ võrr võõr
Akuzativ võõr võõrid
Genitiv võõr võõri
Illativ võ´rre võõrid
Lokativ võõrâst võõrin
Komitativ võõrin võõrivui´m
Abessiv võõrtää võõritää
Essiv võrrân
Partitiv võrrâd

[7]

2. typ[editovat | editovat zdroj]

Také do druhého typu patří zejména jednoslabičná jména, avšak tvar kmene v nominativu singuláru je ve slabém stupni. Kmeny v ostatních pádech jsou v silném stupni. Př. maadd dno.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
Nominativ maadd maddi
Akuzativ maddi maddjid
Genitiv maddi maddji
Illativ maddja maddjid
Lokativ maddjest maddjin
Komitativ maddjin maddjivui´m
Abessiv madditää maddjitää
Essiv maddjen
Partitiv maddjed

[8]

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

Osobní zájmena[editovat | editovat zdroj]

Osobních zájmen ve skoltské sámštině existuje 9, kromě tvarů jednotného a množného čísla se u zájmen zachovaly i tvary duálu (na rozdíl od sloves, kde duál zanikl).

1. osoba 2. osoba 3. osoba
Jednotné číslo mon ton son
Množné číslo muäna tuäna suäna
Duál mij tij sij

[9]

Osobní zájmena se skloňují. Zájmena v jednotném čísle se skloňují ve všech 9 pádech, zájmena v množném čísle nemají tvar pro essiv a partitiv a duál nezná partitiv.

Pád 1. osoba sg. 2. osoba sg. 3. osoba sg. 1. osoba pl. 2. osoba pl. 3.osoba pl. 1. osoba du. 2. osoba du 3. osoba du.
Nominativ mon ton son mij tij sij muäna tuäna suäna
Akuzativ muu tuu suu miʹjjid tiʹjjid siʹjjid muän'naid tuän'naid suän'naid
Genitiv muu tuu suu mij tij sij muän'nai tuän'nai suän'nai
Illativ mu´nne tu´nne su´nne miʹjjid tiʹjjid siʹjjid muän'naid tuän'naid suän'naid
Lokativ mu´st tu´st su´st meeʹst ~ miʹjjin teeʹst ~ tiʹjjin seeʹst ~ siʹjjin muän'nast tuän'nast suän'nast
Komitativ muin tuin suin miʹjjivuiʹm tiʹjjivuiʹm siʹjjivuiʹm muän'nain tuän'nain suän'nain
Abessiv muutää tuutää suutää miʹjjitää tiʹjjitää siʹjjitää muän'naitää tuän'naitää suän'naitää
Essiv muu´nen tuu´nen suu´nen muän'nan tuän'nan suän'nan
Partitiv muu´đed tuu´đed suu´đed

[10]

Ukazovací zájmena[editovat | editovat zdroj]

tät ten, täk ti
tõt tamten, tõk tamti
tut tamten, tuk tamti
Významy ukazovacíh zájmen jsou shodné s finštinou. Ve skoltšině tät odpovídá finskému tämä a používá se k poukázání na věc, která je v bezprostřední blízkosti mluvčího, tõt odpovídjící finskému tuo označuje věc vzdálenou, avšak viditelnou, a tut odpovídá finskému se, které se používá, pokud se hovoří o věci vzdálené. Použití tut je častější také při běžné mluvě, kdy označuje věc, která už byla dříve zmíněna. [11]

Neurčitá zájmena[editovat | editovat zdroj]

Neurčitá zájmena jsou vyjádřena pomocí sufixů -ne a -a. mii-ne něco
ǩii-ne někdo
kuäbbaž-ne kdokoliv, kterýkoli
ǩii-a každý, všichni
kuäbbaž-a každý [9]

Záporná zájmena[editovat | editovat zdroj]

Záporná zájmena se tvoří pomocí částice ni, který stojí samostatně před vztažným zájmenem.
ni mii nic
ni ǩii nikdo
ni kuäbbaž ani jeden [12]

Vztažná zájmena[editovat | editovat zdroj]

mii co
ǩii kdo
Ve skoltské sámštině se používá univerzální vztažné zájmeno kååʹtt, které lze skloňovat v pádě i čísle a zastupuje vztažná zájmena kdo, co, který. Pokud například toto vztažné zájmeno stojí ve větě v nominativu, má roli subjektu; pokud je v akuzativu, zastává roli přímého objektu. [13]

