Sámské jazyky
| Sámské jazyky | |
|---|---|
|
|
|
| Rozšíření: | Norsko, Švédsko, sever Finska, Murmanská oblast (Rusko) |
| Počet mluvčích: | 25 000 - 30 000 |
|
Počet jazyků: |
12 |
|
Klasifikace: |
|
| Dělení: | |
|
Dělení: |
|
Sámské neboli laponské jazyky patří do ugrofinské větve uralských jazyků. Laponština není jeden jazyk, ale celá skupina jazyků.
Sámské jazyky, stejně jako ostatní uralské jazyky, patří typově především k aglutinačním jazykům, tzn. že k základu slova se připojují gramatické morfémy, kterým v jazycích jiného typu funkčně odpovídají celá slova. S aglutinací souvisí například výskyt posesivních sufixů. Dále v sámských jazycích chybí kategorie rodu, člen, do jisté míry v nich lze najít vokálovou harmonii, jestliže ji nechápeme pouze jako jednoduchou alternaci předních a zadních samohlásek koncovek a přípon. Sámské jazyky mají menší počet pádů, než je tomu běžné u jiných jazyků této skupiny. Obvyklými pády jsou nominativ, akuzativ, genitiv, illativ, lokativ, komitativ a essiv. Sámská slovesa mají i tvar duálu pro vyjádření dvou životných osob. Sámská adjektiva mají dva základní tvary: tvar atributivní a predikativní, tzn. že užití jednoho z těchto tvarů závisí na postavení adjektiva ve větě – je-li atributem, nebo částí predikátu.
Dělení [editovat]
Sámové dodnes mluví devíti sámskými jazyky, ve dvou zaniklých se nám zachovaly texty. Mnoho těchto jazyků má navíc několik dialektů, takže mezi jednotlivými jazyky jsou plynulé přechody.
Dělení podle Ethnologue:[1]
- Východosámské jazyky - akkalská sámština, inarijská sámština, kildinská sámština, skoltská sámština, terská sámština
- Západosámské jazyky
- Severní západosámské jazyky - severní sámština, luleská sámština, piteská sámština
- Jižní západosámské jazyky - umeská sámština, jižní sámština
