Aglutinační jazyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání


Lingvistická typologie
Morfologická typologie
Izolační
Syntetický
Flektivní
Introflektivní
Aglutinační
Polysyntetický

Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kořenovému slovu. Kořenové slovo (slovní základ) se zpravidla nemění. Patří do skupiny syntetických jazyků.

Výraz „aglutinační“ pochází z latinského agglutinare, což znamená slepit.

Typicky aglutinační jsou jazyky finština, maďarština, svahilština, turečtina, korejština, japonština, kannadština a další.

  • Ukázka skládání morfémů ve svahilské větě Anamwona. („On ji vidí“):
a- na- mw- -ona
3. os. j. č. („on“) přít. průb. čas obj. 3. os. j. č. („ji“) sloveso („vidět“)
  • Ukázka skládání morfémů v korejské větě Kasidžiman… („Jde, ale…“):
ka- si- -džiman
kořen slova („jít“) zdvořilostní vpona spojovací sufix („ale“)
  • Ukázka skládání morfémů ve finském slově taloissammekinko? („také v našich domech?“):
talo- i- ssa- mme- -kin -ko
kořen slova („dům“) množ. číslo pád inessiv („v“) přivlastňovací sufix („náš“) sufix se zvláštním významem („také“) sufix s tázacím významem („?“)

[editovat] Související články