Tázací zájmena[editovat | editovat zdroj]

mii? - mõõk co? (sg. - pl.)
ǩii? - ǩeäk kdo? (sg. - pl.)
kuäbbaž? který (ze dvou)?
Tázací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména. [14]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Základní číslovky[editovat | editovat zdroj]

1 õhtt
2 kue´htt
3 kolmm
4 nellj
5 vitt
6 kutt
7 čiččâm
8 kääu´c
9 ååu´c
10 lååi
100 čue´đ
1000 dahat/doohhat
[15]

Řadové číslovky[editovat | editovat zdroj]

1. vuõssâmõs
2. nu´bb
3. kuälmad
4. neelljad
5. viiđad
6. kuuđad
7. čiiččad
8. kääucad
9. ååu´c
10. låågad
[15]

Sloveso[editovat | editovat zdroj]

Slovesa se ve skoltské sámštině časují ve 4 osobách (první, druhá, třetí a čtvrtá-neurčitá osoba), v čísle (jednotné a množné), v čase (přítomný, minulý, předpřítomný a předminulý) a ve čtyřech způsobech (indikativ, potenciál, kondicionál a imperativ). Na rozdíl od ostatních sámských jazyků se ve skoltské sámštině nevyskytují duálové slovesné koncovky. [16]

Slovesné třídy[editovat | editovat zdroj]

Slovesa jsou rozdělena do 4 typů, a to podle tvaru kmene. K těmto kmenům se poté přidávají koncovky mluvnických kategorií. Kmen může být zakončen na konsonant (konsonantický kmen) nebo na vokál (vokalický kmen), který se dále dělí na silný a slabý.

Typ Infinitiv Kmen Význam
1 kuärŋŋad kuärŋŋ- šplhat
joorrâd joorr- otočit
2 mainsted mainst- říct
näärved näärv- čekat
3 rätkkjed rätkkj- oddělit
võʹllʼjed võʹllʼj- vyskočit
4 kârreed kârre- klít
ääʹveed ääʹve- otevřít

[17]

Přítomný čas[editovat | editovat zdroj]

Příklad koncovek pro přítomný čas u slovesa patřící k 1. slovesnému typu kuullâd slyšet.

Osoba Koncovka Stupeň Příklad
1. sg. am slabý kuulam
2. sg. ak slabý kuulak
3. sg. [*1] - kooll
1. pl. ˆp - kuullâp
2. pl. veʹted ~ eʹped - kuullveʹted
3. pl. a/e silný+ koʹlle
4. neurč. ˆt slabý kuulât

[*1] 3. os. sg. u sloves 1. typu nemá specifickou koncovku. U sloves 2. a 3. typu dochází k vložení epentetického -a- uvnitř kmene, např. mainsted říct mainst- → mainast
[18]

Minulý čas[editovat | editovat zdroj]

Osoba Koncovka Stupeň Příklad
1. sg. em silný+ kuʹllem
2. sg. silný+ kuʹll
3. sg. i slabý kuuli
1. pl. im slabý kuulim
2. pl. id slabý kuulid
3. pl. e silný+ kuʹlle
4. neurč. silný+ kuʹll

[18]

Předpřítomný a předminulý čas[editovat | editovat zdroj]

Předpřítomný čas ve skoltštině se tvoří perifrasticky s pomocným slovesem leeʹd (být) v minulém čase. Na pomocném slovese se vyjadřuje osoba a číslo. U obou časů se významové sloveso vyskytuje ve formě minulého participia.
Předpřítomný čas vyžaduje pomocné sloveso leeʹd v přítomném čase. [19]

Způsob[editovat | editovat zdroj]

Ve skoltské sámštině existují čtyři způsoby: indikativ, potenciál, kondicionál a imperativ.

Potenciál[editovat | editovat zdroj]
Osoba Koncovka Stupeň Příklad
1. sg. ž–em slabý kuulžem
2. sg. ž–iǩ slabý kuulžiǩ
3. sg. ˆ–ž slabý kuulâž
1. pl. ž–ep slabý kuulžep
2. pl. ž–id slabý kuulžid
3. pl. ž–e slabý kuulže
4. neurč. ž–et slabý kuulžet

[18]


Kondicionál[editovat | editovat zdroj]
Osoba Koncovka Stupeň Příklad
1. sg. č–em slabý kuulčem
2. sg. č–iǩ slabý kuulčiǩ
3. sg. č–i slabý kuulči
1. pl. č–im slabý kuulčim
2. pl. č–id slabý kuulčid
3. pl. č–e slabý kuulče
4. neurč. č–eš slabý kuulčeš

[18]

Imperativ[editovat | editovat zdroj]
Osoba Koncovka Stupeň Příklad
1. sg.
2. sg. [*3] slabý kuul
3. sg. as ~ ââǥǥas slabý koolas
1. pl. ˆp ~ âkap - kuullâp
2. pl. ˆd ~ eʹǩed - kuullâd
3. pl. az ~ âkaz silný+ kollaz
4. neurč.

[*2] Koncovky 2. os. sg. se různí podle slovesné třídy. [18]

Zápor[editovat | editovat zdroj]

Příslovce[editovat | editovat zdroj]

Ve skoltské sámštině existují 2 typy příslovcí:

  • otevřený typ odvozených příslovcí
  • uzavřený typ příslovcí

Otevřený typ odvozených příslovcí[editovat | editovat zdroj]

Tato příslovce jsou odvozena od přídavných a také podstatných jmen. Příslovce odvozená od jmen náležících k 1. typu končí na sufix ‑^ld, příslovce odvozená od ostatních typů končí na sufix ‑ânji. Odvozená příslovce nejčastěji vyjadřují způsob.

Typ Přídavné jméno Příslovce
1 čeäʹpp (šikovný) čieʹppeld (šikovně)
1 neuʹrr (špatný) neeuʹreld (špatně)
4 čiõlǥas (jasný) čiõlggsânji (jasně)
8 jåʹttel (rychlý) jåʹttlânji (jasně)
11 mooččâd (krásný) moččânji (krásně)
11 ilbbâd (podlý) ilbbânji (podle)

[17]

Uzavřený typ[editovat | editovat zdroj]

Skupina uzavřených příslovcí vyjadřuje většinou místo a čas.

Příslovce času[editovat | editovat zdroj]

Příslovce času se vyskytují nejčastěji na začátku věty.
ââʹn teď
eiʹdde právě teď
juʹn
sõrgg brzy
teʹl potom
tuâl-aa dávno
eʹpet znovu
pâi vždy
täujja často
jåhtta včera
täʹbbe dnes
jâđđa zítra
[17]

  • Příslovce označující část dne

tueʹlää ráno
peivva přes den
kõskkpeeiʹv v poledne
jeäʹǩǩespeeiʹv odpoledne
jeäʹǩǩää večer
kõskkekka o půlnoci
ekka v noci
[17]

  • Příslovce označující roční období

ǩeässa v létě
čâhčča na podzim
tälvva v zimě
ǩeâđđa na jaře [17]

Místní příslovce[editovat | editovat zdroj]

tääiʹb ~ tääiʹben tady/odtud
tiiʹǩ tady (kam?)
toʹb ~ toʹben tam/odtud
tok tam (kam?)
[17]

  • Příslovce oznařující světové strany

tâʹvven na/ze severu
tââvas na sever
saujâst na jihu
sauʹjje na jih
nuõrttjest na východě
nuõrttja na východ
viõsttrest na západě
viõsttra na západ

  • Příslovce označující místo

čiʹǯsbeäʹlnn nalevo
čiʹǯsbeälla doleva
vuäʹljsbeäʹlnn napravo
vuäʹljsbeälla doprava
ooudbeäʹlnn naproti
mââibeäʹlnn za
pââibeäʹlnn nad
vuâlbeäʹlnn pod [17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ethnologue
  2. Omniglot
  3. SAMMALLAHTI, Pekka. The Saami Language, An Introduction. Finland : Arkmedia OY, Vaasa, 1998. 268
  4. a b SAMMALLAHTI, str. 31
  5. FEIST, Timothy. A Grammar of Skolt Saami. , 2010. 478 s. . University of Manchester. . [dále jen Feist].
  6. Feist, s. 139.
  7. Feist, s. 145.
  8. Feist, s. 146.
  9. a b Feist, s. 251.
  10. Feist, s. 251, 252.
  11. Feist, s. 255.
  12. Feist, s. 259.
  13. Feist, s. 349.
  14. Feist, s. 326.
  15. a b MÄKÄRINEN, Kimberli. 372 words in Skolt Sámi [online]. 2004-2006.  
  16. Feist, s. 115.
  17. a b c d e f g Feist, s. 118.
  18. a b c d e Feist, s. 115, 120, 125.
  19. Feist, s. 264.